Panická porucha PP7

Miss - nestraším:-) Jenom jsem z těch dětí ve družině docela znechucená. Jak zlé dokáží být. Než jsem s nima začala pracovat, tak jsem si myslela, že takové chování je typické spíš pro věk kolem 15-ti let. Bohužel jsem se spletla.

Jitka B. - nestras :))

Miss - a budeš ráda do doby, než mu bude tak 10 let a budou si tě volat do školy, že se chová nevhodně. Třeba hraje hru na cikány, na AIDS, nadává spolužákům...
Ber to prosím jen jako vtip:-)

Pajka - dakujem za prispevok, vies, keby som vedela byt nad vecou, straaasne by som chcela byt flegmaticka, ale ja som dost cholerik sa viem rýchlo vytocit a svokra ta ma snad na to recept :(

Jitka B. - nie dieta nevyriesi nic, je mylne si mysliet, ze ked Ti je zle potom Ti bude lepsie, dieta stoji kopec energie, v noci zle spi tým padom si aj ty hore ked place, rano skoro vstava a celý den som nevladna chodiaca mumia, strata energie neprida nikomu do toho ten pocit odnatia slobody koli svokre...je to kolotoc moja rada znie, mat rodinu az vtedy ked si clovek vyriesi osobne problemy, ja som vydajom spadla len do este vacsej diery..tym ze som nemala vyriesenu existencnu stranku zivota...ale SAMOZREJME SOM RADA,ZE SAMKA MAM myslim, ked podrastie a nebude tolko starostitlvosti okolo neho budem rada, ze uz mam tie najtazsie chvilky vychovy za sebou a mam milujuceho syna.

text

Ahoj všem.
Moc vás nestačím číst, ale všechny zdravím.

Hlavně Miss. Vím, že to bude znít blbě, ale díky tobě jsem si uvědomila, že ani miminko nevyřeší všechny problémy. Já jsem si totiž naivně myslela, že když budu mít dítě, tak už nebudu mít žádné problémy.

V práci si čím dál víc všímám věcí, které mi vadí. Ale neseberu odvahu, abych to začala řešit. Pro někoho jsou to maličkosti, ale já to vnímám jako velkou nespravedlnost. Nechce se mi to popisovat, ale připomíná mi to léta na praxi v nemocnici.
Někdo leží na mokrém prostěradle? Nevadí, převleče se to až druhý den.
Někdo se sám nenají? Nevadí, jíst prostě nebude.
Má se cévkovat ve sterilních rukavicích? Kašlem na to, jsou moc drahé.
Někdo má proleženiny a má se pravidelně polohovat? Nesmysl, jednou denně to stačí! Asi je to všude, ale jsem na takové věci citlivá.

Miss, myslím, že by Ti mohlo opravdu výrazně pomoci, kdyby ses dokázala netrápit. Soužití s rodiči svědčí málokomu, ale má i své výhody. Kromě toho člověk většinou ví, že je to jen na dobu určitou. Myslím, že výhrou by pro Tebe bylo, kdybys dokázala zaujmout ke své tchýni mírumilovný postoj. Ono totiž ani pro rodiče není většinou nijak osvěžující žít s mladými. Taky postrádají soukromí, ale přibrali vás mezi sebe. Jistě nemuseli, mohli se na cokoliv vymluvit, vnímám to jako ústupek z jejich strany. Je to dobrá zkouška vztahů a jsem přesvědčená, že pokud se nejedná vyloženě o zvrhlé dělání si vzájemných náschválů, lze najít tolerantní přístup a s ním i klid. Často pomůže klidný a otevřený rozhovor, kdy si obě strany řeknou, co komu vadí, vyhodnotí, co změnit lze a co ne a začnou se vzájemně respektovat. Nemáš tím co ztratit, ba naopak. Ale situace tak, jak je, Ti bere zbytečně příliš mnoho energie, kterou bys mohla investovat lépe, pozitivněji... Většina z nás asi soužití s rodiči zažila, neteoretizuju, zažila jsem si to z obou stran, jako vdané dítě i jako maminka+tchýně a rovnováhu jsme, myslím, vždy našli, i když byly i těžké chvilky, nikdy nepřerostly do chronického pocitu trápení. Měli jsme štěstí, že jsme se chtěli a dokázali domluvit na pravidlech hry a respektovali je. Věřím, že by to mohlo jít i u Tebe a moc Ti to přeju!

Ahojky, Martinka ja take knizky doma mam a precitala som si cosi rano kým malý lezal..som si povedala, ze s amusim vzchopit, lebo neustalym trapenim a placom a negativnymi myslienkami si len vsetko zhorsujem, uvidim co bude u Dr. na buduci týžden, zatial som si dala pol litra detoxikacneho caju a snazim s aprijat rady z knihy Murphyho zakony aj ked je to velmi tazke :)) pisu tam, ze clovek nesmie neustale rozmyslat nad priznakmi choroby, lebo si to len zhorsuje, ze mam verit, ze budem zdrava a predstavovat si, ze mam zdrave organy...dokonca s ami dnes dostal do ruk casopis kde pisali o psychickych pricinach chorob, myslim, ze z kazdej strany mi zivot dava najavo, ze musim nieco urobit..veci mame pripravene na ziadost o novostavbu..na vsetkom sa pracuje tak VERIM, ze konecne budem aj ja stastna.

Pajko,
no, když už mamka není půl dne doma, tak máme o ni strach, jesli někde nezbobrovala na kole, když jezdí všude možně apod. Ale co se týká svěřování či pravdy, tak se většinou vždy vše obrátí proti mně nebo Raďovi a manžel jí neuříká ze strachu raděj vůbec nic. Přesto jsem rádi, že "ju" máme. V baráku není smutno. Naštěstí nám téměř do ničeho nekecá a přijde poplkat jen na chvilku, což úplně stačí. Když má chmuru a je tu často a na dlouho, tak to nám vstávají vlasy hrůzou, ale trpělivě ji snášíme. S taťkou to bylo úplně jiné - tomu jsem mohla říct všechno a nic proti mě neobracel, měl vyrovnanější psychiku než ona. Teď jsem v TV slyšela, že lidé s neurózou či depresí joko je mamka nebývají nedobří, ale jejich psychické trable ovlivňují chování. Naštěstí nemusí chodit na psychiatrii, okočíruje se vždy nějak sama i bez léků a dříve užívala Lexaurin, to ji psal praktik.

Už máme napečno 210 koláčků ze dvou dávek, tj. sedm plechů. Jdeme tedy poobědvat guláš, co jsem uvařila na dnes už včera.

Páááá všem! M.

Marti, nemyslela jsem to s maminkou kvůli tomu, co pro Tebe dělá nebo nedělá. Je prostě úžasné mít rodiče. Člověk to většinou dostatečně docení, až když nejsou, ale já jsem byla šťastná, že je mám už v době, kdy byli ještě naživu. Měla jsem moc fajn rodiče, měli jsme pěkné vztahy a já silnou potřebu je denně vidět nebo s nimi aspoň telefonovat. Chybí mi pořád a asi to tak zůstane. Chtěla bych s nimi sdílet své radosti, smutky, ale i např.úspěchy, už jen proto, že mi k nim dali kdysi základ... Myslela jsem to v širokém smyslu slova.

Baruš, asi to už nečteš, moc Ti přeju, abys to zvládla a úplně cítím atmosféru i vůni lázní, do kterých míříš :-)

Zdeni,
od základů z knih se dá vyčíst vše. Jak akupresura, masáže, o vitamínech a minerále, o zdravém jídle, o energiích, tak o uzdravení vstahů, diagnostika kyvadlem ...

Pajko,
no, mamka mně nikdy s ničím nepomáhala, jen cukroví, to jí jde. Ale kdysi jsme měly spolu péct c. vánoční, to byl Ráďa ještě maličký. Ona se u někoho tak opila, že já s malým děckem jsem všecko napekla sama než se dovalila. Teď naštěstí už tak čtvrtletně nechlastá. Od té doby si peču na Vánoce sama a ona také. Jednu třetinu koláčků máme nachystanou, teď čekám, až mamka vyháže těsto a jdeme makat dál.:-)

Oli,
díky za přání. Snad si to užijeme a švagrova rodina nám to nepokazí, už se jim nelíbí, že je oslava pro rodinu v sobotu a ne v neděli :-( Budu se snažit, ať je klid a pohoda.

Tak pádím péct, koláčky ...

Tak holky, už balím a za chvíli vyrážím. Držte mi palce, ať nezabloudím. Je to jen na tři dny, ale musím nejdřív vyzkoušet, jak to sama zvládnu, od doby, co mám PP jsem nikde sama nebyla. Ale těším se, snad to dobře dopadne. Hlavně, aby v Karpatech nebylo nasněženo. Jestli dobře dorazím, tak se večer ozvu. Pa.

Lily, jak čtu tvoje vyprávění o terapii a o dr. Praškovi, tak bych se tam hned taky přihlásila. Opravdu to moc hezky píšeš.
To si umím představit, jak jsou ty malé věcičky krásné. S tím sezením... náš malej si sám sedl až v 9 měsících. Dítě se nemá posazovat dřív, než si samo sedlo, tak jsem čekala a čekala :-)) a chodit sám začal až ve 14 měsících. Neřekla bych, že je zpomalenej, spíš je hodně opatrný a bojí se.
Nutkavé myšlenky jsem mívala na střední škole, už jsem to tady kdysi psala. Seděla jsem u okna a pořád mě provázela myšlenka, že se zblázním, otevřu okno a vyskočím. Pak se mi z toho spustila ataka. Tehdy bylo pro mě to nejhorší období v životě a už bych toto nikdy nechtěla zažít.
Když jsem byla malá, tak jsem zase vždycky když jsem viděla sanitku musela udělat nohou čtyřku, jinak jsem si řekla, že se mi stane něco hrozného.

přeji Všem hezký den.
Chtěla jsem Vám poděkovat za vaše pochvaly,které mě moc těší a hřejí.Dodávají mi sílu dělat nepříjemné věci znovu a znovu.
Lily,
tvé vyprávění o doc.Praškovi je opravdu moc hezké.Krásně se to čte a člověku,kterého stejně jako mě čeká konzultace a doufám i léčba u pana doktora to dodává odvahu.A nejen nám co se k doc. praškovi chystáme,ale určitě i všem tady.

Pořád si dokola pouštím pořad diagnozy,kde p.docent Praško hovoří o agoře.Je to už na první pohled opravdu člověk s charismem,který ví o čem mluví.a já se moc těším,že ho poznám osobně .
Tak já se jdu obléci a pádím na poštu pro ty knížky,jelikož včera jsem to už nestihla.
všm krásný den..

Ahoj všem,

zdravím zase všechny, a taky bych chtěla pochválit Ivu za to, jak pěkně zvládla toho zubaře.
Martino, moje viroza asi nebyla viroza, ale alergie na něco, najednou se mi spustila veliká rýma z nosu a z očí, jako když otevřeš kohoutek a přesně za dva dny jako když kohoutek zavřeš a nikdy nic nebylo. Takže tu něco lítá ve vzduchu. Ale už je mi dobře. Vám přeju celé rodince, abyste si užili manželovy narozeniny.
Lily, ty umíš tak krásně a sugestivně psát. Jak říká Pajka, opravdu o té terapii piš častěji, člověk si už z toho vyprávění může hodně vzít.
Miss, asi by to opravdu chtělo odstranit ty krční mandle. Myslím, že už jsem to tady jednou psala, taky jsem hodně trpěla na angíny, nakonec už jsem v podstatě měla angínu furt a to byla jedna antibiotika za druhými. Když mi bylo 32, vyoperovali mi mandle a od té doby jsem angínu neměla.
Dášendo, zdravím do Berouna.
Pajko, což tak zase do lesů /ale je pořád vichr, tak aby na člověka nespad strom/.
Lenko, už ses dlouho neozvala, jak doma válčíš sama s dvojčaty a zvěřincem , když je manžel přes týden pryč?
Včera proud nevypli, bylo to dobrý, dneska má foukat míň, takže si odpočinu /hlavně psychicky/ a zítra totéž v bleděmodrém, zas má hodně foukat. Ale topím jen na půl kotle, jsem tu většinou sama, tak si navlíknu svetr navíc a fusekle a jde to.
Evikrk, co dělá tvůj uříznutej prst?
Holky /a čtoucí leč nepřítomní pánové/, přeju všem hezký den...
ahoooooj

Ahojky všem, tak samozřejmě jsem nestihla napsat ani mail :o(( Maminka se právě ukádá do postele, ségra už zařezává od odpoledne, mají toho dost, jezdí do bytu kontrolovat dělníky. Manžel kouká na Slavii a já mám za dnešek taky dost. Příšerně jsem dnes zmokla na cestě k doktorce, pak jsem musela absolvovat ještě nákup v Delvitě a přípravu večeře. A hned zítra ráno tu mám pána na obchodní jednání. No prostě je to náročné
:o((

Ivo, vidíš, jednou to nejde a jindy bez problémů. Odměnu zasloužíš :-). Mně vždycky stačila jenom pochvala, radost, kterou má blízký člověk z mých krůčků vpřed.

Marti, Ty máš na mě asi radárek, opravdu mám za sebou dva dny po sobě 12 hod v práci a cítím, jak nestíhám obnovit energii :-( Musím s tím něco podniknout...
A Ty buď ráda, že máš mamku, i když Ti někdy brnkne na nervíky!

Miss, len smelo pošli fotky Tvojho chlapčeka :-) A brzo se uzdrav! Je mi líto, že máš tolik trápení :-(

Lily, opravdu zníš velice dobře, vyrovnaně. Dášenda to vystihla. Kdyby Ti to nevadilo, mohla bys nám o terapii u Praška psát častěji. Hezky vyprávíš a vše, cos napsala, je zajímavé. Určitě spoustě lidí dodáš naději. Měj se co nejkrásněji a bacha na žvýkačky! :-)

LILY, zníš neuvěřitelně dobře, to mě opravdu těší a vyrazit si po nákupech je někdy prima vzpruha :o))jen kdyby nelilo a pejsek nezlobil , ale i tak sis to jak vidět užila.
Lily , Michal je ještě v léčebně?

krásný večer všem!

text

ahoj vsem
Marti jakou metodu z knih ?
evakrk ahojky byla jsem v Irsku :-)mam se o malicko lepe ,jen stale ten tep v tele a v krku ,,,co ty jak je?
mejte se s smejte se