Kdy jste se naposledy pokakali

no jo sice nemohla ale po... se a to je k smíchu nezlobte se na mě běžně se to nestává a dospělej by to měl umět ovládnout

...hele Blani nic si z toho nedělej i když jsi byla k smíchu co naděláš prostě stane se vím že se mi to kecá nikdy se mi to nestalo, ale jako tragedii bych to vážně nebrala, nemohla jsi za to

ten příspěvek nahoře jsem nepsala já domů jsem jela vlakem na WC jsem vyhodila kalhotky které byly na odpis a očistila se dle možnosti jak nejlíp to šlo a nejrychlejc domů, bohužel nebyl nikdo kdo by pro mě přijel autem

posraná

A jak jsi jela domů?

A jak jsi jela domů?

protože se mi doma ještě nechtělo, autobusem jsem cestovala hodinu a půl a možná taky hrála svou roli nervozita

Asi proto.že se ji doma nechtělo,ne woe..

ses nevykadila doma, když jedeš na pohovor?

Ahoj no ono to k smíchu je co si budeme povídat, ale když se to stane tomu druhému i já jsem si zažila tuhle ne zrovna moc příjemnou a ponižující zkušenost, stalo se mi to letos na jaře cestou od nás z vesnice do Brna jele jsem autobusem a už dobrou chvíli semi mi chtělo hodně na velkou, ale díky bohu autobus už byl na okraji Brna, nic naplat někde byla nějaká nehoda nebo já nevím co ale dostali jsem se do kolony a na to autobusové nádraží jsem se plazili snad 20 minut to byla nekonečná doba, navíc když potřebujete nutně kadit, tak se vám zná každá minuta nekonečná a já už měla hodně velkej problém bylo to akutní čím dál víc a mě políval studenej a teplej pot a nemohla jsem se absolutně na nic soustředit hlavou se mi honili hrůzné představy ze kterých se mi chtělo brečet,ale nakonec jsem to vydržela a zdárně dorazila autobusem až na Zvonařku a pak začal velmi rychlej manévr směr WC, jsem si myslela že rychlej ale musela jsem dělat jen drobný krůčky aby nenastalo nejhorší a tak se bohužel stalo že než jsem se dobelhala k WC předběhlo mě asi pět ženskejch z autobusu, které se přidali asi ke třem co už tam stáli a pak už to mělo rychlej spád fronta se moc nehýbala v posledním zoufalství jsem prosila dámy předemnou aby mě pustili, když viděli že to mám na krajíčku pustili mě všchny, jenže mi to nebylo nic platné než se uvolnila první kabynka pustila jsem to do kalhot, ty pocity se nedají ani popsat, šok, bezmoc, byla jsem vzteklá na sebe a zhnusení a ostuda, všichni zírali a samozřejmě některé dámy nedokázali zadržet smích, uznávám asi jsem byla k smíchu, ale já osobně jsem brečela, jela jsem na pohovor ohledně nového zaměstnání, na kterej už ten den přirozeně nedošlo, od té doby jsem autobusem nejela, byť je přímej a rychlejší, do Brna už raději vlakem.

hmm Honzo to je inteligentní příspěvek

.

hovno

další hovno

a zase hovno

já se na to vyseru

to je smrad

Protože jsem se spletl a místo jména jsem napsal proč.Na tom není nic tak nepochopitelného jsme lidé omylní ne?????

Zajimave, dva ruzni lide, Proč + Pet a uplne stejny zasrany pribeh.

Ale o co jde, je to lidske...

Proč s toho hned dělat tragedie jo něco jiného je když se to stane v půli dne a není kam a co si jít převléknout potom je hooodně velký problém,Ale není to nic nepochopitelného .Já jsem se tedy to toho dle problému venku naštěstí nikdy nedostal,ale posral jsem se již mnohokrát za řídký stav nikdo nemůže.tak proč trapas výše Janča ještě že nebyl nikdo doma.A co i kdyby byl.Já se posral před dvěma dny večer u televize a co to jsem byl před tím na záchodě,a potom se stačilo zasmát a bylo hovno v gatích.Jem jsem řekl jééé ja jsem se posral a šel jsem na WC po sobě jsem si to vypral a o co jde je to lidské.

Proč s toho hned dělat tragedie jo něco jiného je když se to stane v půli dne a není kam a co si jít převléknout potom je hooodně velký problém,Ale není to nic nepochopitelného .Já jsem se tedy to toho dle problému venku naštěstí nikdy nedostal,ale posral jsem se již mnohokrát za řídký stav nikdo nemůže.tak proč trapas výše Janča ještě že nebyl nikdo doma.A co i kdyby byl.Já se posral před dvěma dny večer u televize a co to jsem byl před tím na záchodě,a potom se stačilo zasmát a bylo hovno v gatích.Jem jsem řekl jééé ja jsem se posral a šel jsem na WC po sobě jsem si to vypral a o co jde je to lidské.

.

.

.

.

No, k smíchu to je, když to člověk čte o druhých. Já jsem jednou šla z autobusu domů přes půl města a slušně to ve mně bublalo. Říkala jsem si - vydržím! Pak jsem to pro jistotu vzala přes park, ale všude plno pejskařů, dětí - šance žádná. Už jsem viděla zdálky náš dům, o to to bylo horší. Stačila jsem odemknout dveře, jeden delší krok ke schodům - a ... Naštěstí nikdo doma,
odnesly to džíny, nikdo o tom nevěděl.

to je fakt mě se to už taky jednou přihodilo nestihla jsem to z práce domů naštěstí už to bylo téměř doma stát se mi tohle mezi lidma nevím nevím asi bych zašílela

no jooo neštěstí druhého potěší nejvíce, ono ale na každýho jednou dojde a usměv mu ztuhne, ono nutně potřebovat na velkou a nemíz si kam odskočit nic moc příjemnej zážitek