Deprese

Jestli se mohu pripojit tak bych chtela bych rici, ze mas naprostou pravdu.

Ahoj Miladko: Ja mela stejne problemy, mela jsem problemy s manzelem a pak jsem najednou zacla casto zvracet, bolela mne hlava a trnulo mi u pusy.Ja byla jeste tak blba, ze jsem dlouho myslela, ze me problemy jsou fyzicke..Vsechny testy mi udelali a tak jsem nafasovala nejake dva typy leku. Jeden, az to na mne "prijde" a druhy na dlouhodobe uzivani, aby se upravila chemicka rovnovaha v mozku. Muzu ti rict, ze po poziti toho pro akutni pripad (kdyz citis, ze to zacina)jsem byla jak ozrala, nemohla jsem poradne chodit, ridit auto, artikulovat, no horor. Tak jsem to uz nikdy nevzala. Ten druhy lek jsem vzala asi 5-krat (a polovinu predepsane davky) a kdyz jsem si velelaskave pripustila, ze jsem taky jenom clovek a jednoduse jsem sve telo narocnym stresem racila vycerpat, vyhodila jsem leky a zacla resit pricinu...A tou pricinou byl muz. A Tvou pricinou je neco mezi Tebou a Tvym bratrem. Mas dve moznosti, pokud to jde, vsechno si s nim vykricet/vypovidat, anebo se postarat, aby k vasemu vzajemnemu kontaktu nemohlo dochazet. No a pak zacni s hyckanim sve vlastni osoby a prachsprostou radosti, ze "problem bracha neni". Chod po navstevach, kupuj si hadry, jez vitaminy, sportuj, pij vodu a spi jak medved. A kazdy den si pripomen, ze ten problem uz neni a jak je to krasne. Funguje to ohromne! A na leky se vykasli, pokud neresis to podstatne, stejne Ti nepomohou, maximalne se z Tebe stane zavislak a stejne - troska. Ty deprese mas ze stresu, tak odstran jeho pricinu a nebudes mit deprese. A kdo nema deprese, nepotrebuje leky...Drz se a nedej se. Mas na to i sama.Vim to.

Děkuji vám za odpovědi. Rozhodla jsem se zajít za nějakým odborníkem. Byla mi doporučena dlouhodobější psychoterapie, ale známá mi doporučila, abych vyzkoušela kineziologii. Chci to zkusit, jsem objednaná na příští týden. Už nechci, aby minulost ovládala moji každodennost. Aurélie,já jsem dlouho věřila a namlouvala si, že se ještě všechno v dobré obrátí a tím byl a je můj smutek úplně nekonečný.

Ivane, moc ti dekuju za odpoved. Trochu jsi me s temi leky uklidnil. V kazdem pripade uvidim, co mi doporuci psychiatr, psychoterapii chci podstoupit kazdopadne, protoze moje soucasna deprese ma pricinu a tu ja musim odstranit. Jinak jsou asi i prasky jenom docasnou ulevou. Dam vedet, jak to vsechno bude pokracovat. Hezky vikend vsem a pokud mozno bez depresi

Ahoj Aurelie,Tvůj příspěvek bych rozdělil na dvě části. První, ta příjemnější zpráva je, že mírnější formy deprese a zejména jako prevence depresivních atak je skutečně dobrý pohyb, fyzická námaha a příjem dostatečného množství vitamínů, zejména B-komplexu, který je obsažen v řadě potravin. Vhodnou úpravou životosprávy dosáhneš toho, že deprese mohou být velice zřídkavé a probíhají v mírnější formě. Intenzivní sport vybudí v Tvém organizmu endorfinyDruhá, horší zpráva je ta, že podle toho, jak to popisuješ, trpíš teď akutní formou deprese, na kterou jsou výše uvedená opatření málo účinná. Si bez nálady a jakékoliv energie, Tvoje myšlení se pohybuje v kruhu. Podle mého názoru je teď čas na medikamentózní léčbu, která vyřeší Tvoje akutní zdravotní problémy v podstatně kratším období. Rozhodně se řiď doporučeními psychiatra, kterému pochopitelně řekneš, že špatně zvládáš léky. Spektrum antidepresiv je dostatečně široké na to, aby se z něj dala vybrat vhodná kombinace pro co nejlepší snášenlivost. Budeš-li mít problémy, konzultuj psychiatra třeba telefonicky, ale nevysazuj sama od sebe zahájenou léčbu Navíc antidepresiva nejsou natolik agresivní na zažívací trakt jako ostatní léky. Musíš jen přesně dodržovat předepsané dávkování a především

Evicko, takove stavy ted prozivam taky po rozchodu(odehral se pred rokem), ale nejsme samy. Podivej se na rubriku Sex a vztahy tema Rozchod - jak se s nim vyrovnat? U me se nejdriv projevil asi jen velky smutek, ted mam ale klasickou depresi. A je to STRASNY, nechci uz zit, nic nema smysl. Nemuzu spat a skoro nejim. Boli me cely telo. A srdce - doslova i obrazne! Kdysi jsem byla u psychologa, ten mi ale nepomohl. Vcera jsem sebrala posledni hrstku energie a domluvila si navstevu na jedne klinice u psychiatra. Byla tam moc mila prijmova sestra, opravdu mila a ja jsem se hned citila lip. Nejblizsi mozny termin je za 14 dni, a ja se na to tesim. Poprve po dlouhe dobe se na neco tesim, ikdyz se jedna jen o psychiatra. Chtela jsem se zeptat, jestli se deprese da zvladnout bez prasku. Mam z nich strach z toho duvodu, ze leky obecne snasim strasne spatne. I po obycejnem ibuprofenu je mi zle od zaludku a kdykoliv jsem musela brat neco jineho, treba antibiotika apod., bylo to hrozne. Jinak jsem cetla o nejakem vyzkumu, kdy pravidelny sport (nejmene 40 minut denne) a uzivani nejake latky, ted si nevzpominam, ale je obsazena v rybach, rybim tuku a da se pry koupit i v lekarne, leci uspesne depresi, hlavne tu chronickou. Mate s tim nekdo zkusenosti?

Ahoj Báro, doporučení od obvoďáka mít nemusíš. Stačí když zavoláš psychologovi ve svém nejbližším okolí nebo i dál a on tě objedná. Já jsem volala psychologovi, ale do úúúúplně jiného města než kde bydlím a vzal mě. Teď jsem s ním navýsost spokojená. Vždycky když tam přijedu,( jezdím tam když je mi ouvej už pár let) tak mi uvaří kafe a dokonce má pro mě připravený i zákusek.:)))Opravdu.

Ahoj Báro, doporučení od obvoďáka mít nemusíš. Stačí když zavoláš psychologovi ve svém nejbližším okolí nebo i dál a on tě objedná. Já jsem volala psychologovi, ale do úúúúplně jiného města než kde bydlím a vzal mě. Teď jsem s ním navýsost spokojená. Vždycky když tam přijedu,( jezdím tam když je mi ouvej už pár let) tak mi uvaří kafe a dokonce má pro mě připravený i zákusek.:)))Opravdu.

Ahoj lidičky, teď jsem si pročítala Vaše příspěvky, jsou moc zajímavé. Pro mě obzvlášť, jelikož jsem měla taky deprese,( kdo ji dneska aspoň 1x v životě neměl?)a dostala jsem se z nich. Přihodilo se mi hodně nepříjemných věcí najednou a já se z toho položila. Léčila jsem se 2x ambulantně u psychiatra, a potom docházela na psychoterapie. Měla jsem předepsaný Lexaurin, a podruhé jak mě depka dostala tak Edronax. Oboje léky mi pomohly- hodně. Šla jsem k psychologovi ihned, jelikož jsem věděla, že tuhle nemoc nezvládnu. Když Vás boli zu nebo uchu taky jdete k doktorovi ne? Tak proč v nás pořád je zakořeněná ta představa, že když jdem k psychiatrovi tak je člověk blázen Tomu nerozumím.Teď jsem byla na diskusním fóru o panické poruše je tam spousta příspěvků a pokud máte někdo depky tak si zkuste koupit v lékárně GELSEMIUM 9 CH ( cé há). Jsou to granulky , které se dávají pod jazyk a pomáhají. Alespoň je to tam uvedeno. Hezký nedepresivní den:-)))

Ahoj lidičky, teď jsem si pročítala Vaše příspěvky, jsou moc zajímavé. Pro mě obzvlášť, jelikož jsem měla taky deprese,( kdo ji dneska aspoň 1x v životě neměl?)a dostala jsem se z nich. Přihodilo se mi hodně nepříjemných věcí najednou a já se z toho položila. Léčila jsem se 2x ambulantně u psychiatra, a potom docházela na psychoterapie. Měla jsem předepsaný Lexaurin, a podruhé jak mě depka dostala tak Edronax. Oboje léky mi pomohly- hodně. Šla jsem k psychologovi ihned, jelikož jsem věděla, že tuhle nemoc nezvládnu. Když Vás boli zu nebo uchu taky jdete k doktorovi ne? Tak proč v nás pořád je zakořeněná ta představa, že když jdem k psychiatrovi tak je člověk blázen Tomu nerozumím.Teď jsem byla na diskusním fóru o panické poruše je tam spousta příspěvků a pokud máte někdo depky tak si zkuste koupit v lékárně GELSEMIUM 9 CH ( cé há). Jsou to granulky , které se dávají pod jazyk a pomáhají. Alespoň je to tam uvedeno. Hezký nedepresivní den:-)))

Ahoj Lucko,to je vynikající zpráva, že se už cítíš něco lépe. Já vím, ještě to není úplně ono a bude to chvíli trvat, než budeš úplně ve své kůži. Připrav se taky na to, že ten vývoj nebude stejnoměrný a občas se vrátíš nazpátek, kdy Ti pro změnu bude stejně mizerně jako předtím. Tyto okamžiky však budou čím dále tím kratší a méně časté. No a postupně získáš i duševní sílu a dostatečný odstup na to, abys mohla řešit problémy svého manželství. Nebudeš prostě slabší v tom vztahu, který se zdá být asymetrický. Raď se především sama se sebou, protože Ty víš nejlépe, co chceš, v čem žiješ a v čem by jsi chtěla žít. Zároveň jenom Ty můžeš zohlednit i zájmy dětí. A, prosím, klidně doma zpívejte. Teď je na to čas.Evo, Tvůj příspěvek je nekonečně smutný. Smutný nenaplněným vztahem, ke kterému se stále vracíš. Musela si hodně trpět (a vlastně trpíš stále), ale spíše než za depresi bych to považoval za nedostatečné vyrovnání s traumatem rozchodu. Na to není lék, tady může pomoci jedině čas. Ale jako správná ženská bys o sebe měla více dbát, uvidíš, že Ti to zvedne sebevědomí a dostaví se i další příležitosti. Hlavu vzhůru, trochu více energie a méně smutných vzpomínek na minulost. Tím, že se trápíš minulostí, ji už stejně nijak nezměníš, koukej se dívat dopředu.Karinko, Tobě naprosto správně odpověděla Lenka. Shánět psychofarmaka na veřejném serveru dokonce za peníze je vrchol

Karinko, jestli jsi na Neurolu závislá, přece není řešením, když Ti jej někdo pošle. Potřebuješ pomoc odborníka, který najde příčinu Tvých problémů a indikuje správná psychofarmaka.

Potrebovala bych Neurol 1 mg, najde se nekdo, kdo by mi ho poslal, zaplatim za 2 baleni 400,- Kc. Ozvete se mi sem, kdo ma moznost ho ziskat nebo ho doma ma. Pak bych pridala mailovou adresu. Diky.

Ahoj všichni (Niky, Daniela, Petr, Ivan Ast,...),jen jsem se vámi chtěla podělit o to, že už je mi lépe. Pár nocí už jsem bez problémů spala, začínám se znovu soustředit a nevidím vše tak černě. Není to sice ještě úplně ono, ale pro mě je i tohle obrovský úspěch. Jen tu nedobrovolnou dietu pořád držím.

Dobrý den paní Doktorko,velmi by mě zajímalo, jestli je nemoc zvaná deprese dědičná, anebo se objevuje na základě nějakých jiných podnětů, které dotyčný člověk v průběhu života zažije (např. traumatický zážitek apod.). Ptám se proto, že moje maminka depresí trpí a s největší pravděpodobností i moje teta, její sestra. S tím rozdílem, že maminka se léčí antidepresivy (2x se léčila na psychiatrii, podruhé to bylo po pokusu o sebevraždu), kdežto teta do této fáze zatím nedospěla i když má myšlenky na sebevraždu. V naší rodině se tak koluje, že to mají po babičce. Proto by mě moc zajímalo, jestli tato nemoc může být záležitostí čistě dědičnosti. Já jsem povahově spíš po mamince, čili introvertní typ, ne moc společenská, docela citlivá, ne příliš komunikativní, přemýšlivá ale celkem veselá a spokojená. Je mi 24 let. Zatím jsem u sebe žádné vážnější depresivní stavy nezaznamenala (až na ty běžné pokleslé nálady např. ze špatného počasí apod.). Žiju celkem normální pohodový život, který mi sice občas mírně komplikuje moje inrovertní povaha, ale není to nic co bych zatím nezvádala. Nikdy jsem nezažila nic traumatického. Momentálně se nacházím ve velmi šťastném a spokojeném období svého života, protože jsem našla milující osůbku se kterou plánuji společný život. Přesto mám ale obavy, zda se u mě nemůže deprese později objevit vzhledem k dědičným a povahovým předpokladům. Dá se tomu nějak předejít či zabránit? Prosím o radu a moc za ni děkuji.

Nevím jestli trpím depresemi nebo prožívám jenom nekonečný smutek. Skoro před dvěma lety jsem se rozešla se svým partnerem a dodnes se s tím nedokážu vyrovnat. Všechno mi připadá zbytečné, musím na něj neustále myslet, vracejí se mi nepěkné vzpomínky,nic mě nebaví, ztratila jsem přátele a můj pokus o nový vztah skončil fiaskem. Jsou dny, kdy bych nejraději zůstala ležet v posteli, do práce se ani nesnažím upravit a potom se za sebe stydím, jak vypadám. Nedávno mi jedna známá řekla, že bych měla nejprve přijmout sama sebe a mít se ráda a neměla bych nést za druhé jejich prohřešky a ještě se za ně stydět. Je pravdou, že jsem se nikomu nesvěřila, proč jsem od něj odešla, protože jsem se styděla a držela jsem to v sobě. Tak proč mám pořád ráda člověka, který mi tak ublížil a dodnes mi ubližuje přes našeho syna?

Ahoj Báro,Já tedy s psychology moc zkušeností nemám, navštěvuji pravidelně psychiatra :o(. Ale myslím si, že podstata věci bude v tom, jestli to budeš chtít jako pojišťovnou hrazenou péči nebo ne. Nevím ani přesně, jestli psychology hradí pojišťovna, mám spíše dojem, že ne. Takže pak je to jenom na dohodě mezi Tebou a psychologem, žádné doporučení bys potřebovat neměla.Myslím, že na to jdeš dobře, psychoterapie

Ahoj Ivane,jestli ti teda můžu tykat:-). Je mi 26 let,už jednou jsem brala antidepr.Citalec, pak bylo dlouho fajn.Teď však na mě přišly nějaké úzkostné stavy, neuroložka mi předepsala Neurol,nemám jej brát furt, jen při záchvatu úzkosti. Jenže mi jaksi nevyhovuje, jen mě otupuje a uspává ale nic neřeší. V podstatě ty prášky ani brát nechci,spíš by mi pomohlo vypovídat se psychologovi nebo tak něco.Nevíš jestli musí být nějaké doporučení od obvoďáka nebo neurologa? díky a hezký den :-)))

Já bych to zbytečně nedramatizoval. To, že si na Tebe bude celý podnik ukazovat prstem, je jenom Tvůj osobní dojem. Naprosté většině lidí to bude úplně lhostejné. Nebyl bych tolik vztahovačný.Ostatně, vždy máš možnost využít náhradní volno nebo dovolenou a pak nemusíš předkládat žádné potvrzení.

Lidičky, rád bych zašel za psychologem, ale neustále přemýšlím, jak to udělat s "propustkou k lékaři" Když tam naše personální uvidí, že jsem byl u psychologa, okamžitě to ví celý podnik a budou si na mne ukazovat prstem. Jak na to?