ROMOVÉ - žijí tu s námi

Ták to bola naposledy Déžo! Ináč tě čekajů divočáci!'

No vídiš a my vám prácu něberieme a fůrt sa serietě.'

slovaku je v cechach vic nez romaku,hruza .slovaci nam berou praci a take ukrajinci .Cesi nebudou makat za min nez slovaci a tak dale.

Čo som si úlil
to som vyhůlil.'

Proti Rómska delegáce něser sa tak
lebo by ťa mohol trafiť šlak
Ty nikóho nebrániš to ja viem
takým chujom vedůcim rozumiem
ty si na ních pcháš konto svóje
šak něboj sa prídě aj chvila tvóje.'

Kóho ja vykorísťujem, to mi povedz. Mý bórci by za mňa žívot dali, aký sóm k nim štědrý.
To mi pripómnělo - DEŽO ŽE TY SI SI S MINUL0HO LUPU NIEČO ÚLIL? NIESER MA! VIES ÁKO SKÓNČIL TVÓJ BRATRÁNEC?!'

protže jste vši co vysávaj slušný a pěkně se pasou na cizím,a rozhodně nevyděláš tolik co já o tom jsem na 100% přesvědčenej,bráním ty které vy vykořiťujete'

Těbe sére, že makáš a stále máš méněj áko já, čo? Skóro pólovinu z tóho, čo zarobíš, musíš dáť státu, čo? Ále to bol váš výmysel stát. My býchom niečo takého k žívotu něpotrebováli. My dokázali žiť béz hránic a sociálneho systému, vy nie.'

Ty barone Já vedu 50lidí a s toho dva romy,
co věčně marodí,prý na brigádu chodí.Tak už vím kde ho najít,maká u tebe ty barone tak si dej bacha abych tě taky nešel vybílit!!!
A já jsem nikdy z cikánů strach neměl ty pako vylízaný.'

Pro maleho roma mám velků flintů dóma,
strelba budě istá,
však ja niesom rasista.
Nábojou mám plnů skriňu,
pak tě tam nacpu ako mrtvu sviňu!!'

Ty edna dělegáce, chtěl bych vídět těbe, ako zarábáš. Já mám pod sebů dvadcať cigánských remslníkov, čo vám doma vymalujů, opraví rozbité spotrébiče, okůknů, čo mátě doma drahého a´pótom dajů informácie méj drůhej partě cigánských bórcov, který vá ti váš bytěčky už zadára vybílí. Vy lebo jstě posrání, tak mátě vše poístěné, pojišťovna vám to proplátí a vy si alespó? móžetě nakůpiť všétko nóvé a dať zaróbiť vášim, vietnámskej ménšině i čínskému lidu.
A že si zároveň moji bórci chodí pre sociálku - a préčo ně, keď nám ju dátě. Stě ták posraný, aby vám nezdrážili hůsky o 10 halérov, že volítě socialísty a ti nám to dajů.'

No něbol som tuna pár dni
a stě celí posrani
čo sa fůrt séretě do rómou milých
to je vysada vas bílych.
Som aký som a buděm dialej
a biely len bůlvy vyválej
tuna buděm nadialej.
buděm tuna žiť aj pracůvať v nóci
bez vašej blbéj pomóci.
Chrántě si svoje majétky dóma
pro malého čierného róma.'

nejsem rasista,ALE!
Vy tzv.Romové co si hrajete na utlačované,Vás bych hnal klackem až na sibiř!Vymlouváte se na kde co,že nemůžete sehnat práci,jací jste chdáci.Bohužel ale to !!!kdyby!!! by Vás zachránilo,jděte do rachoty,chovejte se slušně,plaťe nájem a jiné poplatky(tramvaj,autobus) a bude te v pohodě.Je jen má lo těch co chodí makat,a maj se.Bohužel jim ti co si chodí pro socku,ti nemouhocí chudáčci co mají 5ti kilové zlaté řetězi okolo krku a jezdí si pro to v mercesu či taxikem tak já osobně bych jim nedal ani halíř(ač již neexistuje),nahnal bych je na pole a vy SVINĚ koukejte makat.Nájem a ostatní bych strhával z platu!
To se nedá tohle je téma kde člověk hází hrách na stěnu a tady mezi Romy ten hrách nedopadne ani na zem,protože on ani k té zdi nedoletěl.
Viz.zajdětě si do Mostu v sobotu na blešák!
Kdo tam prodává opravdu své věci legálně nabyté?!Hádám tak 10% ze všech prodávajících.
Vláda taky dělá mrtvého brouka.'

Hale ty amerikánče,
neser sa do mňa,
do černoškého géta sa bojíš,
a tuná sa do mňa na dálku navážíš.'

hlavně ať chodí makkat,nemusíme je pak živit'

Tahni cikane!

Dežo, čteš to?
To je krása!
Aj v Ottově encyklopédii o m?a píšů!
To jsem celý já!
Bol a vášeň.
Hlůboký cit!
Zpievám a básním pri tanci!
Jsem tak dojatý, áž som zapomněl básniť!'

Zdroj: Ottova encyklopedie | aktualizace: 1. 1. 1908

štěstí jásají, v neštěstí si zoufají. v radosti se opíjejí. Rádi se oddávají snění a stávají se mystiky. Jejich filosof John Bunyan (v Anglii za Jakuba II.) je mystik. Jsou opojeni přírodou. Stan jest jejich domovem, opovrhují usedlým životem a jsou oddáni kočovnictví. Jsou uchváceni horečkou bloudění. Musí míti stále nové, živé, hluboké dojmy. O budoucnost se nestarají, o povinnostech nemají pojmu. Česť je jim cizí a zásadám nerozumějí. Cit jejich jest hluboký, žádost neukojitelná. Jejich bol a vášeň dojímá v hudbě. Poesie je dost jednoduchá; krátké, smutné popěvky, žerty, satiry, povídky. Zpívají a básní zároveň při tanci. Ženy jako tanečnice, muži jako hudebníci prosluli. [Cikáni] mají své pověry, věří ve všeliké duchy a mocnosti přírodní. S kouzly a čarami provozují sice obchod, ale sami jim nejvíce věří. Svých názorů ovšem si nikdy neupravili a není v nich důslednosti. Zevně mají víru svého kraje, ale bez průtahu dají dítě několikrát křtíti (k vůli darům od kmotrů), nebo přijmou jinou víru. Mravností muži nevynikají, ženy ještě méně. Zlodějstvím a nepočestností smutně prosluli. Pozoruhodna jest jejich láska k dětem. Práce se štítí. Milují koně a vedou jimi obchod. Jsou též kováři, zlatníky, uhlíři, kejklíři, medvědáři. Ženy jsou hadačky, kejklířky, lékařky, ve Španělích balletky a prodavačky, v Rumunsku služky. [Cikáni] mají více méně temnou pleť, černé, husté vlasy, temné, jiskrné oči, podlouhlý obličej, nízké čelo, mírně vystouplý nos, vždy přišpičatělý. Mají malá ústa, krásné červené rty a bílé, zdravé zuby. Oči jsou blízko sebe a mírně šikmé. Dolní čelist mírně vystupuje. Lebka jest malá a mírně podlouhlá. Hovelacque rozeznává u [Cikáni] nů dvojí typ (obojí původní): podlouhlý obličej, orlí nos-kulatější obličej a tupější nos, méně jiskrný zrak. Ve vášni nikdy nezčervenají, jen zblednou. Tělo je prostřední, silné, ale štíhlé. Tlustší bývají jen staré ženy. Nohy a ruce jsou malé, prsty dlouhé a špičaté. V Evropě jest jich asi 700.000; z toho 1/2 mill. na Balkáně a 150.000 v Rakousku.-Srv. Grellmann, Histor. Versuch über die Zigeuner (1787, první ukázal na indický původ); Pott, Die Zigeuner in Europa u. Asien (1843-44); Bataillard, De l'apparition et de la dispersion des Bohémiens en Europe (1849); Miklosich, Über die Mundarten und die Wanderungen der Zigeuner Europas (1872-1877); články v různých časopisech, zvláště Gypsie Review. Snůškou všech vědomostí o [Cikáni]-nech je Adriano Colocci, Gli Zingari (Turin, 1889). U nás studoval jejich jazyk Puchmajer a podlé něho napsal J. Ješina mluvnici (Romáňi Čib), kterýž i vydal pověsti a pohádky jejich a s Ulrichem mluvnici ruského nářecí [Cikáni]-nů: pak hrabě Rud Wratislav, Versuch einer Darstellung der Lebensweise, Herkunft und Sprache der Zigeuner (Praha, 1868). Horlivým pěstitelem jazyka cikánského v Uhrách je arcikníže Josef, jehož objemné dílo A cigány nyelotan r. 1889 vydala maď. akademie. -Kr.'

Dežo, že tý zas v krčme popíjíš kořálku?
Něbo zde v prestrojení kážeš cigánsků morálku?'