existuje posmrtný život?
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Rad bych poukazal, v souvislosti s konfrontaci s takovym Janem@VEDOU, na jednu obecnejsi nehoraznost, se kterou se clovek setka v polemice s religioznimi umanutci ohledne takovych temat, jako je napriklad - i kdyz ne vyhradne - vznik zivota.
Jde o to, ze veda nedela zazraky, a neni schopna (a zejmena ne na pockani) vzdy objasnit uplne vsechno. Jakmile vsak veda neco neni schopna plne a beze zbytku vysvetlit, a je odkazana na pouhe hypotezy, religiozni sup ihned zbystri, a okamzite si osobuje narok na autoritativni vyklad dane zalezitosti. Napriklad jakekoli konkretni teorie o prirozenem vzniku zivota z nezive hmoty jsou jen spekulativni, ergo kladivko, ma predstava o bozim supermanu, ktery stvoril zivot jako mavnutim kouzelneho proutku je tim dokazana! Jen proto, ze veda dnes na neco nema jednoznacne vysvetleni, ma mit v dane oblasti narok na autoritativni vyklad nabozenstvi, ackoli nabozenstvi dosud nikdy nic nevysvetlilo, a vsechno naopak po staleti zatemnovalo, brzdic tak rozvoj lidskeho poznani a pronasledujic a zabijejic jeho skutecne nositele. Je to zhruba totez, jako kdybychom na bagrovani nejake tvrde horniny nemeli odpovidajici rypadlo, a meli se tak uchylit k tomu, dloubat tuto tvrdou horninu misto toho nehticky! Zkratka a dobre, slovy nasich pradedu, drze celo je vic nez popluzni dvur.
Vyse uvedeny trik nabozenskych demagogu je ostatne podobny tomu, ktery jsem zde uz drive popsal: dodatecne pysneni se cizim perim. Nevadi treba, ze nabozenstvi po staleti pronasledovalo ty, kteri chteli zjistit pravdu o tvaru Zeme a jejim vztahu ke Slunci a jinym telesum nasi slunecni soustavy, a vnucovalo lidem misto toho svoje primitivni bachorky. Jakmile vsak jiz je smesne popirat, ze je Zeme kulata a ze je jednou z obeznic Slunce, dodatecne se vyroji spoustu uryvku z Bible a jinych "svatych" textu, ktere maji dolozit, ze nabozenstvi ve skutecnosti "vzdycky vedelo", jak se veci doopravdy maji, a byli to naopak vsichni ostatni, kdo se mylili. Nestydatost a selektivni amnezie nekterych religioznich individui proste nezna mezi.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
D: Prave ze nejde jen o...>Na rozdil od tebe tady uvadim odkazy, ze nemluvim do vetru.
Tady si nekdo plete odkazy s dukazy. V dnesni dobe se jiz i sebevetsi konina da podlozit neomezenym mnozstvim odkazu.
>To si nemyslim. D uz zrejme vycerpal sve argumenty, kdyz nakonec priznal, ze veri v neoveritelnou abiogenezi a vyhnul se mym otazkam (jestli ma svobodnou vuli a kdo trpi), takze tahle vymena uz je prakticky u konce.
Coz je skoda, protoze by mohla byt zajimava, kdyby se uchylil ke konecnemu utocisti materialistu - buddhismu a advaite. Tam by zacala skutecna zabava, ted pro ty, kdo o tom neco vedi.
Tady musim priznat, ze jsem se rehtal nekolik minut. Nicmene diskuse s tebou je z druhe strany opravdu hazenim hrachu na stenu, a nez se namahat necim tak posetilym, to uz je vazne lepsi ten hrach
klast na nejaky povrch horizontalni, a aspon trochu urodny. A predstava, ze bych se kvuli tobe mel uchylovat k nejakemu buddhismu a advaite, to uz je vazne mimo jakykoli komentar.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Jinak ta pietropie me az tak...Jo, a sorry za tu hrubku v "my lide". Jen dalsi dukaz, ze pokus-omyl je oblibenou metodou nejen prirody, ale i jejiho vytvoru cloveka.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Jinak ta pietropie me az tak dalece nezajima. Nikdo ovsem nepopira, ze zivot je slozity, a ze mutace XY, ktera ma blahodarny vliv v kriteriich A, B, C, vyznamnych pro preziti, muze mit negativni vliv v jinych, treba nemene vyznamnych kriteriich D, E, F. Zkratka neco za neco, coz jiste plati treba i ve svete inteligentnich konstrukteru vybusnych motoru. Apropo - kdybych chtel, taky bych zde mohl pretiskovat texty se spoustou cizich slov, ci psanych v cizim jazyce, a delat duleziteho, ze jsem byl schopen je nekde vyhrabat.
Obecne vidim ovsem tvuj hlavni problem v tom, ze v zivych organismech, ustrojich, organech apod. vidis masiny, ktere musely byt naprojektovany nejakym konstrukterem. Neuvedomujes si ci nechces uvedomit, ze v zive prirode to takhle nefunguje, a ze v soutezi organismu o preziti mohou i povlovne, inkrementalni zmeny v prubehu mnoha generaci vest k velmi zajimavym anatomickym a fyziologickym adaptacim, kterym mi lide pak prisuzujeme velkou "duchaplnost". To, ze tyto adaptace my lide takto iluzorne vnimame, a ze od techto nasich iluzi nekdy velmi rychle skaceme k zaverum, ke kterym se nakonec dopracovat chceme,to je prirode naprosto ukradene.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Marku,
bohuzel nemam cas a energii reagovat uplne na vsechno, takze si vyberu jen to, co me zajima.
Pokud jde o to "sebeusporadavani se objektu", priklanim se ke Zvedavci. Fyzikalni zakony formulujeme my lide ve snaze vyznacit si nejake pravidelnosti ve svete, ktery nas obklopuje. Prirode je vsak vicemene smafu, ze z naseho pohledu je napriklad draha volneho padu primo umerna druhe mocnine casu a konstantou umernosti je g/2. To uz je ovsem opravdu na louskani dlouhych svazku od Humea a Kanta, a tady na to neni ani misto, ani nalada.
Pokud jde o priklady i nezivych objektu A, jejichz aktivita vede k tomu, ze v jejich okoli vznikaji nove nezive objekty B, ktere se napadne podobaji objektum A, a to az do bodu temer naproste identity, zkus trochu povzpominat na skolu, napnout svoji obrazotvornost, a urcite sam prijdes na neco, co ani "kreacioniste" nepopiraji.
Pokud jde o vyvoj organu, ktere by mohly mit smysl pro preziti konretniho zvirete az od urciteho bodu jejich rozvinutosti, a ktere by do tohoto bodu prekazely celym generacim tech, kterym by dany organ byl v primitivnich stadiich jeho vyvoje k nicemu, mas naprostou pravdu. Presne tak to funguje nejen v prirode, ale i v lidske spolecnosti. Je myslitelne si predstavit chlapa, ktery by byl vybornym nacelnikem stabu armady, ale jelikoz neumi poradne postavit do pozoru ani druzstvo, a jeho vysoka inteligence mu brani v pohotovem operativnim rozhodovani na takticke urovni, zemre jako vojin. Takovi jedinci podle me nepochybne existuji. Pokud jde ovsem konkretne o evoluci kridel, myslim, ze jsi vedle jak ta jedle. Pred tim, nez mohou poslouzit k samostatnemu letani, se totiz s blanami mezi prednimi koncetinami a trupem da celkem slusne plachtit. A takove plachteni je velmi vyhodne pro stromove zivocichy, kdyz chteji utect pre neprateli, nebo pripadne neco sami ulovit. A jestli jsou samecci takovych poletusek slovanskych mene sexy pro samicky, kdyz jsou nadprumernymi plachtici, to uz se holt musis zeptat tech samicek.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
> jak se hmota sama od sebe chová
Neprokazano.
Reálná existence jakéhokoliv transcendentna
Neprokázáno.
Takže vo co gou?
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
D: Prave ze nejde jen o verici pacienty.
> Jelikoz nam ovsem tato moznost schazi, musime si vypomahat pouze rozmanitymi analogiemi, vypozorovanymi z nam znamych prirodnich jevu, a na zaklade nich zvazovat, co je vice a co mene plauzibilni.
To se nazyva spekulace. Oznacovat to za vedu je podvod a ucit to ve skolach jako pravdu je zlocin.
Na rozdil od tebe tady uvadim odkazy, ze nemluvim do vetru.
hmm:
Bud jsi prehledl dosavadni vymenu nebo ctes selektivne. Tedy znovu:
--
Nic z vedskych poznatku neni v rozporu s novymi objevy hmotne vedy, vlastne se k sobe priblizuji, jak uznava napr. F. Capra. Naopak hmotna veda se snazi ignorovat, zlehcovat ci odstranovat mnoho faktu, ktere jsou s ni v rozporu (napr. archeologicke nalezy vyvracejici ET).
--
A par prikladu pokrocilosti staroveke vedske Indie:
http://www.hindu.com/mag/2003/06/08/stories/2003060800310300.htm
http://www.hindu.com/mag/2003/07/20/stories/2003072000120300.htm
K tomu dodava prof. Rajaram:
--- In [email protected], "N.S. Rajaram"
wrote:
Actually, Tharoor's column doesn't do full justice to ancient Indian
achievements and also drags the dates to the colonial-missionary
chronology, assigning the Atharvaveda to 1000 BC, and by implication
the Rigveda to 1200 BC. he also fails to note the achievements in the
Sulbasutras (Vedic mathematics), metallurgy and others.
NSR
> Věřím, že tu s váma ještě bude kopec srandy.
To si nemyslim. D uz zrejme vycerpal sve argumenty, kdyz nakonec priznal, ze veri v neoveritelnou abiogenezi a vyhnul se mym otazkam (jestli ma svobodnou vuli a kdo trpi), takze tahle vymena uz je prakticky u konce.
Coz je skoda, protoze by mohla byt zajimava, kdyby se uchylil ke konecnemu utocisti materialistu - buddhismu a advaite. Tam by zacala skutecna zabava, ted pro ty, kdo o tom neco vedi.
Z:
> jak se hmota sama od sebe chová
Neprokazano.
Hari Hari
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Marek: Neživá hmota neupořádává sama sebe, ale neživou hmotu uspořádávají fyzikální zákony.
Zásadní omyl.
Fyzikální zákony pouze s větší či menší přesností popisují chování jakékoliv hmoty. Proto se tyto zákony stále mění (upřesňují, nahrazují novými atd). Fyzikální zákon nikdy není úplný ani definitivní.
Fyzikální a další vědecké zákony popisují to, jak se hmota sama od sebe chová.
Hmota by se tak chovala i tehdy, kdyby žádný fyzikální (či jiný vědecký) zákon neexistoval.
Chovala se tak dřív, než lidstvo se svými zákony na jedné mrňavé a bezvýznamné planetě u jedné obyčejné hvězdy v tuctové galaxii vzniklo - a bude to tak i poté, co celé to slavné lidstvo i se svými bohy opět zanikne.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
píšeš: Pokud tvrdis, ze "přirozený výběr je vědecky dokázaný fakt a kreacionisté to jako fakt samozřejmě berou", je to sice chvalyhodne, ale jsem pak ponekud zmaten ohledne toho, cemu vlastne veris...
Přirozený výběr totiž jenom čistě "mechanicky" vybíra to, co je v danou chvíli lepší. Např. když se zvíře narodí bílé a žije na sněhu, tak .....
Přirozeným výběrem ale není možné vysvětlit vznik zvířete, které dokáže např. létat, protože drobnou mutaci v DNA, která nepřináší žádnou evoluční výhodu, nedokáže přírodní výběr zachytit a dále čekat na další drobnou mutaci, která také nebude přinášet žádnou výhodu a tu také zachytit a takto postupovat až do doby, kdy to začne přinášet výhodu. Přirodní výběr nedokáže plánovat. Přirodní výběr dokáže zachytit jenom mutaci, která přinese okamžitou výhodu.
Další problém je, že zvířeti, kterému přestávají "díky" mutacím SLOUŽIT přední končetiny (které by se měly za milion let změnit v křídla), tak tyto mutace se vždy projeví pro zvíře jako nevýhoda, protože končetiny prestanou sloužit k původnímu učelu a zatím neslouží ani k jinému účelu. Proto je přírodní výběr dokonalý mechanismus, který naopak velmi efektivně brání před mutací, která by mohla ohrozit existenci druhu.
Jestli tě zajímají argumenty vědců, kteří jsou toho názoru, že evoluce pomocí hromadění mutací je velmi problematická, tak si přečti následující článek.
Problém pleiotropie v evoluční teorii
Pleiotropie je jev, při kterém v důsledku propojeného genetického systému jediný gen ovlivňuje mnoho různých biologických systémů, pozitivně i negativně. Dochází k ní proto, že vícečetný fenotypový účinek vzniká z každého exprimovaného genu. V této studii je ukázán nepříznivý účinek pleiotropie na přírodní výběr. V závěru vyplývá, že pleiotropie vytváří velký problém pro evoluční teorii, protože nahromaděné mutace, i ty příznivé, mají často neočekávané negativní účinky.
Úvod
Pleiotropie – z pleio (mnoho) a tropo (změny) – je definována jako situace, ve které jediná genetická proměnná zodpovídá za celou řadu rozličných a často vzájemně nesouvisejících fenotypových účinků (King a Stansfield, 1997, str. 264). Geny nepracují nikdy samostatně, ale jsou součástí vysoce propojeného biologického systému (Wagner et al., 2008). I když je tedy mutace příznivá pro jeden znak, stejně se často projeví i negativní účinky, které vytvoří to, čemu se říká „cena za zdatnost“. U lidí je důsledek zřejmý, kdy jediná mutace způsobí chorobu, která vyprodukuje mnoho vzájemně nesouvisejících symptomů (Dudley et al., 2005).
Nejlépe známým příkladem pleiotropie jsou mnohočetné účinky, které povstávají z porušení jediného genu u srpkovité anemie, nemoci pocházející z jediné mutace v hemoglobinovém genu. Vedle anemie se projeví další komplikace: vředy na nohou, potíže s kostmi, srážení krve, anoxie /nedostatečné prokysličování, poz. př./ vznikající z abnormálních krevních buněk neschopných správného proudění, porušení sleziny, mrtvice a hemolýza /rozpad červených krvinek, erytrocytů, poz. př./. Bakterie také často využívají určitý typ pleiotropie jako součást svých adaptabilních schopností (Anderson a Purdom, 2008).
Pleiotropie, mutace a evoluce
Úskalí pleiotropie musí být důkladně prověřeno, protože mutace se považují za hlavní zdroj genetické variability, ze kterých vybírá selekce pro evoluční změnu. Pleiotropie je „opakovaně pozorována“ v přírodě a má zcela „zřejmé evoluční nevýhody pro organizmus, včetně omezené míry adaptace pro některé znaky v důsledku selekce jiných“ (Dudley et al., 2005, str. E8). Ta nevýhoda pro evoluci mutacemi je tato: Jestliže je určitý fenotyp /vlastnost organizmu, poz. př./ výsledkem mutace, která způsobí ztrátu nebo změnu jediné funkce, může v důsledku toho dojít ke ztrátě jiných důležitých funkcí, protože se poruší část větvících se cest.
Tato překážka evolučnímu pokroku se nazývá „cena za složitost“ (Orr, 2000, str. 13). Další překážkou je, že ztráta funkce u jednoho genu může nepříznivě ovlivnit několik fenotypových znaků, a obtíže mohou nastat z toho, když je protein kódovaný jedním genem nutný pro několik funkcí (viz Dudley et al., 2005).
Pleiotropie je důsledkem té skutečnosti, že většina genů eukaryotických buněk je řízena deseti i více regulačními proteiny, a každý gen je střídavě řízen více jak tuctem různých vazebních regulačních proteinových míst. Tato místa, odkud jsou geny řízeny, jsou obvykle v těsné nadřazenosti vůči regulovaným genům, přesto však mohou být umístěna v nějaké vzdálenosti, dokonce na jiném chromozomu. Z tohoto důvodu může mít jedna mutace mnohočetné fenotypové důsledky, často v různých orgánech a dokonce v různých orgánových systémech (Hodgkin, 1998).
Samostatnou skupinou genů jsou geny homeotické; ty všechny obsahují sekvence nazývané homeobox. Ty produkují tzv. hox proteiny. Hox proteiny jsou hlavními řídícími jednotkami (master regulators) stavebních programů u koordinovaných konstrukcí celých struktur, jako jsou křídla nebo končetiny. Mutace v hox genech mohou způsobit celou sérii velkých fenotypových změn, jako je třeba vznik další sady nefunkčních křídel. Často mutace v hox genech vyprodukují kaskádu změn, které nakonec vyústí ve smrt organizmu.
Podobně jako výstavba moderního kancelářského komplexu vyžaduje koordinaci stovek či tisíců lidí, analogicky totéž vyžadují konstrukce buněk, křídel a orgánů jako jsou plíce, srdce či ledviny. Budova nebude správně fungovat, pokud mechanické, elektrické a konstrukční prvky nejsou správně vyprojektovány, nebo jsou nesprávně sestaveny a/nebo nevhodně propojeny. Stejně tak, jsou-li části orgánu nebo struktury nesprávně složeny nebo mají projektové chyby, organizmus nebude životaschopný.
Typy pleiotropie
Geny jsou klasifikovány do dvou základních typů vzhledem k jejich pleiotropním účinkům: vysoce pleiotropní geny nazývané pleiotropní geny s velkým účinkem (major geny) a nepleiotropní geny či omezené pleiotropní geny, nazývané pleiotropní geny s malým účinkem (minor geny), které mají nepatrný účinek, protože asi fungují nezávisle (Albert et. al., 2007). Tato klasifikace je však omezená, protože přestože některé geny jsou „major“ a některé „minor“, mnohé vykazují pleiotropní účinek na fenotyp, ze zcela jiných důvodů.
Hodgkin (1998) navrhl klasifikační systém rozdělující pleiotropní účinek na sedm různých typů dle příčiny. Tento klasifikační systém dokumentuje, jak silně jsou geny na fenotypové úrovni propojené i to, jakými různými cestami se toto propojení uskutečňuje. Jeho klasifikační systém je tento:
1. Artefaktuální /nepřirozená/ pleiotropie, při které sousední avšak funkčně nezávislé geny jsou ovlivněny jedinou mutací, např. když jsou dva geny umístěny na chromozomu naproti sobě a mutace jednoho ovlivní i druhý. Hodgkin to uvádí tak, že organizmy s „kompaktními, genově zhuštěnými genomy, budou zvláště citlivé na artefaktuální pleiotropii“ (1998, str. 502). Toto pozorování ukazuje, že tato pleiotropie může být překážkou spíše v jednodušších a primitivnějších organizmech. Příkladem je claret-nondisjunktní mutace u Drosophily, způsobující jak abnormality v barvě očí, tak i meiotickou nondisjunkci /chyba v rozcházení chromozómů k opačným pólům buňky při meióze, když se homologické chromozómy od sebe neoddělí – poz. př./.
2. Sekundární pleiotropie nebo „příbuzenecká pleiotropie“ je zapříčiněna jedinou mutací, způsobující biochemické změny ovlivňující mnoho strukturálních změn. Příkladem je mutace způsobující fenylketonurii, která je důsledkem defektního enzymu v játrech (fenylalaninhydroxylázy). Výsledkem je nedostatečná myelinizace axonů /vytváření bílé lipidové hmoty v mozku a míše - poz. př./. Vede k nesčetným zdravotním potížím včetně mentální retardace (Hodgkin, 1998, str. 502). Sekundární pleiotropie je zvláště běžná u složitých organizmů s dlouhým životem, a tak v důsledku představuje velký problém pro evoluci „vyšších“ organizmů.
3. Adoptivní nebo exaptační pleiotropie vzniká v situaci, kdy je jeden genový produkt užíván pro mnoho různých biochemických reakcí v různých tkáních. Příklad, který Hodgkin uvádí, je krystalinový protein, nejen hojný v očních čočkách, ale využívaný též pro svoji strukturní úlohu v jiných tkáních, jako je např. hladké svalstvo.
4. Parsimoniální /úsporná/ pleiotropie se vyskytuje tehdy, když je jeden enzym využíván ke katalýze stejné chemické reakce v mnoha různých tkáních a orgánových systémech, nebo je používán v různých biochemických cestách. Příkladem může být skutečnost, kdy ty samé enzymy jsou využívány v různých větvích biochemických cest při syntéze isoleucinu a valinu.
5. Oportunistická pleiotropie je událost, při které jeden regulační protein vykonává důležitou roli u jiné buňky nebo jiných typů tkání jako vedlejší funkci k jeho hlavním funkcím. Příklad, který použil Hodgkin, jsou řídící prvky sisB a runt na chromosomu X, které způsobují problémy v raných fázích vývoje, ale jejichž geny jsou rovněž využívány v pozdějších fázích růstu, např. v sekundárním sexuálním vývoji.
6. Kombinační pleiotropie je případ produktu jednoho genu reagujícího s různými proteiny v různých typech buněk a typech různých cest, pro které je užíván, což vede k odlišné variabilitě. Existuje velké množství příkladů, včetně faktorů většiny transkripce, způsobujících velmi různou biochemickou aktivitu v závislosti na tom, kde k reakci s genomem dojde. Výsledkem pak je, že mutace ovlivňující tento protein „mají mnohočetné a často velmi různorodé účinky na širokou škálu tkání“ (Hodgkin, 1998, str. 503).
7. Sjednocující pleiotropie představuje jev, kdy jeden gen anebo celá skupina sousedících genů kóduje rozličné proteiny, které mají společné nebo příbuzné biologické funkce. Příklady zahrnují různé strukturální komponenty, vazební d
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
píšeš: v historii lidskeho poznani jiz byla odhalena prirozena podstata dlouhe rady jevu, jimz byl predtim prisuzovan nadprirozeny puvod.
Máš pravdu. Například zatmění slunce údajně způsobuje obrovský nebeský vlk,který pozře slunce. Země je placka. Blesky znamenají, že se Bůh zlobí a proto si MUSÍTE zapálit svíčku hromničku, kterou samozřejmě PRODÁVÁME. Celou zeměkouli drží obr Atlas a nebo tři velryby, atd.
Naštěstí věda zjistila, že pravdu má Bible a né nějaká mytologie. V Bibli totiž takové blbosti nejsou. NAOPAK, v Bibli je napsáno, že Země je zavěšena na ničem a než věda zjistila, že je to pravda, tak si někteří lidé jistě říkali, že je to blbost, protože Zemi přeci drží obr Atlas.
píšeš: Darwinuv zakladni vedecky odkaz bych vsak i tak videl predevsim v teorii evoluce biologickych druhu skrze mechanismus prirozeneho a sexualniho vyberu.
To je právě jeden z mnoha problémů ET, protože zvíře, které by např. mělo zmutované přední končetiny, které by se měnily v křídla, by mělo vážný problém s rozmnožováním. Samice by ho nechtěly, řekly by si: Ten je ňáákej divnej. :-)
Co se týká přírozeného mechanismu, tak ten už jenom výbírá hotovou věc. Když chceš u nějakého zvířete něco změnit, tak musíš hrábnout do DNA rozmnožovacích buněk (aby to bylo dědičné). Podle evolucionistů do DNA NÁHODNĚ hrabala NÁHODNÁ mutace a přírodní výběr vybral to dobré a tímto machanismem údajně všechno vzniklo. :-)
Nevím jak ty, ale já bych si do DNA náhodu nepustil, protože mi je jasné, že když pustíš náhodu do třech miliard seřazených písmen, která jsou seřazená tak, aby nesla INFORMACE, tak výsledek
bude ztráta INFORMACÍ.
Náhodně zasahovat do DNA a něco takto vytvařet je nesmysl. Je to jako běhat v minovém poli, protože by bylo jenom otázkou krátkého času, kdy by náhodná mutace zasáhla důležitý gen.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
píšeš: Nevidim duvod, proc by se v takovem prostredi nemohly samovolne, prirozene vytvaret ruzne slouceniny uhliku, vodiku, kysliku, dusiku, siry apod., proc by se jejich molekuly nemohly navzajem sdruzovat, reagovat spolu navzajem i s okolnim prostredim, zacit sebe sama reprodukovat, navzajem spolu soutezit o jednodussi molekuly, pristup k slunecnimu svetlu...
To je nesmysl. Přisuzuješ molekulám vlastnosti, které nemají.
Něco takového neříkají ani evolucionisté.
píšeš: Vzdyt prikladu, kdy dokonce i nezive objekty "samy sebe usporadavaji" do velmi zajimavych struktur, je na nasi planete cela rada...
Neživá hmota neupořádává sama sebe, ale neživou hmotu uspořádávají fyzikální zákony.
píšeš: Co se tyce oci zivocichu, jejich evoluce se rekonstruuje vzajemnym porovnavanim jejich struktury a funkce u ruznych zijicich druhu, a z tohoto hlediska se pochopitelne analyzuji rovnez fosilie....
Já nepíšu o anatomii oka, ale o biochemickém procesu vidění.
píšeš: Co se tyce te tvoji udajne nedolozene evoluce motylu ci cidel zraku, abych rekl pravdu, moc me to nezajima.
To je chyba, protože by tě to zavedlo k zajimavému zjištění. Přirozeným výběrem a náhodnou mutací v DNA totiž není možné vysvětlit metamorfózu a ani biochemický proces vidění.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Veris, ze nekdy neco nejak...Diky, je to presne tak, jak rikas. Noseni dukaznich bremen - v predstavach nekterych frajeru - nalezi pouze jejich ideovym odpurcum, v zadnem pripade vsak ne jim samotnym. "Pokud mas neco proti tomu, co ja rikam, tak mi to vyvrat. Pokud ale ty neco tvrdis, tak to dokaz."
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Veris, ze nekdy neco nejak bylo a potom nasleduje z toho odvozena fantazie... to svedci o tve naproste antivedeckosti.
Věříš ve stvořitele vesmíru (a potom nasleduje z toho odvozena fantazie... to svedci o tve naproste antivedeckosti).
Věřím, že tu s váma ještě bude kopec srandy.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Ahoj, zkuste v Brne: www.seznamtese123.cz :)
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Posmrtný život EXISTUJE!...to bylo trapný
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Mily Jane@VEDO, ucinek modliteb a manter na zdravi (vericich) pacientu nema nic spolecneho s existenci nadprirozenych bytosti a sil. Kdo veri ve vhodnost ci nutnost takovych veci, toho psychicky stav bude pod psa, pokud se mu modlitby a mantry v dostatecne hojnosti od jeho souvercu v dobe jeho nemoci nedostanou. Jinymi slovy, (dobry ci spatny) zdravotni stav mozku ma vliv na fungovani jinych telesnych organu. To vsak zadnou ducharinu neprokazuje.
Pokud jde o jiny "vyzkum", ktery by mel prokazat existenci nadprirozena, mam dojem, ze se o neco takoveho vzdy pokousi napriklad RKC pred kazdym novym svatorecenim. Jak presvedcive jsou vyzkumne vysledky jeji, jakoz i jinych organizaci zivicich se hlasanim nadprirozena, to si muze zvazit kazdy sam pro sebe.
Pokud jde o abiogenezi (pokud k ni opravdu doslo), zasadni problem vidim v tom, ze se jedna o jev na nasi planete neopakovatelny ci jen tezko opakovatelny, ktery nelze dobre stopovat, jelikoz probehl pred miliardami let. Prirodni vedy jsou vsak dobre zarizene predevsim na vyzkum jevu opakovatelnych. Vskutku, lepe bychom na tom byli, kdybychom mohli po radu miliard let longitudinalne zkoumat tisice ci miliony neobydlenych planet podobnych archaicke Zemi. Tehdy bychom mohli velmi dobre vypozorovat, popsat a zanalyzovat radu zakonitosti tykajicich se dlouhodobych prirodnich procesu na povrchu takovychto objektu. Jelikoz nam ovsem tato moznost schazi, musime si vypomahat pouze rozmanitymi analogiemi, vypozorovanymi z nam znamych prirodnich jevu, a na zaklade nich zvazovat, co je vice a co mene plauzibilni. Pokud tobe osobne prijde v pripade vzniku zivota na Zemi vice plauzibilni stvoritelsky akt nejakeho supermana, ktery je zaroven shodou okolnosti i "prapricinou vseho hmotneho" a "stvoritelem vesmiru", tak si v nej pro me za me ver.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
n:
> Mám spíš velké pochybnosti o tom, od čeho své úvahy odvozuješ.
A to je podle tebe co? To, co zde uvadim, jsou valnou vetsinou fakta. Sve uvahy jako takove oznacuji.
D:
> Existence nadprirozenych sil a bytosti naproti tomu, pokud vim, presvedcive prokazana nikdy nebyla, a domnele dukazy a indicie neceho podobneho byly naopak mnohokrat odhaleny jako sarlatanstvi.
Existuji vyzkumy ucinku modliteb a manter na zdravi pacientu.
http://scholar.googleusercontent.com/scholar?q=cache:NR0MnXqbX5AJ:scholar.google.com/+prayer&hl=cs&as_sdt=0,5
http://psycnet.apa.org/psycinfo/1991-30199-001
http://archinte.jamanetwork.com/article.aspx?volume=159&issue=19&page=2273
Dal tu byla rec o magii jako jednom ze zpusobu, jak tyto sily a bytosti prokazat. Nemel by byt problem provest vyzkum. Otazkou je, ktera instituce by se nezalekla uhony na sve povesti. Ale to je jen ideologicka, ne technicka prekazka.
> Jakekoli teisticke, deisticke, animisticke, okultni a jinak nadprirozene vyklady sveta mi zaroven prijdou natolik rozporne jak vnitrne, tak i s kazdodenni realitou, ze je nepovazuji za prijatelne.
Ktere si prozkoumal a v cem byly rozporne? Ci kazdodenni realitou?
> Konkretneji pak, abiogeneze se mi jevi jako plauzibilni i proto, ze verim, ze k ni na Zemi pred nemnoha miliardami let byly priznive podminky - prizniva skladba latek na povrchu planety, vcetne pritomnosti vody a plynneho obalu, a do toho vseho slunecni zareni z prihodne vzdalenosti. Nevidim duvod, proc by se v takovem prostredi nemohly samovolne, prirozene vytvaret ruzne slouceniny uhliku, vodiku, kysliku, dusiku, siry apod., proc by se jejich molekuly nemohly navzajem sdruzovat, reagovat spolu navzajem i s okolnim prostredim, zacit sebe sama reprodukovat, rust co do velikosti i komplexity,
Veris, ze nekdy neco nejak bylo a potom nasleduje z toho odvozena fantazie... to svedci o tve naproste antivedeckosti.
Hari Hari
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Posmrtný život EXISTUJE!...teď už pochybovat nelze. Tohle je důkaz nad důkazy. :-)))))
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Posmrtný život EXISTUJE!
Zde je nevyvratitelný důkaz:
Ztrouchnivělým lesem táhnou páry
Nad močálem tančí čáry máry
Prej když k ránu mrholí
Toulají se mrtvoly
Žába kváká vlkodlaka láká...
Teď už snad nepochybujete!
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Marku!
K té bibli a kulaté zemi v prostoru zavěšené, kde to v té bibli je? Mám tu jednu bibli, údajně kralickou, od baptistů, ale jak hledám tak hledám, najít to tam nemůžu.
Jak a kde je to v té tvé bibli? Nebo raději, dokázal bys to nějak aspoň přibližně ocitovat?
Dík!
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Pošli odkaz