Reklama

Jak na HUBNUTÍ

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 11:07)

Tak si mě do té tabulky taky přidejte:Hanka - 40 letvýška: 173váha: 124míry: 130-115-133to všechno dnes 17.7.2002

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 11:07)

Tak si mě do té tabulky taky přidejteHanka - věk 40 výška - 173 váha 124 míry - 130 - 115 - 133 a to všechno dnes 17.7.2002

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 11:07)

zdravím všechny a moc Mílu.Mílo, fofry a nedocenění v práci, mrzutý manža, problémy s dětma, pocit zodpovědnosti za všechno co děláš a co se kolem tebe děje (nesmyslnej) atd.- ideální kombinace na to, aby ses nám složila a to myslím naprosto vážně a z vlastní zkušenosti - zapomínání, pocit vnitřní nejistoty samy ze sebe, strach o ty nejbližší z toho co může být na základě toho co bylo, osamocenost v tom, co je pro mě teď moc důležité (pro ostatní klukovina, nesmysl, maličkos, zbytečná hysteirie,která se sama vyřeší), nutnost omlouvání se druhým (třeba za chyby v psaní) a spousta dalších a dalších dlouhodobých vlákýnek, ze kterých pak vznikne hnusnej cucek, se kterým sama nepohneš. Znám, znám, znám. Mám kluky v pubertě, pocit strachu o to, aby si nezkazili život hned na začátku, pocit beznaděje, že to co do nich celý život vkládáš - lásku, zásady, naděje - je naprosto ztracený, jenom se díváš jak to vořou a jak si zbytečně ubližujou. Mílo, nezbývá nám nic jinýho, než věřit tomu, že to co jsme do nich během jejich života narvali, vytáhnou ve správný okamžik z těch šuplíčků v mozku a použijou to. Skutečně musíme být i trochu sobci, bránit sami sebe a být silní pro okamžiky, kdy si na mámu vzpomenou a budou potřebovat její náruč. Nejseš sama, oni dobře vědí, že tě mají, a to vědí, i když ty to momentálně necítíš. Bojuj, POMÁHEJ, ale nenech se zneužívat, na to přece cit máme, MILUJ druhé a HLAVNĚ SEBE. U tebe nehrozí, že bys sebelásku přepískla, NEVYČÍTEJ SI a nepřemýšlej nad tím, co se stát může, probreč přímo prořvi to, co se stalo nebo děje, věř tomu, že všechno bude v pořádku a ono bude, i když třeba se ztrátou kytiček. Nebo se taky úplně vykašli na moje slova (o to co píšu se snažím já) a najdi si cestičku, která vyhovuje tobě a která ti pomůže se vyrovnat se sebou i s okolím. Je to sakra fuška.

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 11:07)

Ahoj děvčata a kluku (kde jsi ?), tady zamračeno, po dešti, ale pořád teplo.Mílo, Miluško, vždyť Ty jsi na míry fantasticky zhubla! To je úžasný, raduj se nad tím, hezky si to srovnej v tabulce od Aleny, je to paráda, na tatranky se vykašli, na trápení taky a raduj se sama ze sebe na just všem blbým okolnostem.Víš, ono je ve všech rodinách NĚCO, někdy i když to vypadá jako idyla, tak se vždycky nějaký to neštěstíčko najde. Větší či menší. Ty máš prostě smůlu, že je to dítě a to je to nejhorší. Ale říkej si, je živej a zdravej, tak je vždycky naděje, že se vám vztahy zlepší aspoň o kousilínek. Ale někdo tuhle naději už nemá. Prostě život už je holt takovej, nespravedlivej, ale náš, tak si ho užívej, směj se, raduj se z blbůstek a z toho, že jsi třeba zdravá (ostruhy vem čert). Pindám, viď, ale myslím to dobře.DanoII, máš pravdu, oni ty mrcha banány sušený jsou ještě ke všemu smažený, už je nevezmu do hubičky, bože těch šidítek nám tak málo zbejvá. Máš ideální režim, pohyb i stravování, nelze než tiše závidět pevnou vůli a snažit se napodobit, ach jo.Tíno, kolečko šoupající se po mapě neznám, nemám, příště si pořiď krokoměr, to by asi bylo zajímavý přepočíst lítání zaměstnaný ženský na metry. Závidím Ti ten obchůdek, to je parádní cena! A ta decntní velikost, hmmmm.Mílo, šup sem s krámečkem levňáčkem, až tam v pondělí pojedu, ať si udělám radost. Já když dlouho nevlezu do své oblíbené kabinky, tak mám absťák. Martino, vše nej nej k svátku, ať ho přiměřeně! oslavíš a ať jsou na Tebe všichni hodný.Aleno, proboha, nesmutni taky, já mám teda taky občas takový chvíle, kdy na mě padne naprostá beznaděj, že už mi nikdy nebude 17,18,20, že bych tak strašně chtěla zpátky mý mládí (já si ho báječně užívala!), zabrečím si nad tím, že jsem už stará, tlustá, faldovitá, že dřív moje bříško lavůrek obrácený je teď hromada beztvarýho špeku, pustím si nějakou šíleně smutnou písničku furt dokola a brečím jako o závod a ňahňám se v tom svým "neštěstí" a pak se mi uleví a je zase dobře. Ono to chce jednou za čas udělat si takovou mentální očistu a vypustit se. JÓ kdyby tak šlo vypustit i to sádlo, to bych bečela tejden.Cíl mám, to je 75kg a následovně 70!!! To bych chtěla vážit furt. Ale vzhledem k tomu, že tahám o 20 víc, tak mi tohle číslo připadá čistě utopistický.Asi jako vyšší plat. Rybko rybkovatá, Ty máš stravování na 1***, vždyť je to samej pohyb a kousek polystyrenu, žádný žrací chyby nevidím a Maxa je určitě taky nevidí. Já se vážím ráno v noční košili vyčůraná nenapitá. Soňo, hezkou malou dovolenou, mozek si ponech, papej umírněně, odolávej a když zhřešíš, tak se to taky nepo....Aspoň si třeba trochu pochutnáš.Tady vysvitlo sluníčko, prý rostou houby jako pominutý, já už se nemůžu dočkat, až dorazím na místo své dovolené, vybalím rychle žrádlo do lednice, nakrmím muže, popadnem košíky a pesa a pošupajdíme si honem do lesa na houbičky moje. A já budu lokat voňavej vzdoušek plnej pryskyřice, budu lítat po lese, nejíst a HUBNOUT. Snad. Já se těším, až bych nahlas křičela, nesmím, nesmím, když se člověk moc těší, mrňavý zlomyslný trpajzlíci ho poslouchaj a něco mu provedou! Ale já jsem šílenej extrovert, já to klidně brát neumíííím. Taky cestovní horečka až na mě vleze, to si doma zase užijou, můj kliďas manžel balí půl hodiny před odjezdem a každoročně mě přivádí k šílenství.Budu mít taky v práci šílenej fofr, abych tu nic nenechala, nasmlouvaný posudky firmám, ministertvům, importy dat do databáze, hrůza hrůza, pak stihnout zahradu, vybavit dítě jídlem, pokynama, jezdit hodně za maminkou, ta to špatně nese, když já jsem pryč, všechno jí obstarat a pak jí denně telefonovat a modlit se, aby byla v pořádku. Hergot, že se z těch starostí nějak nezhubne!Tak zase chvíli pauza na práci, hezky pracujte a pište vesele!!Pa Dana

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 11:07)

Ahoj holky, slecny a pani, uz jsem to nemohl vydrzet (ten hlad) a rad bych se zeptal, zda-li by jste mne nevzaly k sobe do party?? Take se snazim zhubnout (jak jinak?), prestal jsem totiz kourit a tim padem vice jim. Jeste kdyz jsem kouril a chtel jsem vzdycky zhubnout, nebyl pro me problem diky kombinaci cviceni a nejezeni (ale opravdu maleho) zhubnout mesicne o 8 kg. Pak jsem si to uzival a pribral na klasickych 88-90 kg. Jenze... prestal jsem kourit, je to asi mesic, a jelikoz vim (uz jsem totiz asi pred 5 lety prestal kourit poprve, vydrzel to jenom pul roku a po zjisteni, ze rucicka na vaze je nekde jinde, nez byvala, jsem zacal radsi znovu), ze zase priberu, zacal jsem cvicit, a to dokonce vice, nez drive - prvni den beham 30 minut, druhy den kolo asi 1 hodinu a treti den cvicim. Jenze, svete div se, nevazim svych 88-90, ale dokonce peknych 96!!!!! Problem je ale v tom, ze me poslednich ctrnact dni boli brisko a prestane az tehdy, kdyz se najim! Podeziram ho (to bricho) ze to dela casteji a casteji - nekdy mi pripada, ze i kazdou hodinu. To jidlo leze do penez vic nez to koureni, ale znovu zacit hulit ten humus se mi nechce. Tim padem Vas zadam o radu - co delam spatne? No, moc diky!

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 10:07)

Mílo, koukám, že tvoje depka roste a roste! Utíkej si udělat radost hned teď! Kup si třeba kytku! A pamatuj, matka odpustí svému dítětí VŠECHNO. Nikdy není pozdě. Určitě jsi do něj vložila mnoho dobrého a to všechno je tam někde schované a čeká na svůj čas. Mojí kamarádce se zabil syn v 10 letech (nešťastná náhoda). To je jediný případ, kdy není naděje a je pozdě. Soňa

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 10:07)

Opět se omlouvám za chyby,ale vy už mě znáte.Spěchám,doktor mi tu funí na záda,aby mohl zasednou,pereme se o přístroj.

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 10:07)

Ahoj dívky,Martino všechno nej nej nej nej nejlepší k svátku.maxo,Aleno,Marcelo,Rabko,Soňo a všechny všechny - moc Vám děkuju za slo povzbuzující a soucítící. Mám dvě osoby - mámu,kterou by to zabilo a psici,kterou by nido nevyvenčil.Já vím,že řeknete,že jsem blbá,ale tak to cítím,s tím synem je to hlubší porblém,kdyby jen odešel z domova za vlastní rodinou....Je to jinak. Je mi to zase líto,zase brečim.Žravost mě opouští - naštěstí. Váha se i chvíli houpala pod těch 87. Tak snad,ale je to těžký.Jdu pracovat, všechny zdravím Pa Míla

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 10:07)

ahoj všichni,kručí mně v břiše a to už jsem snědla nektarinku a půl musli tyčinky. Jsem nervózní, večer bysme měli vědět, jestli se podařilo získat "pracovní jistotu" pro živitele rodiny na další dva měsíce.TINO, o tom kolečku nic nevím, ale moje známá si koupila jakýsi krokoměr, je to krabička, na které si cosi nastavuješ, upevníš si to na kalhoty nebo sukni a ono ti to měří počet kroků a ujitou vzdálenost. Tak jsem to aspoň pochopila, když tady o tom básnila, jestli tě toto zajímá, tak jí můžu zavolat a zeptat se přesněji jak to funguje a kde se to kupuje.MÍLO, napsat ti, ať nejsi smutná je blbá věta, já vím. Když se mně narodil první kluk, máma mě tehdy říkala, že teď už mám postaráno do konce života o spoustu štěstí a o ještě víc starostí, strachu, pocitů zoufalství a beznaděje. Mě bylo tehdy 24 let, nechápala jsem to a na mamku jsem byla dokonce moc vzteklá a nechápala jsem, proč mě chce zkazit ten krásnej pocit z miminka. Dnes už je mně jasný, že to byly slova myšlený naprosto upřímně a se snahou připravit mě na to co bude přicházet. Kluci ještě nejsou dospělí (ale už ta puberta dává zabrat), ale ten pocit osamocení, zklamání z toho, že to co do nich člověk ať už co se týká výchovy nebo i nadějí vkládal bylo zbytečný, strach aby si nezničili život už na začátku, to už znám moc dobře. Asi nám nezbude nic jinýho, než se spoléhat na to, že to, co do těch mozkovejch šuplíčků člověk během jejich života nastrkal se v pravou chvíli objeví, oni zapnou a svůj život zvládnou i když to bude občas se ztrátou kytičky. Nejseš sama a nejseš zbytečná. Oni moc dobře vědí, že tě mají, jenom to momentálně na nich není vidět. Chraň sama sebe, svoji dušičku, a zkus nepřemýšlet o tom co by mohlo přijít, buď připravená na to, až tu tvoji náruč budou potřebovat. Píšu možná hloupě, ale s tímto se momentálně vyrovnávám já a vím, že to není vůbec jednoduchý.RYBKO, večerní a noční úlety jsou i moje specialita. Momentálně to řeším tak, že když na mě přijde žravá, jdu si umýt ruce nebo vyčistit zuby (ó jak jsem teď čistotná) a při těch úkonech nespěchám a hlavně na ně myslím, snažím se nepřijímat žádnou jinou myšlenku než že "pouštím vodu, mydlím ruce, mnu je o sebe, oplachuju...." a je pravda, že k tomu jídlo pak jdu opravdu jen naprosto vyjímečně. No a vážím se zásadně večer, protože ráno to u mě není poctivá váha a míry, mám břicho nafukovací a od rána do večera mně dokáže naskočit i o 5 cm navrch.Maxo, dík, provedu pokus 2.Ivana

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 10:07)

Zdravím Vás, moje milé spolubojovnice! Velice jsem se při čtení vašich posledních příspěvků rozesmutněla. Já mám kluky teprve na prahu puberty, ale už cítím, že je to jiné, než když to byli malí chlapečkové a bezmezně mi všechno baštili. Vím, jak se moc a moc trápím nad každou jejich prohrou a neúspěchem (které jsou samozřejmě přiměřené jejich věku) a jak to dokážu tajně obrečet.A určitě mě čekají ještě další velká trápení, jak mi budou dospívat. Oni jsou to moje nejdůležitější na světě.Mílo, chápu tvůj smutek.Svoje problémy si sama vyřešit nedokážu, ale Tobě píšu to, co tvrdím své kamarádce. Nauč se být trochu sobec a zařiď si život tak, abys ty byla aspoň trochu šťastná. Protože když budeš mít ty pořádek v sobě, pak v klidu zvládneš i to okolo. Maxo, můj muž je velice, velice žárlivý a já dost samostatná žena. A v tom je asi ten problém. S tím sexem by ho to jistě zaujalo, protože jídlo a sex jsou dvě věci, co ho v poslední době ještě berou a je pro ně ochotný něco udělat. To je ale ošklivé, co jsem napsala, fuj! Umělá sladidla se budu snažit omezit, ale najednou to nepůjde. Dnes odjíždím s klukama k rodičům. Držte mi palce a prosím, věnujte mi tichou vzpomínku. Já na Vás také budu myslet. Doufám, že nepříjdu o mozek a neuklouznu na něm. Jistě to tam s tím jídlem nebude tak dokonalé. Vždy je nejlepší, když si mohu pro sebe vařit podle nějakých zásad, ale ať proboha žrádelně nezešílím! Budu se snažit vložit alespoň jednu turistickou akci a pít, pít, pít. Toť slibuji! Tak ahoj v pondělí. Doufající a na zázraky věřící Soňa

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 09:07)

A ještě pro ty, co smutní ... je mi 25 a ještě si dobře vzpomínám na svá "hovězí" pubertální léta, kdy jsem s našima mírně válčila, taky si se mnou docela užili. Jsem už teď trochu dál a svoje rodiče zbožňuju jako nikoho jiného. Moje maminka (která se pořád trápí s tím, že je tlustá, tj. nám známý problém) je pro mě tou nejkrásnější, je moc hodná a hlavně neskutečně šikovná (kéž bych byla po ní). Myslím, že plno lidí (i když mamča nemá postavu modelky, je plnoštíhlá) ji má taky rádo. Takže nevěřím, že by byl někdo, koho by nikdo neměl rád. Asi jsem vám tím, Mílo a Alenko, moc nepomohla, ale jen jsem chtěla říct, že jednou ti haranti (občas nám tak mamča říkala) dospějí a uvědomí si, že každá maminka je poklad, který teď musí opečovávat. Dost rozumování, jsem zvědavá na svoje vlastní děti :o)!!!Rybule Všeználková Chytrolínová

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 09:07)

Dobré ránko všem :o) !!!I já se připojuji ke gratulacím pro Martinu - všechno nejlepší, hodně zdravíčka, štěstíčka a úspěchů.A teď některou z Vás prosím, abyste na mě zařvali, ať už s tím "žrádlem" dám pokoj. Mám na sebe opravdu vztek! Jsem neschopná! Znovu jsem sice začala sportovat (a docela mě to chytlo), ale s tím jídlem ... uuááááááááá, bééééé. Krapítko jsem se v jídle umírnila, to ano, ale ještě ne podle mých představ.Takže, milá Maxo, můj včerejší pohybový a žrací program byl následující:5:40 - 6:10 procházka se psem6:10 - 6:25 cvičení (posilování)8:30 - tm. rohlík (odhad 45g) + mrkev + 0,7 litru vody- do dalšího jídla jsem vypila asi 1 litr vody (s pitím nemám problém, mám žízeň pořád)10:30 - tm. rohlík + mrkev- potom jsem v práci nějak nestíhala a hlavně jsem neměla hlad (což je u mě tedy s podivem)14:00 - 4 plátky racio chlebíčku (tzv. polystyren) + 2 jablka + 0,5 litru čaje16:00 - 4 plátky racio chlebíčků + 2 jablka- už si určitě říkáš, že jsem pěkný "čůňo", viď?- 18:35 - sušené meruňky (celý pytlík, asi to je 100g)- 19:00 - 20:00 - aerobic (1,5 litru vody)- 20:20 běh (jen 2 km)- 20:45 - 21:30 - procházka se psemA TEĎ TO PŘIJDE :-(22:00 - moc a moc melouna, 1/2 hermelínu (tučňák :-(), 10 koleček suchého salámuLehnout jsem si šla okolo půlnoci. Jediné, co se mi povedlo, že jsem držela dělenou stravu.Maxičko, doufám, že někdy budu mít takovou pevnou vůli jako ty. Jsi opravdu borec. Tak a teď na mě křič a vytýkej mi ty moje "žrací" chyby.A teď můj dotaz, kdy se vážíte? Ráno, když máte prázdný žaludek a jste "vyčůrané"? protože já jsem dneska ráno vážila 64 kg (Alenko, to do tabulky nepiš, třeba to byl jen záchvěv). Pokaždé se ale vážim v jiném oblečení, takže nějaké to deko mi ubylo asi na oblečení.Možná bych byla ráda, kdybyste přesně napsaly, kdy jste co jedly (jestli vás to tedy nebude zatěžovat), alespoň si budu moci porovnat svůj úspěch či neúspěch.Díky za vaši podporu.Rybka

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 00:07)

Zdravím vás všechny a přeji MARTINCE všechno nejlepší k svátku.Vy jste takové pisatelky..než to člověk přelouská je hodina fuč..MÍLO nebuď smutná..já mám kluky tři a ještě občas holčičku.. a když ten nejstarší se rozhodl odejít sám bydlet tak jsem se trápila jak kdybych měla jen jeho.Scházel mi v hnízdě:-))..a bohužel budou scházet všichni..a věřím,že ti je smutno.. mě bylo taky hrozně moc,když jsem nevěděla co dělá.A mám i pocit,že tohohle se ženská v životě nezbaví.To nejde..jen si to člověk musí vysvětlit a srovnat se s tím..vrhni se na nějaké koníčky..co tě baví?..představ si,že já jsem z toho všeho smutku zjistila v sobě umělecký talent:-)).. a maluju obrázky..a dělám spoustu věcí,které mě baví,když jsem sama.Musíš si tu samotu umět vychutnat po svém..Se slazením zkušenosti nemám,protože nesladím.. a když mě přepadne chuť na mlsotu sbaštím netučnou vitalineu a mám pokoj.. já jsem totiž byla schopná sežrat deset griliášovejch trubiček naposezení:-))..

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 00:07)

MAXO - cíl hubnutí dát můžu - třeba do závorky za jméno, ale myslím si, že není zase až tak důležité jít za nějakým konkrétním číslem. Někomu to může být motivací, jiného to může odrovnat, když se k tomu neblíží. Já myslím, že za úspěch všech je třeba považovat vůbec ten fakt, že se snažíme se sebou něco dělat. Ale když o tom tak teď přemýšlím, možná na tom něco je. Dosáhnout nějakého čísla a pak pracovat již jen na jeho udržování. Takže kdo chce - napište váš cíl v kg.A jinak mohu potvrdit, že mám stejné zážitky ohledně nesnášení svojí váhy. Z dnešního pohledu vůbec nechápu, jak jsem se mohla nelíbit sama sobě někdy na gymplu, když jsem měla 65 kilo (jenže holky měly kolem 50), na vejšce, když jsem měla 70 (jenže holky kolem 60) atd atd ... dneska si prohlížím fotky z 80, z 90 a mám pocit, že by mi to úplně stačilo. Možná že právě v té nelásce k vlastnímu tělu je tam někde ten základ přibírání.Jinak musím konstatovat, že MAXA je přebornice nejen v hubnutí, ale i v manželských fíglech a tricích :-). Manžela ti upřímně závidím (hlavně po přečtení toho, jak se těší na objevování nových milovacích poloh se štíhlou manželkou).TINO - zkoušela jsi někdy prodloužit pitňák na 3 dny? Já mám vždycky druhý den pocit,že bych mohla klidně pokračovat a to čištění těla fakt probíhá - lítání na záchod, bílý potah na jazyku ... možná by to mohlo být tělu prospěšné. Četla jsem si na www.pust.cz. Jen nevím, proč ty půsty mají být zrovna po 1, 3, 7, 21 a 40 dnech. Proč ne třeba 2 denní pitná kůra?MÍLO - je půl jedný v noci a já si tu na netu taky léčím splín. Nevím sice proč váš syn odešel a toulá se někde po republice, ale ten pocit, že život nemá cenu, ten znám taky moc dobře. Podvědomě vím, že je to blbost a že na světě jsou minimálně dva lidi, kterým to nemůžu udělat - moje máma a můj syn, ale přesto občas probrečím celý noci nad tím pocitem, že ve 40 letech jsem odepsaná, tlustá, hnusná a hlavně nemilovaná. Nevím jestli ti to nějak pomůže, ale cizí neštěstí vždycky člověka taky trochu potěší :-). Teď už jdu ale spát, tak dobrou všemAlena

Návštěvník (St, 17. 7. 2002 - 00:07)

MILO, jsi fakt strasne hodna, ale ja to proto nepsala. Jen jak je svet maly:) Lekar ji rekl, ze mala se natocila prdelkou dolu, tak pokud se neotoci, bude muset jit na cisare. Tak uvidime, co z toho bude. Je ji 33 a jeji prvni detatko, tak to jinak proziva, nez ja ve svych 21 letech...Preji Ti klidnou noc a uvedom si, ze jsou daleko vetsi starosti na svete, vzdyt uz jen to, ze jste vsichni zdravi! Ja vim, clovek ma nekdy pocit, ze uz jej nikdo nepotrebuje, ale to je jen pocit... Obvzlaste chlapi proste nedokazi vyjadrit lasku, cit a nehu. Stydi se za to projevit ji. Ale ver, ze Te maji moc radi, jen uz vyrostli. A nejen tim, ze jej nekdo potrebuje, je clovek na svete stastny. Uz to, ze je nam umozneno vubec BYT je uuuzasny dar. Proste se tesit z kazde rozkvetle kyticky na zahrade, tesit se na nove tvare v porodnici, na krasna detatka maminek, na novy zivot... Ja se naucila se cely zivot na neco tesit. Kratkodobe i dlouhodobe:) A kdyz mne prepadne smutek, pustim si hudbu, ktera potesi dusi a zacnu si premyslet o teseni se na neco a tak se do toho polozim, ze starosti jsou mensi a mensi az se temer rozplynou:) Uz se v tom smutku neplacam, ale snazim se z nej rychle dostat ven. Milo, dobrou noc, az se vyspis, bude Ti veseleji:)Tvoje Maxa

Návštěvník (Út, 16. 7. 2002 - 23:07)

Ahoj Maxo, díky za myšlééénky na mně.Někdy na to nemyslím,někdy mám vztek "má co chtěl" ale hlavně mi to je moc líto. On ztrácí své drahocenné mládí,které si mohl užívat a mně trápí. Denně žiju s myšlenkama "co se zas dozvím?co kde vyplave?co kde a komu provedl?" Proboha to nemuselo být.Na tatranky se vyprdnu, ale nemůžu jít v klidu spát jak jsem chtěla.příliš se mi to honí hlavou.Starší kluk je někde ve Španělsku,odjel se svým známým kamionem jen tak a už měli být zpátky,manžel stojí někde na hranicích se SR,mladší se toulá po republice a bůhví co dělá.Kdyby nebylo třeba venčit psa, nemusím tu být. Tak to jsou mé myšlenky,taky bych ve svých šestačtyřiceti nemusela mít taková trápení.Napiš jak se kamarádka jmenuje,nebo ať se třeba prohlásí.Né, že by to pomohlo,nejsem až tak hodňoučká /tak hodná až blbá - to jsem já/,já jí to tam pěkně naúčtuju. Ba né - tam to je v lidech, ty holky jsou dobrý,je jasný že se někdy někdo ušklíbne,ale to si nesmí tak brát.Tak ta baba,co z ní bude tahat potřebné doklady, tak to jsem já.Zatím Pa Míla,jdu to zkusit.

Návštěvník (Út, 16. 7. 2002 - 23:07)

MARTINO, vsechno nej k svateckuuuu!!!!Ty hloupy kecy by mi teda taky pekne lezly na nervy:( A 5 let, to sis uzila svoje... Kdyby si ti lide uvedomili, jak nesmirne ublizuji podle nich radoby vtipnymi poznamkami... Mela jsi na babu protivnou seslat treba nejakou naaadhernou krasne vybarvenou bradavici pro ozdobu treba s cernym chlupem uprostred:))Dekuji za blahoprani k 8:) Parkrat se vyspis a budes ji tam mit takyyyy, nebooooooooj:)) Ja chci zhubnout na 74kg, jako je moje vyska. Chci zhubnout tolik, aby mi to sluselo a hlavne, abych se libila sama sobe. Vzdyt vsechny dobre vime, ze saty delaji cloveka a kdyz si i pri sve vaze vybereme vhodne obleceni, vypadame hezky a kg umime krasne zamaskovat:) Jeeeenze doma se "odmaskujeme" a nastane pred zrcadlem kruta pravda:) Takze chci docilit toho, abych si mohla stoupnout pred zrcadlo a laskyplne se prohlizet, jaka jsem stabajzna ve svych pomalu 42 letech. A nemuset premyslet nad stylem obleceni, co si mohu a nemohu dovolit. Uvedomuji si, ze vlastne tak nejak 20 let zamestnavam svuj mozek z velke casti problemem s vahou:( Ve 20 jsem si pripadala se svymi 70kg tlusta, ve 22 po porodu 74kg, nemozne tlusta atak mohu pokracovat. Trapeni s dietami, vycitky svedomi po prejezeni a tak stale dokola, dokud jsem nenasla vas... Vim, az dosahnu sve vahy, ve ktere se budu citit dobre, ze nesmirne ulevim svemu mozku, ktery spoustu energie vyplytvava denne na muj neustaly boj s nadvahou a myslenkami s tim souvisejici... Citite nektera podobny problem, jako ja?SONO, Tveho manzela take nechapu. Boze, co by kazdy chlap dal za to, aby se sebou jeho kdysi stihla manzelka, neco udelala a snazila se sportovat a nejist. Jestli v nem nehloda treba kapka zarlivosti, ze se snazis "pro nekoho jineho"... Nevime, co se tem chlapum v hlave mele:) Mozna by ses k nemu mela v hezke chvilce pritocit a poseptat mu, ze chodis do posilovny proto, aby jsi zhubla a zpevnila telo, aby jste mohli vyzkouset ten a ten novy zpusob milovani atd... Na to chlapi dobre slysi:)) Alespon muj manzel ma v tomto smeru velke plany:)) Zenska musi byt velky taktik a diplomat:)Hlavne mu nikdy nevypravej, co rikal sef posilovny a jake ma svaly a podobny hlouposti. Staci jen naznak, ze chodis nekam, kde je krasnejsi, mladsi a svalnatejsi chlap, nez je on a je zle... ver mi:)) A hlavne se nedej otravit:) Budeme bojovat spolu, neboooooj:)Umela sladidla nepouzivej. Je to jen na zvyku, nesladit caj, to je samozrejmost a ja jeste piju jednu rozpustnou kavu bez kofeinu za den a pridavam kapku smetany. To mam takovy pocit, ze vsechno muzu:) Cukr mam doma jen v takove velke doze na peceni. Kdyz mame ohlasenou navstevu, nakoupim porcovany cukr. Cestu do Plzne mam v planu, tak se za Tebou urcite zastavim!RYBKO, muj mejlik maxa1"seznam.cz. Diky za pochvalu. Ty jsi take vzorna s pohybem, jen to jidlo by chtelo vic kontrolovat, ale to se podda, neboooj:) Napis nam uterni cely jidelnicek i s casy a mnozstvim, jo? Najdeme spolecne chyby:)ALENO, ja se tady tak smala, kdyz jsem cetla cerstvou zpravu o Tvem priteli:)) Tohle si dat ja po pitnaku, tak mne vezou:)) Proste chlap, no, co chces:)) A Tvuj navod k "odlehcovani" jsem tady cetla i manzelovi a strasne jsme se te predstave smali oba:)) Joooo, vis co jsem si rikala, ze bys tam mohla do tabulky nejak nekam hodit nas vytyceny cil zhubnuti. Slo by to?MILO, v jakem jsi znameni? Jsi moc hodna, ze jsi Danusce nabidla pomoc... Moje kamaradka bude u vas za mesic rodit. Nechala se prevest z Motola k vam, hruzostrasny anabaze, co tam pry prozila. U vas je absolutne spokojena:) A to jsem ji nevypravela o Tobe:))AJO, ok, az to bude aktualni, ozvi se:)DANUSKO, holcicko nase bolava, to jsem rada, ze jsi tam hned sla! Tak vidis, neni to nic hroznyho, ale asi to bude chtit ven a mas pokoj. Setri se a neblbni tolik s praci... Nedavno jsem si koupila susene platky bananu, mela jsem desnou chut na neco sladkeho, ale nepochutnala jsem si, vzala jsem si par kolecek a zbytek je stale v lednici. Lepsi je snist cerstvy banan... Myslim, ze obsah posupajdi kam jinam? Jojo, do kose. Je to navic hodne kaloricky:(IVANO, jen se drz a kasli na pohledy sveho milovaneho:)) Uaaaaa, ta naaadherna vaha a miiiiryyyyyy:) Ticha zavist a moc Ti to prejuuuuu!!!DANOII, makas, ukazkovy jidelnicek, skvelyyy:)Ja dnes delala k obedu siiilene dobry zavitek z lososa se spenatem a k tomu hromadu zeleninoveho salatu s cerstvymi klicky, mnaaaam:) Moc dobry a zdravy a vyzivny a vuuubec, mam radost, ze jsem s vami, no.....:)MILOOOOOO, tatranku na noc nebastiiiiiii!!!! Mas po ruce ovoce? Je taky sladke, zazenes chut. Se synem Ti moc rozumim... Ja jej mam pres more, ty jen kousek. Jenze zaroven jej mam bliz, nez Ty... Ale jednou zmoudri a spostu veci, chyb a omylu mu jiste dojde. Moc ted na Tebe myslim...Maxa

Návštěvník (Út, 16. 7. 2002 - 22:07)

Marcelo - díky za obrázek, po dlouhé době jsem se hihňala.Při pohledu na jiný obrázek mě to přešlo.

Návštěvník (Út, 16. 7. 2002 - 22:07)

dívky,jsem zas tady, propadám skepsi, asi to nezvládnu, už jen čekám až vtrhnu do tatrankovýho šupliku,bojim se že to neustojim.Starej je na Slovensku,psice to přežila - tu bouřku,ale pořád se mě drží,bojí se.Teď ukazovali v Tv tu kalamitu a povodně to mě jímá hrůza. To jsou pak starosti - tohle je proti tomu prd.No to zas mám náladu.U nás je taky šikovněj krámeček nejdražší věci tu jsou za 79.Mám odsud asi troje šaty,starej plno triček,hodně by se tu oblíkly holky hubený,ale i větší se tu objeví,pořád měněj zboží,dneska jsem si koupila stahovací kalhotky za 59,jsou slušný a "za ty prachy",zjistila jsem, že bych zvládla i L - že by motivace? Nee -málo-.Přede mnou leží fotka kluka. Bolí mě to. Jdu spát. Pa Míla

Návštěvník (Út, 16. 7. 2002 - 21:07)

TINO, tech 2,5 hodiny ve vode je i s hodinovym cvicenim:)) A to vis, zensky ukecany, ta se zepta na tohle, musis odpovedet, ta zas na neco jinyho a taky musim byt zdvorila. Proto jezdime o hodinu drive pred cvicenim a plaveme a plaveme a po cviceni mam jeste pulhodinu, to jsou ostatni lini a jdou domu (nastesti) a tak mame 2 lajny pro sebe:) Za 2,5 hodky bys doplavala jiste az za mnou:))

Reklama

Přidat komentář