Panická porucha PP7

Iro,
teď se netrap, že se cpeš antidipresivy! Představ si, že někomu vůbec nezabírají, zkouší jich vícero atd. Ty máš vl. štěstí v neštěstí!!
Ale nenechej to jenom tak. Každému nováčkovi radím, aby začal relaxovat při hudbě a třeba i cvičit jógu. Relaxační kazety i s mluveným slovem koupíš buď nanetu nebo různě v obchodech. Hodně sil :-)

Aldo,
přečti si také, co radím viz. výše Ire.

Iro,Aldo také jsem před mnoha lety byla 10měsíců v neschopnosti s agorafobii a uzkostí,pak mi doktorka řekla bud ID nebo do práce,šla jsem do práce ze začátku jezdila taxikem,vozili mě známí,ale pak se to porovnalo a mnoho let ,mnoho to bylo celkem dobré,až se to zase bestie vrátilo ,nebo spíš přoplížilo pozvolna znovu.Ale ted mám atelier u baráku a stejně mě to štve a moc.Držím palce oběma

IRO, byl jsem na tom stejně, jenom myšlenka se tam vrátit byla spouštěč bludného kruhu ze kterého nebylo cesty ven. Měl jsem paniky, nervozita obrovská, říkal jsem si, že jsem neschopný, slabý, že ostatní jsou v poho jenom já jsem slaboch. Když jsem našel sílu něco dělat doma, byl jsem nervní, neměl o nic zájem. Teď už to tak není (musím to zaklepat), začal jsem pomalu a ono to jde, pomalu se navrací jakási chuť něco dělat a věřím, že to bude pokračovat. Zatím si beru k AD Neurol, asi 1x (0,25mg) denně, někdy ob den. Dříve jsem si bral třeba 3x a byl jsem pořád stejně špatný, prostě jsem si myslel, že to na mne neúčinkuje a o to to bylo horší. Ale bral jsem asi malé dávky z obavy ze závislosti... Věř mi, ono se to spraví, já jsem tomu nevěřil taky a ikdyž i nyní mám chvíle, že pochybuji, nakonec dojdu k tomu, že to lepší je. Včera jsem byl na kontrole a doktor mi řekl, že příští čvrtek se uvidíme znovu a že mne možná uschopní do práce. Dříve jsem z této informace měl "kopřivku" teď si říkám, však ono to nějak půjde a hlavu mi neutrhnou. Když tak lupnu Neurol a bude. Jinak jsem si začal hledat jinou práci, menší firma, začínají a potřebujou někoho kdo jim pumůže ze začátku. Je tam spousta mých kamarádů, takže takový menší rodinný podnik by to mohl být. V mé stávající práci už mne nikdo netáhne, vesměs všichni odešli jinam. Takže uvidíme. Hlavně vydrž a ono to půjde. Poooomalu ale půjde. Alda

ALDO...Já marodím 14 dnů a jen pomyšlení že bych se teď tam měla vrátit mě přivádí k šílenství...4 roky jsem makala jak kůň naložila jsem si dost práce i za jiný neumím odpočívat a nesnáším konflikty ale z pozice mé funkce to musím...ale je rozdíl řešit konflikt s normálním člověkem a cholerikem který tě nepustí ani ke slovu a srazí tě na kolena J8 jsem měla nervový kolabs po 2-hodinovém rozhovoru o ničem,pak se mi vrátili mé stavy...bušení srdce,zimnice,pot,brnění v obličeji a dostala jsem se do bludného kruhu,z kterého už jsem před lety uměla vyskočit ale teď mě to vzalo nějak moc...sháním taky jinou práci na netu..i když tato je dobrá i docela placená ..tak držím palce nám oběma aTy si taky sháníš práci?taky si myslíš že se nastartuješ a budeš na tom lépe??

Díky že jste mne mezi sebe přijali,opravdu člověk jinak začne myslet alespoň na chvilku
DITUŠ.....také Tobě díky za hezký komentář...tu haldu prádla tu mám stále,dnes na to prdím je hezky tak chci o vycházku do lesa ať tam jsou houby nebo ne ale ten klid....to je něco,také se mi ozvala má psycholožka uvolnil se ji termín na zítra ráno tak jsem ráda ale jezdím autem tak 30km...a Já si vypěstovala dost fobii a to i řídit ale minule jsem to zvládla tak zítra to taky zvládnu,ty tiky u srdce mám méně zřejmě mi teď pomáhá ten rivotril..tak mi je lépe ale zase se trápím tím že to do sebe musím cpát ach jo!!!!

Pajko,Oli,Báro,atd.no ted je modré nebe,ale zima,jinak já mám maséra také chlapa a je moc dobrý.Jo a mně se tedy povedla věc,zase jsem usnula pozdě a ráno zaspala do půl desáté,to se mi ještě nestalo.A v dílně žáky,ostuda a já v noční košily.No tak držte palečky at neblekotám u psychiatra a všem hezký den.Hanka

Ahoj z hor všem.
Hurá, máme babí léto. V poledne končím a jdu na houby. Hřích být v práci. Dnes u nás pěkný šedivec, škoda. Tak rásně mi všechno ještě kvetlo a bude si po parádě.
Báro, taky jsem byla víc v pohodě, když mě masírovala ženská. Nejhorší je, když dělá krční a ty sedíš. To se ty pneumatiky tak krásně srovnaj, co je visací to visí, ach jo.
K tomu břichu. Tohle přesně cítím snad celý poslední rok. Pocit, žez tebe má všechno vypadnout, v žaludku kamení i po tom jogurtu. Jediný co pomáhá je jít se projít, nebo jakýkoliv pohyb po zahradě. Horší v práci, když celý den sedíme. Ráno vypiju čaj, sním chleba a už cítím jak se nadouvám a všechno mi přez břicho tlačí. Kdybych neměla pořád hlad, tak bych nejradší ani nejedla. Teď jak jsem byla týden pořád v pohybu, tak i když jsem snědla třeba u snídaně daleko víc než doma, tak jak jsme hned vyšláply na procházku,bylo to dobrý.
No mějte všichni krásný den, užívejte sluníčka a naberte ho pod kůži na horší dny.
Olgo, taky nakládáme každý rok zelí. Letos nás to ještě čeká. Já to miluju , mám strašně ráda to osolené zelí, i tu šťávu co to zelíčko pustí, ale pak mě je tak hrozně zle, jak se přejím tý dobroty.
Tak ahoj a pěkný den.

Baruš, to já jsem šťastná, když mě masíruje chlap. Mám pocit, že pro masírování mají mnohem větší cit a talent, než ženské. Samozřejmě, že jsou vyjímky na obou stranách, ale stud u mě v tu chvíli jde naprosto stranou. Balónový pocit v břiše ani nemívám, možná proto, že jím většinou malé porce, ale v pase potřebuju ubrat úplně nejvíc.

Jitko, tak dneska jsem si oživila, jak se asi často cítíš ty - byla jsem objednaná na masáž a místo mé známé masérky tam byl chlap - mladej a pěknej. Takže jsem ztuhla, zrudla, přála jsem si v tu chvíli se propadnout do Západního Německa, připadala jsem si stará jako želva a tlustá jako sud. Stokrát jsem si mohla říkat, že je mu to ukradený, že je to pro něj obchod, stejně jsem byla napjatá a vůbec jsem si neodpočala. Za celou dobu jsem ze sebe dostala akorát dobrý den, děkuji a nashledanou. Myslela jsem, že tohle už mám za sebou,už se mi tp dlouho nestalo, jsme holt ženský marnivý, ješitný. Příště půjdu radit do rádce.
Holky, které si připadáte jako těhotné kvůli velkému břichu - máte taky někdy po jídle pocit, že máte v břiše balón nebo něco, co tam nepatří? Já si někdy úplně přestavuju, jak by se mi ulevilo, kdybych si to bříško nařízla a půlku toho všeho vyndala. A to nejen, když se nacpu, někdy mám tyhle pocity třeba i po jogurtu.

Martinko , to je pravda, v dnešní době to chce mít trochu "lokty", jinak by ti každý za chvíli skákal po hlavě.Lidi to vycítí , když někdo se neumí ohradita je moc mírný , to naštěstí nikdy nebyl můj případ, chovám se slušně k tomu kdo je slušný ke mě , v opaščném případě jsem se vždy dokázala ohradit , byť to s sebou neslo i potíže , to v případě v zaměstnání.Měla jsem v posledním místě před těhotenstvímhodně despotickou vedoucí , chladila si an nás stále žáhu , měla jsem s ní výstup každou chvíli , protože jsem se odmítala podřídit jejímu despotickýmu nátlaku, nakonec jsem odešla.
Jsem pro zlatou střední cestu ve všem:o))

Báro,
tak to já už teď riskuuju i konflikty, když něco nesnáším dělat a zrovna na to nemám chuť. No, ale něco jiného to je doma než v zaměstnání, to nevím, jak bych řešila. Když jsem naposledy před 12-ti lety pracovala, tak jsem byla vždy pokorný beránek, který udělal vše, co se mu řeklo :-(, což je také špatně. Tak jsem z toho díky duchovním knihám vystřízlivěla. Dokážu konflikty konečně řešit, a to hl. se svojí matkou, což jsem strašně ráda. Matka cítí konečně moji sílu a také si konečně už pár let přestává na mě dovolovat a tak je to u každého - ukažme jim naši sílu a oni nás nikam nebudou tlačit!!

Brandýs hlásí zataženo ni kousek modrého nebe,no a já uklízím na zahradě,,,,,,,,,,,,,tedy snažím se uklízet na zahradě.Dnes bych se potřebovala vyspat ,mám nějaký spánkový minus.Zítra jdu na kontrolu k psychiatrovi,no tož uvidíme.Samá práce a jen levou rukou tedy nic moc

Oli, Ty jedeš jak struhadlo :-) Připomnělas mi dětství, každý rok jsme strouhali zelí, ale nešlapali, měli jsme na to takovou zvláštní palici, kterou se tlouklo, místo šlapaní. Vlastně jsme to dělali dlouhá léta, až tatínek měl operovaný močový kámen a rozborem mu ze stravy byl kvašené zelí vyloučeno, tak jsme přestali, tj.cca před 20-ti lety. Kočky máš úžasné :-) zejména Mina nemá chybu.

Baruš, jsem teď taky v hormonálním období, svádím na ně, co se dá, myslím, že i to, v čem jsou chudáčci nevinně :-)

Ditko, tož nevím, na většinu otázek jsem odpovědděla ne, vlastně se ani ve stresu necítím být, ale úzkostné stavy, mršky jedny, přesto mívám...

Mějte se krásně, tady se vyčasilo do krásného dne a listí začíná zlátnout...

ZDRAVÍM VŠECHNY

OLGO, Tvé kočenky nemají chybu :o))moc jsem se bavila u Tvého příspěvku :o))

Jinak vše ok , Anička nemarodí , horečkou se jen tělíčko asi bránilo náporu virů, ale sand to ustálo.
Tak zítra už jde se mnou opět do školky.
Já zvládám podzim v pohodě , dokonce ani ty výkyvy počasí se mnou nic nedělají , takže znovu věřím , že pp je definit. za mnou , ale jestli je to tak ukáže pouze čas.Ale já věřím v dobré zítřky :o))
Když budete věřit , že budete v pohodě, tak myslím budete:o))síla myšlenky je mocná, to asi všichni víme , někdy si dokážemvsugerovat i nemožné.

Tak se mějte primově padám do kuchyně vyrobit manželovi oběd na zítra , povinnosti jsou holt povinnosti :o))mám teď toho dost , ale nedá mi to abych na Vás alespoň nemrkla:o))už jste moje taková ,dala by se říct , druhá rodina:o))

Ahoj všichni,

takže vítám také mezi nás Iru a nesmím zapomenout na Aldu, který už zní úplně jinak, než na začátku, zdá se, že jsi na dobré cestě.
Lidi, má¨m pocit, že ten začínající podzim s nám cloumá pěkně se všema, s někým víc, s někým míň.
Hani, tobě gratuluju k novému úspěchu a to, že po jakémkoliv vyčerpání ať fyzickém nebo psychickém nemůžeš spát, taky dobře znám.
Včera nám celý den nešel proud, takže vás čtu až teď a ať je taky trochu veselo:

Dnes jsme celé dopoledne se sousedkou nakládaly zelí, našlapaly jsme 20 kg, vše se odehrávalo u nás v kuchyni za asistence koček, pro které to byla velmi zajímavá podívaná, protože se něco dělo a nedělaly se věci pro ně obvyklé. Kočky divoké Jekyll a Žížala se strategicky rozmístily do dvou opačných rohů kuchyně, odkud vše s velikým zájmem pouze pozorovaly. Zato Mina /nášlapná/ byla ve svém živlu. Když jsme zelí vážily a sem tam nějaká menší hlavička upadla na zem, okamžitě se jí zmocnila a honila ji jako klubíčko. Když jsme krouhaly do dětské vaničky, přebíhala obrovskou rychlostí sem a tam a kradla odpadlé listy, které poschovávala v obýváku. Když jsme to šlapaly , tak byla opřená o škopek a čuměla dovnitř. Takže zelí jsem měla úplně všude, ještě nám 8 hlávek zbylo, nemáte někdo zájem??

To jen tak pro zpestření.....

Všem aspoň přijatelný zbytek dne....

ano Pajko, je to lepší v tom, že nemám klasické ataky, kdy se třesu o holý život. To ostatní se všechno dá vydržet, dá se s tím žít a docela dobře. Asi v tom hrají roli i ty tolikrát zmiňované hormony a taky věk, nemyslím tím, že bych se cítila nějak stará, ale přece jen je organismus jinak opotřebovaný ve 30 a jinak v 50 letech. Je to normální, že se občas něco ozve, však to zase přejde. Ale myslím, že většinu času se cítím v pohodě, akorát mi dělá čím dál větší problémy dělat něco, co nechci, jen abych někomu vyhověla. Raději to ale udělám, než abych riskovala konflikt - ty nesnáším ještě víc.
Iro, já to mám taky tak, cítím se dobře, ale jakmile mi přeskočí srdce nebo cítím nějaký pohyb v hrudi, hned zbystřím pozornost - pravda, nevyděsím se už tak strašně jako dřív, ale vždycky chvilku vyčkávám, co bude dál. Chce to čas, uvidíš, že se to zase zklidní, jak psala Pajka, nebude to nikdy stejné jako dřív, ale pomaloučku se přestaneš děsit, budeš už vědět, že to není nic vážného. Ale nejde si poručit - teď vím, že to nic není, tak teď se přestanu bát. Prostě to chce čas.

ano Pajko, je to lepší v tom, že nemám klasické ataky, kdy se třesu o holý život. To ostatní se všechno dá vydržet, dá se s tím žít a docela dobře. Asi v tom hrají roli i ty tolikrát zmiňované hormony a taky věk, nemyslím tím, že bych se cítila nějak stará, ale přece jen je organismus jinak opotřebovaný ve 30 a jinak v 50 letech. Je to normální, že se občas něco ozve, však to zase přejde. Ale myslím, že většinu času se cítím v pohodě, akorát mi dělá čím dál větší problémy dělat něco, co nechci, jen abych někomu vyhověla. Raději to ale udělám, než abych riskovala konflikt - ty nesnáším ještě víc.
Iro, já to mám taky tak, cítím se dobře, ale jakmile mi přeskočí srdce nebo cítím nějaký pohyb v hrudi, hned zbystřím pozornost - pravda, nevyděsím se už tak strašně jako dřív, ale vždycky chvilku vyčkávám, co bude dál. Chce to čas, uvidíš, že se to zase zklidní, jak psala Pajka, nebude to nikdy stejné jako dřív, ale pomaloučku se přestaneš děsit, budeš už vědět, že to není nic vážného. Ale nejde si poručit - teď vím, že to nic není, tak teď se přestanu bát. Prostě to chce čas.

taky dobré čtení:

http://psychologie.abecedazdravi.cz/stres

fyziologické příznaky stresu:
bolesti hlavy, zrychlení srdeční činnosti, zvýšená potivost, vyschlo v ústech, chrapot, nucení k častému močení, nechutenství,bolesti zád, křeče v gastrointestinální oblasti, průjem, bolesti za hrudní kostí apod.

o stresu dále zde:
http://www.mistr.cz/article.asp?id=188

Projevy stresu

Naučte s rozeznávat příznaky stresu

Prvním krokem k zvládání stresu je UVĚDOMĚNÍ. Vaše mysl a tělo vám podává zprávu, když na vás doléhá tlak okolností. V těle začínají probíhat nervové a chemické změny. Každý z nás na stres reaguje jiným způsobem: někteří chápou stres jako výzvu a prospívá jim, jiní pod tíhou stresu umdlévají. V každém jedinci mohou stejné situace vyvolat odlišné tělesné, emocionální a behaviorální reakce. Většina příznaků stresu je běžná a časem vymizí. Problémy nastávají v případě, že příznaky přetrvávají. Pozorujte příznaky stresu. Buďte připraveni snížit životní tempo a změnit způsoby jednání. Nezapomeňte, že příčinou spuštění varovných signálů nemusí být vždy jen stres.

* Tělesné reakce

1. bolest svalů
2. bolest hlavy
3. zrychlené dýchání
4. třes
5. napetí v sanici
6. sucho v ústech
7. stažený žaludek
8. tělesná slabost
9. celková únava

* Změna chování

1. neschopnost spát
2. nechuť k jídlu, sexu a životu
3. přejídaní se
4. užívání alkoholu a drog

* Emocionální reakce

1. nervozita
2. strach
3. úzkost
4. obavy
5. zloba
6. deprese
7. panika
8. výpadky paměti
9. pocity méněcennosti

Zjistěte míru svého stresu

Trpíte nespavostí? ANO NE
Bojíte se budoucnosti? ANO NE
Jste často ve spěchu? ANO NE
Cítíte se často unaveni a bez energie? ANO NE
Pracujete často ve velkém napětí? ANO NE
Dělá vám problémy vyrovnat se s životními změnami? ANO NE
Zlobíte se často na druhé? ANO NE
Nudíte se často? ANO NE
Máte dojem, že svůj život nezvládáte? ANO NE
Je pro vás obtížné rozhodovat se? ANO NE
Máte potíže s komunikací? ANO NE
Děláte vše na poslední chvíli? ANO NE
Prožíváte po většinu času úzkost? ANO NE
Jste většinou smutní? ANO NE
Bojíte se, že uděláte chybu? ANO NE

Pokud jste na některé z výše uvedených otázek odpověděli ANO, je pravděpodobné, že ve svém živote prožíváte příliš mnoho stresu.

více zde:
http://www.magazinzdravi.cz/modules.php?name=eBooks&pa=showebook_chapter&ebchid=150&ebid=5