existuje posmrtný život?

Omlouvám se ale takový člověk si života neužívá ale pořád něco počítá a bádá a bádá a k hovnu mu to nakonec bude pač pak přijde někdo s jinou vyvinutější rovnicí.Řeknu to jinak "užij si svého času bo je ho málo jak cip"..

Pleiotropie – jeden gen...Ty jsi ale vůl:)))

Marek: Pleiotropie nejen...Pleiotropie – jeden gen podmiňuje více fenotypových znaků. Biochemicky se může jednat o jeden enzym, který je zapojen do většího počtu biosyntetických drah.
Pleitropie není vada; je to název pro situaci, kdy jeden genotyp může způsobovat (a způsobuje) různé fenotypové projevy.
Co to znamená - jeden jedinec má určitý projev, způsobený konkrétní mutací. Jiný jedinec s úplně stejnou mutací má projev odlišný.
Nicméně často - v klinické genetice - se s tímto pojmem setkáváme právě ve spojením s chorobami.
Příkladem budiž třeba některé dědičné nádorové syndromy - například mutace v tumor-supresorovém genu TP53 způsobuje tzv. Li-Fraumeni syndrom, který může mít projevy velmi odlišné; u někoho se projeví jako nádor mozku, zatímco u jiného třeba jako leukémie. Tento jev můžeme označit za pleiotropii.

Změna (mutace) v kódující oblasti nějakého transkripčního faktoru, který funguje v mnoha různých tkání nebo na více místech vyvíjejícího se embrya (např. segmenty Drosophilly a exprese genu eve), postihne všechny proteiny, které tento transkripční faktor reguluje. Takováto mutace pak má dalekosáhlé účinky; označujeme je jako pleiotropní.
Pokud se změna objeví pouze v jedné oblasti regulační sekvence tohoto transkripčního faktoru (a tento úsek je zodpovědný pozue za expersi v jediném proužku), pak se tato změna projeví pouze lokalizovaně (přeměna jedné oblasti).
Zásahy do architektury mnohobuněčného organismu tedy často mohou vést k velkým poškozením. Toto se v evolučním procesu často obchází redundancí – zastupitelností v genetické výbavě. Té se může dosáhnout duplikací celého genu, kdy nový, redundantní paralog je uvolněn pro změny ve své funkci, protože původní funkce je zajištěna originálním genem.
Další možností je rozšíření regulačních sekvencí, kdy původní regulace zůstane, ale přibudou k ní nové, které umožní funkci původního genu i v nových oblastech a souvislostech tvorby organismu. Novou funkci může genový produkt získat i pomocí alternativního sestřihu, kdy různorodou kombinací exonů mohou vznikat z jednoho genu různé formy proteinu z různými moduly.

Jak velká musí být selekční výhoda, aby byla významná?

Zdá se, že určitá výhoda musí být poměrně snadno viditelná, zjistitelná, aby se mohla nějak významně uplatnit v procesu přírodního výběru. Ale jak moc tedy musí být nová vlastnost výhodná. To je hlavním tématem populační genetiky, která se zabývá variacemi v populacích, jejich genetickou podstatou a změnami ve frekvencích jejich alel.

Rovnice pro výpočet, jak moc něco je výhodné a jak dlouho to trvá, než se ta změna prosadí v populaci:
„Jak moc výhodné“ je definováno tzv. fitnes – přežitím a počtem potomků daného jedince.
Např. jedinec s novou vlastností zanechá v průměru 101 potomků oproti „normálnímu“ jedinci se 100 potomky, tj. rozdíl v relativní fitnes je 1 procento. Pro naší rovnici to můžeme vyjádřit selekčním koeficientem s=0,01.
Může takto malinká změna být významná? Záleží na počtu jedinců v populaci. Rovnice, která nám řekne, jak dlouho by trvalo, než se změna rozšíří v populaci je:
čas (počet generací) = 2/s ln(2N), kde N je počet jedinců v populaci.
V populaci o 10 000 jedinců (běžné pro populaci motýlů či myší) by to bylo 1980 generací, což by u myší mohlo být méně než 2000 let – zanedbatelné v pohledu geologických věků.
Tedy i zanedbatelná výhoda může v dostatečně velké populaci za relativně krátkého času (pojímaného z hlediska evoluce) hrát důležitou úlohu. V mnoha případech jsou selekční koeficienty větší, už při koeficientu 0,2 se bavíme pouze o několika rocích, ne o tisíciletí.

Ahoj Marku!
Dovolím si tě parafrázovat:-)

Aby jsme se ale hnuli z místa, tak odejdeme do světa fantazie, kde je možné všechno, třeba i všeobecná kreativita Velkýho Dyzajnéra. Co na tom, že jeho existence nikdy nebyla potvrzena, že?

A ještě:
Kreacionisté nepřijímají vědecká fakta, která jsou v rozporu s teorií inteligentního dyzajnu a proto se stále více vzdalují od nových poznatků molekulární biologie a biochemie.

Čau, a pusu na čelíčko, ať se tak nemračí... :-)

Marek: Pleiotropie nejen...Evolucionisté nepřijímají vědecká fakta, která jsou v rozporu s evoluční teorií a proto se stále více vzdalují od nových poznatků molekulární biologie a biochemie.

Marek: Pleiotropie nejen vytváří velkou genetickou bariéru jak pro mikro a makro evoluci, ale dokonce též staví limity pro šlechtění zvířat a rostlin v důsledku biochemické provázanosti existující v buňkách, tkáních, orgánech a orgánových systémech. Tato skutečnost je velmi dobře známa rostlinným a živočišným šlechtitelům

Není to pravda. Na discovery institute buď zaspali dobu, nebo záměrně mlží.

píšeš: Obavam se ovsem, ze o samotnem faktu nahrazeni hemimetabolismu holometabolismem u hmyziho nadradu Pterygota, jakoz i o uspesnosti teto evolucni adaptace se dnes jiz ve vedeckych kruzich vubec nepochybuje...

Tvoje obavy jsou zbytečné, protože se jedná jenom o hypotézu evolucionistů.

píšeš: zmeny genotypu pak vedou i ke zmene v anatomii...

Připomínka naší diskuse:

Pleiotropie nejen vytváří velkou genetickou bariéru jak pro mikro a makro evoluci, ale dokonce též staví limity pro šlechtění zvířat a rostlin v důsledku biochemické provázanosti existující v buňkách, tkáních, orgánech a orgánových systémech. Tato skutečnost je velmi dobře známa rostlinným a živočišným šlechtitelům...

píšeš: Pokud se v evolucnim procesu doba vyvoje ve vajicku postupne zkracuje, pochopitelne to nemuze pokracovat do nekonecna nebot i larva, byt treba bez kridelek a bez nozicek, se musi vylihnout natolik vyspela, aby mela sanci mimo vajicko prezit.

Ty si nejspíš myslíš, že křidélka a nožičky se vyvíjejí až úplně nakonec, a když se ukončí vývoj před vytvořením nožiček a křídélek, tak vznikne housenka.
Tak to ale není.
Předčasné ukončení vývoje nymfy ve vajíčku již v době před vytvořením nožiček a křídélek, znamená pro nymfu v realném životě smrt.
Představa, že by takto brzo ukončený vývoj mohla nymfa přežít je naprosto mimo empirické poznatky.

Aby jsme se ale hnuli z místa, tak odejdeme do světa fantazie, kde je možné všechno, a budeme si představovat, že by to ten jedinec přežil.
Dále si budeme představovat, že těchto jedinců je hodně a svůj genetický kód dále předávají dalším generacím a přírodní výběr tuto mutaci v DNA, kdy jedinec příjde o křídla a nožičky, vybral jako evoluční VÝHODU.

Dál pokračuj ty až k motýlům.

JANINO, prosim tě, řekni nám o tom něco víc.

,,:

Co konkretne? Rac je vyvracet platnymi argumenty, jestli na to mas. Rad na ne zareaguji.
To, ze katolici maji byt jacisi nazorovi policajti Evropy, komentovat nebudu.
Mimochodem, to, ze Evropa tu byla davno pred krestanstvim, doufam nepopres.

anon:

Jde o zkusenosti konkretnich lidi. Osobni svedectvi duveryhodneho cloveka nelze jen tak shodit ze stolu. Prijima je i soud.

Hari Hari

Existuje.Ovšem,dokud naše...Prosím tě, vyprávěj dál....Jak to tam vypadalo? co tam bylo špatně nebo co se ti nelíbilo? Co se tam děje? Viděla si své blízké zemřelé? Prostě nám to popiš....díky moc ;-)

...Populace A existujici v case X bude mit jedince s jinymi typickymi klastry alel nez populace jejich potomku zijici v case X plus nekolik milionu let...

Milé D, tak s tím u Marka neuspěješ :-)
on je totiž zastánce víry v "mladou zemi", která nemůže být starší než je vypočteno z bible. Takže žádné miliony let, ale sotva nějakých deset tisíc, déle podle něj Země ani Vesmír neexistuje.
Alespoň loni to tak ještě tvrdil :-(

píšeš: Jakkoli se komukoli...Dobra, budem si jeste hrat.

Predevsim kazdy biolog ti potvrdi, ze genofond populaci se s casem meni. Populace A existujici v case X bude mit jedince s jinymi typickymi klastry alel nez populace jejich potomku zijici v case X plus nekolik milionu let. Navic mohou vzniknout alely zcela nove, nektere jine alely mohou naopak zaniknout, a muze se zmenit dokonce i samotny pocet genu v typickem genotypu jedincu v populaci. A zmeny genotypu pak vedou i ke zmene v anatomii, fyziologii, chovani, jakoz i v typickem ontogenetickem cyklu jedincu, vcetne zakladni konfigurace vyvojovych stadii tohoto cyklu.

Pokud jde obecne o to, v jake fazi je optimalni pro jakehokoli jedince se vylihnout z vajicka, samozrejme to zavisi na X faktorech. Nekdy muze byt lepsi vyvoj ve vajicku zkratit, jindy naopak prodlouzit. Pokud se v evolucnim procesu doba vyvoje ve vajicku postupne zkracuje, pochopitelne to nemuze pokracovat do nekonecna, nebot i larva, byt treba bez kridelek a bez nozicek, se musi vylihnout natolik vyspela, aby mela sanci mimo vajicko prezit. V tomto smeru se shodneme.

Obavam se ovsem, ze o samotnem faktu nahrazeni hemimetabolismu holometabolismem u hmyziho nadradu Pterygota, jakoz i o uspesnosti teto evolucni adaptace se dnes jiz ve vedeckych kruzich vubec nepochybuje - diskutuje se pouze a formuluji se hypotezy o vzajemne vaze ruznych faktoru, ktere k teto evolucni adaptaci vedly.

Mimochodem, napadla te i moznost, ze nadeje na doziti prumerne housenky ci nymfy neni jediny zasadni faktor rozhodujici o uspesnosti holometabolismu? Co kdyz mohou byt za jinak stejnych podminek vajicka, z nichz se lihnou larvy, daleko mensi a lehci nez vajicka, z nichz se lihnou nymfy? I kdyby tak snad jednotliva larva mela za jinak stejnych podminek nizsi nadeji na doziti nez jednotliva nymfa, bude to bohate vyvazeno daleko vetsi kvantitou mensich a lehcich vajicek, z nichz se lihnou larvy.

píšeš: a co když je Bůh jiného názoru než TY!

Ty stránky nejenom že nemají s Božím Slovem nic společného, ale jsou s ním v přímém rozporu.

Vědomí je pouhou funkcí mozku, nic víc.

Jenda: No uz nekolik tydnu sem davam protidukazy, zatimco protistrana nema zadne, krome skepse. A muzu pokracovat. Treba NDE u lidi od narozeni slepych, kteri pri nem vidi jako ostatni:

http://www.near-death.com/experiences/evidence03.html

Bohužel, jen pouhé dohady. Žádný skutečně věrohodný, nezvratný důkaz.

I to celé slavné NDE je pouhým projevem změněné funkce mozku, nerozlišitelným od některých typů intoxikací. Potvrzeno kontrolovanými experimenty.

Naopak důkazů, že vědomí zásadním způsobem závisí na funkci mozku, je víc než dost.

A Hari Hari pise taktiez dristy...Europa sa povazuje za krestansku,ale ked clovek cita tieto prispevky,tak mu to pripada,ze Europa je naopak -svetadielom nevercov,a ked veriacich,tak veriacich v kadejake bludne hovadiny.Pisete tu vsetko mozne.Len to,co by vam povedala kazda,stara babka z dediny,to tu nenapise nik.Kde su vsetci katolici,aby sa tu nejaky vyjadril ako to je?A zmiatol zo stola vsetky tie vase somariny,co tu pisete?

stranka-Jezis Kristus -Varovanie.Tato stranka nema nic spolocne s katolikmi.Je to podvrh.

Informace na těchto...Nebiblické lži?
Marku, a co když je Bůh jiného názoru než TY!

http://jezis-kristus-varovanie.webnode.sk/poselstvi-varovani-cesky/

...Informace na těchto stránkách jsou nebiblické LŽI.

anon:
To neni 'ma realita', ale pouze me vnimani reality umerne mym moznostem. Realita se nezmenila.

> Vědomí je pouhou funkcí mozku, nic víc.

No uz nekolik tydnu sem davam protidukazy, zatimco protistrana nema zadne, krome skepse. A muzu pokracovat. Treba NDE u lidi od narozeni slepych, kteri pri nem vidi jako ostatni:

http://www.near-death.com/experiences/evidence03.html

někdo ;):

To mistni materialisti neustale zavrhuji. Nezbyva, nez by si to sami prozili, jak rekl Merton.

n:

Uvedl jsem tu nekolik prikladu, kde je Paramatma nejlepsim vysvetlenim. Zminoval jsem morficke pole? Sheldrakeovy pokusy se psy, kteri vyciti, kdy se pan vraci domu?

http://web.archive.org/web/20110511145103/http://www.dogsthatknow.com/

Foxy:

> Ti, co věří v Boha, se s Ním setkají. Co na tom, že je to jen iluse; pro vědomí, hroužící se do oceánu nekonečné blaženosti, je to v tu nikdy již nekončící chvíli ta nejskvělejší a jediná platná skutečnost. Ti co pevně věří ve Velkou Bohyni, v Nekonečnou Moudrost… i ti se s ní nakonec stejným způsobem setkají a splynou.

Podle ceho soudis, ze je to iluze? Ze ruzni lide vidi ruzne bytosti? To naopak potvrzuje vedskou verzi, ze se Buh zjevuje v mnoha formach.

Hari Hari