Deprese

Ahoj D, chci se zminit ze ty a tvoje maminka jste bezva lidi. Ahoj

Spravne, nevzdavat se.Prominte, ze se tak vmesuju, ale prave mi doslo, jak jsou moje problemy malicherne, proti nekterym lidem. Strasne bych chtela pomahat. Osobne si myslim, ze Lucka by potrebovala nekoho, kdo by byl jako jeji prava ruka, jako byva pro dceru maminka nebo nejlepsi kamaradka, ktera nem atak rusny zivot, ktera je ochotna pomoci a obetovat svuj cas. Moje maminka napriklad "pomaha" jedne ukrajince z prace, ktera si sem prijela privydelat a zatim je jen vykoristovana ceskou byrokracii. Tim myslim, ze ji mamca sem tam vezme k nam prenocovat, protoze to pak ma bliz do prace, uvari a daji si spolu veceri, zajdou spolu vyvencit psa, vzajemne se vypovidaji, jak je jim smutno po nekom nebo necem a podpori se, aby byly silne jit dal pres cokoli, v cem momentalne jsou. Mimochodem, mamca mela taky tezky zivot. Manzel ji opustil( to je dobre, s tim hulvatem by stejne mela peklo), odchovala s pomoci rodicu me s brachou. Nikdy nemela stesti na slusne partnery, jediny, ktery ji doopravdy miloval zemrel primo vedle ni. Pretrpela nasi pubertu i samoty, navic ji jedna mlada krava, dcera sefa, dala vyhazov z prace, protoze to umela lip nez ona. V podstate by se to dalo prevest jako, ze ji cely zivot provazi smula. Mamca rikala, ze ted cvici nejakych pet tibetanu. Nevim, co to je, ale pry to ma but uklidnujici a davat pozitivni mysleni, pry to trva jen pet minut, kazde rano. Zenske se casto podrazujou pod urovem chlapu, a to je chyba, je dokazano, ze jsme silnejsi jak psychicky, tak fyzicky. Jde jen o to, si to uvedomit, verit, myslet pozitivne. Zadny clovek nebo chlap nestoji za to, abychom kvuli nemu nicili svoje ja, svoji dusi. Mas deti, zij pro ne a pro sebe, kvuli nim a kvuli sobe. Tve chovani ovlivni jechich pristup k zivotu a budoucnost. Nemej zodpovednost za zivot sveho samostatneho a dospeleho muze, ale za deti, kteri Te doopravdy potrebuji. Clovek musi byt i sobec, aby uspel sam pro sebe. Uvedom si, jake jsou Tve kvality, oproti Tvemu muzi, a ze muzi jsou z marsu a zeny z venuse. Nevynucuj pochopeni, protoze to mezi opacnym pohlavim neexistuje, alespon ne uplne. Zij svuj zivot, nezij ho pro nej, ktery ma taky ten svuj a ktery, jak se zda mu staci. On si to pak uvedomi sam, jak jsi pro nej dulezita. Nic neni zadarmo, tak at se taky revanzuje. Kdyz mu to nedojde, tak to nema cenu. Dej sanci sobe!

Ahoj Lucko, zda se ze jsi se uz vzdala a beres ty hrozne zaplaty - antidepresanty. Hodne mas toho na praci a je nespravne, ze manzel nepomaha. Jeste bych ti rekla, ze v tvem pripade bych navrhla tvemu manzelovi, aby kazdy den po veceri uklidil kuchyn a behen tydna pomohl s jinyma pracema. Jinak bych sla na stavku a rekla mu, ze uz nemam silu, a sla bych si lehnout. Par dni bych to tak delala a neustoupila. At si dela sve pradlo a svou veceri. Cesti muzi si snazi drzet tu tradici, ze domacnost patri zene na starost. Hlavne ze komunisti vyhnali vsechny zeny pracovat ven, vzelat se v tezkych profesich a delat za malo. Nevzdelali muze, ze by meli pomahat. V cesku je stale velka nespravidelnost mezi muzi a zenami. Nedejte se.

Ahoj Lucko!Ja vim,ze se lehko radi, ale ja ti take pisi ze zivotni zkusenosti.Pred mnoha lety jsem se take tak citila, ale odmitla jsem antidepresenty, jelikoz jsem si uvedomovala, ze to jenom blokuje me prave ciy, ktere mi rikali, ze ten momentalni zivot se mnou nesoulasi. Ale tenkrat jsem brala doskrat Tylenol ma boleni hlavy. Ale hlavne ted si uvedom, ze ty jsi tvurcem sveho zivota a nikdo jiny a tak nespolehej na sveho manzela. Jestli chces nejakou zmenu musis udelat nejaky novy krok. Kazdy den novy krok. Momentalne se ti to zda nemozne, ale zkuz to, nic neni nemozne, jenom mi si davame ty negativni barikady. Take je dobre si cist knihy ohledne vylepsovani zivota.Zkus jit ven s kamaradkou ktera ti rozumi a bezte se podivat na nejaky legracni film, to pomuze uvolnit myslenky i kdyz na chvilku, ale to by byl zacatek. Ahoj

Ahoj Niky, ono se to hezky řekne vzchop se. Ale hůř se to dělá. Uvědom si, že už půl roku spím asi tak 2 - 4 hodiny denně. K tomu musím zvládnout domácnost, děti (školu, kroužky ...)a vše ostatní co je potřeba zařídit. Kromě toho chodím samozřejmě do práce.Před 14 dny, poté co jsem ráno stála nad dcerou, brečela jsem jí do vlasů a nedokázala udělat jeden obyčejný culík, jsem se rozhodla, že to tak dál nejde. Beru sice antidepresiva, ale zatím jediné zlepšení je, že mě alespoň denně nebolí hlava a můžu se podívat na hrnek s kávou a rohlík, aniž by se mi zvedl žaludek. Opravdu nemám náladu chodit do kina. Manžel problémy vidí pouze ve mě a sám se sebou je naprosto spokojený. Nemá žádné problémy, spí celou noc jako dřevo, ale ráno mi vynadá, že mu na dece ležela kočka a já jí neodehnala. Koneckonců stejně nespím, tak co. Jinak manžel čte a píše jen v nejnutnějším případě a to je opravdu velmi zřídka.

Jeste bych chtela dodat, mozna ze tvuj muz je v depresi. Je znamo ze ruzne bylinky mohou zlepsit naladu. Take ja bych mu napsala dopis, co se mi na nem libilo, kdyz jsme chodili spolu a jak jsem si predstavovala zivot, muze odepsat? Potom mu i nechala vedet presne jak by mohl doma pomahat. A co bych doporucila, dnes zavolej kamaradce, dej se do pucu a jdete na hezky film. Ja bych se rozmyslela pouzivat grogy, najdi si knihy ohledne na vylepseni zivotniho stylu. Ahoj.

Lucko, nedej se, vzchop se, nenech mu ti ubirat silu. Jed nekam na navstevu, k rodicum, pratelum, pryc aspon na chvili z teho prostredi. Tak si mozna dodas novou positivni energiji a uvidis jak dale. Deti potrebuji neutrapenou maminku. Mnoho zen se uplne citilo jako ty. Ale kdyz zacaly zit sami, nabraly plno energije a dobreho zdravi. Ahoj

Ahoj Niky, nic moc. Jsem unavená ze všeho kolem, nevyspalá (i po prášku na spaní se budím minimálně pětkrát za noc)a nic mě nebaví, na nic nemám náladu. S vypětím sil zvládám práci, kterou musím udělat. A v mezidoví nervózně přecházím po místnosti (asi v klidu sedět nedokážu) a připadám si jak tygr v kleci. Manžel se teď sice trochu snaží, ale jeho pojetí je poněkud specifické. Tento týden jednou vynesl koš, třikrát utřel nádobí a dokonce si i všiml, že jsou děti doma. Poté usoudil, že už má "splněno". Nevěřím, že se k nám dokáže ještě někdy chovat hezky. Momentálně nemám náladu kamkoliv chodit. Navíc pokud chci s rodinou někam jít, musím tu akci vymyslet, zorganizovat, vše připravit a manžel se možná zúčastní. A na to momentálně opravdu nemám sílu.

Ahoj Lucko, jak tobe se vede? To neni legrace takle prozit zivot. Je vedeno, ze ignorovani pusobi jako trest. Nektere zeny v teto situaci se rozhodly odejit, kdyz muz se nechtel zmenit a za chvilku s radosti zjistily ze klid na mysli je to nejlepsi.Ostatni zjistily, ze potrebuji muze ohledne finance a rozhodly si zit jak si preji a dokazou prehlizet to muzovo chovani. Ne kazda to dokaze tak zit a jestli neni silna je velmi velka moznost ze onemocni a muze to byt i hodne vazne. Ale mimo to jinak bych si byla celkem jista, ze vetsina muzu by stravila cas u televize. Co bych v tvym pripade zkusila pozvat nejake zname do restaurace nebo domu a met spolecne hezky vecer a mozna to by mu pomohlo se probudit. Priste naplanuj koupeni najakych listku na nejake vystoupeni pro celou rodinu. Preji ti take mnoho stesti.

Ahoj Danielo!Promin, ze tak pozde odepisuji, ale jsem busy a stale jsem myslela na tebe. Chtela bych take dodat, ze slovencina si mi moc libi, je takova hudebni rec a bavilo by me ji take znat. No mrzi me, ze jsi mela takove spatne zkusenosti v detstvi, tenkrat se nevedelo tak moc o psychologiji a ty jsi nevedela co se deje, to by take dostalo cloveka do deprese, mit strach z dalsiho zachvatu. Uz se zna, ze kdyz clovek kdyz ma ten zachvat, ze se citi, ze umira a ma hrozny pocit. Ale uz je dosvedceno, ze z toho jeste nikdo nezemrel. Takze snaz se drzet chladnou hlavu a vedet, ze to prejde.Hodne lidi tvrdi, ze kdyz se citi, ze ten zachvat prichazi, ze je dobre jit na chuzi. Hodne lidi trpi s problebama co ty mas. Zde se tvrdi, ze urcite metody pomahaji ohledne panicke poruchy a ja ti to mohu jeste zjistit. I bylinkove leky pry pomahaji na depresy a nemaji vedlejsi priznaky. Co ja bych udelala ted, ze bych sla na celkovou lekarskou prohlidku a take myslim, ze potrebujes dohnat hodne zdraveho spanku! Vetsina leku proti depresi dava nespavost a spatne sny. Porad se s homeophatem jestli muzes pouzivat prirodni leky. Vycistit si telo z toxenu by urcite bylo dobre. Minuly tyden jsem byla na mensi prednasce jak hojit sve DNA. Kazdy clovek ma historiji z predku a jejich minulosti v bunkach v DNA. A ucitelka rikala, ze ruzne potize jsou vyvolany diky te historie. Ona umi take hojit a dela to spiritualni cestou. Delala to na jedne dobrovolnici na te prednasce, ktera se ukazala, ze je velmi zdeprisovana, ale za par minut hojeni se zacala blahove usmivat a byla cely vecer velmi vesela, rikala, ze ji to velmi pomohlo. Nevim jestli bys mohla nekoho kdo leci spiritualne - healig,sehnat u vas, ale urcite by to stalo za to. A ohledne te zeny co se najednou uzdravila musim rici, ze verim na zazraky a take jsem mela osobni zkusenosti. Dale co je velmi dobre ohledne deprese, je si sednou vecer a zapsat vsechy pekne veci za ktere bys mela byt vdecna v ten den. Jako napriklad, mas krasne, zdrave deti, kde bydled, mit dostatek jidla atd.Uvedomit si, ze ten zivot neni tak nejhorsi. Male zazitky delaji hezky zivot a tak myslim, ze ze deti jsou stastni, kdyz jim ukazujes, ze je mas rada. Takze dnes zjisti jaky hezky film je vecer v televizi. Dej polstare, pkrivky na pohovku, priprav pochoutky, ktere tvoje deti maji radi a scholujte se dohromady. Na to nepotrebujes moc energie, ne? Hlavne ted potrebujes aspon dva dny zdraveho spanku a pak se snaz vylest z postele i kdyz po ctyrech, ale pohybuj se. Zacni pomalinku cvicit a plavani by take bylo prijemne. Ja si asi vezmu ten kurs na DNA healing. Zatim ahoj a nech vedet jak se dari

Ahoj Jarmilo!Dekuji za tvuj dopis A take si myslim, ze ty tragedie ti pomohli k tomuto dnesnimu stavu. Ale cas by mel vse ulecit a ty by jsi konecne mela uzivat zivot. Napriklad jezdit s prateli na vylet, met kazdou sobotu damsky vecirek. Udelat si kruh zen ktere mas rada a jit nekam si poslechnout hudbu, zatancit, ci mit stridave vecere doma. Musis si odmenit za celou tydenni praci a dodat energiji s pomoci dobreho casu. Take urcite mas namoznou praci, tak si vem nejaky kurs jak jednat s napetim, ci poslechni nejake pasky pro positivni myslenky ohledne tve pozice. Take je nesmirne dobre mit nejaky cil v zivote, at se rano lepsi vztava. Jako napriklad planovat hezkou dovolenou, zmodernizovat byt atd.Zajdi do knizniho obchodu a najdi si knizky na vylepsovani zivota a dostat vice elanu. Myslim, ze momentalne delas vse dobre, ale take se chci zminit ze rikaji, ze uplne telesne cviceni take pomaha se dostat z napeti. Takze mej cil si dat telo do pekne formy a zkusit jestli cinky by ti udelaly zmenu a mas na to dva mesice!Jinak ohledne me,uz umim dobre zvladnout negativni vlivy a uz to na me nezabira jak v minulosti.Kdyz se neco stalo ohledne te energie, ja si predstavila ochranou zet z positivni energie a uz me nikdo nemuze rozrusit. No proste v rodine jsem mela takoveho nazlobeneho cloveka,ale uz me nevadi. Tak doufam, ze uz se take budes citit lepsi, a je dulezite, ze to chces. ahoj.

Petře, fyzické projevy u deprese jsou velice variabilní a je možné, že Tebou popisované brnění souvisí s depresí, může to však být i projev jiné poruchy - je to těžké posoudit. V první řadě by sis měl upravit spánkový režim. Neuvedl jsi, do jaké skupiny spadá lék, který užíváš na spaní - je to hypnotikum nebo trankvilizér nebo antidepresivum? Na skutečnou depresi účinně zabírají antidepresiva, jejich nástup je však poměrně pomalý a mnohdy se musí - ve spolupráci s psychiatrem - hledat nejlépe působící lék. Neočekávej rychlé zlepšení, u deprese platí, že pár týdnů prostě musíš nějak překonat, než se projeví účinek léků. Na druhou stranu je deprese poměrně dobře léčitelné onemocnění a antidepresiva jsou skutečně účinná. Problém je právě těch pár týdnů - ale řada lidí před Tebou tím úspěšně prošla (včetně mne, a to opakovaně), tak proč upadat do beznaděje?

Po dvou letech se mi opětovně vrátily deprese. Je to něco hrozného. Trpí tím i moje okolí. Mám velké problémy se spaním, nemohu usnout, pak spím krátce a mám navíc hrozné sny. Navíc mi lék, který mi posledně při spaní tolik pomohl, vůbec nazabírá. Je možné, že si na něj tělo již "zvyklo"? Navíc cítím brnění v konečcích prstů rukou a nohou. Je to snad znamení nějaké jiné nemoci? Dokáže mi někdo pomoci nebo alespoň poradit? Budu vděčný za každou zprávu. Děkuji všem.

Ahojte uz dlhsi cas cca viac ako 4 roky trpim depresiou. Po dlhsom uvazovani som sa rozhodla, ze sa skusim liecit ambulantne. Tak by som vas chcela poprosit ci by ste mi pomohli zohnat dakeho dobreho psyciatra v okoli Bratislavy alebo v Brne. Keby ste mi prosim mohli poradit, za kym sa obratit. Dake adresy, mena a tak. Velmi by mi to pomohlo.Diky moc.Aba

Dobrý den, paní doktorko, prosím, mohlabyste mi poradit. Před půl rokem jsem byla hospitalizovaná se středně těžkou depresí, následovaly lázně, další měsíc pobytu doma a potom nástup do práce. V současné době užívám lerivon, rivotril a zoloft. Po 6 týdnech práci opět nezvládám situaci. Mám jiný problém, než bývá popisován při depresích, nemám nechutenství, ale spíše naopak, stále přibývám na váze. Byla jsem u své psychiatričky a říkala jsem jí všechny problémy, které se opět objevily, strašný neklid, pocit, že se mi chvěje vše v těle, nesoustředěnost, vše mi padá z rukou, chce se mi brečet, bolesti hlavy, bolesti na hrudi. Chvílemi neostré vidění, zapomínání, křeče v pravém stehně a bolest v dolní polovině nohou. Závěr paní doktorky je takový, že jsem nespokojená sama se sebou, mám držet dietu už navždy a na kontrolu přijít za 4 měsíce. Musím podotknout, že léky mě samozřejmě vybavila. teď jsem v práci, neschopna cokoli dělat, chce se mi brečet a přemýšlím, že si budu muset vzít dovolenou, ale co potom? Moje lékařka pracuje na psychiatrické klinice a má dlouholeté zkušennosti. Nevím co mám dělat. Možná má pravdu, ale já si teď opravdu nevím rady. Děkuji Ivana

Ahoj Lucka, musela som sa usmiat, sorry, nie v zlom, ze sa rozplaces ked vidis v v telke nieco dojimave, ale ver mi, ja ked mi nie je dobre placem aj ked vidim reklamu na ramu ako ta idiotska rodinka rano sedi pri stole alebo HAPPY DAY - super tatino zmyka pomarance, vtedy revem ako idiot. Inak ma vtedy rozplace aj to, ze umyvam moju 4 rocnu dceru a vidim to jej male telicko, to moje zlatinko a tak ma to rozciti ze normalne revem. Staci ked si spomeniem ako som sa zoznamila s muzom, ako vtedy sa zdalo vsetko jednoduche a pekne a teraz ked vidim ze nic nie je zadarmo a nic nie je jednoduche, ked uz su ine starosti ako kedy ist do kina a na co, ale teraz su starosti kedy rano vstat a stihnut do prace a do skolky a skoly, ako rychlo dobehnut domov a urobit domace prace. Ja mam nastatie muza (uz druheho) velmi dobreho (i ked ma dost serie jeho byvala - dost ludi tu na chate to vie-poznaju ma) ale inak je velmi dobry, vsetko urobi, rad sa somnou rozprava, dovoli mi pozerat telku ked je fotbal, objima ma, pomaha mi vo vela veciach, a vela aj vybavi. Ak chces tak mi napis na mail. Tam sa viac mozeme porozpravat.

A zkusila si navstevu u psychologa nebo manzela zatahnout do nejake partnerske poradny?Poruchy spanku byvaji jednim z prvnich priznaku nastupujici deprese.

S depresí zatím zkušenosti nemám a proto bych se chtěla poradit. Už nějakou dobu mám velké problémy v manželství, které manžel nechce vidět a je takřka nemožné si s ním o tom promluvit. Hlavní problém je v tom, že už několik měsíců takřka nespím, budím se po hodině, někdy neusnu vůbec. Celé noci mě probolí hlava. V poslední době mi stačí, že vidím dva lidi jak se k sobě hezky chovají nebo nějakého tátu, který si hraje s dětmi a málem se rozbrečím na ulici. V posední době už brečím i doma. Snažím se pokud možno ne před dětmi. Dnes jsem nespala od 0.30 a ráno jsem byla tak rozklepaná, že jsem se pohádala se synem a dceru jsem nedokázala ani do školky učesat. Manžel si nás s dětmi mnohdy celé dny nevšimne, doma většinu času proleží ale je spokojen a žádný problém v ničem nevidí a pokud já mám nějaký problém tak za něj můžu.

To je pravda, že by se měla rozlišovat velká klinická deprese od nějaké blbé nálady, případně mírnější formy deprese. Bohužel termínem deprese se šermuje při každé příležitosti jak v běžném životě, tak i v tisku. Každý, kdo má zrovna špatnou náladu, hned říká, že má depresi, a když ta nálada přirozeně odezní, tak zase staví na odiv, jak se z toho vlastní vůlí dostal, na rozdíl od těch, kterým údajně chybí silná vůle a údajně si v tom libují.V tisku zase vychází na toto téma různé články různé úrovně. Některé skutečně kvalifikovaně popisují velkou depresi, ale jiné radí "moudře" změnu životosprávy, správnou výživu, vitamíny, cvičení, procházky. Nevědí, o čem píšou a lidi tím matou, takže my postižení opravdovou depresí vypadáme v hrozném světle. Mně taky tuhle radila jedna známá, když mě postihlo několik depresívních atak, které mě úplně paralyzovaly fyzicky i duševně, abych šla někam na návštěvu nebo na procházku, abych před tím prostě utíkala. Nevím jak, když mě neposlouchaly ani nohy a ruce. Víc než nějaké rady mě z toho nakonec dostaly léky, protože to je úplně normální nemoc a měla by se dát na stejnou úroveň s fyzickými nemocemi, protože zasahuje celý organismus, oslabuje imunitu a způsobuje silné fyzické bolesti a často vyústí až do konkrétních fyzických nemocí (cukrovka, rakovina, záněty dýchacích cest, bolesti v kříži, reumatické potíže atd.

Niky,jsem ráda,že se objevil někdo,kdo se mi "podobá",tedy aspoň přístupem k zvládání svých potíží. Jenže mi pořád asi něco chybí, co jsem nedotáhla do konce. Moje problémy vypadaly navlas stejně. Taky jsem vizuelně skoro umírala, moje okolí už se na mne dívalo útrpně. přesto jsem chodila(nebo spíš jezdila) do práce, mám to 20 km. Nechtěla jsem to vzdát, zůstat nemocná, to by pak byl opravdový konec. Dnes jsem díky tomu co dělám, jak jsem psala stručně minule,úplně někde jinde, ale pořád to není ono. Medituji, modlím se,cvičím,mám hoby, "moje lano nevisí na jednom konci". Pracuji na plné obrátky (vedoucí funkce), ale špatné stavy mne přepadají neustále. Je to jak píše Daniela, nejde o špatnou náladu, jde o naprosté paralyzování těla i ducha.Deprese bolí.Četla jsem jak bojoval s depresí náš ¨herec pan Kopecký, to je přesně ono.Ale je to boj, který na jedné straně má výsledky, ale jako každý boj na druhé straně bere energii.Hrozně ráda bych nic nebrala, nikdy neberu analgetika na bolesti, to zvládám jinými technikami, ale bez malých dávek AD to nejde, vždy po vysazení návrat .Nevím jestli to nemůže být z nakumulovaných stresů za uplynulé období(zemřeli mi brzy oba rodiče,pak tragicky sestra s manželem, byla jsem to já, kdo musel vše řešit,pak povodeň, vypětí v práci, několikrát změna zaměstnání) a soustavného přepínání, pracování třeba nad hranice svých možností, které neumím snad odhadnout???Je mi 55, takže životních zkušeností hora. Pátrám dál, ale pořád mám pocit, že mi něco uniká. Možná by to chtělo psychoanalýzu, zatím nemám odvahu podstoupit, ani neznám vhodného člověka. bydlím dost daleko od těchto možností.No už jsem napsala moc, držím palce vám všem a pište, ráda se přidám, aspoň zde to můžu ventilovat. Krásnou neděli přeje Jarmila