Deprese

Pro Lucii (prispevek z 1.11.) Podle tech priznaku co popisujes muzes mit kvasinkovou infekci (tak se podivej, i tady na doktorce o tom najdes info, a nech si to kdyztak vysetrit... je to pekny svinstvo). Tak jen takova technicka poznamka...Jinak smekam pred prispevky atd. Vysoka uroven formy i obsahu. Ja jsem z deprese zatim stale vylecena, zatim je to v pohode, ale vim, ze se to vrati az se zhorsi moje momentalne dobra zivotni situace. Zdravim vas, Zuzka

Začínám si případat trochu jako narušitel plískanicového mlčení.A budu zase mlčet.Palce všematd

To NikyNiky, pročetla jsem téměř všechny příspěvky. Říkám-li téměř, pak proto, že nemohu psát či říkat, co stoprocentně neodpovídá. A tvoje příspěvky jsem musela brzy přeskakovat. Ivan Ast Ti jemně, ale přesně vysvětlil, že Tvé dobře míněné rady nejsou v této rubrice zcela příhodné. Třeba už jen tím, že potvrdíš těžkým pacientům jedno z do nebytí vedoucích přesvědčení - totiž toto: jsem naprosto neschopný a ve světě IN lidiček nemám co dělat.Nejsem neinformována, byla jsem celý žívot zvídavá a horlivým čtenářem, ba pátrala jsem po obtížně dostupnuch informacích i za režimu, který zde vše přísně selektoval. Lidská duše, náboženství, východní metody, jóga, více či méně komerčně-globalizující metody úspěšného života - nebudu pokračovat ve výčtu systémú a praktik, jež jsem stačila postupně trochu poznat - vše mne zajímalo. Jenže jsou to metody v jisté fázi života nepoužitelné!!!!!!Dokonce může mít člověk pocitm že zešílí, když mu je někdo s úsměvem převahy nabízí. Je to trochu jako povídání o pobytu v exoticky krásném prostředí, rady ke koupi drahých pomůcek či zábav/koníčků/zákroků/cokoli někomu, kdo stojí již několik let před každodenní otázkou, z čeho žít, uvažuje o tom, zda si může dovolit porto či telefonát ....je mu líto, že nemůže nemocné blízké osobě poskytnout téměř nic než sebe (potonm začne-li sám vypovídat, je to zlé).Promiň, ale někdy jsem si myslela, že Tvé příspěvky by mohly být velmi ceněny --- na nějaké jiné stránce. Opravdu věřím, že to myslíš po svém dobře.S tím. že mi to někdy připadá, že poletuješ jako motýlek byz zátěže z květinky na květinku, okoštuješ a necháš tak...Motýlek objeví třeba asertivní metodu a dojde k závěru, že každý chce, co se mu přihodí. Znásilnili tě? Ale vždyť sis to přála. Likvidovali Židy v koncentračních táborech? Ale oni sami si za to mohou, protože si přáli trpět. (Čteno v úspěšné literatuře i zažito)Tady už myslím dostává na frak i morálka - možná právě proto, že podobně obludných závěrů některých úspěšných metod konzumní společnosti si často průměrní slušní lidé ani nevšimnou - vlastně jen hledají metodu, jak být rychle nahoře. Il ne faut jamais dire jamais - nikdy neříkej nikdy - - - Třeba bys, Niky, byla jednou velmi přepvapena - nepříjemně, což Ti nepřeji. Zatím Ti musí sloužt jen síla představivosti a uznávám, že představit si některeré věci bez osobní zkušenosti je obtížné. Ale chceš-li lidem opravdu pomáhat, patří k tomu nejen vnitřní radost, že pro ně dělám ..., ale také úkol snažit se pochopit, jak neublížit.To vše přirozeně je především můj pocit.Kamínek k jiným kamínkům. Možná ze všech kamínků vcelku bude obrázek hezčí. Buďte dál v pohoděatd

Ivane, chci poděkovat za všechny Tebou podepsané příspěvky v této rubrice - spojují kouzlo jisté opatrné laskavosti s pregnantními formulacemi. Cítím z nich i pevnost vnitřních postojů (to se vůvec nevylučuje s faktem psychických problémů), čehož si vážím. V čase, kdy se Ivan Ast odmlčel. jse měla trochu obavy, když se opět ozval, byla jsem - jako mnozí jiní, moc ráda.Přeji co nejvíc dobrých dnůadt

Milá Pájko (pěkné:opravdu spojuješ...)V posledních dnech/nocích jsem postupně pročetla všechny příspěvky - cítila jsem se ve společosti, které rozumím, a přežila tak - aspoň doufám - jednu akutní krizi.Občas jsem pocítila potřebu k něčemu se vyjádřít, ale uvědomuji si, že rok či déle poté je to nepřípadné. Pájka, která vidí přesně, jemně a zpravidla pohotově, si pro jednou neumí něco vysvětlit...Nevím, jak se věci mají, jen mne něco o nekončícím cyklu černých myšlenek při depresi napadlo / možná jsem úplně vedle, jenže mne to napadlo okamžitě a intenzivně/:Dávní staří indiáni, když jim příroda zavelela zemřít, prostě se položili, přestali komunikovat a po krátkém čase odešli v míru do věčných lovišť.Člověk v depresi snad nemá svou tělesnou stránku u konce, ale cosi v duši/mozku je vyčerpáno (třeba i opotřebováno?), a tak důvtipný organismus spouští ODCHOD - což lze jen černými myšlenkami...V těžké depresi v pustině by to fungovalo... stačilo by poslechnout příkazů oněch černých myšlenek a fungování by tiše odešlo...Ten příkaz ODCHOD je tak silný, že zrušit ho je někdy těžce proveditelné (a alespoň malé málo zvenčí musí být!), vždy je to krušný boj - už nežítxještšžít.Pájko, všichni, mějte se hezky a držte se.atd.

kalamajko, PŘEKRÁSNÉ...všechny (básničky) atd

Předmět: deprese Autor: Markéta Datum: 20.11. 2004 10:13:39 Tak jsem navštívila psichiatra a psychologa mám deprese.Musím přestat kojit. Nasadí mi antidepresiva a bohužel budu chodit minimálně půl roku na terapii, každý týden. Podle psychologa jsem musela mít problémy už před tím. Domácnost moc nezvládám.I když se uzdravím .Ale strie mi tím nezmizí. Předmět: deprese Autor: Katy Datum: 20.11. 2004 10:20:54 Hodně sil, Markétko!Deprese je noemoc jako každý jiná, je to způsobené nerovnovoáhou v mozku, špatnýmim procesy a antidepresiva by to měl aspravit (účinek je až za tři měsíce, až se všechny chemikálie vyrovnají, mezitím to může být různé).Držím ti palce, zase bude líp, musíš jen chtít!!! To je to nejdůležitější, jinak se nic nezlepší. Vždyť máš doma krásného malého uzlíčka, to zvládneš:)!Hodně štěstí!

Pajko,čtu tvé příspěvky a píšeš hodně zkušeně, odborně. Dneska jsme měli návštěvu a najednou mi bylo fajn, ale jen co odešli, zase cítím ty tlaky na hrudníku. Bojím se sáhnout po léku, jednak to přítel nerad vidí a sice jsem si nevytvořila žádnou závislost, ale co kdyby?

Lucíku, myslím, že by ses neměla přemáhat. Odborníci doporučují pomoci si lékem a terapií. Nerovný boj Ti bere příliš mnoho energie, dává negativně zabrat některým orgánům a ukládá se Ti do podvědomí jako zlá zkušenost. Tvé příznaky připomínají sezónní depresi s prvky panické poruchy a agorafobie. Zkus se podívat na www.lundbeck.cz. Lexaurin si klidně pro klid své duše vezmi. Máš s ním dobrou zkušenost, nevytvořila se Ti žádná závislost, pár dní a budeš zase ve své kůži. Moc Ti přeju, aby to zase co nejrychleji přešlo.

Dobrý den, pročítám si tu příspěvky a špatně se mi dýchá. Je to přesně rok, co jsem se s depresí poprvé setkala. Začalo to bolestí zad a tlakem na hrudníku. Tenkrát jsem si říkala, že jsem asi někde nastydla. Trvalo to asi měsíc a tak jem zašla k doktorce u které jsem se rozklepala jako štěně a rozbrečela. Hned se mě ptala, jestli mám nějaké problémy. Vše se týkalo mého zaměstnání, kde byl vyvíjen tlak ze všech stran. Nasadila mi Lexaurin a nějaké prášky na spaní. První dny jsem prospala, nevyšla jsem ven, nemohla jsem koukat na televizi, jen jsem spala a bylo mi fajn. Tlaky na prsou zmizely, záda přestaly bolet. Přítel byl ze mě nešťastný, viděl mě z té druhé strany. Malátná, ospalá, tichá mluva, nekomunikativní...hodně mi v té době pomohl, povídal si se mnou, dohodli jsme se, že v práci dám výpověď a mě se začalo ulevovat. Mamina mě hodně navštěvovala, vše v práci domluvila se šéfem, který byl najednou milý a starostlivý. Dlouho mi trvalo, než jsem vyšla mezi lidi. Musela jsem to prodýchávat a soustředit se na někoho, kdo šel zrovna se mnou. Prášky jsem postupně snižovala, až jem je nebrala vůbec a byla jsem to zase já, jak mi říkal přítel. Dnes je rok pryč, zase ten stresový podzim a já tu sedím s tlakem na prsou, v noci se budím z nočních můr a bojuju se svou depresí, aniž bych sáhla po Lexaurinu. Dělám si meduňkový čajík, zbytečně nechodím do super, mega, hypermarketů. Sice pracuji v obchůdku, ale není tam vůbec narváno. Snad to zvládnu, aniž bych se musela opět obrátit na doktorku. Mám kolem sebe lidičky, kteří mě povzbudí.

Předmět: Stavy deprese, uzkost Autor: boomerang Datum: 15.11. 2004 16:45:20 Jeste pred par lety jsem byla spolecenska, vyrovnana a pohodova holka, ktera se snazila kazdemu pomahat. Mela jsem ze zivota radost. Nyni jsem na pokraji zhrouceni, trpim uzkosti, neverim si, pripadam si zbytecna, moji pratele me opousteji jeden po druhem, rozesla jsem se s pritelem a citim, ze jsem se hrozne zmenila. Zacinam mit hystericke zachvaty a jsem nesmirne citove labilni. Rozbrecim se i nad reklamou na Whiskas! Snazim se prijit na duvody, nasla jsem jich hned nekolik. Myslite si, ze psychiatr je moje jedina sance, nebo se sebou mohu delat neco ja sama? Jsem opravdu smutna z toho, jak se ke svemu okoli chovam. Diky. Předmět: Stavy deprese, uzkost Autor: iren Datum: 15.11. 2004 18:39:09 Zajdi k psychologovi, cim drive tim lepe, nema smysl se takhle trapit, drzim palce! Předmět: Stavy deprese, uzkost Autor: Jarka Datum: 15.11. 2004 20:06:20 Mívala jsem stejné problémy. Před asi 2 měsíci jsem to řekla své p. doktorce, dala mi léky (Citalec) a je mi opět fajn, jako kdysi. Radím ti, netrap se dál a zajdi s tím k dr., s tímto si člověk sám neporadí a zbytečně si ubližuje, i svému okolí. Zase bude dobře - držím ti palce. J.

Milá Lucko, to, co popisuješ, mně opravdu připadá jako deprese, i když se samozřejmě můžu mýlit. V každém případě je dobře, že ses rozhodla s tím něco dělat. Nevím, jestli jsi navštívila psychiatra nebo psychologa, píšeš, že léky na zklidnění Ti vůbec nezabírají. Co je na tom zvláštní, je ten přesně daný okamžik, kdy Ti všechny ty problémy začaly - operace, resp. narkóza. Napadá mě jedna možnost, o co by mohlo jít, totiž poněkud duchovního charakteru... nevím ale, nakolik jsi takové teorii přístupná. V narkóze, podobně jako ve spánku, kdy vědomí je zcela potlačeno, nevědomí je stále aktivní a otevřené všemu, co se okolo člověka děje, na úrovni pozemské i duchovní. Nechci v tématu deprese rozebírat spirituální témata, ale v tomto případě mi to nedá.Ve chvíli oslabení, což narkóza představuje, existuje možnost přivtělení jiných duší, které člověku poté ztrpčují život - třeba ne úmyslně, ale vinou vlastní slabosti se nedokážou odpoutat od pozemského života a zůstavájí stále jednou nohou zde. Existují možnosti, jak tuto věc zjistit, případně napravit. Mrkni na www.volny.cz/kuticka, odkaz Duchovní léčení. Za to nic nedáš - můžeš to přímo odmítnout, nebo se zkusit vydat tudy.Moc Ti přeju, aby se Ti co nejdřív svět projasnil, ať už to bude jakoukoliv cestou. Ahoj a drž se.

Ahoj lidi, dlouho jsem tady nebyla,tak od te me laparky porad marodim, je to uz 3 mesice. Hruza stav se porad zhorsuje. Vubec nespim, dnes se mi zdalo, jako bych se nenadechovala, h ruza. Rano vstanu a necitim vubec dokrveni nohou, huci mi v usich a nespim a nespim uz 2,5 mesice ani po praskach na spani, po Neurolou, Triticonu, po nicem!V noci mne probudi rychle tepy a tepy mam az v palici, potim se, pres den se potim,ale mam uplne nedokrvene ruce, nohy. Nevidim nic pozitivniho a denne brecim, netesim se vubec na nic a o vikendu jsem mela teda hozny dny, byla jsem na navsteve a zacalo to tlakem do hlavy(uplny zacatek mych problemu) a jako zrudla jsem a bylo mi na omdleni a na zvraceni!!Nechapu, vzdycky jsem mela rada lidi a byla vesela a ted jsem totalka na dne!!!Jak je mozne, ze spim jen 2 hodiny, pak 4 hodiny, pak mozna 6 hodin takhle denne a pres den se mi spat nechce?Jak je mozne, ze mi mozek stale jede???Jsem hotova a nevvim, jak to dlouho vydrzim, protoze manzel to spatne nese, protoze ja se necitim fyzicky dobre. Mam uplne bily oblicej, kruhy pod ocima jako blazen, vypadaly mi skoro vsechny vlasy, mam takovej povleklej bilej jazyk a povlak na dasnich a neprijemne mi tahne z pusy.Ale to jiz delsi dobu. Myslite, ze mi ta narkoza proste neco navodila??Mam to po te operaci!!!Uplne jsem cela roztentovana, boli mne bricho, nejprv jsem mela mesic průjem, protoze jsem chytla asi tyden po te operaci zvraceni s horeckama a od te doby se nejak sypu. ALe zacalo to tlakama do hlavy, pocenim v noci, pak jsem postupne prestavala uplne spat a pritom jsem pred operaci spala vzdy jak miminko!!!Po narkoze jsem byla az moc cila nemohla jsem vlastne spat uz od te narkozy:o((Lidi myslite, ze tohle je vsechno fakt deprese????Asi jo, kdyz jsem jina osoba. Myslite, ze se to da jeste vylecit, nebo je to nasledek nejake fyzicke nemoci???

Ahoj Ivane Ast a zasilam mnoho pozdravu a doufam, ze se ti vede dobre. Take preji ostatnim mnoho zdravi a osobne verim, ze kazdy si musi brat na uzdraveni co jim pomaha, jelikoz jsme vsichi jinaci. Ale to uz zde bylo receno mockrat. Jenom se jeste zminim co psali v The New York Times Mag. v mensim clanku - ze pry maji novy lek na Bipolar Disorder - Geodon (ziprasidone)jesti to chces nekdy zkontrolovat, ale to je vse co vim. Preji mnoho prijemnych chvil. Ahoj

Ahoj Marketo,ja osobne jsem nic podobneho neprozila, ale myslim si, ze se vse u tebe spravi, protoze se nevzdavas a toho si u tebe vazim. Jenom mohu rici, ze moje kamaradka mela potize s tmavema skvrnama na tvari od slunka a laser therapy ji udelal nadhernou pokozku, ze i vypadala o deset let mladsi. Dale si myslim ze by jsi mela zacit mit sve telo rada, jelikoz tolik uz toho pro tebe udelalo. Dej si krasnou masaz a neprestan chodit do bazenu, jelikoz kuze miluje vodu ktera ma take lecive ucinky. Mozna ti bude lepe, kdyz pouzijes ten falesny opalovaci krem a safron kolem pasu nez skocis do vody, kde ti stejne bude jenom videt hlava. Jinak ja myslim ze uz jsi urcite videla kozniho specialistu a mozna predepsal nejake kremy. Take nezapomen se videt s therapistem aby zkontroloval jestli nemas po porodu depresi a dal ti vice dobre sili. Take Pajka dobre promluvila a hlavne miminko potrebuje radostnou maminku a tak ti preji uspech. Mozna napis i na Kosmetika a krasa nebo lidske telo a nekdo se bude moci sverit se svyma zkusenostma Ahoj a mnoho zdaru.

Petro, podívej se na příznaky panické poruchy, má tu taky chat. Je to psychická porucha. Pokud ji začneš pod vedením odborníků řešit, relativně brzy se uzdravíš...

Ahoj,poprvé jsem se dostala na tyto stránky.Mám velmi podobné problémy. je mi 29 let, mám dvě děti, pracuji jako mzdová účetní. Mé problémy začali na jaře. Mám pocity na omdlení, hučí mi v uších atd. Poslední dobou se vše zhoršilo. dělá mi problém i chodit po ulici, vadí mi hluk, auta i lidi. Nejdřív mi nejvíc vadilo motání hlavy. Pak jsem začala mít problémy večer. vždycky se mi udělalo zle, myslela jsem že umřu, bála jsem se dojít si i na záchod, že omdlím. často večer mám zimnici, třesavku, spocené nohy i ruce, je mi na zvracení a je to prostě hrozný. Naposledy mi bylo zle předevčírem.Všechny testy u lékařky mám v pohodě. Jezdila jsem i na pohotovost, kde jsem si vždy připadala jako blbec, protože mi nikdy nic nenašli. Bojím se vždy večera, že mi bude zle. Těď beru týden Seropran a Euvekan, antidepresiva. Účinek prý nastane za 10 až 20 dní. Tak se modlím, aby mi bylo lépe. Také jsem objednaná k psychložce, tak doufám, že začnu zase žít aktivní život jako předtím. Díky Petra

Markéto, mám 3 děti a z toho plyne 3x těhotenství, které zanechalo své stopy. Nepokládala jsem je, na rozdíl od Tebe, nikdy za něco, co mě hyzdí, naopak jsou vizitkou mého šťastného mateřství!!! Nikdy jsem rovněž nezachytila od mužů signál, že jsou ohavné, sexuálně odpudivé, naopak. Jsem to zkrátka já, patří ke mně stejně jako stříbrné nitky ve vlasech. Vážně se domníváš, že pokud půjdeš na bazén, budou oči všech přítomných přitahovány tímto Tvým roztomilým kosmetickým detailem? Většina lidí je tam naopak soustředěnoa na své drobné nedostatky. Chtěla bych Ti poradit dobře a zdravě, takže:Jestli tosama dokážeš, hoď tuhle drobnůstku za hlavu. Jestli to nebudeš sama zvládat, vyhledej psychoterapeuta! Přeju Ti hodně radosti a štěstí z Tvého potomka!

Niky, já jsem ale přece nikdy nikde nenapsal, že neuznávám běžný smutek. Naopak si myslím, že to jsou právě ty případy, kdy mohou být účinné Tvoje rady, týkající se alternativních způsobů léčby. Aktivnější přístup k životu, holistická terapie, reiki a ostatní přístupy by neměly v těchto případech nic zkazit a naopak, prospět mohou hodně. Přeroste-li normální, běžný smutek obvyklé meze a vyvine-li se z něj deprese (přitom ta hranice je skutečně velmi neostrá), pak Tvůj přístup považuji nejenom za neúčinný, ale může být i škodlivý. Škodlivý v tom smyslu, že prohlubuje a prodlužuje utrpení postiženého, místo toho, aby mu pomohl. Léčba deprese skutečně patří do rukou odborníků, a to nejsi Ty ani já. Jenom odborník, nejlépe odborný lékař, může ve vzájemné komunikaci s pacientem rozhodnout o nejvíce účinném způsobu léčení. Navíc u těžších depresí hrozí ještě jedno nebezpečí. Zmiňoval jsem se o tom, že tehdy jsou velmi časté sebevražedné myšlenky. Není-li deprese účinně léčena, řada lidí si pak sáhne na svůj vlastní život.Úplně zbytečně, protože při správném, tj. účinném způsobu léčby mohli spokojeně žít řadu dalších let. Já se ve svých příspěvcích zabývám výlučně rozvinutou depresí na základě vlastní dost špatné zkušenosti. Prostě když jsem se poprvé v ordinaci psychiatra rozpovídal o svých potížích, bylo mi řečeno, že jsem v depresi. Nevěděl jsem, co to je, pojem deprese jsem znal pouze jako označení stavů hysterických žen, nevěděl jsem, že to je onemocnění a že jej lze úspěšně léčit. Od té doby jsem získal spoustu informací i zkušeností, o které se mohu podělit s ostatními lidmi

Potrebuji pomoct, v těhotenství jsem pribrala 27kg a popraskala mě kůže na briše, bocích, stehnech. Do 8. týdnů po porodu jsem byla veselý človek, který se dokázal radovat z maličkostí. Pak mě došlo, že jsem si zbytečně ublížila a zhroutila se. Zjistila jsem ,že jsem slepě důvěřovala gynekologovi, který mi moc v těhotenství neporadil. Spíš naopak. Pak jsem se zhroutila po druhé. Ted´chodím po bytě pořád se prohlížím, pláču a cítím se strašně zohavená. Po druhém zhroucení jsem byla příšerně apatická nic mě nezajímalo ani život ani miminko. Začla jsem chodit na Bio-Laser a na kineziologii. Vím, že jsou v podobné situaci i jiné ženy, ale nevím jak se stím dokázaly vyrovnat.Nedokážu si predstavit svoji budoucnost. Zajímalo by mě jak tento problém vyrešily. Strašně ráda jsem chodila na bazén. Ted? si to nedokážu představit. V noci nespím ani prášky na spaní nepomáhají.