Panická porucha PP7

Dituša: On člověk někdy potřebuje dostat pořádnou facku (obrazně). Jenže to je hrozně složitý. Já měla spoustu zájmů, práce mě sice nebavila po tom všem co se dělo, ale nebylo to hrozný. Kdy by mě znal, řekl by cvok, ženská co jí je 30 a všechno utratí ta fotky a figurky Star Treku a poslouchá Toma Jonese. Ale já jsem taková. Asi jsem se narodila v jiné době. Můj mažel vzhledem k 12-ti letému věkovému rozdílu je taky trochu jinde, proto si asi v posledních letech moc nerotzumíme. A pak mě dorazila máma, když mi ségra řekla, že je jí zle kvůli mě. Víš, to je takový "za dobrotu na žebrotu". Celej život jsem mámě a ségře pomáhala, vlastně jsem ségru vychovala, manžel měl problémy v podnikání, vyhrožovali mi i v noci telefonem, to se dalo snášet, ale když pak před barákem stálo auto, to jsem se začala bát. Bylo to v zimě. Všude jsem viděla stopy ve sněhu, prvně jsem poznala opravdový strach. U mě to prostě funguje tak, že je chvíli klid a pak se to asi vrátí, protože tohle nemám vyřešené. Bylo to náročné, byla jsem v tom sama, vyřešila to sama,ale nikdo se mě neptal jak mi je. A proto asi nemám vyřešené problémy s manželem, beru to tak, že mě v tom nechal. A asi jsem se asi nezbavila toho strachu o bezpečí své rodiny. Takže se to vrací a bude vracet, dokud to v sobě nedořeším a nepřestanu se bát.

Ditušo: Jasně, děkuji, jen to že si furt vyčítám, že jsem dostala sprdnuto ze všech stran a asi oprávněně. Mě spíš mrzelo, že jsem Ti pak neodpovídala, ale pomohlo to. Spřízněná duše. Já na to fakt nejsem zvyklá, nějak volat o pomoc. Ale to všechno mě postavilo na nohy a nakoplo, tak to bylo určitě k něčemu dobré.Časem se s tím srovnám. Já jsem jen taková komplikovaná povaha. Vždycky se snažím všechno přestát, ale to je špatně, teď to vím. Ale zase mám moc radost, že když tu něco někdo potřebuje a já jsem schopná mu nějak poradit (viz úřady, to vím jaká je to hrůza :o)) ), tak se snažím to oplatit.
Jo a kozy jsou velmi užitečné, mléko, maso a tak, že :o)))) Jen ho nech, sama víš jak to myslí :o))) A to je dobře, já několik let na sebe nenachala sáhnout.

Nechápu,co se omluváš pořád:-( když napíšu rádo se stalo,tak to tak myslím.Proto tady fungujem,abychom pomáhali aspon písemně,pokud vůbec.POkud tu noc dialog jakžtakž pomoh,pché,tak co řešíš. Já nepsala,že by mi to vadilo,dyby ano,tak jsem se nemusela ozývat.Ho.Domluvil jsem:-).

Hm, ted mě dostal manžel. Houkl na mě u tv hele,kozy! A já se otočila na obrazovku v naději,že uzřím bílé zvíře...no a samozejmě tam v němčině chlap osahával cosi jak vršky od Magi--my koukáme na bezva pořady na něm.programu N 24.-ted plastika ňader-chích

Lenko díky, ta botanická je dobrej nápad. Jsem vytrvalý a střídavě úspěšný pěstitel, takže kytky a stromy mám ráda :o))

Ditušo, neboj, až mě odvezou s tím žlučníkem pod kudlu, nebudu chtít vidět makrelu do konce života.

Teda už zas píši jak prase. Fuj. Styď se Evule !!!!

Ditučo, manžel je teď báječnej . Asi mu konečně došlo, že můj "splín" už není legrace. Ještě jednou se omlouvám, netušila jsem že jsi na tom s dětma a tak. Bylo mi pak z toho zle, hrozně jsem si to vyčítala. Ale když jsem nad tím pak přemýšlela, byla to pro mě fakt brzda. Víš, já byla na tom asi tak špatně proto, že jsem zazmatkovala. Jenže ono je to těžký, člověk si myslí, že když se toho jednou zbavil, že ho to už nepotká. A pak je to o to horší, do toho ta záda, bylo mi blbě....strašně mě to pak mrzelo co jsem způsobila. Já jsem spíš jinak stažená do sebe, ale tohle prostě naprosto totálně explodovalo. Ještě jednou se moc omlouvám.

Dituša: To je mi líto, já teď po třech letech. Hrůza, že jo... Prostě tak nějak problém, nevím proč. Samozřejmě, žádnej zázrak to nebyl (z mé strany), já se pak rozbrečela a manžel nechápal. Já mám spíš problém s intimitou, sebedůvěrou a tak.

Evíčku, no povídej:-))já už ani to neumím...trpím kojnou hormonální frigidně-antikoncepční asexualitou.Se nmnou nehne už ani Redford ani Gere:-(.Jen mi hne žlučí bezmoc,beznaděj a setkání s blbcem.chích...

Lenko, uděluju i PP Oscara za terminus technikus čurifinda, či jak to bylo..to teda neznám,já říkám ponožková voda...nebo taky plodová voda.No pokud to byl turek,tak teda to bych nepřežila! Já si dala v Olympii v dobrém rozpoložení s mužem LATTÉ MACCHIATTO , mno a na docela hladový břicho a asi to nebylo na místě.Ale ten pocit si chviliku posedět, i když mimčo už knučelo,byl fajn:-).

Jen tiskni.A už nepiš o filetách, já tady slintám, zrovna muž leze do lednice:-)))a š?upe,jenže kde nic tu nic.Na sladký už není chut.A pozdrav manžela,že se rádo stalo,aspon někomu jsem hnula bránicí:-)))).chích--
Ve škole v šuplíku? ty jsi taky nejen diagnoza Pp ,ale taky Mgr:-)))))))))) Šmankote,že by pepča a agora byla původně učitelská nemoc? " Džízes"!

Hanko,to jo, indiánka bych si dala,toho čoko....:-)chích

Dito, a víš že by to mohlo být to kafe. Byli jsme u bráchy na návštěvě a švagrová uvařila docela lomcováka a na to já nejsem zvyklá..já si dělám takovou culifindu nebo spíš jen obarvenou vodu:-)
Hanko, no já už si někdy připadám jak hypochondr... mám určitě všechny známé i neznámé nemoce včetně problémů s prostatou :-)))
Evíčku, cestu určo zvládneš v pohodě a nakonec si to všechno pěkně užiješ. V Liberci co stojí za zhlédnutí je určitě ZOO ( chovají tam bílé tygry), pak botanická zahrada a myslím že i aquapark. Užij si tovšechno v pohodě:-)

Myslím ale, že bude na čase vysazovat Rivotril, protože mi na klasickou PP sice pomáhal hodně, ale na tohle ne. Nač to do sebe cpát. Poradím se o tom s doktorkou a až na plno zaberou AD tak začnem vysazovat. Člověk by nevěřil, jak silným lékem je ta věc na s.. co je na to třeba dvou lidí :o))

Hani, já vím, že třeba to teď vypadá, že jsem OK, ale já po tom co jsem Ti provedla a i ostatním se strašně moc snažím. Možná jsem to potřebovala, ne abych se přestala litovat, ale abych se tomu zas dokázala postavit, že nejsem slaboch, a že to dokážu, že i když to bolí a je mi zle, že musím mít víru, že část pomůže doktor a léky a to ostatní je na mě. Možná už i začal zabírat ten Coaxil, cítím se líp, ne tak zoufale a sklíčeně a když nemůžu dejchat, tak si udělám takové "Ách, protáhnu se, řeknu si, jak krásně se mi dejchá (občas)" a jsu něco dělat, aby ta moje makovice pitomá měla jiný starosti.

Ahoj Jitko B. Já mívám po dovolené vždycky taky "depresi" (píšu to v uvozovkách, protože opravdová deprese to není, "jen" špatná nálada, vykolejenost atd.). Co je zajímavé, že blbě jsem se cítila i v případě, kdy pro mě dovolená byla utrpením a nemohla jsem se dočkat, až se vrátím domů. Myslím si, že by to mohlo být horší přizpůsobivostí změnám, což je věc, kterou dost pociťuji. Ale dosud nikdy tato má "deprese" netrvala víc, než tři dni po návratu, přičemž už druhý den bývá velmi výrazně slabší.

Ahoj Jitko B. Já mívám po dovolené vždycky taky "depresi" (píšu to v uvozovkách, protože opravdová deprese to není, "jen" špatná nálada, vykolejenost atd.). Co je zajímavé, že blbě jsem se cítila i v případě, kdy pro mě dovolená byla utrpením a nemohla jsem se dočkat, až se vrátím domů. Myslím si, že by to mohlo být horší přizpůsobivostí změnám, což je věc, kterou dost pociťuji. Ale dosud nikdy tato má "deprese" netrvala víc, než tři dni po návratu, přičemž už druhý den bývá velmi výrazně slabší.

Hani, dík, na výlet se těším. Ale docela se bojím té cesty autem. Já prostě mám strach, manžel jezdí jak blázen a po té nehodě tenkrát je to hrozný. Nebojím se jen s naším technikem, ten to ví a jezdí opratrně a s ním se tolik nebojím. Není to příjemný, ale nebojím se.

HANKA: a přišla jsem na to s tím dýcháním. Sice je to zatím dost záhul a občas se mi to nedaří, ale zkouším to dýchání do břicha a docela to pomáhá.

Hani, já taky. Šla jsem do toho a říkala jsem si, žlučník. Ale prostě nešlo odolat, ty filetky, čerstvé, voňavé...A nic. Pohoda. Já totiž měla splín a jak jsem vybírala ty kostičky a soustředila jsem se na to, tak jsem se dokonce uklidnila. Nazvu to "makrelová terapie" :o))

tedy píšu jak negramota

Já nechci být indiskrétní, ale to krvácení je odkud ? Já teď ten problém nemám, ale když jsem měla před 2,5 lety PP, pořád mě tekla krev z nosu a i z jiných "konců". Bla jsem furt na nervy, bylo to nepříjemné, ale pak to nějak přešlo samo. Tedy ne hned, po čase, když jsem se cítila líp. Měla jsem i problémy s menstruací (to teď taky, bohužel), tenkrát jsem pak brala i tu pupalku. Teď ji beru taky a i když mám premenstruák jak prase, hodně mi pomohla, hlavně s tím krvácením mezi jak se tomu nachtělo. Ale abych se přestala chovat jako debil, to zatím nezabralo :o))