NEVER LOSE HOPE

Váš um provoněl ten dům
a víkendově sladký sen,místo plotu jeho lem.

Váš um provoněl ten dům
a víkendově sladký sen,místo plotu jeho lem.

Váš um provoněl ten dům
a víkendově sladký sen,místo plotu jeho lem.

Přeji krásný víkend básníkům..
poetům a romantikům...prostě všem
ať letní vůni provoní váš dům
a víkend ať je sladký jako sen..

Krásný víkend přátelé...

Ha - anonym,
v koutě skrývám v šprýmu rým.
Na pasece chytám lelky,
jeden malý, druhý velký.
Mažeme si ústa medem,
nasedáme, hurá jedem.

Cože prosím, koho zase s sebou berem?
Ty se netlač, ty se uhni
a ty mi nečum pod mou sukni.
Auvajs, jů, koukej, hmm, sedej,
no tak už se na nic neptej.

Držte si klobouky, vyrážíme.
Kampak jedem?
Kampak přeci.
Tam kde nemožné jsou přeci věci.....:-)

Chci se doktnout hvězd,
ne snad proto,abych šířila o Zemi zvěst,
chci vás políbit a obejmout,ne snad proto,že bych chtěla vlastní ego dojmout,
chci Vyčesáno vystrašit v hlubokém lese,
ne snad proto,že se v mžiku roztřese,
chci probudit Růženku a na paseku lesních víl zavést Boženku,poslouchat moudrou Alenku,
ne snad proto,že bych chtěla dělat počestnou Mařenku.
Chci dobýt Mohylu mjr. Magora,ne snad proto,že bych ho chtěla ošálit jako nějaká potvora,
chci znovu olíbat aleska bareska,
ne snad proto,že bych se v jiná mužská ústa nevešla,
chci prožít Modiho trýzeň ,
ne snad proto,že denodenně nezpívám srdceryvnou píseň,
chci samé nemožné věci,
my pozemšťané jsme trhlí přeci!

:-))Tak to je fajn Evo. Máš pravdu, odpověd sama přijde.

Na to si musíš Evo odpovědět sama. Já to nevím.
Měj se.

Makovice, jsme opravdu divná stvoření.:-) Chceme nedosažitelné jen proto, abychom toho dosáhli - paradox vid? :-))A přitom je to tak jednoduché - nechtít nedosažitelné.:-))

Ave, ano - jsou to má slova, mé chápání. Záleží i na protistraně, jak slova druhého dokáže uchopit. Uchopila jsi je k tvému neporozumění, jsou pro tebe blbostmi. Píšeš - mnoho mluvení místo cítění? A kdo to má jako zařídit Ave, aby jsi má slova cítila? Ne mé, ale tvé cítění je příčinou co cítí a necítí. Ale tak je to Ave s námi všemi. Hledáš porozumění u druhých nebo druzí, aby porozuměli tobě?

Jenže žena chrání rodinný krb
a muž většinou prd:-)))

Však i žena pestrý život má,
když do hlubin se zavrtá:-))

Toť svatá pravda Růže
pestrý je život muže:-)))

To většinou muž je poháněn touhou dál a dál,
žena často miluje svůj taneční sál.

Jasně,Aleno Anno,tak lidem dáno,
když něčeho dosáhnou,či někoho okouzlí,mozek po tom už neblouzní,najednou to netáhne a čekáš,jakou další kartu ti život vytáhne,zajímací je jen to neurčité,nedosažitelné,osoba nedostižitelná,nepolapitelná,neurčitá,my lidé jsme divná telata!

P.S.: Ve světle vidíš všechno, ve tmě nic a přesto i po slepu umíme jít. Paradoxně vidíme tedy i to co vidět ve tmě není.

Nejvíce milujeme toho, nebo to co nemůžeme mít. Dáme-li lásce tvář, podobu, tvar, vlastnosti - zmizí, rozplyne se - omezili jsme ji a sebe také. Určili jsme pomíjivé hranice. Láska je nejvyšším cílem v největší podobě. Oči ji neuvidí, uši ji neuslyší, dlan se jí nedotkne, usta k jejím nepřiložíš a nosem ji neucítíš a přesto ji všichni známe.:-)) Je to Ave omezené?

Bohu.. Bohu.. Bohumile,
čím si hochu krátíš chvíle?
Hltem whisky, že pak z tebe lítaj třísky?
Neotáčej ke mě řit,
bolestí pak budeš vít.
Bože.. Bože.. Boženko,
tak to chodí děvenko.
K lesu zády ke mě vchodem,
Nechod proto za Ivanem.
Bohouš whisky pije rád,
večer zapařit zas na západ.
Kocovina s ním jen mlátí,
když se domů k ránu vrátí.
Usměvem ho přivítej,
láskou bude opilej.

Děkuji ti Alenko Aničko
že pro mne má místo tvé srdíčko:-)
I já pro také jakou jsi i ty
srdce mám jako hromm...a s vraty:-)))