Panická porucha 3

Romano, tak jsem ti začla psát,příspěvek se mi ztratil, začnu znovu, ale teď mi to moc nejde. Ponocuju přestože byl hektický den a jsem utahaná, dcera s přítelem někam odjeli ještě před hokejem a ještě se nevrátili a mě to popadly obavy, (telefon neberou). Tak vidíš, člověk si myslí, že až vyrostou tak to bude lepší, že přestane mít o ně strach, a ono ne. Hlavně ti děkuji za fotečky, došly, mám z nich radost, jste všichni moc krásní. A tak mi přibyly další ke krásnému břichu Martiny. (Zase to má o den blíže) Já jsem tu opravdu kdysi psala, že mi připadá neobvyklé posílání fotografií, ale to jsem byla ještě hloupá. Takže odvolávám, co jsem tehdy řekla a jestli by mi někdo i přes to co jsem tehdy napsala chtěl poslat také své fotky budu hrozně ráda.Jinak je dobře, že ti lépe, že nemáš ataky a že sem dál chodíš, a třeba to dopadne tak, že všichni co sem chodíme budem bez PP a budem si psát jen o blbostech. Tak, přávě dětičky dorazili, já to nedopíšu co jsem chtěla, je po klidu i v toto hodinu.

Kiki, jsem ráda, že jsi se vrátila. Když jsem teď četla co píšeš, tak se mi chtělo zvolat "ale to je normální!", a to v tom smyslu, že tady to známe všichni. Moc hezky ti to psala EvaR., já už nic lepšího nevymyslím. Co se ale týká léčby u Praška: Já tam dojížděla denně neb jsem z Prahy, autem 20 min., Metrem a busem pak, abych si trénovala cestu MHD, hodinu a 10 minut. Je to sice v areálu "blázince", ale PC je jiný subjekt a nástup na léčbu je dobrovolný. Předpokládaná doba je 6 týdnů. Pokud se ale někdo rozhodne, třeba po týdnu, že mu to nevyhovuje, může odejít. Pro mimopražské je tam ubytování ve dvoulůžkových pokojích s vlastní kopelnou a WC. Vlatní léčba je od 8 hod. zhruba do 12, odpoledne pak různé, společné sportovní aktivity, arteterapie apod. Jestli ti to bylo doporučeno, případně máš pocit, že sama svoje stavy nezvládneš, doporučila bych ti to. Rozhodující nejspíš bude, zda je pro tebe přijatelné být v pracovní neschopnosti třeba až 6 týdnů. Myslím z důvodů studia nebo zaměstnání.

Edito, myslíme na tebe - klidně se vybreč, pomůže ti to! Aja a Dita mají pravdu, třeba už hormony makají!!!! Pořád na tebe do soboty 21. myslíme a držíme za tebe pomyslný řetěz:-)), abys převzala štafetu po Martině!!!!Ditunko, už jsi dlouho nedostala Oscara, viď? Tak za ten tvůj slovní koncert Barunce a la Představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu:"zahryzni se do čokolády , zapij nějakým koktejlem, pak si dej tláču s octem a cibulí, čerstvej vo?avej chlebík, škvarky, šunkovou rolku s křenovou šlehačkou. Na oběd si šoupni silný hovězí vývar s nudličkami, bezva gulášek s pětima knedlima :-), pivečko. Na spravení chuti tam vraž větrník a kapučínko, džusík, fernet ..." - ti posílám velkýho PP Oscara!!!:-))Kiki: Tady jsi na správné adrese!!!To, co píšeš: "Mívám panické ataky i úzkostné stavy a hlavně se pořád něčeho bojím a nevím čeho. Např. Bojím se být sama doma, jezdit autem, jít do obchodu mezi lidi, vždycky si myslím, že tam omdlím, neco že se mi něco stane a už mě nikdo nezachrání. Já vím zní to asi jako od blázna, ale prostě to tak je." - tady všichni známe!!! Je to PP jak vyšitá z Praškových PP románů!!!! ŽE TO ZNÍ JAKO OD BLÁZNA???? Tak to bychom tady byli všichni blázni!!! To, čím nám někdo může nejvíce ublížit, je právě to, že nás za blázny prohlašuje! Já, ačkoliv se mne už tyto věty tolik nedotýkají, přesto, když na moji adresu - třeba doma - zaznějí, tak mi stále ubližují! Je v nich nepochopení, a to zraňuje. Právě proto se uchylujeme sem, mezi "své" a pomáháme si navzájem. Ty máš velkou výhodu, že máš tam, kde je to velmi zapotřebí, podporu. Avšak ne každý z nás má takové štěstí!!!Tak si toho važ! 6 let je dlouhá doba - jak to v praxi řešíš? Chodíš sama nakupovat? Zůstáváš doma sama? Jezdíš autem? Už jsi doopravdy někdy omdlela? Bralas někdy anx., nebo jen AD? Proč uvažuješ o ústavní léčbě - máš pocit, že už nějak v běžným životě nezvládáš? Piš, piš, piš - každej z nás ti přispěje svou troškou do mlýna, třeba se ti drobet uleví... U nás máš dveře otevřené, přisedni k našemu ohníčku na popravišti a vítej mezi námi!!!!

Tak zkus, třeba ti pobyt pomůže. Já taky nerada prášky, ale při velkým štěstí si mozek třeba zvykne na stavy ducha i těla, jaké mají správně být, a nebudem je už nikdy- nebo alespon několik let- muset požírat.Kéž by...dobrou noc.

Ahoj Dituš Antidepresiva beru Cipralex, ale chtěla bych se jich zbavit. Přece nemůžeš brát prášky celý život. Jo a Judit mé okolí mě chápe a mám strašně hodného přítele, který mi velice pomáhá a myslím co jsem s ním se mi to zlepšilo tak o 80 procent ale chtěla bych na 100 procent.

Ahoj Juditko, už jsem našla tvojí odpověď. Minule jsem to asi přehlédla. Já mám to nejhorší za sebou, ale nechtěla už bych brát prášky. Beru Cipralex. A ty jsi tam dojížděla každý den? Mě řekla doktorka, že bych tam byla asi 4 týdny. Mívám panické ataky i úzkostné stavy a hlavně se pořád něčeho bojím a nevím čeho. Např. Bojím se být sama doma, jezdit autem, jít do obchodu mezi lidi, vždycky si myslím, že tam omdlím, neco že se mi něco stane a už mě nikdo nezachrání. Já vím zní to asi jako od blázna, ale prostě to tak je. Mějte se

...třeba napiš, kolik ti je let a jestli víš o něčem, co mohlo tvoji Pp odstartovat..., jak se staví okolí ke tvým potížím?

Kiki- ahoj, já naštěstí nebyla, ale pomohla mi antidepresiva Apo-parox, beru je skoro 2 roky. Jsem úplně jiný člověk. Bereš taky Ad?

Ahoj Judito, Nevím co bych ti o mě měla napsat. Jen snad to, že mám panickou poruchu 6 let a chtěla bych si jí vyléčit. A proto se ptám jestli z vás nikdo byl v nějaké léčebně se léčit. Děkuji všem

...On-Ona ... ad EDITA.ANDREJKO- čteš-li, jak se máš? Už je vše lepší?

EDITKO- hormony řádí, to bude určitě Ono - Ona !!! Kdyby ne, další pokus vyjde určitě. Nestresuj se ! papa---BÁRO- už máš lepší náladu? To počasí ji nezaručí ani nastávající týden, který pravda za chvíli už začíná, ale radím ti, zahryzni se do čokolády , zapij nějakým koktejlem, pak si dej tláču s octem a cibulí, čerstvej vo?avej chlebík, škvarky, šunkovou rolku s křenovou šlehačkou. Na oběd si šoupni silný hovězí vývar s nudličkami, bezva gulášek s pětima knedlima :-), pivečko. Na spravení chuti tam vraž větrník a kapučínko, džusík, ferneta na zažívání. K svačínce odpolední si dej Kitkat s ovocným salátkem a k večeři obloženou mísu a míchaný zeleninový salát. Po tak náročném dni však raději vysrkni na ex půllitru silného mátovo-heřmánkovýho čaje, at nerupne postel pod tebou. Do dalšího dne vykroč levou nožkou a pod paží si nes dietní salám.papa---

Nazdárek po hokeji... neměli jste taky ataky?? z těch nervíků? Já píšu sice taky, ale neměla jsem je.To jen kvůli rýmům šprýmům:-). Tady je v ulicích docela rambajz- snad mi neprobudí dítě a manžela. Což teprv na Václaváku, to musí bejt mela! Dneska mě po dlouhé době ošahávala asi agorka, když už zde dnes byla zmíněna, v Careffouru , ale pak přešla. Zvládla jsem s rodinkou posedět na pizze a malým Budvárku. Kolem těch mnoha krámků ,jež je člověk nucen míjet , se mi motalo tělo, resp. měla jsem takový pocit, že se houpu a ne že chodím, polívalo mě horko a znervozňovalo pobíhání dcery, by se neztratila. Muž si jde v klídku a mně říká "hlídej ji ".Paráda , fakt. ROMANE- napiš mi na mail, zkusím to zařídit. Tu babu neznám, ráno se optám :-). U nás každou chvíli vyhrává makedonská, chorvatská apod. muzika. Někdy jsem z toho na prášky, pravda, někdy se mi i některá tklivá písnička líbí. Nejraději poslouchá muž v autě, to je někdy boj:-).Romano, jojo, jak píše Evula, bud ráda , že nemáš agorku pitomou!!! Obsese jsem taky mívala, spíš jako dítě a tak ještě v období kol. 20 let. Ne zas tak velké, jak ty, ale věčně jsem něco rovnala, kontrolovala zavřená okna apod. Fakt na bednu a vyčerpávající. Jakoby někdo v nás říkal : " Dělej, radši to sprav, zkontroluj, nebo se něco stane, někdo se bude zlobit...", že??? Dnes jsme něco fotili na zahrádce, snad bude nějaká fotka ke koukání a pošlu ti. papa ---

Edito a co když to brečení znamenalo měnící se hormony a v těle se něco děje směrem k těhotenství.Jestli máš ještě týden čekat na výsledek tak se radši nestresuj.Ahóóój

Holky, ráno jsem měla záchvat brečení, mám tušení, že to nevyjde. Myslela jsem, že mě neúspěch nerozhází, ale asi rozhází. Nechci to tady rozepisovat, hlavně před klukama....

Ditunko, chci ANASTASII! Všechna jejich CD (mám jen vypálené Before The Rain a na kazetě Nocturnal) a taky jejich vedlejšáky - Lola V. Stain, loňskou sólovku Zlatka Origjanského. Se Zlatkem jsem si před rokem psal, ale pak se přestal ozývat. Vypíšu všechny tituly a pošlu Ti na mejlík. To já budu šťastnááááá!!! :-)))) Takže Labina Mitevska je v Makedonii záhadnou výjimkou? ;-)Krásné odpoledne všem! Čtu si vás čtu... :-)

Ahojtě všicí - tak deštivá neděle a zima.... Snad zahřeje to dnešní hokejové zlato:-)))Romano - to je strašně príma, že tě už několik měsíců PP nepotkala, zaklep si... a duši i tělu řekni, PŘIKAŽ, že už NIKDY ji k sobě nepustíš! Ta agorafobka je taky dílo, buď ráda, žes jí byla ušetřena... i obsese je tíha, ale podstatný je, žes měla nad ní nadhled, že sis ji uvědomovala, že tě "nepřekročila" - to je základ k jejímu odblokování. Hlavně si vnitřně nepřipusť to vrácení - musíš na to pohlížet jako na něco nepříjemného, co bylo.... a už nikdy nebude!!!! Je moc hezký číst, že tenhle chat ti pomohl, to jsme z toho všichni šťastni!!!!:-)))))

Judito, jo je to děsný, buď plíseň nebo nátěr. Ale toho nátěru se neboj, po zaschnutí už bude toxicita asi tak stejně velká jako toxicita nového nábytku nebo koberce.Hlavně to dělejte v rukavicích, důkladně myjte ruce a bylo by dobrý to nedýchat, já používám roušku, dá se koupit v Řempu a myslím, že i v lékárně.Editko, Tobě držím palce a přeju Ti moc, ať Ti to vyjde, kdyby se to náhodou nepovedlo hned napoprvé, tak určitě budeš smutná, ale netrap se moc. Jsi mladá a máš ještě čas vyzkoušet všechny metody,je jich teď tolik, jednou se to povede a já Ti držím moc a moc palce.Dito, na fotky se strašně těším!

Evi R., já si nejsem úplně jistá, že už budu mít od PP klid, ale ataku jsem neměla několik měsíců. Počítám s tím, že při nějaké krizi se mi to vrátí, ale neřeším to, je mi fajn.Paniky jsem se zbavila brzo po tom, co jsem Vás objevila, zjistila jsem, že v tom nejsem sama. Mám štěstí, že k tomu nemám agorku, jako Ty. Mně ale nejvíc trápily obsese, někdy jsem měla pocit, že se z toho zblázním.Někdy cítím, že kdybych popustila uzdu fantazii, obsese tu zase budou coby dup.Obsese už jsem měla podruhé v životě, poprvé, před pár lety to trvalo asi rok, pro ty, kteří tu ještě nebyli, tak já jsem kontrolovala.Jakmile jsem odjížděla z bytu,vracela jsem se 10x od výtahu,10x z garáže , klidně i po několika kilometrech. Byla to síla, byla jsem kontrolováním schopná strávit i několik hodin. Kontrolovala jsem sporák, vodu, troubu, později i topení, muselo být na nule.Tenkrát jsem se neléčila, ale odstěhovala jsem se a úplně jsem změnila způsob života.Pár let jsem opět byla zcela normální. Pak se to vrátilo a já začala mít extrémní strach o děti, nebudu to tady znova popisovat, ale užila jsem si a se mnou celá rodina. Teď jsem opět normální a často se ptám sama sebe na jak dlouho.Snad už napořád-kéž by.Okolí o ničem nevědělo, chovala jsem se jinak naprosto normálně a svoje obsese jsem si dobře uvědomovala, věděla jsem, že se chovám jako blázen, ale nešlo s tím nic dělat.Tohle jsem sem napsala hlavně pro ty, kdo jsou na začátku,jde to a člověk se může a většinou vrátí, do normálu.

Dituš, nad tím jsem už taky přemýšlela - Dita, Edita, Judita :-))

jééé...ted mi došlo, že je to tu samá Dita...E.., JUdita.:-)