Víly

Statečný princi nnenene
jak mám číst, když nemám zrak
zůstal ze mne jenom vrak.
Zabij tu babu mečem
na ohnni si ji upečem.
Já si pak znovu zahučím
jen prosím ať už nebučím!
Bůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů

Sněženko já měl jsem sen
o dívce co plela len.
Lehkou sukénečku na sobě měla
do své náruče mne svinout chtěla.
Blůzku lehkou jako motýlí křídla
hrozny své mi z ní nabídla.
Já na svém oři kolem jel
a sesednout z něho jsem neuměl.
Těžké mé brnění bránilo tomu
tak jsem se musil já vrátiti domů.

Hejkale nebuč a buď si jist
že pokud se naučíš pohádky číst
najdeš si návod jak kletbu zrušiti
a nebudeš se muset mučiti.

Bůůůůůůůůů a taky mek
že já blázen neutek
když se tu ta babice
zlá to Čarodějnice
zjevila před pár dny.
Teď mám z krávy bučení
po Rusalce truchlení.

Dobré ráno,krásný den jaký pak se vám zdál sen?:))))

Tak smutně skončila Rusalinka
na talíři co pečínka.
Věř však mému úsudku
nechtěla bych ji mít v žaludku!

Čarodějnice zvrhlá
ovce hejkalovi zdrhla.
Běžela v trávě rosou
sekáč ji zkolil kosou.
Ovečku bez kopýtek ostříhali
svetry z ní na zimu udělali.
Víš o ovci té houby
skopové voní mi z trouby.

Tak se kouzlo nepovedlo
Místo krávy ovce
Hejkal může radost míti
Ať s ní dělá co chce.

Béééééééééé

Jsem tady při ruce
přidržím ti hlavu
vymáchám v potoce
a proměním Rusalku v krávu.

Bůůůůůůůůůůů
do hejkalova jdu
počasí předpověď sledovat
bouřky lákat, bědovat ....

Rusaličko má krasavičko
nezměnila by ses mi maličko?
Mě proměnily se chutě, chci zažít slávu
asi teď budu muset milovat krávu!
Bůůůůůůůůůůůůůů

Čáry máry pod kočáry
Hejkala jsem zaklela
a Rusalku proklela.
Marné snahy děvy vodní
Hejkal prchá od ní, od ní.
Běží ke mně bučíce
protože jsem čertice.

Ach Hejkalíčku,
Moudrolál mi poslal vzkaz po větříčku.
Musíme být trpěliví,
vyčkat na vhodnou chvíli.
Až zavítá paní Bouřka v černý les,
v korunu posvátného dubu vlez.
Při pátém zablýsknutí,
ucítíš v hrdle divné pnutí.
A po pátém hromování,
uslyšíme zas tvé hejkání.
Už teď se těším velice,
i na překvapený výraz té babice - čarodejnice.

Rusalko, mé lásky trvalko
Bůůůů (jěště jsem trochu zakletý
od tý čarodějnice prokletý)

Ahoj Hejkalíčku,
já dnes byla navštívit v rybníčku
čudlu modrou, svou setřeničku,
nejmenší českou rusalčičku.
Chudinka malinká,
brzo bude asi její poslední hodinka.
Vadí jí agrární chemie,
i trocha hnojiva ji zabije.
Těžký život mají tyto víly,
hodně rychle jim ubývají síly.
Koukám, že i ty můj milý,
zažil si dnes těžkou chvíli.
Ta zlá čarodejnice tě zaklela,
k věčnému bučení proklela.
Však neboj se Hejkalíčku,
Moudrolál zlomí to kouzlo za chviličku.
čarodejnice si sic s ním dala práci,
však neví, že i kouzla mají novou generaci.
Moudrolál je znalec kvantová magie,
tvé krásné hejkání zas v lese ožije.
Už se těším drahoušku,
co zahejkalíš mému oušku.

Tak to má být.

Bůůůůůůůůůůůůůůůůbubůůůůůůůůůůů

Tak to si troufáš,
mé trpělivosti je konec.
Zaklínám tě kouzlem težkým
jako kravský zvonec.
Místo svého hej a hůů
budeš bučet bůů bůů bůů.

Hejky hejky v černým lese
kdopak si kam kila nese?
To je ale figura
přišla asi z minula.
Z minulosti, hlad a kosti
šmejdí tady babice
Čarodějnice.

Ty hloupoučký Hejkalíku, ty si myslíš, že se tě vzdám, jen tak? Že tě nechám tý rusalkový škebli potoční? Pěkně mi zahejkej! Když ne, nenajdeš už cestu do hejkalova!!!

Rusalko, zle je zle je
Čarodějnice se mi zas směje.
Že mám hlas ne tělo velký
vyprávěj si v hejkalově selky.
Svěř mi cestu k čaroději
ať se věci, které mám rád dějí.
Popluj se mnou po potoce
sejdeme se v příštím roce.
Sejdeme se při měsíčku
zazpíváš mi svou písničku.
Zahejkám ti do oušek
že jsi sladký miloušek