antipsychotika

Rozhodující okamžik!!! Pokud vydržíte ignorovat předchozí příspěvek, tak je vyhráno. Pokud ne, tak tato diskuze zase spadne do žumpy.

Tak vy debilci vylízaný ...vy těžko můžete posoudit , jak jsem já vylečená, když samy tu denně melete bludy ....Brita je vážně nemocná a vy svými debilními kecy jen zhoršujete její naději na nějakou terapii.....stejně ty vaše kraviny nidko normální tady nečte ...m a Josefíno...tak pište dál bludy a ubližujte ...že ti nezabraly léky Josefíno, znamená že jsi stejný pacient jako Brita , které léky nezabraly také ..ale to neznamená, že tak dopadne každý...máte smůlu....

Také já si myslím, že bych bez léků byl už dávno zcela K.O. To je ovšem můj případ, kdy se jedná o endogenní záležitost, tedy o bio-chemickou nerovnováhu v mozku. Léky tuto nerovnováhu dávají dopořádku a můžu celkem bez problémů žít. Jistě, lepší by bylo nemoc trvale VYLÉČIT, ale když to zatím doktoři neumí...

j.: od odbornikov tu sutre necakaj, ti sem nechodia lebo nemaju cas. a tu druhu zmienovanu osobu... no bat sa jej? a preco? za to ze je nestastna a krici to na kazdeho? nevsimat si.
nemam rada slovo alternativne. ale suhlasim s tym, ze kym sa nenajde pricina (depresie...), liecba je len symptomaticka. ak cloveku nepomozu psychofarmaka, potom asi nema to, na co mu ich davaju. co ja viem.
ja som ale skepticka voci Britte. nezda sa mi pravdepodobne ze s tym nieco urobi. a cele je to pritiahnute za vlasy. ale tak urcovat niekomu diagnozy cez internet je este smiesnejsie. v kazdom pripade by ma zaujimalo ako sa jej dari.
mne lieky pomahaju. neviem si predstavit kde by som bola bez nich, nechcem byt bez nich. zatial nie som dost silna, mozno niekedy budem, chcela by som aby tak bolo.

... Těžké tyhle věci, PřeTěžké.
Psychiatři a mnozí lidé mají názor, že jiné než práškové řešení neexistuje a že kdokoliv vůbec hovoří s člověkem v této péči a s těmito diagnosami o tom, že by třeba mohl zkusit všechno možné a nemožné (alternativní) ...
Tak psychiatři (a jistě i mnoho pacientů) praví: ... "To jsou nebezpečné řeči!!!" (tak jako mi to tu psala Yoss - agresivně - ale je to vpodstatě representativní názor mnoha lidí) ...
"Jakmile tohle říkáš - tak ty nemocné ohrožuješ."
(Nebudou se včas léčit, dříve nasazená léčba =prášky má větší naději na úspěch. Ti lidé svým problémům nerozumí a když odmítají prášky a léčbu vůbec - jsou proti sobě. A podporovat je v něčem takovém - je nemravné a nebezpečné. Duševní choroby jsou takového druhu - že pacient mnohd ynepozná, co je pro něj dobré a co ne .. a od toho je tu jen a jen psychiatr.
Jediné správné je - vše dokola konzultovat s odborníky (= s psychiatry) ... a stále zkoušet prášky a prášky a prášky ... dokud nějaký nezabere ... a na vedlejší účinky si nutno zvyknout ... a překonat je.
(Jenomže někdo má víc vedlejších účinků, než těch nevedlejších... a co potom? ... a spousta psych. pacientů páchá sebevraždy, ačkoliv jsou řádně léčeni ... a co potom?).
Tak .... přiznávám tedy rovnou, že jsem na diskuzním webu, kde se sice hojně diskutují alternativy - jak v léčbě, tak v životním stylu ...
A já přesto ... já mám stejně strach tady napsat, co si myslím ...
protože budou lítat šutry ....
od odborníků, od lidí jako Yoss (posuďmě si každý sám, jak je vyléčená - tahle vděčná a spokojená pacientka) a budou lítat i od lidí slušnějších, jimž psychofarmaka nějak pomohla.
Tak se radši rovnou přiznávám: mně psychofarmaka v mých problémech nepomohla, jsem spíš jejich vážný odpůrce, na mnoho psychiatrických pravd absolutně nevěřím (psychiatrie i v historii měla mnoho pravd - které skončily pro mnohé pacienty všelijak ... možno si hledat informace, možno číst, možno o tom přemýšlet.
Já jsem se dopřemýšlela k tomu, že nevidím dost dobrých důvodů k tomu - věřit - že psychiatrie dneška - už Našla pravdu o duševních problémech...)
Mně se to utlumování problémů práškama nelíbí.
(Jak říká třeba transpersonální psychiatr a psycholog MUDr. Stanislav Grof:
"Dnešní psychiatrie je zakrývací a soustředí se na potlačování symptomů psychické nemoci. Představuje si, že když potlačí příznak, tak člověka léčí. Je to stejné, jako kdyby člověk nevěděl nic o autě a na palubovce by se mu rozsvítila kontrolka znamenající, že nemá olej. A přišel by automechanik, vytrhl tu kontrolku i s kabely a řekl: "No, vidíte, všechno je v pořádku. Můžete jet."

Toť i můj názor ... ale protože téma je to hodně vážné a psychické problémy jsou mnohdy strašné (a tak je také na každém tom trpícím - jak s nimi bude či nebude nakládat). ... No prostě já svůj názor rozhodně nikomu nevnucuju.
A ani se tu o něj nechci do krve bít - protože vím jak citlivé a problematické to téma je, kromě toho nejsem odborník a nemám chuť být ukamenována - alespoň né pro nic za nic.
že je to v léčebnách mnohdy strašné vím a že t prášky mívají mnohdy strašné vedl. účinky vím taky ...
Ale co se sebou - to musí každý člověk prostě dost řešit sám za sebe.
A pokud se rozhodně teď a tady hledat své psychické zdraví alternativní cestou ... tak má dost co dělat ... nepodpoří ho v tom totiž skoro vůbec nikdo, spíš budou létat ty šutry.
Hodně se tu probírala Britta (jež s ete´d zdá se odmlčela) ... ale někdo - myslím Chjo, tu zmínil: Ale co s tím?
Nu - taky těžká rada - to nejrozumější by mi v této chvíli připadalo asi toto:
Britta umí svůj příběh velice dobře a naprosto SOUDNĚ popsat. Tak by jej mohla co nejpodrobněji a nejrozumněji sepsat - i s daty a se jmény prášků a s tím, jaké na ně měla reakce - No a potom by mohla zkusit vyhledat nějakého jiného psychiatra (věřím tomu, že snad existuje mezi odborníky i moudrý člověk, který by si uměl představit, že se v tomto případě na začátku možná stala vážná chyba /a že Britta jeví i něco takového jako je alergie na psychofarmaka/ ... Nu a Takového člověka bych na místě Britty hledala a svůj příběh mu předložila a požádala jej, aby mi všechny ty léky zkusil vysadit ... aby na to dal pozor (musela bych však asamozřejmě riskovat všemožné reakce organismu, jež se může při vysazování chovat lecjak -po takové době, kdy ty léky v sobě setrvale měl)... Takže by bylo dobré, kdyby to někdo ohlídal.
A taky by bylo dobré, kdyby v tom Brittu někdo z blízkých podpořil a třeba jí takového lékaře pomohl vyhledat a také mu popsal, jaká byla Britta pře léčbou a jak moc trpí při léčbě.
Domnívám se, že v nějaké slušnější zemi (s lepším stavem práva a jeho omáhání se) by se toho dalo dosahnout i za podpory nějakého na tyto věci se orientujícícho advokáta.
V téhle zemi si nejsem jista, zda by někdo takový šel nalézt.
Ale naprosto věřím Brittě její stav beznaděje ... a rozhodně bych jí doporučovala něco s tím dělat.

Zeldox není špatný, nebo si zkus říct o ten dogmatil - většina lidí ho snáší dobře, já ho sám beru a bez problémů.

zeldox je fajn. pokial telo odmieta lieky netreba ich brat- pokial to nie je naozaj nutne. telo vie co robi v niektorych pripadoch. nedaj sa odbit a skusaj lieky, nejaky ti sadnut musi...dufajme.

No jo, nad reversem jsem už přemýšlel, ale přecejenom máme i skupinové terapie a terapeutické aktivity během dne, takže to zas tak špatné není. Doma se zas budu nudit a hlavně nebudu mít nad sebou lékařský dohled, kdybych měl zas nějaké křeče nebo nepříjemné vedlejší účinky. Uvidím, zítra si o lécích vážně promluvím s doktorkou a budu požadovat jeden lék a ne čtyři, jinak fakt ten revers podepíšu.

Mion, můžeš podepsat revers a odejít. Tohle nemá smysl, pokud ta "léčba" spočívá jen v braní prášků, zfetování.

Svoji diagnózu vlastně neznám, byla mi stanovena na základě léků, které zafungovaly. Pravděpodobně se prý jedná buď o počátek schizofrenie (měl jsem bludy) nebo o bipolární poruchu (hrozné výkyvy nálad). Dva měsíce jsem se léčil ambulantně a protože jsem měl po lécích spoustu vedlejších účinků, rozhodl jsem se k hospitalizaci. Teď jsem na víkend na propustce, ale nemůžu vůbec fungovat, těch léků je už fakt moc a moje tělo je odmítá, jsem, jak zombie, nic mě nebaví, nemůžu se soustředit, tuhnou mi svaly na nohou a už mě to štve. Abilify jsem už dneska odmítl vzít (tajně jsem ho vyhodil do koše), abych byl o něco míň zfetovanej. Hlavně mě štve těch 2,5 mg Rivotrilu, z toho kouká hodně dlouhá odvykačka. Když ale v léčebně řeknu, že tohle brát nebudu, tak mě šoupnou na uzavřené oddělení a konec, jsem teď docela zoufalý. Doktorka mi řekla, že všechny prášky jsem už vyzkoušel, což není pravda. Asi na ní budu muset zatlačit a říct jí, že existují i léky,m které jsem nebral (Zeldox, Tiapra, Serdolect, Dogmatil...)

Aha, děkuju.
Mne zajímalo, jak pokračoval její příběh - té MONIKY ze začátku téhle diskuze. Soucítila jsem s jejím psaním - zmínila jsem to tuhle - ale omylem na diskuzi: Nepříjemné zážitky z psychiatrické léčebny.

nie, nie som monika :)

Mion, připojuji se k těm, které Tvůj příběh zajímá.
A kde si ho mám dočíst? - v téhle diskuzi někde zkraje? (já to tu četla jen částečně). Díky. A připojuju se k tomu hmmm - od m.
Milé m. ...nejsi třeba Monika někde zkraje této diskuze? Děkuju.

Mion,
Tvůj příběh neznám, a taky mě zajímá, co máš za dg. Těch léků máš tedy požehnaně! To asi do práce s tímhle chodit nemůžeš, co?

Z léčebny už jsi doma? Co jiného tam s Tebou dělali, než jen zvedli dávky?

mion: aku mas vlastne diagnozu? sledujem tvoj pribeh. a ked sa telo brani liekom, hm...
ake vedlajsie ucinky mas konkretne?

Zas je tu můj smutný příběh. Protože vedlejší účinky léků už nešly vydržet, nechal jsem se se hospitalizovat v bohnické léčebně a myslel jsem si, že mě tam z toho dostanou. Místo toho mi zvedli Solian z 100 mg denně na 400, Rivotril z 0,75mg denně na 2,5mg, přidali citalec a abilfy 5 mg. Cítím se strašně, nemám do ničeho chuť, nic necítím, mám hrozně ztuhlé svaly a vůbec mi to nemyslí. Nemůžu normálně fungovat, je to jak děsná noční můra :(

Yossarian možná bys mohla zkusit nějakého léčitele, prášky nemusí být stoprocentní. Nebo zkus aspoň změnit doktora, vždyť takto nemocný člověk nemůže normálně fungovat. Věřím ti, že máš problémy sama se sebou, to je součást nemoci.

nepíše se keci, ale kecy, píšeš hrubky, což je u tebe divný a dále - že by ses chlubila tím, že jsi v rauši je taky divný - celkově jiný styl psaní a myslím, žes to ty nepsala. je tady magor, který píše za tebe, ale jiným stylem - to je úroveň diskuze.... Keira.

nemůžete být beze mne co žárlivky žárlivý...uslintaný...já si slintám doma po práškách a mám se velice dobře...hlavu mám vygumovanou nic necítím, občas si poblázním až vám z toho hučí v hlavách...jo jo, jste chudinky ubohý,nikdo na mě nemáte...dneska jsem měla miloučkou návštěvu, přijel můj miláček a krásně mi to udělal...to je závist, úchyláci a Dášo, ty jdi do prdele na ty tvé keci není nikdo zvědavej

nechcem ji, už to byla nuda...