antipsychotika

Jo přesně ...antipsychotika učinkují až po čase....většina...ten blbec co tu píše, že si to pletu s AD, hlásá bludy , protože žádné AD jsem v životě nespolkla.....za týden podle mě nemůžeš poznat jestli ti ten lék zabírá na psychozu.....na psychotické příznaky....uvidíš že veldejší budeš mít i po čase, já je teda měla u všech pořád.....dokud jsem nenašla vhodný lék....

leleko, Akineton tu mám, ale jenom pro případ nouze, kdybych zas dostal křeče. Jaké jsi měla nežádoucí účinky?

Většina psychofarmak účinkuje až po určité době. AD po delší, antipsychotika po kratší. Nepleťte si to s vedlejšími účinky, ty se mohou v obou případech dostavit hned.

Mion, urcite vydrz este nejaku chvilu na tom Soliane, ak ti robi dobre. A preco ti psychiater nepredpise na akatisie minidavku Akinetonu? Ved ten je prave na taketo problemy urceny. Mne presli neziaduce ucinky Seroquelu asi po 2 mesiacoch.

Debile Yosar pleteš jabka s hruškama!!
Antipsych.většinou žádné negativní účinky nemají..rychlý nástup,max.únava!
Popletla jsi to s AD,debilko vymazaná a šíříš tady bludy!
A přitom bys měla mít jasno,když už jsi na lécích 47 let!!

Antipsychotika přece účinkují hned od první tablety, narozdíl od antidepresiv, která potřebují někdy až čtyři týdny než zaberou.

Brito...........jesli čteš ostatní, tak vidíš , že všichni měli vedlejší účinky u antipsychotik, já měla taky děsný...vůbec se s tím nedalo žít.....hlavně nic nevysazuj, žádný injekce, nebo spadneš a budeš muset do nemocnice.....a Naturu neposlouchej, ví o antipsychotikách ho*vno, když ti zabere lék, tak budeš brát mini dávku jako já a tvůj život a tvou osobnost to vůbec neovlivní , já normálně žiju,raduju se a chuť na sex také mám....vedle mě bydlí holka, co má schízu a má dítě a přítele, má krásnej život, přitom kolem 21 let byla cca 3 v blázinci a byla na tom dost špatně .....chce to jen najít ten pravej lék ,ale ty tomu bohužel nevěříš, to je ta chyba.....!

A Mione, ty víš po pár dnech jak je ten lék výbornej??Vždyt antipsychotika zabírají až za dlouho.....??

Jo. To vidím stejně.

Antipsychotika tlumí neklid, zklidňují rozháranou mysl, otupují bolest a přílišné starosti. Člověk se po nich cítí vyrovnanější, i když za cenu určité otupělosti. Než omílat stále dokola, jak něco nebo vše bylo špatné a není cesty ven, je lepší antipsychotika brát. I za tu cenu, že člověk nebude tak radostný, jako byl před nemocí, tedy před tím, než jeho mysl začala ulpívat na nějakém problému, kvůli kterému nevidí to dobré, co kolem také je.

Britto
Jak působí prášky "na hlavu"?
Vždycky je to zásah, někdy bohužel nutný.
Záleží co máš za prášky. Ale téměř vždy mají tlumicí účinek, zklidňují.
Chemie mozku je moc složitá věc, a vzhledem k tomu, že vědci ještě neprozkoumali, jak funguje velká část mozku, je s podivem, že se jim povedlo najít vůbec nějaký chem. prostředek, který dělá (obvykle) to, co chtějí.
Např. AD, když se používají správně (správný druh na správnou poruchu), jsou pro mnohé pravým požehnáním. To ale nemaže jejich vedlejší účinky. Ty jsou však zanedbatelné, proti mukám, které bez AD zažívali.

Já např. užívám léky proti úzkosti (anxyolytika), které zaberou, jen jsem musela vystopovat správnou dávku a tu kterou zátěž. Je to různé. Asi jako u diabetika. Taky se asi rok hledá, kolik si kdy píchnout, podle situace (stresové a sportovní zátěže) a stravy.

A pak jsou ještě neuroleptika, které má předepsané můj syn, a které jako vedl. účinek mění zcela osobnost člověka, a ty mu už nedávám, po těch zkušenostech, co s nimi máme. Nemoc (postižení) ho ničí méně, než tyhle léky. Jeho duše jinak duševně zdravého člověka by byla příliš velká daň za trochu klidu.
Jsou však případy, kdy neuroleptika prostě jsou pořád menším zlem, než choroba sama, a tam mají své místo, svůj důvod.
Nicméně Člověka změní. Jakoby potlačili jeho duši, která svými problémy křičí o pomoc.
Ale co můžem jiného dělat, když zatím jiný způsob zvládnutí takových vážných problémů nemáme?

Britto, jedna tbl. AD, jak už Ti tu bylo napsáno, nemohla vyvolat vůbec nic, to by ses složila i po aspirinu.
Dlouhodobé braní určitých léků, nebo elektrické šoky mohou osobnost navždy změnit.
Nevím, jestli už jsi v té kategorii, kolik a jak dlouho to bereš, a hlavně proč.

Něco Ti je, nenamlouvej si, že není, to sama vidíš.

Tak to sem na tom teda dost blbě:)

Britto,
prášky by měly utlumit tvé věčné vyšilování, jak ti prášky zničily mozek a jak je to nezvratné. Po prášcích by ti to mělo být lhostejné, místo těch věčných starostí a trápení se tím, co bylo a jak bude špatně napořád, by ses měla zaměřit spíš na to, co je - věnovat se svým rodičům, sama sobě. Měla by ses zase těšit z toho, že jíš něco dobrého, že se na tebe někdo usměje, promluví na tebe. Prášky by měly otupit bolesti a zastavit ten nesmyslný kolotoč stále dokolečka se točících znepokojujících myšlenek.
Zkus tedy prášky nebrat, domluv se i s lékařem, ať ti nedává ani injekce. Uvidíš, po pár dnech účinky léků v tvého těla vyprchají, a poznáš, jak jsi v pohodě.
Pořád mluvíš, jak jsi byla zdravá - zdraví znamená pohodu. Byla jsi v pohodě? Píšeš, že nikoliv. Hroutila ses ze spousty věcí - rozchod, práce, samota.
Napíšu ti definici zdraví: Zdraví je stav úplné pohody fyzické, psychické i sociální.

Napadlo mě, co by se stalo, kdybys všechny prášky vysadila. Mohlo by to snad být ještě horší?

jinak k těm práškům, zajímalo by mě, jak takové prášky na hlavu můžou pomáhat a jak se na nich můžete cítit v pohodě a dobře...mě vadily všechny co jsem dostala,fuj...blee

Naturo, no právě,že já vždycky sportovala, hrozně ráda jsem cvičila při hudbě, vlastně jsem hudbu milovala natolik, že jsem i hrála na hudební nástroj, nabíjela mě a vždycky jsem měla dobrou náladu...a ted?Tak po tom,co mi dali ten prášek na srdce a srdce mi začalo haprovat a zatáhly se mi žíly, už sportovat nemůžu, nemůžu ani běhat nebo jezdit na kole prostě to moje srdce nezvládá..chtěla jsem toho ještě hodně vyzkoušet, naučit se třeba lézt po skalách, skočit si z padáku-naposledy jsem si při takovém parašutistickém výcviku zlomila patu-taky jsem si chtěla udělat zbrojní průkaz a koupit si zbran, dokonce jsem jezdila závody v mém sportáku nebo jsem hrozně ráda tancovala, ale prostě po tom, co mi dali ty prášky, nejsem ničeho schopná, ne psychicky, ale fyzicky, nestíhá to mé srdce,tělo je slabé a pomalé, nedovolí mi to běhat,žít prostě naplno, navíc, co mám v papírech nějaké duševní choroby,už mi na tom základě obvodačka nedovolí třeba skok z letadla nebo udělat si zbrojní průkaz a to mi ještě psychiatr vyhrožuje,že s mojí diagnozou mi můžou sebrat řidičák...mě, zaprvý jsem vždycky jezdila dost dobře a za druhý jsem prostě jízdu milovala-mám to asi po tátovi,ten byl řidič z povolání.Prostě i co se týče toho normálního vyžití,sportu,tance,hudby, jsem v prdeli.Hudbu už nemůžu poslouchat, protože díky těm práškům jí už necítím tak jako dřív,takže si nemůžu zabrečet,nebo se při ní smát, veškeré emoce se mi vytratily, nemůžu ani tancovat,protože se prostě nemůžu hýbat a to jsem tancovala vždycky jako drak, prostě je ze mě chcíplotina zaživa...ano asi mám vztek na ty doktory, kdo by je neměl, když mě zaživa odpravili...nechápu a nepochopím nikdy,jak můžou člověka, kterého neznají a nevědí nic o něm hned zaškatulkovat do nějakých nemocí...každý, kdo mě do té doby než jsem tam vlezla znal, se mi hrozně divil,že jsem tam zkončila,prostě,když mě mohli nazvat duševně chorou,to by musel být duševně chorý každý v tomhle státě, já jsem si normálně žila, normálně jsem cítila, normálně jsem se chovala, akorát jsem se prostě cítila sama a chtěla jsem si najít nové přátele, zjistit, proč se ke mě Tomáš zachoval tak jak se zachoval, zapracovat na sobě a místo toho ted musím jen chcípat a nadávat na doktory magory,kteří mi zničili život i zdraví...já nevím,ale s tím tělem prostě nic silou vůle neudělám, ty prášky co jsem sežrala mi udělaly v hlavě a těle paseku navždycky,i když by se dalo říct, že když je přestanu brát, že by se zákonitě musel ten mozek dát do nějakého jiného stavu,ale nestalo se to tak, zničilo mi to miliony buněk v hlavě, chemickou rovnováhu v mozku, neurony a kdo ví co ještě...prášky byly prostě svinstvo,ani jeden mi nedělal dobře a nechápu do dneška v čem mi měly pomoct...chjo,já prostě nechci bejt...nechci už chcípat,ale nic s tím prostě nejde dělat a to mám myslet na budoucnost lazara...fuj,chci umřít usnout navždy a budu mít klid,stejně už nikdy nic pořádného nedokážu a nebudu ani plnohodnotně žít

Jako asexuál to zkousnu :)

Na Solianu si nezapícháš.

Ok, ale bude mi to líto, ten Solian funguje fakt dobře. Ty vedlejší účinky jsou nepříjemné, ale kdybych zatnul zuby, tak bych je vydržel. No zase budu u psychiatra za uplakánka.

To nemůžeš vědět , že by to bylo stejný......to je u každýho jinak, každý na určitý lék reaguje jinak ......to se nesmíš bát, já měla dycky hrozný vedlejší i po nějaký době....prostě on to musí vyzkoušet, jinak jako doktor nestojí za nic a musí spolupracovat, jestliže nespíš, tak tam utíkej a vyměň to ...určo něco najdete.....

No on Dogmatil je velmi podobný Solianu, takže já bych ho pravděpodobně taky nesnesl. Psychiatr mi to neříkal, to je jenom logická dedukce. Já jen, že psychiatr už se na mě kouká divně, když mluvím o svých vedlejších účincích. Nevím proč, asi jsem k smíchu, když furt brečím, že mám tohloe a támhleto... Taky se bojím si o jiný prášek říct, když na tom Solianu nejsem ani týden.