Deprese

Dobrý den,je mi 23 let před několika měsíci se mi udělalo nevolno a to tak,že mi zlehkly ruce zatmělo se mi před očima a byl jsem jako opilý,trvalo to pár vteřin.Jenže já se toho začal strašně bát myslel jsem,že skolabuju utekl jsem z místnosti kde se to stalo.Jenomže tím se to všechno totálně podělalo,celý den jsem už prostě nemyslel na nic jiného,ještě navíc jsem si zlomil ruku,takže jsem zůstal doma a celý den seděl a užíral se tím,že nevím co se mnou je.Doktor mi řekl,že je to od krční páteře a že stím budu mít problémy pořád.Já jsem tomu ale neuvěřil.Potom mě posllal na neurologii,tam jsem seděl tři a půl hodiny a nikdo si mě ani nevšiml,proto jsem odešel a bylo mi strašně nemohl jsem nikam mezi lidi,všude jsem měl takový strach,že to se mnou praští a tak jsem odevšud utíkal.Po čase jsem vyhledal psychiatra a ten mi předepsal léky asentra a řekl mi že musím bojovat,že jsem chlap,abyc chodil všude kam se bojím.Dělám to určitě je to mnohem lepší,ale připadám si jako blázen,už ani nevím proč na to myslím a jakmile na to na chvíly zapomenu bavím se třeba s kamarády a směju se tak se najednou leknu a vůbec nevím proč.Dost často pomýšlím na to,že se prostě rozjedu s autem někde proti stromu a ukončím to.Nic se mi totiž v životě pořádně nevede,práce mě dřiv bavila,ale teď jezdím domu po obědě a nebaví mě to.Holku taky nemám a připadá mi,že už žádnou ani mít nemůžu,protože bych to asi nezvládnul,mám chvilky kdy se těším na novou práci a pak si zase říkám co když to nezvládnu.Je nějaká cesta ven s těhle problémů?

Keď spadnete do jamy, snažíte sa z nej vyliezť...Ak sa vám nedarí kričíte o pomoc...Ak príde pomoc a nevie vás vytiahnúť, skúšate to organizovať...Poviete tým čo sa vám pokúšajú pomôcť, čo majú spraviť...A potom to zvládnete...To je môj prípad...

Ahoj Navi, můžeš napsat, co ti pomohlo ?

?udia, rozhodne si nemyslite, že keď máte depku, tak ste odpísaní...Nie ste...Aj ja som mal depku a dosť silnú, a nie sú po nej ani stopy...

Máš pravdu, Dito.Myslela jsi to dobře. Já taky patřím mezi lidi, kteří lékům nedůvěřují. Já jsem to vyřešila tak, že jsem zůstala v domácnosti, protože šílené tempo pracovního procesu a ještě horší vztahy na pracovišti u mně prohlubovaly silné deprese.Je to těžké finančně, ale spím bez léků a deprese se někam odplavila.Čili našla jsem si sama vlastní cestu bez AD.Psychofarmaka mně utlumovala a byla jsem náhle úplně někdo jiný bez emocí a pocitů, a proto ta nedůvěra. Na závěr ale musím říct, že je to jen moje zkušenost a asi jiný nemocný by mluvil jinak. Nevím, ale řekla bych, že léky nám nevyléčí úplně vše a musíme trochu chtít sami. A v žádném případě bych nešla na elektrošoky , ale to už je o něčem jiném. Tak hodně zdaru všem.

Psala jsem,že nechci zlehčovat.Moje dobrá kamarádka trpí endogenní depresí, bere léky.Tady čtu,že někdo má k lékům nedůvěru, tak nevím.Když jsem tedy nemocná,můsím vyhledat lékaře, brát léky pokud je to nutné a stav by se měl zlepšit, nebo léky nebrat a útápět se v depresi.

Dito, neni moc nad cim se zamyslet, a to protože je to k nicemu. Depresivni porucha je onemocneni a pacientovi, který jí trpí rozhodne nepomuze zamysleni nad timě, ze jsou na tom nekteri hur nebo ze nam v zivote tak zle neni. Tohle nefunguje. Deprese u takových pacientu prijde i bez zjevne priciny, je to patologicky smutek. Chapes depresivni onemocneni jako laik. Kdyz ti kamaradka rekne "ja mam dneska depresi, sprdnul me sef a pohadala jsem se pritelem, ..." neni to deprese, kterou je treba lecit psychiatricky, nejde o chorobu. Kamaradce by pak mozna mohlo pomoci ukazat ji, ze ne vsechno je tak zly a ze zitra uz to bude vsechno v poradku. Zkus si neco o poruchach nalady precist, ale i potom bud s radami opatrna. Hodne zdaru.

Adél...existuje mánio-depresívna psychóza, ktorá sa dá stabilizovať liekmi...to znamená, že nemáš ani bujarú náladu, ani depresívnu...

Všem, kteří mají deprese doporučuji se podívat na onko poradnu MUDr.Vorlíčka. Co třeba má udělat máma, které umře nebo umřelo dítě, taky bude páchat sebevraždu?Nechci zlehčovat, ale zamysleme se, jestli je nám v životě opravdu tak zle. Někteří jsou na tom hůř.

Ahoj, nemáte někdo tu zkušenost, že se z deprese překulíte do mánie. Je to sice hloupí, ale ta mánie mě docela baví jen mám strach začít brát léky, který mě maj ztlumit. Stalo se mi to poprvé a doufám, že to neni to co si někteří myslí.
Dík

Tzv. psychická choroba, alebo porucha, depresia sa prejavuje fyzicky v mozgu zmenou chemických procesov...Tieto chemické procesy sa dajú antidepresívami znormalizovať, čo dáva človeku dostatok energie na to, aby mohol h?adať podstatu svojej depresie a prevenciu proti jej opätovnému spusteniu...Na to slúžia psychológovia a iný odborníci...Mne napríklad pomohol psychológ Peter Francuch z USA, ktorý už síce zomrel, ale zanechal po sebe diela...Povedal by som to asi tak, že každý potrebujeme svojho psychológa špecialistu, "šitého na mieru", pretože psychológovia môžu mať na tú istú vec rôzny názor, ako napríklad politici...:o)))

Navi, když deprese není žádná banální nemoc, je to velmi vážná věc. Bohužel mnozí lidé pořád ještě přistupují k psychickým nemocem s předsudky a snaží se je zlehčovat. Diagnóza deprese souvisí s narušenou chemií v mozku a tu je třeba vracet do rovnováhy zase pomocí chemie. Pokud se u toho člověk navíc učí relaxační techniky, pak je to jenom plus, ale samo o sobě ke zlepšení stavu či uzdravení to nestačí. Člověk uprostřed těžké deprese nemá dost sil, aby aktivnně bojoval, většinou potřebuje pomoc okolí nebo i ústavní péči.

Vieš Pavlo, oni ju asi nechcú už mať...Zrejme po nej netúžia...Inak by sa tej šance chytili...Niekedy ?udia spáchajú samovraždu preto, aby niekoho potrestali, a by ten niekto mal výčitky svedomia...To už je vlastne vydieranie...Ale človek sa v tom musí vedieť zorientovať, aby si sám sebe nerobil zle...
Ale vráťme sa k depresii...Dnešné možnosti liečenia depresií sú v pokročilom štádiu, ale ak sa človek nechce sám vymotať z depresie, je to málo platné...

Navi, máš pravdu, chtěla bych pomoci. Bohužel jsou lidi, kteří to vzdávají a je to škoda, když dnes už existuje tolik pomoci. Ještě před pár lety byla jen antidepresiva 1.generace, elektrické šoky. Dnes medicina nabízí každým krokem a rokem víc a víc. Ve všech diagnózách týmy lidí bádají, je škoda nevyužít toho a nedát si ještě jednu šanci. Jsou zoufalci, kteří ji už nemají :(

Práve dohrali pesničku, každá trampota má svou mez, kdeže nářky tvé jsou dnes, vždycky duvod máš žít dál:o)))
Možno práve depresia je to, s čím sa máme popasovať:o)))

Pavlo, si chytrá holka, a je vidieť, že chceš pomôcť:o)))

Romane, na mě působíš spíše než depresivně jako úzkostlivý člověk. Mrkni se na tyhle stránky, možná, že se v něčem poznáš a nemusí to být jenom deprese. Tyhle poruchy lze celkem úspěšně vyléčit, když člověk nečeká a jde do toho http://cz.lundbeck.com/cz/public/what_we_do/depression/default.asp

Pavle, člověk k pocitu štěstí (i zdraví)nepotřebuje být úspěšný a oblíbený. Jestli myslíš Karla Svobodu, je příkladem toho, jak extrémně to nestačí. Často neznáme svoji cenu, ale každý by si měl vážit života, jak jen to jde a snažit se ho prožít a ne protrápit nebo pronaříkat, "když už jednou je, tak má koukat, aby byl..." tak nějak to řekl Werich. Bez těžkých chvil bys nerozeznal a neocenil ty krásné, všechno to k životu patří...

Olčo...Ja som začal s antidepresívami štvrtej generácie, bral som tie najdrahšie, čo sú na trhu, a nakoniec mi zabral Citalec tretej generácie, na ktorý sa doplácalo 5 korún:o)))

Romane:o))).Doporučujem v sebe h?adať dobrú náladu, aj keď sa cítiš špatne:o))) Ak ju v sebe objavíš, tak budeš mať dobrú náladu, aj keď ti bude špatne:o))).