Panická porucha 3

jojo, přímo ze Skopje,možná i od Ohridu,jen si skučím, oh ohje,do betličky už si jdu...Svaly tuhnou proto,žes mi připomněl časy malování a stěhování, krabic a motanic z toho všeho...to byly ataky, tys na nervy, já taky.papa----

šopáček, salátů král! kdo by si na noc nedal!A to s sýrem ze Skopje?to jsou chutě, jo, oh yeah! :-)

Takové Tě zimy stihly,až Ti svaly z toho ztuhly?Co dělat? Jak pookřát?Snad dobrý groček si dát? :-)

...svačinku tu popůlnoční,bůček tahám z ledničky,chlebík čerstvý z troubičky,křeník zdravý s jablíčky......k tomu taky hořčici,párek voní v ložnici,jenže chut mám akorátna dobrý Šopský salát.Kýbl sýra balkánskýhomáme doma v lednici,úplně makedonskýho,tak tu máte vy všici...

No to jsou mi věci,jak se nechat upéct v peci:-)Roman si tu veršujea s pitím v ruce lyžuje!Tot účinná je terapie,na motanice přiblblé,malování si připomínajemám svaly hrůzou přituhlé:-(

...a v pelíšku svačinkaco připravila Ditunka... ;-)

Na bednu je nás tu víca venku fakt žádný hicMy v údolích si takhle v dešti žijem,bejt na horách, snad si i zalyžujemVšak příjemná jsou místa dole,kde nepotřebuješ k lyžím hole,stačí si pívko v milém lokálu dáta deštík nechat nad sebou bubnovat...

Románku, neměj motanice,mysli na lásku a jídlo více!Motanice ustoupía bušení taky,budeš cítit jindevšechny možné tlaky...Od té lásky u srdíčka,od papání v bříšku,od překladů tlačí víčkahonem honem do pelíšků:::)))

Jo, Judita tu myslím psala, že optimismus je nedostatek informací. :-) Hezké, ale stejně bych to předělal: optimistou je ten, kdo zůstává optimistou, přestože má dostatek informací. :-)Jiná židovská zásada říká, že člověk nemá důvod se radovat, když je mu dobře, protože to znamená, že později mu bude hůř. Naopak by měl mít radost, když je mu zle, protože v tom případě mu pak může být jen lépe. :-)

¨koukám koukám a nikdo tady, dávám rychle dohromady něco málo veršíků s vůní bílých šeříků... Slavilo se , ÁJO , fajn, nebyla jsem jak kombajn, papala a pila střídmě zato cítila se potom líně. Ručky, nožky nenesly mě, únavou já padla jako jehně. Bez tatínka, tatíčka byla jsem jak hnilička. Bez panických atak, přežila jsem nátlak samoty té domácí když hromy, blesky burácí. Počasí jest děsivé na to se snad vyprdnu pořád jaksi deštivé začínám být na bednu.

Ahojda všem :-)Tak jsem si prošel krizí. Až teď mě trošku uklidnil hokej :-) (naši vyhráli 5:1! :-) ). Může za to to malování u nás doma a ta klaustrofobie z krámů rozházených všude kolem. Ono totiž to malování nebyl žádnej velkej vodvaz, já jsem tam jen pomáhal, tj. bylo mě potřeba několikrát denně, zbytek času celkem nebylo moc co dělat. A dolehla na mě právě i ta provizorka kolem toho. Já mám z ní depky v podstatě od jedné chvíle, kterou stručně popíšu takhle: ve Varšavě jsem před lety bydlel se slečnou v takovém moc pěkném bytečku v domě z počátku 20. století, ovšem v celkem dobrodružné čtvrti. Jednoho dne nám byteček vykradli a my se rychle rozhodli přestěhovat. Jenže to trvalo určitou dobu, která se nakonec protáhla na několik měsíců, než jsme našli něco, kde by se nám líbilo a na co bysme zároveň i měli. Varšava je o něco dražší než Praha, pokud jde o bydlení. No a ty dlouhé týdny jsme si tam tak bydleli uprostřed krabic v neustálé touze konečně zmizet pryč. Od té doby na mě doléhá tíživě už jen samotný pohled na krabice a bordel naskládaný a naházený na sobě. Naši už tu několikrát něco předělávali, pokaždé bylo třeba rozházet prakticky celý byt, protože co oni mají všude naskladováno, to se někdy ani nezdá možné (ale určitě to taky znáte :-) ), no a pokaždé jsem byl po skončení

Peter, díky za všechny. Moc pěkné a pravdivé. Maj sa...Leníku, máš se moc, že byla bezva noc!:-)

Ahojte všetci!Dúfam, že a vám darí skvele pri zvvládaní PP. Ja sa práve učím na skúšky(trochu sa odreagovávam pri compe),tak vám posielam zopár postrehov o "šťastí", od slávnych ludí.Možno si s toho niečo niekdo vyberie a bude sa mu to hodiť:-Mnoho ?udí si pokazí život predstavou nešťastia, kroré im hrozí.(A.Maurois)-Niet váčšej bolesti, ako spomínať v nešťastí na čas šťastia.(Dante Alighieri)-Nešťastie pociťujeme ako skutočnosť, kým šťastie ako sen.(Voltaire)-Šťastie nespočíva v šťastí, ale v jeho dosahovaní.(F.M.Dostojevskij)-Človek je nešťastný iba do tej miery, do akej sa pokladá.(Seneca)-Dajte mi kúsok chleba a trocha vody a vyrovnám sa v šťastí Diovi:(Epikuros)

Ahoj Dituško,je krásné vidět, jak dobrou máš náladu. Opravdu mi to udělalo obrovskou radost. Já jsem dneska taky docela v pohodě. Trošku jsem se změnila a "sameček" to asi zaznamenal. Tahle noc byla hrozně krásná a nechce se mi věřit tomu, co ta kartářka říkala - že by to někdy mělo skončit.

MOJI MILOVANÍ KAMARÁDI!!! já ted vše prolítla a jsem nadšená a hlavně potěšená k zbláznění, srdíčko plesá, jak jste tu na mě mysleli!!!! D9ky všem- jmenovat nebudu možná všechny, Pajko, Romčo, Ajo, Leníku, Evíku, Kájo, Anie, FYZOUŠku, ty divochu:-)...já oslacvila zcela v poho a normálně, jen se přihodilo to, že nešel internet a manžel ještě nabyl doma, čili pomoc nikde. Už frčí a doufám pofrčí. Včera jsme se věnovali sobě všichni po dlouhé době, tak nebyla čas a ted jsa s maskou stahovací na gesichtě:-) rychle datluju a chystám se do výběhu, musím do školy cosi podepisovati apod. Taky mi nějak dva dny není dobře od bříška, křeče, i po těle, jak na chřipku, tož neviem, čo bude, henten možná nič...:-),PAJKO- tož já su bejk jak vyšitej, to máš recht. Opatruj se a rychlé řešení problémů Ti přeji! Taktéž díky za dort a olízané chlebíčky, Evi, básen JE NEODOLATELNĚ ÚŽASNÁ!!! kLOBOUČEK DOLŮ A ŠIRÁK ODHAZUJI V DÁÁÁÁL... Leníku- kartářku jsem taky absolvovala dvakrát, něco sedlo, něco ne, barme vše s rezervou.Velkou. KRÁSNÝ DEN, OZVU SE A BÁSEN UŽ SE V ZÁVITECH MOZKOVÝCH RODÍÍÍÍ.PAPA-_-

Moji milí broučkové, moc,moc děkuji za podporu. Zatím probíhá vše dobře, syn se projevil jako velice konstruktivní a manžel to snáší dobře. Došly krabice. Pokračování zase večer. jen si nemohu vzít volno a musím do práce. Snad se sem večer dostanu. Ahojky.

Martino, díky za azyl. Beru psa, Míšu a jdu na hlavní nádraží. Jednoho budu mít v náručí, druhýho na vodítku. Jestli to na tebe přijde v sadu, tak budu z noutbůku (Romanovo)psát online reportáž rovnou na popraviště. Jsi skvělá, máš u mě 5 (slovy pět) PP Oscarů:-))!! Díky!!!!!!!!!!!!!!!!

EviR - prchni k nám, tady po tobě určitě nebudou chtít žádné články, žádné rozhovory, přijímám tě i s psíkem i s tím míšánem, co jej máš na fotce na klíně :-))). ad plísně - jo, přesně, ty toxiny ze sporů se už z těla nedostanou a jsou karcinogenní a kdovícoještěgenní.Mezitím mi tu běží ten zásah proti tomu pánovi, co vystoupil na shromáždění komunistů - děs.

Judito - plísně nebrat! Co hygienik? Není šance na nějaký přestěhování? Každej doktor ti řekne, že v plísni žít NE, zůstává ve všem! Já bydlela kdysi na podnájmu a když jsem ráno vstala a oblíkala se, tak ty hadry byly mokrý a načichlý... Ještě dlouho po odstěhování jsem to nejenom cítila, ale měla i alergický reakce...Niky - tak svatej svaťák!!! Leník ti radí dobře - když nestíháš, tak od každýho něco a vymýšlet: porota se zastydí, že to neví:-) a přičte ti to k lepšímu:-)))Martino - tak v sadu to nebude? Třeba vyběhneš... a bude to:-)))Pajko, prcháš, ty se máš! Já bych taky někam prchla - kamkoliv, s kýmkoliv - chcete mě? :-))))

Juditko, nejdřív musím napsat Tobě, fakt s Tebou cítím a určitě je to strašně těžký manžela přesvědčit, ale držím Ti palce.My bydlíme v paneláku a naštěstí tady plíse? žádnou nemáme. Manžel zdědil domek po tátovi (Romane, na Včelné). V krásném prostředí, obrovská zahrada, ale domek dost katastrofa. Já se tam před pár lety odmítla nastěhovat, protože s dvěma dětma a školou bych nezvládla ještě přestavovat dům. Navíc je tam taky dost cítit plíseň.Tam mě nikdo nedostane, jedině do nového, no a na to nejsou peníze.Přeju Ti, ať manžela přesvědčíš.Taky bych z toho byla na nervy, nehledě na to, že plísně bývají zdravotně závadné.Karle, ještě, že Tě tady máme, já si často připadám jako exot, protože taky se snažím používat a jíst pokud možno zdravotně nezávadné věci, ale u nás to ještě bohužel nepřipadá každému normální.Já když jsem zjistila, že táta postříkal ve skleníku okurky a rajčata něčím proti škůdcům, tak jsem to ten rok odmítla jíst i dávat dětem a táta se mnou dokonce nemluvil.On vyrůstal v době, kdy bylo moderní DDT a nic mu nepřipadá škodlivé.