antipsychotika

Britto,holčičko,už to sem pořád dokola nepiš.
Tys neonemocněla po tom léku,tys prostě onemocněla a lékaři zatím nenašli způsob jak tě vyléčit.At už se tvá nemoc jmenuje jakkoliv.
Takhle si to neustále opakuj a uleví se tobě i tvému okolí.
Jen tohle je pravda o tobě!

fuj ani jsem nevěděla,že jsem toho zase napsala tak hodně,takže všem sorry...

já vím Yossarian,čas nevrátím a spravedlnosti se nedočkám,doktoři ze mě udělali magora a co bude dál? Zůstanu magorem nadosmrti,protože to mám v papírech

fuj ani jsem nevěděla,že jsem toho zase napsala tak hodně,takže všem sorry...

já vím Yossarian,čas nevrátím a spravedlnosti se nedočkám,doktoři ze mě udělali magora a co bude dál? Zůstanu magorem nadosmrti,protože to mám v papírech

Yossarian na to cos mi napsala ti zase budu odporovat tím,že to žádná ataka schizofrenie nebyla,za prvý mi jí v Bohnicích nediagnostikovali a za druhý,byla to prostě jen reakce na ten prášek,reakce mozku,na tu chemii,která tam neměla přijít a měli mě nejdřív nechat,tak dva tři dny jestli mě to potom hodí vůbec do nějaké deprese nebo mi to vyvolá psychozu,jestli to vůbec bude nějak pokračovat a jakou to spolknutí bude mít dohru,když jsem do té doby,než jsem to antidepresivum spolkla,byla v pořádku,prostě to bylo všechno strašně rychlý a naprosto nerozumný jednání ze strany té šéfky,když ani nevěděla co se děje a jak mi je-ta reakce na lék co jsem popisovala,se mi stala ráno a v průběhu dne se můj stav měnil,když jsem se dostala do Bohnic,nevyšilovala jsem,normálně v klidu jsem jim povyprávěla co se mi stalo do rána po spolknutí toho antidepresiva a že žádné léky nechci,protože jsem už na tom pohovoru v Bohnicích byla jinak v pořádku normálně jsem si pamatovala,uvědomovala jsem si realitu,komunikovala jsem zcela běžným způsobem,mimo toho,že jsem si nemohla vybavit cestu,při které jsem nebyla schopná ani normálně číst,nemohla jsem se na ní prostě soustředit a zuby nehty jsem se držela,abych neskolabovala,prostě nikdy jsem se tam neměla dostat,nepotřebovala jsem se začít s ničím léčit,potřebovala jsem akorát nechat být,kdo ví,jak by to dopadlo a jak by se ten můj zasaženej mozek s tou změnou způsobenou práškem vypořádal,antidepresivum přestalo účinkovat a mělo to nějakou dohru,jakou dohru by to bývalo mělo dál-další den,jsem se už nikdy nedozvěděla,protože naprosto nesmyslně jsem díky doktorům začala polykat další sračky,které mi ve finále způsobili ještě horší stavy,než celej cipralex...

druhý den,když jsem se ráno v Bohnicích probudila,už jsem v tom hrozném stavu nebyla,normálně jsem komunikovala,popsala jim tu událost a jasně jsem jim řekla,že žádné prášky nechci a že chci nechat odstranit-prostě nechat odeznít- ten účinek toho antidepresiva-prostě jsem si myslela,že mě tam nechaj prospat a pak se uvidí,jestli je vůbec něco za potřebí-byla prostě blbost,že mě tam ta šéfka nechala odvézt a od rodičů taky nesmysl,že mě odvézt nechali a ode mě,že jsem prostě nebojovala proti tomu,jenže já si prostě nedokázala uvědomit kam mě vezou,brala jsem to jako hru s časem,jako trest za to,že jsem ten prášek prostě nesmyslně spolkla- neřekla jsem těm doktorům nic,co by je muselo znepokojovat dokonce jsem se o to snažila jak jen jsem mohla,neřekla jsem jim,že slyším nějaké hlasy ani že mám nějaké halucinace,protože jsem je neměla a hlasy jsem neslyšela,nechovala jsem se nijak divně,jediné co se mi dělo,tak to,že jsem si nemohla vybavit tu cestu tam,šíleně mě bolela hlava,měla jsem strašně citlivej sluch,ale nechovala jsem se nijak nenormálně,měla jsem za to,že když doktorům nemám co říct v čem chci pomoct,že nemají právo léčit,prostě mě měli nechat být,propustit mě,nebo mi měli udělat nějaké testy,když už jsem tam byla-psychoza ani nějaká ataka to nebyla...

Bohnice a další prášky,byla prostě kravina nad kraviny....kdyby to byla nějaká ataka schizofrenie,jak ty říkáš,ty další léky by mi zákonitě musely pomoct,nemyslíš?A ne abych díky nim na tom byla ještě hůř.Proč si asi myslíš,že jsem řekla těm doktorům jasně,že žádnej další prášek nechci,protože jsem věděla,že mě do toho stavu dostal ten první a že by bývalo bylo nejrozumější,nechat ten mozek od dalších prášků v klidu,v těch bohnicích jsem na pohovoru nešílela nebo tak něco,seděla jsem tam na židli klidně,nemluvila jsem žádné nesmysly,vlastně jsem s nima nemluvila vůbec,protože jsem se jich bála,právě pro to,aby ze mě neudělali nějakého magora a nezavřeli mě do nějaké klece-ne nadarmo se přeci říká cokoliv řekne může být použito proti vám a když se mě primař zeptal,jak se cítím,nebyla jsem schopná mu cokoliv říct a jak mu to popsat,ale byla jsem to pořád já,nezměnilo mě to ani psychicky ani mentálně,jen jsem trpěla šílenejma bolestma,pískáním v uších a měla jsem pocit,že když vyřknu to jak se cítím,že se opravdu zblázním,ale nezbláznila jsem se a rozhodně ten stav v jakém jsem byla nemohli zachránit nějaký další prášky...

schizofrenie je stav, který se dostavuje průběžně,má nějaký vývoj,nějaké prodromální příznaky,není to něco,co se dá vyvolat spolknutím nějakého prášku s tímhle prostě nesouhlasím a nesouhlasím ani s tím,že mi pak podali vůbec nějaké další léky,po kterých mi bylo ještě hůř a ten mozek mi úplně zlikvidovali a to naprosto zbytečně,nebyla jsem po nich utlumená,prostě jsem po nich byla naprosto mimo,dělali mi neskutečně zle,prostě šílený stavy,nepopsatelný,tak jaká to měla být dobrá léčba,na co ta léčba byla vůbec zahájená?Akorát mě mozek zlikvidovali víc než byl...

na to,aby měli kdy právo mi tam do toho mozku něco strčit,nějakou tu další chemii,bych já osobně musela být přesvědčená,že je to dobrá věc a že to potřebuju,musela bych se zbláznit a ne trpět účinkem nějakého léku,nezasloužila jsem si aby mi začali dávat jiné léky aniž mi vůbec kdokoliv cokoliv řekl...ty doktoři se mnou vůbec nemluvili a udělali si svůj závěr jen z toho,že jsem tam prostě byla,jen z toho,že jim moje šéfka řekla,že jsem psala nějaké smsky...tohle jednání jsem si prostě nezasloužila...,vždyt za celou tu dobu mi nebylo nijak dobře ani po jednom prášku,proč?Protože jsem žádnou psychozu nikdy neměla,nezměnila se mi osobnost,nedostala jsem se do stavu,který by bylo potřeba začít léčit nějakejma antipsychotikama,byla to prostě holá blbost od šéfky magorky,která má sama problémy se sebou,od rodičů,kteří mě nechali odvézt v tom stavu někam pryč,aniž vůbec něco věděli-protože jsem jim nic neřekla,ode mě,že jsem šéfku neposlala do prdele-

je pravda,že jsem si sama nevěděla rady,co bude dál,když jsem jako naprostej magor-zdravej magor,spolkla nějakej prášek,kterej mi ublížil,ale polykání dalších sraček jsem si prostě nezasloužila,byla to od doktorů hotová poprava...jestli mi pomůže,když mě někdo čapne za límec a přivede mě k doktorovi,kterej na mě bude zkoušet zase nějaké jiné sračky,musela bych věřit tomu,že mi ty sračky k něčemu budou,Brock vnímal,když jsem mu říkala,že mi ty léky nedělají dobře,dával mi jiné na úzkosti a tak,ale stejně to všechno bylo blbě,protože jsem dostávala léky naprosto zbytečně,jen na to, aby mi dělaly bordel v hlavě...tvoje dcera i ty jste onemocněly průběžně,mělo to nějaký vliv na to jak vnímáte svět,jak se chováte,měly jste asi nějaké vedlejší účinky,nakonec vám oboum léčba sedla a jste normální...a mě ty prášky akorát zlikvidovaly,po tom cipralexu,byla ta léčba akorát vymývání mozku,já tam do těch Bohnic nepřijela dobrovolně,vlastním rozhodnutím s tím,že potřebuju pomoct z nějaké nemoci,ale doktoři to sami tak brali,když už jsem se tam dostala, vždyt já neměla ani doporučení k léčbě v ústavu,neprovázeli mě žádné papíry na hlavu,kdyby to bylo na mě,nikdy bych tam nejela a udělala bych bývala nejlepší věc,že bych prostě nechala ten mozek se vypořádat s tou změněnou chemií.

Nechápu co se tam stalo,že jsem jim začala další léky polykat,ale vím,že to byla blbost,která mi vymývala mozek a doktoři se strašně divili,jak je možný,že je mi čím dál tím víc blbě...ode mne to byla pitomost a od doktorů jen jejich práce na člověku o kterém si řekli,že je magor,když se tam dostal,stejně jako si to řekli v havlíčkově brodě,když jsem tam přijela vlastně ze stejného důvodu,že jsem doma spolkla zyprexu a mozek mě neskutečně začal pálit,tak že jsem nebyla schopná vydržet na jednom místě...nemá snad schizofrenie něco společného s nějakou poruchou osobnosti?Já se svým já neměla nikdy nic,akorát jsem řešila prášky,jejich blbý účinky na můj mozek a neřešila jsem,jestli se po tom nebo po jiném prášku cítím nějak dobře,protože mi dobře neudělal ani jeden,dobře mi bylo,než jsem ty prášky začala polykat-byla jsem totiž naprosto zdravá.

Je to dlouhý,já vím,ale zase to vystihuje ten můj problém proč si pořád stěžuju na doktory,na jejich jednání a na jejich nesmyslný léčení,kdybych se zmagořila,tak bych o tom něco musela vědět,nemůžou přeci cpát do lidí prášky jen pro to,že přijdou ke cvokaři,jen tak pro nic za nic...to jsou potom cvoci oni sami a zasloužili by si trest...mě zničili život a nic se jim nestane...tak kde je spravedlnost?

Všichni máme tyhle problémy........já i moje holka taky...já nesnesu nic kromě Dogmatilu a moje holka snese akorát T

Mion: nějak se mně nezdá způdob braní léků. Já bral Zyprexu, ale rozhodně ne rovnou 10mg. Dávka 5mg se mnou pěkně zatočila, ale asi po týdnu se to začalo zlepšovat. Asi tak po měsíci jsem již byl bez vedlejších příznaků (až na chuť k jídlu) a mohl jsem zkoušet 10mg.
Prostě, někdo je na léky citlivější a potom musí postupovat pomaleji. Takhle ti nebude vyhovovat nikdy nic. Jak jednou řekl můj psychiatr: "Lék, který nemá vedlejší účinky, nemá žádné účinky".

Ahoj, znovu píšu, jak to je se mnou. Stále jsem nenašel ten správný lék, pravděpodobně mám na léky nesnášenlivost. Už jsem na čtvrtém antipsychotiku a jsem z toho zoufalý. Bral jsem toto:

Rorendo(risperidon) 2x 1mg: po něm strašná spavost, aktizie a distonie. Vysazen po týdnu.

Kventiax(Seroquel) 2x 50mg: Hrůzostrašné sny, po třech týdnech vysazen pro akatizii.

Zyprexa 10mg: Totální ztráta emocí, byl jsem jak zombie, myšlenky na sebevraždu, akatizie, po dvou týdnech vysazena.

Solian(amisulpirid) 1x200mg: po první tabletě ztuhlé svaly a šílená akatizie. Teď experimentuji s dávkováním.

Největší problém je ta akatizie, neboli neschopnost vydržet v klidu. Když jsem v klidu, tak cítím šílené napjetí, které mě nutí pořád se protahovat, přešlapovat, přesedávat. Je to strašně nepříjemný pocit a nemůžu kvůli tomu ani pořádně sedět u počítače. Večer chodím brzo spát, abych to zaspal, ale ráno po probuzení mě to opět otravuje. Ptal jsem se doktora, jestli už měl nějakého pacienta, který měl tyhle problémy a on mi říkal, že ano a že se to vždycky vyřešilo nalezením vhodného léku nebo nižším dávkováním. Já jsem z toho už dost mrzutý, protože po lécích se cítím skvěle a jediná překážka je ten strašný neklid. Taky už pomalu začínají docházet léky, kterých je jenom omezený počet. Měl někdo z vás podobný problém?

No tak když doktor říká, že máš schizofrenii, tak ji máš,.....myslíš že se splete hned několik psychiatrů??těžko co?

Ataku bys měla, kdybys neměla ty injekce.......ataka byla přesně to, jak jsi vyšilovala, když tě odvezli...

Já vím přesně co bys potřebovala....když já jsem marodila, probíhalo to přesně stejně, nikdo mě nepodržel , nidko nic neřešil , jako u tebe.........moje máma říkala, nic ti není .........můj manžel se hroutil a nikdo nebyl schopnej mi zařídit léčbu, taky všechno šlo do kelu .......rodina, práce,...
zatímco když onemocněla dcera, tak já jsem všechno zařídila, sedla jsem na psychiatra a seděla na něm, dokud nevydoloval lék, kterej neměl žádný vedlejší účinky,aby mohla chodit v pohodě do školy, když nás psychiatrička nechala dvakrát čekat hodinu, už nás neviděla ........máme nejlepšího psychologa, kterej se týhle diagnoze věnuje ...ty potřebuješ někoho, kdo tě čapne za límec a tohle všechno oběhá.....můžeš mít lék o kterém vůbec nevíš, jako moje holka, ale ty máš debilní injekce, ze kterých je zle každýmu.........

Yossarian,tobě já se divím,četla jsem si,cos napsala té holce,která tvrdí,že její maminka se coby chováním mění a myslí si o ní,že je schizofrenička,tý si dokázala na takové chování odpovědět,že její máma rozhodně schizofrenička není a mě,když tady jasně celou dobu popisuju jaké jsem já měla problémy,co se mi honilo hlavou a v čem jsem chtěla od psychiatrů-spíš psychologů pomoci a hlavně poradit,mě odsoudíš hned a přitom já se nijak nenormálně nechovala ani jsem své chování neměnila.Mě každý hned odsoudí,že jsem se pomátla než aby uznal chybu v tom,že mi prostě ublížili léky,které jsem neměla nikdy dostat.Podívej se,to co víš ty,vím o schizofrenii i já,mám to vyčteno z různých stránek přes internet,taky vím,že existuje nějaká ataka,kdy se prostě nemoc objeví,že práškama se zmírní a že ataku už nikdy zažít nemusejí...já ale pořád tvrdím,že jsem žádnou ataku neměla nikdy,pouze jsem popisovala,jak na mne který prášek působí a každý na mě působil holt jinak,než by asi ve skutečnosti měl...proč?Protože můj mozek ty léky prostě odmítal,bylo to něco,co do organismu nepatří,něco co mi ovlivnilo správnou mozkovou funkci,co tu normální funkci prostě poškodilo...proč?Protože já měla mozek před práškama v pořádku,v době,kdy jsem psychiatra vyhledala jsem žádný zdravotní problém neměla a za to mé tvrzení mám být bitá,nikdo mi nevěří a každý bude souhlasit s tím,že doktoři přeci udělat chybu nemohli,že ta chyba byla ve mě.Přitom ve mě byla akorát jediná chyba a to ta,že jsem prostě šla k cvokařům,místo toho,abych normálně žila a snažila se.Njn a doktoři mi tak dlouho dávali prášky,až mi ten mozek v té léčebně zkolaboval a pak si nevěděli rady...ale chybu neuznali-hyeny

A nechápu,proč Natuře pořád nadáváš s ní se dá docela dobře diskutovat.

Leleka a neměla bych si nechat udělat nějaké psychotesty,které by odhalili,jestli vůbec nějakou poruchu mám?I když je to zcestné,ten můj kamarád mi tvrdil,že psychiatři vyštourají u každého nějakou poruchu,že podle nich poruchu musí mít každý...sakryš,ono je to docela pravdivý,když u mě odhalili nějakou poruchu,tak fakt věřím tomu,že podle nich není normální nikdo,ale co je vlastně normální,největší cvoci jsou psychiatři,prostě likvidují lidi-nebo alespon mě...

co to je vlastně ta ataka a jak se to projevuje?

Jasněže ....třetina schizofreniků má ataku jednou za život....to tady zas kretenka Natura dělá chytrou .....at vypadne z diskuzí ..už ji mám plný zuby ...je to děs...

ja poznam vyliecenu psychoticku, ktora dokonca pracuje ako psychiater.

Určitě ,já ho vnímám jako výborný lék.V létáku je výhradně pro schizofrenii,ale lékařka mně říkala,že ho používají i gastroenterologové.

Pavel: Jinak je zajímavé, že Sulpirol má tak široké spektrum záběru. Já jsem ho brával na zvládnutí tělesných příznaků deprese. Myslím, že 400mg denně. Trochu mě překvapilo, že je primárně určen na schizofrenii.

Martine,s tím já souhlasím.

Pavel: ano, ale příčin vzniku této nemoci je opravdu hodně. U některých lidí se ani žádný sled příčinných událostí nenajde. Genetika, biochemie, neurotransmitery...

Já samozřejmě beru udržovací dávku,beru 200mg Sulpirolu denně.Yosaarian má v zásadě skutečně pravdu ,hodnotí věci obecně..Já však u svého problému trvám na tom,že nemoc vznikla po velmi těžké zátěži.

Obávám se, že Yossarian má pravdu v tom, že skutečně vyléčený psychotik neexistuje. O neurotikovi bych už polemizovala, tam bych to viděla nadějněji.
Lékařská věda pro skutečné poruchy lék nevymyslela. Léky, které podává, jen potlačují projevy nemoci , ale pořád lepší než nic.

Pavle, Ty už nebereš žádné léky?

Tohle ale není pravda Pavle.....spousta lidí má schizofrenii, protože ji měl dědeček a ne proto že by meli zátěž....to je utopie co píšeš....ty se asi utěšuješ, že kdybys změnil práci, že by se ti nemoc nerozběhla,ale to vůbec není pravda, stačí často malý spouštěč, třeba i radost, cokoliv, změna hormonální hladiny, změna v životě, nemusí to být negativní ...a rozběhne se to, co máš v sobě.....A ještě jsem neviděla vyléčeného neurotika, nebo psYchotika.....já na ty terapie nevěřím , pokud jde o nějakou změnu nemoci....jako škola života to je,ale zajetý koleje to nezmění....

Brito tak ty máš léky v těch injekcích, tak proto nemáš menstruaci ....to co popisuješ je spíš taková panika, strach a prožívání bolesti...asi bys potřebovala psychologa, který by se ti věnoval a nasměroval tě...

Já bych po injekcích byla uplně stejně zničená, to je sajrajt....ty bys potřebovala maminku, která by to zařídila za tebe....injekce bych odbourala a chtěla bych lék, který nemá žádné učinky....tím jak něvěříte doktorům se to zbytečně komplikuje a protahuje....

POkud vím co chci,cíle odpovídají mým možnostem a to ve všech směrem,věřím si a bezproblémově komunikuji s lidmi žádné velké psychické problémy mně nehrozí.

Jo, ale to je otázka, kterou hledáme celý život...
Vědět co chci by nebylo až tak těžké. Potíž je s tou cestou, jak toho dosáhnout.