antipsychotika

Ahojda Martino,mně se daří také výborně.Co nového v té nemoci?

Ahoj všichni,jak se dnes daří?No čauky, jde to, docela jo, jak se vede Tobě??

Ahoj všichni,jak se dnes daří?

Plešounku náš , jakpak se máš ....fotečky, čekáme ....Pleško Brito

jo, tak to sedí

Marti, máš pravdu...nemá cenu...Ahoj Britto dcerka má schizofrenii...zrovna dnes jsem ji přivezla domů, je jí teprve 16 let, víš. Takže se s tím učíme žít, ale to neznamená že přestáváme bojovat, síly máme zatím dost. Přeji krásný den a písni, papa M.

Přeji všem krásný večer a...Marti, máš pravdu...nemá cenu se s ní zatěžovat. Je vedle,jak ta jedle a ani ty Martany nepochopila a to ze sebe dělá inteligentku :-D

Jestli se mohu zeptat, copak je Tvé dcerce? Bylo to s ní vážné? A jak je na tom ted?

Přeju hodně síly a hlavně, neztrácej naději..papa Bí

Ahojky, samozrejme, ze mi...Díky Leleko :-))

Ahojky, samozrejme, ze mi mozes napisat. Som rada, ze sa dcera uz zlepsila.

Přeji všem krásný večer a nenechte se odradit od naší uznávané doktorky s červenými diplomy :-)))), jen pište dál, je to přínos pro všechny, Leleko jak se máš? Dcera už pojede snad příští týden domů, zatím jezdila na víkendy a měla jsem z ní obrovskou radost, tak snad se to povede že se lékaři trefili do správných léků, chtěla jsem se zeptat, smím Ti také napsat? Měj se krásně, i Ty Brito, přeju krásný večer, papa.

Hele Yosko, z tebe je akorát cítit závist jako prase! Pořád skáčeš do postele za hamburgr a colu? Evidentně ano, protože by s tebou nikdo normální nevydržel. Co myslíš, je lepší živořit tak, jak živoříš ty a nadělat si dítě, které budeš z ID krmit suchýma kůrkama, nechat se ojet chlapem, aby jsi se mohla aspon něčím chlubit a nebo si ten život uspořádat normálně se vším všudy, jako to máme každý z nás? Je jasné, že tobě setsakramentsky chybí láska, uznání, umění se něčemu novému naučit a něco dokázat, předat a být v té společnosti významným článkem. Máš jen hloupé rýpavé řeči, nic víc. A mentální poruchu s psychozou dohromady! Což dokazuješ pokaždé, když někam vlezeš. No to je dílo přírody! Že radši nešoupeš nohama a neobtěžuješ ty své doktory. Tam už by s tebou zametli řádně a třeba by o ty tvé řečičky ještě stály.

Koukám, tady je stejné, jako jindy...jen si dál rýpejte a prudte, ale já se k té vaší ubohé hře už nepřidám.

Jestli vás tak zajímá, jak si žiju, tak zkuste požádat martany, třeba vám do těch hlav konečně vsunou nějakou spásnou myšlenku a navrátí mozkové závity a možná i prozradí něco o tom, copak asi tak dělám a zda mám tři nohy :-D

Leleko, za Tvůj příspěvek opět díky, odpověděla jsem Ti na osobní mail...

Perte se a žerte se :-D

Britta, moj mail je [email protected] Tvoj nemam, tak budem rada, ak napises aspon kratko a ja ti odpisem, aby si verila, ze je to naozaj moj e-mail, lebo chapem, ze je tu moznost, ze sa to moze zneuzit.
V kazdom pripade som z celeho srdca rada, ze sa ti dari.

...pokračování:

a pak je také důležité mít nějakou motivaci, bez ní to nejde. Může to být změna prostředí, budování něčeho nového-bydlení třeba, styk s lidmi, kteří vám rozumí a kteří vás podpoří, práce, učení se něčemu novému, láska, pomoc jiným, co jsou na tom hůře než vy samotní, nebo starost o někoho-třeba o zvíře :-) a v neposlední řadě je také dobré změnit lékaře,když už k němu musíte a chcete chodit. Terapii moc šance nedávám, i když, může v těch nejkrutějších dobách zabrat, když se vypovídáte a nedržíte tu bolest v sobě. Od toho jsou a mají být také i tyto diskuze...kde se potkáte s lidmi, kteří jsou na tom podobně jako vy, nebo třeba i hůř než vy a kterým můžete také být dobrými přáteli a pomocníky...takže těch fíglů jak se vrátit do života a "neskočit do propasti" je víc a je jen na nás,co si vybereme.

Má slova si myslím,že by mohla být účinná pro lidičky trpící spíše depresivními příznaky-v mém případě to byla subdeprese a stačí si na netu vyhledat co ten termín znamená...víc nic...lidem s paranoiou asi opravdu zaberou ta slavná neslavná antipsychotika...ale...jejich nežádoucí účinky-fuj,raději na to ani nemyslet. Jenže, na každého to všechno působí jinak, protože nikdo nejsme stejný, každý máme kapku jiný problém a naše těla reagují odlišně,ač se může zdát,že procentuelně zabírají tyto léky vesměs podobně...jsou ale vyjímky a je třeba brát v potaz i tuto variantu, né všichni lžou...

Ale do tohoto hodnocení se ted vrhat nebudu.

Leleko, já budu ráda, když mi napíšeš ten mail, zajímá mne také, jak se máš a jak se Tvůj život za ten půl rok změnil. Asi ještě studuješ tu školu a nebo už máš po studiu? Ani nevím, tuhle diskuzi už nesleduji a prolouskat se všemi příspěvky moc nelze,to bych nedělala nic jiného a na to mi nezbývá nyní čas :-)

No, už budu končit. At vás zase z té mé slohové práce nebolí hlava. Tak se tu mějte pěkně a budu vám držet pěsti, at je lépe a ta vaše bolavá dušička se vrátí do svých klidných vod. Dobrou noc přeje Bí

Ahoj holky...Moc díky za milé vzkazíky. Abych to kapku zase uvedla na pravou míru, ona by ta nepohoda tenkrát nebyla tak hrozná, kdyby bylo okolo víc těch, co porozumí. Známe to každý. Když někdo v nouzy záměrně ještě více schazuje, prudí a nervuje, to potom nemáte dvakrát dobrý pocit z maličkostí a to "uzdravení" nejde tak rychle...

No,ale minulost nechme stranou. Leleko, snad se nebudeš zlobit, ale až do takových podrobností zacházet tady na doktorce nebudu. Nikdy nevíme, kdo se skrývá vlastně za tím kterým nickem a já už jsem opatrnější na internetové diskuze a lidi v nich. Takže, jestli máš ještě můj mailik, tak mi písni a já Ti toho povím víc, ale soukromně....Tobě věřím...

Inspirací snad pro druhé bude to, že je někdy lepší prostě se vším praštit a vrhnout se na to, na co zrovna energii moc nemáme a čeho se třeba i bojíme. Já si prostě ten život začala řídit podle sebe a né podle lékařů a světe div se, byl to krok správným směrem, ale, mne nemůže brát za bernou minci ten, kdo trpí vážnou chorobou. To je to...a at věříte, či ne, je rozdíl mezi tím, zda trpíte třeba paranoiou a nebo křivdou a beznadějí z toho, že jste si nechali ten život vpodstatě zkazit lidmi, co za to nestáli a nevěděli, která bije... Zda se sem opět přihlásí do debaty osoba nám dobře známá a vytáhne své "lžeš, jsi cvok" a kdesi cosi, to už nemůžeme vzít jinak, než jako pousmání nad tak ubohým jedincem. Ale já jsem optimista, věřím, že bude spát dál, když už to vydržela tak dlouho :-)

Je také dobré si uvědomit, že není na světě člověk ten, co by se zalíbil lidem všem a když jednoho irituje, že se plácáte v beznaději a máte deprese, druhého zase bude iritovat, že se smějete a máte radost ze života...je to dost složité. Je prostě důležité hodit jisté věci za hlavu a žít si prostě po svém. Uvědomit si, že nad vámi nemůžou mít ostatní tu moc a že sami na tom nejsou moc dobře, když jim vadí i to,že se usmějete na někoho, koho máte rádi...

Ahoj Britta, som velmi rada, ze sa ti dari.. Vazne si ma potesila.
("Niekto" iny tu bude vykrikovat, ze "lzes, lzes, lzes!", ale to budu len vykriky zavisti.)
Ale mohla by si napisat, ci pracujes a ako si zijes, ved na tom nic nie je a ostatni, co sa sem pridu, by dostali istu utechu a inspiraciu do dalsieho zivota.

Zdravím v novém dni, dočetla...Ahoj, sice Tě neznám, ale srdce mi poskočilo, takový krásný konec, to je skoro ukázkové uzdravení, ze srdce Ti to přeju a přeji tak každému z nás, pěkné dny a klidné noci :-))), opravdu moc pěkné.

Zdravím v novém dni, dočetla...Britto, je skvělé, že je ti už dobře. Minulostí se netrap, nenech si zkazit náladu nepochopením některých lidí. Duševní zdraví je schopnost pracovat, milovat a radovat se, nediv se, že tě lidé měli za nemocnou, když jsi byla dlouhodobě v takové nepohodě. Důležité je, abys byla opět zdravá. To ti ze srdce přeji.

Zdravím v novém dni, dočetla jsem příspěvky až do mé poslední reakce někdy v březnu a vážně se divím, jak tu dokola probíráte lidi, co tu už dávno nejsou a nepíšou, jak slepě hodnotíte a nevnímáte jeden druhého. Upřímně, nepochopím některé vaše názory a docela mne zaráží, že neumíte rozlišovat mezi těmi, kterým se stala křivda a těmi,co léčbu opravdu potřebují. Nezbývá mi,než nad tím mávnout rukou a dál si žít po svém,ale není dobré,co se tu dělo a nesmazatelně se vrylo do paměti diskuze.

Pokud si přečtete pozorně začátek např. mých příspěvků, musí vám dojít, že vzpomínky na tak špatné události, zlomené srdce, ztrátu víry a energie pramenili né z nějaké choroby,ale z docela normální beznaděje.

Ano, opakovala jsem se, mluvila jsem stále o tomtéž, jenže už vás ani jednoho nenapadlo, že v té změti anonymních lidí, kteří si tu zbaběle měnili nicky, vydávali se za někoho jiného a dělali tady z té diskuze právoplatný blázinec (kam část z vás jistě patřila) se prostě nedá nereagovat, nevysvětlovat a nemluvit to samé, když jste jen zaslepeně papouškovali a neustále rýpali, když jste si právě o tohle říkali...co bylo psáno v minulosti, záhy se vynořilo opětovně v době,kdy přišel nový člověk a nevěděl,co se děje. Ted s odstupem času mi to vše připadá, že vás náramně bavilo dělat ze sebe nechápavce a rýt do všeho možného. Urážet, hanit, provokovat...to byla vaše nápl práce-Slovíčkaření, snaha o to, aby jste tu leckoho zdeptali, aby jste vy měli navrch a hodnocení absolutně nelidské a nerealistické, to vám šlo a bavilo vás...pak se nedivte, že s vámi člověk musí jednat jako s pitomcema...

No,škoda slov. Důležité je,jaké to je nyní. Psát o svém životě nebudu, do toho vám nic není. Jak čas trávím, zda chodím do práce, mám partnera, děti, koníčka a peníze, to si nechám jen pro nejbližší lidi, kteří mě znají a vím co od nich mohu čekat.

Ale věřte nebo ne, tu chorobu, kterou jste mi tady předhazovali, už dávno nemám v žádných papírech a žiji si dost dobře :-)

Ještě,než se do mne opět pustíte, jako kdysi, chci pozdravit Josefínku, Leleku, Čtenářku a všechny fajn lidičky, kteří mě v období "černé dámy" podporovali a drželi jakž takž v optimistickém ladění.

Chci,aby jste věděli, že se mám nyní o hodně lépe,než tehdy,kdy jsem psala naposledy. Vysazení všech léků, které můj stav jen zhoršovaly se opravdu vyplatilo a já nyní mohu s hrdostí říci, že jsem na tom skoro jako dřív.

Vlásky mám opět zdravé, lesklé a plné života, zhubla jsem o pár kil, mohu už zase tančit, poslouchat a vnímat hudbu a všechny její líbezné tony, mohu plakat, smát se, zamilovat se, cítit lítost, vztek, radost, mohu se opět milovat a i ten spánek se zlepšil o mnoho víc...a nejen to... Rozhodně nelituji, že jsem se vzchopila a sekla s něčím, co mi dělalo zle. Obklopila jsem se lidmi, kteří za to stojí, co mě mají rádi takovou, jaká jsem, co mi důvěřují, pomáhají a moc moc si jich cenním a vážím za to, co pro mne udělali. Děkuji Bohu, sobě a hlavně jednomu člověku, že se můj život zlepšil, že jsem našla nový směr a víru...i když vím, že přijdou nové starosti a těžkosti, i když je mi jasné, že se nikdy neodprostím od hrozných vzpomínek na minulou dobu, kterou jsem musela zakusit, i když ve svém nitru asi pořádně nedokáži odpustit lékařům jejich chybné počínání, vím, že mám a budu mít dost sil na to,abych všechny ty překážky zdolala a byla štastná....

A vám, co jste nyní v té temnotě, přeji, aby jste našli stejnou sílu, jakou jsem našla já. Věřte, že každému na cestu svítí Slunce a že doba, která vás nyní nutí myslet nejčerněji, pomine...vše máte jen ve svých rukou a záleží jen na vás, jestli ten svět opět uvidíte v barvách v jakých ho Bůh stvořil...držím vám pěsti a nezoufejte, jak psala Leleka i s nemocí můžete například vystudovat vysokou školu a být dobrými lidmi. Máte každý právoplatné místo tady na tom světě být, máte svou hodnotu a nenechte se pohltit v té tmě...

A třeba se jednou také jako já usmějete...