NEVER LOSE HOPE

Článek,dost smutný:

http://pohranicnik.bloguje.cz/762643-otrokarstvi-po-cesku-rok-2009.php

Kde se to zastaví?
Co všechno si necháme ještě líbit?

Rozkaz majore!
Nadhoď poezii o své Mohyle tajné!

Ty jsi téma nadhodila
já jsme se jen přiživila:-)))
lza mi padá z oka
pila jsme kávu moka
opařila si jazyk..
vidíš mě?.....cvoka...

A dost o úřadech a úřednicích..:-))

Boženko, poslední dobou se často setkávám s úřady a úředníky, respektive s úřednicemi. A s politováním se převážně setkávám s arogancí, povýšeností, podrážděností na otázky, o kterých se domnívám, že by měly úřednice vědět a své práci rozumět - je to přeci jejich práce, za kterou jsou placeny a to z našich daní. Chápu, že nemohou vědět vše, ale není nic jednoduššího říci, že nevím. Je to o individuálním přístupu. Místo toho začnou s osobními útoky, což mi přijde urážlivé a dětinsky směšné. Nezajímá mě na úřadech emotivní stránka úřednic, ale dané věci, kvůli kterým tak jsem. I když mi takové chování je a může být nepříjemné, neukazuji záda a nemávnu nad tím rukou.:-))

Nevypadáš na zrazení mozkových závitů
z tvého psaní cítím kvalitu:-)
Úřady též nemám ráda
proto ukazuji raděj záda
málo chodím, radši korespondenci posílám
a třeba třikrát...hlavně že pokoj mám:-)

Tě prsk!Úřady!
Lidi,postavte se do řady!
Co chceš ty a ty a támhleten?
A už ta baba,krysa státní,prská,dyby radši chtěli prdět do prken...
To zas bude vysvětlování,dyž já mám chuť na nehtů lakování..
..a skákla bych si na baštu,
se na ty votrapy z ulice vykašlu!

Boženko, i když mozek občas tendenci má zradit, nenechám se tím odradit.:-))
Víš, nekývu hlavou, když nevím o čem se mluví, to mi nijak nepomůže. Chápu, když protistranu vyvádím z rovnováhy, když si dovolím poznamenat, že nerozumím o čem mluví. Ale to mš moc nezajímá.:-)) Pro mě je důležité rozumět a vědět na co se ptám a ne že tomu rozumí protistrana. To mi je k hovnu, pokud mi rozumíš. Takže odcházím z úřadu kolikráte po dvou hodinách a raději i s napsanými poznámkami, abych na něco nezapomněla.

Teď jsi chytrá o trochu víc?
Nebo nevíš zhola nic?
Oni vysvětlují rádi,
avšak mozek někdy zradí
kýveš hlavou...jo já rozumím
přijdeš domů...bože hovno vím:-))

Ted už to Boženko cítím podobně...:-))

Úednice

Nemám nervy, nemám čas,
včera na úřadě chyt mě ďas.
Na proti sedí úřednice,
běsnila jak poběhlice.

Ptám se na věc, kterou nevím,
" No dovolte...",Odpověď Vám neodpovím.
Ptám se znova..:" Neznáte jí? "
soptí více - stará paní.

Tak si žádám ředitele,
nelezu mu do prdele.
Chci jen vědět to co nevím,
mile rád Vám vše odpovím.

Držel se, jó, zuby nechty,
poslouchat ty moje žblechty.
Odešel jsem s čím sem chtěl,
abych tomu rozuměl.

:-)))To bylo zabalené do obláčku:-)
Když dáš někomu ťafku do tváře
má vymalováno jak z výtvarného diáře:-)
Mlátit je slovo,čin je zlý
však lidé jsou víc a víc pitomí
a mlátí se v světě hlava nehlava
a je zrovna jedno kdo právě vyhrává.
Snad pronesu otřepanou větu
...přeji mír..celému světu:-)

Boženko, nepochopila jsem tvůj verš. Mlátit je hrozné slovo.

Obrazce známé do tváře maluješ?
To mlátíš i ty co od srdce miluješ:-)

Poetové báječní!!!

Maluji do tváře obrazce známé,
mysl svou otvíráš poznáváš dávné.
Otvíráš knížku svou napsanou bílou,
na bílém papíře s úžasnou sílou.

Mjr.!Žeru tě!
A teď,milé postavičky,
pošleme si navzájem voňavé hubičky,
vyčurat a spát,
comp nechat v koutku stolu potemněle stát.
To jen já mám vyspáno,
ale vy teprve začnete luštit,co je ve snech zapsáno....

Dýcháš ty pro mě a já zas pro tebe,
plníme skládanku oba dva pro sebe,
Stavíme v Ráji si vše co si přejem,
skutečnost trvám nám v životě věčném

Bránou jsme vstoupili volní jak ptáci,
s křídlami na zádech plnit svou práci.
Lehké jsou okovy , které nás nedrží
Nelehké unesou , jem láska je udrží.

Vyplouváme z míst, které stále jsou stejné,
zdají se podobné, jenom lépe ustrojené.
Poskládám z kousků ted celičký vesmír,
necht pro všechny v duši klid - lásky mír.

http://www.youtube.com/watch?v=sAQoXdlpFJw&feature=related

Jsou marné dny čekání,
na příchody dějů,
úmorné volání vymletých břehů.

Ani sám, nevím co povídám,
plácám si do větru co se mi zlíbí,
rozum vzal hurikán,
posílám depeši s pečetí co srdce cítí.

Co mě ted čeká
tak to vám teď nepovím,
a že mi to nedá?
Co já vím, co srdce odpoví.

Nečekám odpověď, chci si ji prožít,
chvěji se s úsměvem, jak malý ratlík.

Sasmozřejmě oprava..:)) života a ne žovota, ale není to snad jedno?