antipsychotika

Jo přesně Dogmatil......to je jedinej kterej snesu...

Ale to ti řekl psychiatr Mione??Protože já měla vedlejší za měsíc stejný, jako na začátku ....děsný....

Já si nemůžu vynachválit dogmatil - jediné antipsychotikum, které mi sedí, nemám absolutně žádné vedlejší účinky.

Ono se to řekne, měnit léky, ale týden na jednom léku je hrozně krátká doba na to, aby si tělo zvyklo. Třeba se ton opravdu za měsíc srovná.

Ty seš vymytej nejvíc ......na první pohled...hihi

to je na tobě vidět že seš po nich vymytá ty svině

Tak to si myslím, že si nezvykne...a navíc, antipsychotik je mnohem víc a on je povinen to s tebou vyzkoušet...jsou totiž antipsychitika, na která musí být zvláštní důvod, proto je doktoři nechtějí dávat, nejak se musí složitě odůvodnovat proč ho píše, jinak to musí zaplatit sám....ale pokud ti nechce vyzkoušet víc léků, tak vyměn psychiatra, na co tam jinýho je , než aby spolupracoval?

Jako zombie, to přesně vystihuje Zyprexu. Navíc silně zvyšuje chuť k jídlu a zejména na sladké, takže se po ní přibírá. Já po ní ještě měl deprese. Teď mám 5 dní Solian a má asi nejlepší účinek ze všech antipsychotik, které jsem měl. Cítím se po něm vyrovnaný a nemám výkyvy nálad, což je fajn. Na druhou stranu mám po něm hrozný vnitřní neklid, který je téměř k nevydržení, důsledkem tohoto neklidu je lehký třes rukou a silná nespavost. Dále je tu pocit na zvracení a kyselo v puse. Všechno tohle je hodně nepříjemné, ale mám už čtvrté antipsychotikum a měl bych mému tělu dát čas a třeba si zvykne. Můj psychiatr už je ze mě nešťastný, protože mi žádné antipsychotikum nechce sednout a pořád je měním.

Mě přijdou děsný všechny, kromě toho Dogmatilu, jinak jsem po každým měla takový vedlejší, že jsem nemohla existovat ....

no ja som brala Zyprexu, ale to bol zabijak, bola som ako zombie, ale musela som chodit do prace.

Britta: Zyprexa, to je opravdu síla. Poprvé mě dokonale složila. Ale rozhodně mně neničila mozek. Jednak jsem se domluvil s doktory na snížení dávky a konečně jsem si chvíli počkal. Vedlejší účinky postupně zeslábly...

kikina, a nie je to jedno?

Teď teda nevím jestli je Yossarian lezba, nebo na mladý zajíčky. Co teda vím určitě je to, že je to kýbl sraček a krypl. V blázincích prý tyranizovala personál a chtěla jim vyškrabat oči. Prostě cvok.

11:49:38, joooo, máš pravdu, díky

help24?

Hledám na netu jedno diskuzní forum podobné doktorce.cz. Nejde o Abecedu zdraví. Ztratila jsem kontakt se známou a vím, že tam chodila. Prosím, pokud znáte nějakou podobnou diskuzi, napište mi to. Řešily se tam hlavně psychické problémy. Díky.

Britto,
lítost je v pořádku. Dokonce i zlost je v pořádku. Jen se musí směřovat tak, aby neublížila jak Tobě, tak někomu jinému.
Co se soustředit na něco vnějšího. Jaké máš zájmy? Co nějaký sport? Při duševních poruchách je sport výborným odvedením pozornosti od problému, aktivuje jiné části mozku. Vyrovnává tu nerovnováhu, kdy se člověk zabývá jen sám sebou. Jak jsi na tom tělesně? Můžeš sportovat?

Jinak, že sis život představovala jinak, no to málokomu se splní sen, jaký měl v pubertě, čím bude, kolik dětí a jakých. To prostě vždycky nejde, a teď se podle toho musíš zařídit. Budeš žít jinak, než sis vysnila. Ale může to být kvalitní život.

Napiš, co tě baví, co ráda děláš, co Ti jde.

Yossarian s tím Slovenskem s tebou musím souhlasit,byla jsem tam s kamarádkama na dovolené a bylo nám tam nádherně,Slováky mám taky ráda a dost mne tenkrát vzalo, když se od nás odtrhli,brečela jsem jako malé dítě...

ale zpět k tomu mému "problému" já si moc dobře uvědomuju, co mi všichni na ty moje neustálý "stížnosti" píšete, každý z vás má svůj náhled na můj stav a určitě i dobré rady,toho si cenním...od každého si kousek vezmu,ale stejně, výsledek bude takovej,že nepřestanu litovat toho,že jsem k tomu psychiatrovi vlezla...

Yossarian, jediný okamžik, kdy mi ty drijáky změnily myšlení a kdy jsem nemyslela na nějaké mé problémy se vztahem s prací nebo s tím,že jsem v bytě sama, bylo, když jsem spolkla ten cipralex...myšlení mi totálně změnil a bohužel, já si v té chvíli moc dobře uvědomovala, že ten stav, který mi navodil ten lék, není normální,právě pro to, že moje myšlení bylo před lékem zcela normální a bez nějaké tzv. nemoci...já vím, zase řeknete,je to minulost,účinek prášku pominul,ale za jakou cenu pominul? Za cenu toho, že mi myšlení i hlavu ovlivnily další sračky a neobešlo se to bez následků.

Leleka, toho nestranného psychologa si vážně najdu,ale s tím,že mám něco diagnostikovaného se stejně nic neudělá,Brocka nepřesvědčím,ani kdybych se stavěla na hlavu.Když jsem byla v Havlíčkově Brodě-jen na základě toho, že jsem doma nesmyslně spolkla zyprexu a udělala mi zase v hlavě čurbes-modlila jsem se, aby ti doktoři nepřišli na to, že jsem v pořádku a nepřišla jsem tak o nemocenskou,mluvila jsem tam se sociální pracovnicí a mojí největší starostí bylo,co se stane s mýma rodičema,až se přijde na to,že polykám prášky jen tak,aniž by mi něco bylo že si tím vlastně ubližuju...jenže psychiatři prostě nedokážou vidět v člověku normální bytost,oni jsou už tak zkažený svým povoláním,že vidí blázna snad i v Klausovi natož v člověku,kterej pro ně absolutně nic neznamená a nemá žádnej vliv...V HB jsem šíleně trpěla a s každým spolknutým lékem na tom byla hůř a hůř a doktoři mi nevěřili,když jsem jim říkala, že mi prášky ubližují-to bych tam asi vážně musela chcípnout-pak by se divili...nevěřili mi asi právě pro to, že mne hodili do pytle se schizofrenikama, kterým se nedá věřit nos mezi očima...já prostě nevím, jak se takový schizofrenik vůbec chová, co říká, jak přemýšlí,protože já osobně ted přemýšlím akorát nad tím, že mi doktoři zničili hlavu za cenu toho, abych si mohla doma válet šunky a potrpět si na účincích těch léků.Ale vykládej něco psychiatrovi,něco o tom,že ti ty léky ubližujou a vymejvaj ti mozek, oni ti stejně nebudou věřit,maximálně na to kývnou,ale svojí vinu na tom,jak mi ted je neuzná ani jeden z nich,protože už mám jednou něco v papírech a holt jsem byla taky v blázinci,takže asi ten magor být musím..jak říkám, je to bludnej neřešitelnej kruh.

Natura, tak ta má asi největší pravdu a to v tom,že mne popohání jít dopředu, stejně jako to dělá moje mamka,jenže Naturo,ono je to hodně těžké,protože vím,že už nikdy díky těm lékům nebudu v pořádku,nebudu taková jaká jsem byla a že moje budoucnost, jak byla kdesi napsaná a jakou jsem jí měla vysněnou a na které jsem pracovala je v tahu.Upínala jsem se před tím,než jsem spolkla ty prášky na to,že si založím do třiceti let rodinu,že budu mít krásné zdravé dítě,za manžela Tomáše,budu bydlet v Praze,vystuduju si Bankovní akademii,budu jezdit na dovolený,dělat karieru v bance,chodit si tancovat,opíjet se drahým vínkem,užívat si,sportovat...jenže se to všechno zvrtlo a co mám ted do budoucna předurčeno?Od Brocka akorát to,že budu nesmyslně chodit na nějaké injekce,po kterých je mi zle tři roky,že se budu plácat v hovnech,do kterých jsem se dostala jen díky tomu, že jsem nesmyslně vyhledala doktory a přitom jsem tenkrát,než jsem to začala polykat měla akorát investovat do toho,abych se smířila s tím,že holt asi jen tak zase v Praze bydlet nebudu,že si Tomáše asi nevezmu a na dítě si budu muset počkat do doby,než najdu tady u nás nového solidního chlapa a zabydlím se...čímž chci říct, to co mě čeká ted je zlej sen,je to jako noční můra, z které se nemůžu probudit i kdybych chtěla sebevíc a píchali mi sebevíc injekcí...v injekcích to není,je to prostě v tom,co se stalo a že mě to co se stalo stálo zdraví,dítě,manžela,práci i dobrou budoucnost,protože ted díky tomu nemám vůbec sílu jít a začít studovat vysokou školu,nemůžu si najít partnera,protože kdo by mě chtěl,když nemůžu mít ani sex..a navíc, když někomu řeknu,že jsem byla v blázinci, každej dá ode mne ruce pryč atd.atd.

A neznám na světě člověka,kterej,když se dostal do hoven, by nelitoval a nebyl by naštvanej...kdybych byla nemocná,tak jak říkají psychiatři,dělala bych nevím co, jen aby mi pomohli a byla jsem zase normální,asi těžko by mi ty léky na schizofrenii tak strašně vadily a těžko by mi dělaly tak neskutečnej bordel v hlavě...dokozuje to všechno,co mám vyčtené o lécích na různých forech,nikdo si na podobné stavy na lécích nestěžuje a každému pomáhají...samotnou by mě zajímalo,jak třeba takovej seroquel může dělat dobře,setkala jsem se s holkou,která mi tvrdila,že v bytě viděla mimozemštany,dali jí seroquel a nemohla si ho vynachválit...já se seroquelem mám ty nejhorší možné zkušenosti, nejenom to,že mi ho dali zcela neopodstatněně-řekli mi na nasazení toho léku akorát to,že je léčba špatně nastavená-a já hup a začala to polykat,protože jsem byla mimo po zyprexe,ale to jakej vliv na mě ten lék měl se nedá ani popsat,málem jsem kvůli němu vyskočila z okna,přestávala jsem vidět,měla jsem hrozné záchvaty,upadla jsem na pár minut do bezvědomí,trpěla jsem pokaždé,když jsem ho spolkla horečkama,klepáním,bušením srdce, epileptickejma záchvatama. spomaloval mě...prostě hrůza a mamka byla u toho...nakonec mě vzala na neurologii do nemocnice a po pár testech co myslíte,že mi na to řekli?Že bych měla jít do ústavu to je jako by mi řekli,že jsem si to všechno vymyslela a přitom jsem na něm trpěla jako zvíře...byla jsem prostě v prdeli,protože jsem věděla,že ty moje problémy nejsou psychické,ale že pouze moje tělo a můj mozek reaguje blbě na tu chemii a pak ten risperdal..ten to teda dovršil do dokonalosti...prostě chci nemožné,po psychiatrech uznat jejich chybu a vinu na tom, že mi mozek zničili nesmyslně podanýma lékama, po mém mozku chci, aby se z toho vzpamatoval a já zase mohla dělat věci tak jako dřív a hlavně cítit věci tak jako dřív a necítit jen samé bolesti,tlaky,nespavost,nemožnost sexu atd. tohle by asi po tak zázračnejch pilulkách nemělo být a neměly by být všechny ty problémy, které mi to způsobilo...

Taky mě sere, že ani jeden člověk psychiatr si se mnou nesednul a nezeptal se mě, co mám vlastně za psychickej problém,protože proč,protože oni nejsou od toho, aby problémy řešili a dávali rady,ale jen od toho,aby podávali léky kde komu...to bych totiž bývala musela opravdu jít nejdřív za tím psychologem,můj problém byl v komunikaci s lidma, v tom,že jsem najednou nevěděla, jestli člověk jako já-který se ve své podstatě lidí bál od malička-může dělat v bance na postě, kterej obnáší dost značné konkurenční prostředí a velkou rivalitu mezi spoluzaměstnancema, potřebovala jsem poradit do života, nastartovat asi tak, jako to ted dělá Natura, potřebovala jsem, aby mě někdo vyslechnul a řekl mi třeba,že si ty problémy moc beru a že mě čeká ještě spousta krásného...a s čím jsem se setkala?Než jsem o těch mých problémech mohla začít konstruktivně mluvit, spolkla jsem první svinstvo, které mi přišlo pod ruku a proč vlastně?Protože si blbec doktor o mě udělal za pět minut obrázek,aniž mne vůbec znal a věděl něco o mě a těm dalším stačilo akorát se na mě podívat a hned jsem podle nich měla nějaký šílený psychický nemoci...fuj, kde to jsme a ještě taková věcná,doktorka, která o mě začala tvrdit že mám schizofrenii, mě ani neviděla a ani se mnou nemluvila,jen si přečetla papíry, které mi napsali z bohnic a tohle jí stačilo k tomu, aby si o mě udělala nějaký úsudek a aby bylo jasno, v Bohnicích jsem s doktorama už vůbec nemluvila, protože mi bylo zle z těch léků a ani jsem toho nebyla schopná...tohle ty léky měli udělat?Absolutně mě zničit, abych už neuvažovala nad prací a nad tím,že jsem se přestěhovala a změnil se mi život?

Dřív než jsem vůbec začala mít nějakej big psychickej problém, jsem spolkla nějakej sajrajt a pak...další sajrajty mi měli jako pomoct v čem?V tom, abych nemyslela vůbec nebo jak si to mám vysvětlit?V tom, abych neřešila koho si vezmu a kdy budu mít dítě, protože ted si v tomhle stavu nemůžu najít ani slepého ani němého ani postiženého natož mít s někým dítě, když jsem absolutně odrovnaná na vždycky...byl to prostě od doktorů holý hyenismus a naprosto neopodstatněná léčba, která vedla akorát k destrukci místo toho,aby mi v něčem ty slavný doktoři psychologové a psychiatři pomohli...tečka a svůj názor nezměním, leda že by mi dali ten mozek do původního funkčního stavu v jakém byl před práškama...sakryš lidičky, vždyt já než jsem stačila cokoliv říct, co mě trápí a zjistila odpovědi na nějaké mé otázky, jsem spolkla nějaké sračky, které mě prostě jako člověka zlikvidovali a co bude ted dál, když jsem akorát díky tomu nezvratně v prdeli a nemá to východiska?Je mi z toho zle...

Já nevím, jestli je to co píšu sebelítost, spíš je to jen stěžování si na systém a léčbu,na hyenismus na zlikvidování pod záštitou toho, že já měla nějaké velké psychické nemoci...to bych o té nemoci nejdřív musela vědět a musela bych jí cítit a chovat se tak a to moje okolí nikdy nespozorovalo

Omlouvám se, že je to zase tak dlouhý...já si prostě nemůžu pomoct

V Tatrách je krááásně a levno....pořád jsem tam někde seděla v kavárně a za pár šupů si dávala alžírskou kávičku a zákusky a můj přítel šplhal na Solisko......pak jsem se přesunula na obídek a pak k plesu ...a ten vzdoušek .....a ta příroda .....a ty krásné hotýlky.....jééééá.....tam zas musím jet!!!Doufám že ještě nemají euro....

dybych byla ml , tak bych tam byla každý víkend.....

No vono je to bohužel úplně jedno Leleko, jestli ji hodíš do pytle nebo jí přesvědčuješ...vyjde to nastejno....ty si nevzpomínáš na svoje problémy??já teda nemám schizofrenii,ale u mě to probíhalo přesně stejně ......a řada lidí potvrzuje, že tohle poslouchá celý život od svého schizofrenika .....ona to nemá šanci vůlí ovlivnit......bohužel....a nechápu, proč jí ta injekce nezabírá..

Ty pojedeš tak leda do Bohnic a ne do Tater, a pěkně si to tam užij ty krávo tlustá.