antipsychotika

Ne blud je , že jí léky zničily život a že kvůli nim nemůže normálně žít, může mít i blud že cítí vedlejší učinky, může je zveličovat ....a to jak tady Monika nadávala taky-ta nebyla léčená vůbec.....
Já jsem třeba normálně žila a starala se o malé děti, vařila, prala, vodila je do školky a měla jsem blud že se mi lidi posmívají, že mě pomlouvají , sledují.....ve všem ostatním jsem plně fungovala...ale neléčené se to zhoršovalo, ke konci jsem byla rok pod dohledem přes družici ...trvale i doma ....a z té družice promítali lidem do hlavy moje myšlenky, tak všichni známí věděli co si myslím , na co myslím-já to poznala z jejich obličejů(hihi)a říkala jsem jim to ...hrozně jsem tím trpěla a každýmu jsem to vykládala jako Brita a Monika-tím pádem se se mnou nikdo nestýkal, byla jsem v izolaci..... Takže jsem byla trvale vyčerpaná, už jsem nemohla....ale já nemám schízu.

A co to je vůbec blud? Je to přesvědčení o něčem, člověk něco vidí jinak, než to ve skutečnosti je? Nějaká panika? Já ani fakt přesně nechápu, co to je? Jako že Monika tady pořád nadávala na doktory a razítka? A britta-že jí život zničil jeden prášek?

Nicmene, musi konstatovat, ze Brittin stav bude mit nestastny dopad, a to na rodinu! Ta ponese obrovskou zatez a casem to nebude zvladat! To, bohuzel, mluvim z vlastni zkusenosti :(

Ne určitě nemá pravdu Lenko, tomu nevěř ani na minutu, léky sice mají vedlejší učinky,ale nemají je trvale a už vůbec nemůže jedna tableta navždy zničit mozek a život, jak nám tu píše....má schízu a injekce jí nezabírají uplně......mě třeba léky zabraly dokonale až po půl roce, ten blud mizel pomaloučku .....je spousta schizofreniků, kterým lék nezabere nikdy , nebo jí ten lék nesedne a jak víme, orálně jiný brát odmítá ...

Já nevím-co když má Britta pravdu. Četla jsem, že někdy stačí blbě vybrat doktora a je to ještě horší. Někdo nesnese léky, reaguje úplně jinak-opačně. U mě je zajímavé, že léky snad v pohodě, ale když jsem si ještě dřív snažila pomoci tabletami obyčejné třezalky, myslela jsem si po dvou dnech že mi exploduje hlava. Přestala jsem to brát a v pohodě. Po meduňce zrovna tak. A to by se mohlo zdát, že je to nesmysl.

Pavle, nejaky problem u Britty je, ale nemusi jit o shizu, to mas pravdu, ale tohle grafomanstvi o necem svedci! Kdo z nas pise takhle dlouhe prispevky v podstate "pelmel", temer bez odstavcu...
Pripomina mi to meho exmanzela, ktery v hypomanii neustale mluvil a taky byl schopny psat sahodlouhe litanie o cemkoliv!

Pavle, víš, ono je docela jedno, jestli to nazveme schizofrenií (nebo grafomanií :o)), nebo jinak. Každopádně je to pořád dokola totéž, už několik týdnů. Britta se potřebuje vykecat a potřebuj to od ostatních všechno odkývat. Nic jiného neslyší.
V jejích výpovědích jsou ale značné rozpory, stejnou věc líčí pokaždé jinak, podle toho, jak to zrovna vidí.
My jí tady nepomůžeme, to je jasné. Každý už napsal, co mohl. Jedním uchem jí to ale jde tam, druhým ven. Škoda písmenek.

Jak tak čtu příspěvky Britty a porovnávám je s tím, co jsem pociťoval a prožíval já,tak si opravdu nedovedu představit,že Britta má rozjetou schizofrenii.Přece by nebyla schopna s Vámí takto polemizovat.Může mít přesvědčení chybné, pokud jde o to zda může jedno AD poškodit mozek.To ano ,ale rozjetou schizofrenii určitě nemá.Zamyslete se i Vy ostatní.

Britto, ctes vubec prispevky ostatnich? Zamyslela jsi se nad nimi?
Blud (pocit) je nevyvratitelny a ty jsi naprosto ukazkovy pripad!
Precetla jsi si pribalove letacky tech leku? Martin zrejme vi, o cem mluvi...
Neverim, ze mas na vsechny psychiatricke leky "alergii"!!!

jenže, problém je v tom, že jsem v práci dokázala normálně fungovat akorát jsem prostě přeháněla,najednou jsem viděla sama v sobě nějaké problémy,nepocitovala jsem nic tak strašného jako deprese,když člověk brečí a má k tomu důvod,tak to není asi nějakou nemocí.Já chápu, že mi doktor chtěl pomoct z něčeho,ale těma práškama to prostě nemělo být.Já za to asi tak můžu, že na mě měly prášky tak nenormální vliv,že mi jedna tableta udělala takovej nepopsatelnej stav a že na mě ty další tablety působily úplně jinak, než jak normálně mají,najde se spousta vysvětlení,že doktoři postupovali správně,ale já doprčic nechtěla nic jiného, než aby mě někdo poslouchal a pomohl mi z toho problému z toho,že jsem byla sama.Já vím, doktor nemohl tušit,že přeháním a že to není tak horké jak uvádím,že to je jen moje verze a vlastně se mi nic neděje.Prostě, když si čtu, jak na ostatní ty prášky působěj,tak je mi z toho zle, protože na mě ani jeden prášek nezapůsobil normálně,asi jsem neměla normální mozek jako každej normální blázen nebo jsem prostě neměla ty nemoce.Tady to všechno co se stalo je ukázkou akorát toho, že na každého ty spropadený léky můžou působit jinak.Antidepresivum mi nezlepšilo náladu,jak jsem si původně myslela,že dokáže,nezapůsobilo na mě po dvou až třech týdnech,ale zapůsobilo na mě do rána a to tak,že jsem se z toho nedostala, antipsychotika mě neutlumila,dokonce mě povzbuzovala,klepala jsem se,nepamatovala jsem si nic,způsobovala mi bolesti,výpadky zraku,každý den jsem se cítila jako někdo jiný,měnila mi osobnost,prostě mě ještě víc ubližovala.Nakonec mi to ublížilo tak,že to má prostě svoje následky.Můj mozek nezačal fungovat nějak psychoticky,ba právě naopak,sice jsem po tom antidepresivu cítila neskonalé štěstí,ale zrychlilo mi taky činnost srdce,způsobilo mi problémy v ten den,kdy jsem ho spolkla,další den už to zase bylo jinak,hvízdalo mi v uších a nebyla jsem si schopná vybavit jak jsem se do toho blázince vůbec dostala, ale už jsem neměla žádné halucinace,prostě to byla jen prvotní reakce,nebyla potřeba nasazovat antipsychotika, protože ten můj stav neměl dlouhého trvání,přešlo to do rána,ale trpěla jsem zase šílenou bolestí.Doktoři mě měli nechat prospat a zeptat se mě druhý den, jak se cítím a jestli mám ještě ty potíže.Já už je neměla, takže nebyla potřeba nasazovat zase jiné léky,protože to nebyla psychoza,která trvá a vyvíjí se několik dní,která má za následek rozpad osobnosti.Byla od nich prostě kravina, že mě pak začali léčit,přeci účinek prášku pomine,když se vysadí a když jsem jim rovnou řekla, že žádné prášky nechci, tak mi neměli rvát další,to dá přeci rozum.Prostě nepřestanu litovat toho, že jsem kdy k tomu psychiatrovi vlezla a budu si mlít pořád tu svou,protože mi léky nepomohly v ničem,akorát mi vygumovali mozek.Doktoři mě měli poslouchat,když jsem jim řekla,že nechci žádné další jejich léky,když jsem věděla, jak na mě zapůsobil jedinej lék blbě,ale to je nezajímalo,chtěli pomoci, ale ani nevěděli jak a neměli důvod dál léčit,neměli z čeho léčit, protože to nebyla psychoza,já jim na pohovoru neřekla nic,myslela jsem si, že mi tak nic nepředepíšou, ale předepsali a mě bylo ještě hůř.Takové problémy jaké jsem měla po těch lécích jsem prostě předtím neměla a nejhorší na tom je,že se prostě z ničeho nemám šanci vylízat,protože jsem naprosto zbytečně sežrala tolik léků a jsem ted z toho nadosmrti v prdeli.Jestli tohle považujete za bludy, tak já říkám,že to je prekérní situace,absolutně neřešitelná,protože to zdraví mi nikdo už nevrátí.A říkám,že postupovali pěkně blbě a to od začátku.Doktor se se mnou nebavil, nepromluvil tenkrát ani slovo, nevysvětlil mi nic k tomu prášku jaký mi předepisuje a proč vlastně a v bohnicích postupovali blbě, protože mě měli poslouchat to co jsem uvedla, že chci akorát nechat odstranit účinek toho antidepresiva a že prostě žádné další prášky nechci,protože, když jsem tam přijela, tak jsem už neměla aani žádné halucinace,ani mi už nebušilo srdce jako o závod, měla jsem zase jiné problémy a to ty, že jsem si nebyla schopná vybavit cestu do bohnic,říkala jsem rovnou,že chci jít do práce,ale nikdo nevěděl co se se mnou děje.Prostě nasazení antipsychotik bylo naprosto zbytečné a nemělo být,protože ta má reakce byla jen dočasná,prostě špatně zafungoval prášek,když už jsem ho spolkla, neměla jsem dostat další a jiné.Nešlo o psychozu,šlo jen o reakci na jeden lék, která pominula, ale zanechala v mozku následky zase v podobě něčeho jiného,už jsem se necítila tak blbě a nikdy jsem neměla být do těch bohnic převezená,to byla prostě od šéfové pěkná kravina,nevěděla vůbec nic,co jsem udělala a jak se cítím po tom prášku,ona si myslela, že se chci léčit z deprese a já jsem přitom chtěla jen jedno, aby mě nechali na pokoji.Proto jsem tak blbě reagovala na ty další prášky, protože nešlo o psychozu a neměla jsem schizofrenii a nemám jí ani ted.Začali mě nesmyslně léčit na něco, co jsem neměla.

Na tomto učebnicovém příkladu schizofrenie, kterým Britta je, je nejhorší to, že tito lidé odmítají brát léky a dostávají se tak do bludného kruhu, neřešitelné situace, někteří i s potřebou faktické trvalé hospitalizace. Nemá cenu nic vyvracet, nic vysvětlovat.

Britto, vždyť jsi přece psala, že jsi byla sklesklá, pořád jsi brečela - to je deprese. Že jsi byla nesoustředěná, dělala v práci kopance - to je panika, úzkost. Takže ta AD ti dal lékař právem, chtěl ti pomoci. Když se ti pak rozjela psychóza, schizofrenie (halucinace, že jsi dítě, blud, že ti psychózu vyvolal ten jediný prášek), právem ti dávali antipsychotika, která tě měla uklidnit, utlumit tvé psychotické produkce. Bohužel ti léky nezabírají, takže šílíš stále, máš rozjetou schizofrenii. Musíš doufat, že jednou ti prášky zaberou a budeš zase v pohodě. Po lécích třeba i utlumená, ale relativně vyrovnaná a klidná. Pak ti léky i sníží, a budeš se cítit docela dobře. Dej těm lékům šanci. Momentálně je velmi potřebuješ a mohou ti pomoci zkonsolidovat ten tvůj rozhozený mozek.

Možná by mohlo Brittu zajímat, že běžné antidepresívum zabírá nejdříve za 2-3 týdny. A jedna tableta neudělá VŮBEC nic, protože v těle nevznikne zachytitelná hladina přípravku.
Také je zajímavé, že do příbalových letáků se musí zapsat všechny zaznamenané vedlejší účinky daného léku. Brittiny příznaky tam překvapivě nejsou. Asi Britta nepatří mezi pár set tisíc uživatelů na světě, kteří běžně berou AD.
Ale to je marné, Britta má bludy jako z učebnice a nemá smysl s ní diskutovat. I kdyby měl celý svět jiný názor, ona má pravdu.
Opět navrhuji UKONČIT tuto diskuzi a neodstrašovat případné hosty!

To není žádná náhoda, že ho neodvezli , protože my všichni bereme léky celý roky a nikdo z nás nemá tyhle problémy! prostě máš bludy a každýho odradíš tím jak to omíláš...hele když ti teda poškodili zdraví, tak se suď a vysu´d si peníze.....nebo chceš říct, že celej svět bude tvrdit, že máš schízu??Že by byl celej svět proti tobě??To ale říkají opravdu jen schizofrenici...
Víš proč ti to doktor tvrdí??mě taky tvrdil, že mě odposlouchávají....kdyby ti řekl že né, tak bys k němu ztratila důveru a přestala k němu chodit a on ti chce pomoct.

mě nikdo z práce neodvezl, odvezla mě bývalá šéfová z domova po tom, co jsem jí napsala v sms zpávě, že jsem snědla ten prášek a jakej to na mě mělo vliv,byla jsem na neschopence.To že to primaři nic neudělalo je docela dobrá náhoda,já ti říkám,že mě ublížil i blbej diazepam-který se dává i malejm dětem.Prostě nemůžou a to budu tvrdit až do smrti, začít léčit zdravého člověka, to prostě nejde a nemůžou léčit účinek léku, který způsobil jinej lék, protože to není normální biologické onemocnění,to je pak jasný a logický,že ty další léky natropí jen další nesmyslné reakce.Prostě ten můj stav po cipralexu nebyl léčitelnej,já totiž neonemocněla biologicky tak jako ty, já jen doplatila na léky.Nikde neni psáno, že by cipralex způsobil psychozu, to ti žádnej doktor nepotvrdí, akorát Brock tvrdí, že to v mém případě bylo možný, protože sám neví co se vlastně stalo.Prostě, kdybych tenkrát nespolkla ten prášek, nemusela jsem žít tak bídně jak žiju ted a nemusela jsem trpět na práškách,protože jsem byla naprosto zdravej jedinec.A to že jsem se pokusila o sebevraždu nebyl projev nějakého onemocnění, ale holá pitomost, abych byla zajímavá, tenkrát jsem byla za psychiatrem taky a je hrozně zajímavý, že mě ani nedal zavřít někam do blázince, ani mě nepředepsal žádné prášky,prostě jsem mu to vysvětlila a taky jsem řekla, že to byla ode mě pěkná pitomost a žila jsem si vesele dál.Zato ted, tak ted jsem taky byla uplně zdravá a jen pro to, že jsem narazila na doktora, kterej je úchylnej do prášků, jsem na to doplatila.Myslíš,že jsem věděla, proč vůbec mi předepsal ten cipralex?Vždyt já ani nevěděla, že to je nějaké antidepresivum na paniku a na úzkosti, kdybych si to bývala přečetla na příbalovém letáku, stejně tak si přečetla ty hrozné nežádoucí účinky, tak bych to nikdy nespolkla,ale protože jsem nemyslela zodpovědně ke svému zdraví a chtěla jsem být zase zajímavá, tak jsem to spolkla a doplatila jsem na to...proč se třeba nedivíš tomu, jak je možné, že doktor mi tvrdí to, že mi tu psychozu způsobil ten prášek?Copak se to někdy stalo?

Ale bylo, mělas už předtím pokus o sebevraždu a potom jsi vyváděla až hrůza, až tě nechali odvézt přímo z práce......to dobře víš !......... proč teda neodvezli z práce primáře, který testoval léky sám na sobě celé týdny???...Dál pracuje jako primář, čím to bude.........lžeš si do kapsy Brito , věřím že jsi už každýmu protivná, jak pořád opakuješ to stejné...pak ti už nidko nechce v reálu pomoct, protože se nesnažíš to zlepšit....

Yossarian: je vidět, že jsi nic nepochopila,když jsem vlezla k tomu psychiatrovi,tak mi nic nebylo,proto mě neměl co cpát léky,jenže já jako blbec ten lék snědla a lék mi udělal něco co se ani nedalo nazývat psychoza,prostě mi změnil působení serótoninu a dopaminu,změnil mi myšlení a já zůstala v myšlenkách jako malé dítě,byl to nepopsatelnej zážitek a hlavně neléčitelnej stav,to je jako chtít na doktorovi, aby ti začal léčit nežádoucí účinky.Pak mi začali dávat antipsychotika,což na mě mělo ještě horší vliv,protože mi to měnilo činnost mozku zase jinak,nebyl to projev nějaké nemoci,já totiž neonemocněla tak jako normální nemocní,na mě měli vliv akorát ty prášky,protože jsem je prostě začala jíst na zdravej mozek.A já,protože jsem hodně citlivá,na to akorát doplatila.Kdybych onemocněla normálně a až bych to nemohla vydržet tak bych šla za doktorem, tak by to bylo něco jiného.Jak mohli doktoři skonstatovat, že jde o schizofrenii, když jsem jim zaprvé nic neříkala-třeba v těch Bohnicích a nebo jsem jim říkala aakorát to, jak na mě ten a ten lék blbě zapůsobil?Vydedukovali si to z prstu,prostě mi něco napsat museli proč mi vlastně dávají ty léky,v Bohnicích jsem jim třeba vůbec nic neříkala,protože jsem ani nemohla mluvit jak mě ty prášky oddělávali a chtěla jsem jít pryč a v havlbrodě jsem zase trpěla jinak,ale s doktorama je těžká domluva, ty si prostě udělají svůj vlastní názor.Kdybych měla nějakou nemoc, tak bych asi mluvila jinak,mluvila bych tak,že mi ty prášky z něčeho pomohly.Prostě ty si budeš tvrdit tu svou, protože sis sama prožila nějakej stav a doktoři tě z toho dostali a já si budu zase mluvit tu svou,že v mém případě ty doktoři teda museli být vševědi, když jsem s nima o mém stavu nemluvila a dokázali mi předepisovat léky.Prostě Brock,můj psychiatr, mi neměl co ten lék předepsat, neměl to zkoušet a dedukovat, kdyžtak se měl zeptat-trpíte nějakou depresí nebo úzkostí,na to bych mu odpověděla že ne, změnila se vám nějak nálada-na to bych mu taky odpověděla že ne,změnila jste se nějak vý?azně,změnilo se vaše chování-na to bych mu taky odpověděla,že ne.Nešla jsem k němu s nějakýma psychickýma obtížema, protože jsem žádné neměla.Tečka.Prostě jsem blbá kráva,která spolykala nějakej prášek,v době,kdy byla zdravá a která pak dostala další prášky v době, kdy trpěla účinkem toho předešlého.Měla jsem se tam s nima hádat, že žádné prášky nechci, ale to já neudělala, protože mi bylo tak blbě, že jsem ani nemohla promluvit.Kdybych dostala rakovinu, byla bych na tom ted určitě líp, než takhle, kdy mám celej život v prdeli jen díky doktorům.

No tak, když jsi začínala brát léky, tak jsi nebyla ještě kompenzovaná, tak se tvůj stav projevoval tak, že ti přišlo, že máš spoustu potíží po lécích....to trvá třeba měsíc i dýl ,než lék zabere....tys jela v psychoze a ty potíže byly psychotické......sice ty léky mají veldejší účinky,ale tak silné né...ovšem rozjetej schizofrenik takový pocity může mít v době, kdy léky ještě nezaberou .....

A že jsi předtím byla zdravá...no to sme byli všichni, já fugnovala 25 let a až malé detaily neměla problémy, až po dětech jsem se zhoršila ......nemoc prostě příde, je to stejný, jako rakovina nebo cukrovka, tu taky nemáme od narození....

Já bych být Brittou první šla a změnila psychiatra, je to otravné, zase pořád říkat znovu svoje problémy, ale to je podle mě základ-věřit doktorovi (ovšem jestli to s touto nemocí jde, nevím).

Britto,myslíš,že by se tvoje problémy,pro které jsi lékaře vyhledala opravdu vyvíjely přiznivěji.Já myslím,že né.Teď sice takto přemýšlíš, protože máš zlost,že Ti vlastně není dobře.Chce to čas.Za sebe Ti zodpovědně mohu říci,že bez léků bych dopadl mnohem hůřeji a nejspíš tak,že bych se dopustil něčeho,co by mě přivedlo k léčení nakonec nedobrovolně a ještě minimálně s ostudou nebo bych mohl čelit i třeba vážnějším věcem.