Dá se odpustit nevěra?

Souhlasím se Simčou.Petr udělal všechno.

To Petr: Petre, omlouvam se, ale mohu se zeptat, jak to asi vnimala ta dana "milenka." Myslim, ze sam rikate, ze Vam nasouchala, stala pri Vas...prerostlo to- a vy jste ji pak najednou odstehoval. Vite, neco Vam ve vztahu chybelo a tak jste to hledal jinde. Mel byste byt schopny to manzelce vysvetlit. Navic zda se, meli jste problem v komunikaci a tam je v 99% chyba na obou stranach. Vite je pekne, jak to tu pisete, ale nemel byste si tak sypat popel na hlavu. Mozna by pomohlo, kdyby si Vami manzelka nebyla tak jista, aby ve Vas ted nevidela nekoho, kdo se plazi a prosi non-stop o odpusteni a je pripraven kdykoliv ona pokyne, pribehnout. Drzim palce.

Vše se stalo v roce 2005.Měli jsme s mojí paní potíže a já jsem měl k tomu potíže i se svojí firmou.Má žena nic nechtěla řešit a vše nechat plynout a nechtěla ani naslouchat.Vázla komunikace,ale jaksi velmi divným způsoben.Nebylo nic dořešeno do konce.Trvalo to poměrně dlouho a pak se někdo objevil a naslouchal a všechny potíže jsme začali řešit spolu a ono to šlo a přerostlo to v něco co jsem ani nechtěl.Všechno jsem si uvědomil a vše jsem velmi rázně ukončil a to tak,že jsem tu ženu odstěhoval k její rodině do jiného města. Slovo milenka nemám moc rád,neboť v mém případě nevystihuje plně podstatu věci.Musím říci,že jsem byl velmi razantní a vše chci napravit.Při mém konzervativním myšlení jsem ....nevím ani co se to se mnou stalo.Mé okolí mi říka,že jsem konzervativní,vnímavý člověk,pozorný k ženám a až moc hodný a toto by nikdo neočekával a musím říci,že já taky ne.Je to pro mě jako zatmění mysli.A Je opravdu možné,že odcizení mé ženy je už delší a já to neviděl,ale jenom cítil a nebyl schopný to plně vnímat a pochopit.Vše se mi však vrátilo,co jsme spolu se ženou prožili,zažili,museli přežít adt.atd.Nevím jestli se to dá pochopit a odpustit a začít prožívat život.Nevím,jestli může cit vyprchat,ztratit se a znovu se pak navrátit u mé paní.Já jenom vím,že já ho mám velmi silně zakořeněný a tak jsem se zachoval,tak jak jsem se zachoval při řešení problému s "milenkou", i když expost.Prostě a jednoduše jsem to neměl vůbec dopustit a dnes je již možná pozdě.Snad nám čas pomůže.

To Petr: zrejme to odcizeni tve pani, o kterem pises uz bylo delsi. Mozna jsi ho nevidel, ale podvedome citil. Kdovi..

Petře, mě nic jinýho nezbývá, přece si to kvůli němu nepůjdu někam hodit!
Jani dost dobrej dotaz.......

To Petr:Proč sis našel milenku?Tvrdíš jak svou ženu miluješ ale nedělalo ti problém spát s někým jiným!Tomu nerozumim.

Ahoj Petře.Přečetla jsi si všechny tvoje příspěvky.Velmi s tebou soucítím a zároveň jsem moc ráda,že se na tomto foru tvuj pribeh objevil.Je totiž velmi poučné vidět,jak ty nevěry dopadají,když se vše provalí.Určitě ti taky v době zamilovanosti přišlo,že máš na to povyražení nárok,že se zase až tak moc nestane,se ženou už stejně není taková zábava jako na začátku a když plníš povinnosti vůči rodině tak ti vlastně do toho nemá nikdo co mluvit (možná ne,ale tipuju podle argumentů jiných tady v diskuzi).To všechno sice může být tisíckrát pravda,nepovažuji se za moralistu a vím,že život může být velmi složitý,ale pro nás všechny je dobré znát i ty konce,kdy člověk prozře,ale na všechno může být taky už pozdě.Držím ti v tvé nelehké situaci palce,sice o tobě nic nevím,ale myslím,že na to jdeš nejlíp jak se dá.Ovšem záruka výsledku je bohužel pořád asi nula nula nic.

Martino,ty jsi skutečně optimista.Pro mě je to fakt strašný utlumit takovou lásku.Protože uvidím moji ženu a jsem úplně v prdeli - roztřesou se mi kolena,pálí mě žaludek,bolí srdíčko a nedokážu si bez ní představit svůj život a být s ní pouze kamarád.Neskutečná představa.A o to je to vše horší a moje nucení do práce a do ostatních činností mi stejně moc nejde.Celý život jsem se věnoval firmě a svojí rodině a trošku jsem zapomněl sám na sebe a teď nevím jak dál kde brát sílu.Kdybych mohl,tak vše vrátím nazpět,ale to prostě nejde.Já mám v hlavě jenom ji a ona mě už nechce a je tam mizivá naděje nebo už taky vůbec nic a to bolí a jak říkáš není to vůbec jednoduchý žití.Já nemám teď vůbec nic,jsem sám a dnes jsem se nastěhoval k mamce a za měsíc do pronajatého bytu a žena mádvě děti doma,své prostředí,postel a já jsem svůj domov stratil.Vidíš,vše se ve mě mlátí a jsem jak na houpačce.

No vidíš Petře, chce to pozitivní myšlení a to je základ, jinak se z toho zblázníš, stejně nic neurychlíš, chce to jen čas, uvidíš, já musím taky myslet pozitivně i když mám doma chlapa kterej je se mnou jen kvůli dětem a není to žití vůbec jednoduchý, spíš smutný když víš že má pořád v hlavě jinou... Ale mám přece ty děti které mě potřebují, hlavně jsou zdraví a šťastný, takže co víc si přát? Nevěš hlavu, začne jaro a všechno bude se sluníčkem hned veselejší!!!Neboj
Martina

Milá Martino,máš plnou pravdu.Já mám v tuto
chvíli strašnej stav.Prostě zkusíme odloučení a uvidíme.Chtěl bych všechno řešit hned,ale ono to nejde.Čas,Čas a uvidíme.Pokud by se moje pani měla rozhodovat teď, tak určitě ne.Nechci v sobě živit plané naděje,ale přece jenom maličko doufám. a sama v tuto chvíli vidí mizivou naději,že to dopadne dobře,ale taky říká nikdy neříkej nikdy.Nejhorší na tom je to,že moje pani to má v tuto chvíli po citové stránce vyřešeno,ale já ne.Já mám svoje všechny city zpátky a to v neskutečné míře a mám je na rozdávání,ale druhá strana je neopětuje a možná jí to je i protivné a prostě je odmítá a nechce je.Můj horizont vyřešení je také asi tak konec roku a pokud to u nás nenaskočí,tak je konec a skončíme u rozvodu.Celé toto období se chci chovat zcela normálně a být tím Petrem,kterého kdysi poznala a to bez planých nadějí na dobrý konec.Nedělat to pro dobrý konec,ale pro sebe.Svou ženu miluji a bude velmi težké city potlačit,ale budu "bojovat" do konce.Prostě přirozenost,volný průběh a čas,čas bez planých nadějí.

Petře neházej flintu do žita, já mám taky dvě děti a prostě to kvůli nim musím zkusit. Nic nejde vrátit zpět a je potřeba se dívat do budoucnosti a nehrabat se v minulosti. Přemýšlím jak žít dál a líp, je to přesně jak to píšeš buď to přijde nebo ne!Dala jsem si takovou hranici a tou je asi podzim. Jestli se to nespraví, bude lepší to trápení ukončit. Ale do té doby se musím pokusit dát náše manželství do pořádku,nevěru mu sice neodpustím nikdy ale třeba ji časem zapomenu.
Třeba se Petře neco stane, někdy i zázraky se dějí........Věnuj se věcem které máš rád a určitě ti bude líp. S odstupem času si třeba řekneš: já jsem pro záchranu nášeho manželství udělal všechno co se dalo, prostě to ale nevyšlo....To ale není Petře konec světa. Já jsem teď začala sledovat seznamku a to by jsi koukal co je tam opuštěných lidiček a někteří jsou na tom mnohem hůř!!!
Martina

Martino,teď jsme dva přátelé a já se snažím žít normálně,ale má pani ke mě již nic necítí a od toho se vše odvíjí a chováme se nepřirozeně a já jsem do ní strašně zamilovaný a je mi děsně.Existuje mizivá naděje,že se k sobě vrátíme.Moc bych jí chtěl nazpět.Má paní se snažila cestu nejít skoro půl roku a nešlo jí to.Teď tomu necháme volný průběh a budeme žít odděleně.Obrovské riziko.Ona již cestu hledat nebude a buď to přijde nebo ne.Vrátí se jí cit,důvěra,láska,jistota a ren chlap,kterého milovala.Já prostě nevím.Máme dvě děti a pro ně je to také těžké.Jsem prostě úplně v prdeli a potřeboval bych zázrak.

Petře, nemohu souhlasit s tím ,že k nevěře nedojde, pokud je ve vztahu všechno v pořádku. Já měla vztah úplně v pořádku, mluvili jsme s manželem o všem, neměli jsme problém v sexu ani s penězi ani s ničím jiným. Přesto se zamiloval do jedné holky, strašně silně, strašně moc. Po pár měsících ho to přešlo, už je to minulost, ale protože náš vztah před tím byl strašně silný , já jsem mu řekla víc, než jsem byla ochotná někdy přiznat sama sobě, tak už se to nikdyn evrátí... Teď už náš vztah problémy má. Cítím se podvedená, zrazená, ačkoli si umím představit, že by něco takového potkalo i mě, nedokážu se nad to povznést... Je to těžké, život někdy přináší takové věci...

Ahojky Petře, vidím že jsme na to stejně!!
Taky čekám co s naším vztahem čas provede. Zatím jsme dva nejlepší přítelé a spolubydlící, vše docela funguje jen není žádný sex. To se s milenkou rozešel na začátku ledna!!Jestli se k sobě vrátíme se vším všudy nevím.....
Tak mám hlavu vzhůru jako Ty!!Martina

Právě dnes jsme se s manželkou dohodli na odloučení.Budeme zajišťovat "normální chod rodiny" a buď u mé ženy se dostaví pocit,bezpečí,jistoty důvěry atd. nebo ne.Zkusíme tomu dát volný průběh, i když moc šancí nemáme, ale zkusíme to.Chceme společně dělat akce a najít svoji přirozenost a mít jeden druhého.Uvidíme.Vážení,já si to právě prožívám amusím říci jednu věc.Nevěra je dnes noční můrou,ale ať muž nebo žena nejsou nevěrní,pokud ve vztahu všechno funguje jak má.K nevěře,pokud máte hlavu na krku,nedojde pokud nemáte důvod a příčinu tohoto problému něřešíte.Je třeba vždy spolu hodně mluvit a nažit se potíže nebo problémy řešit.Já jenom teď chci zachránit svůj vztah.Uvidíme a snad čas vše vyřeší.

Nemáš pravdu!Evo.

pro Ivu: jo,jo.bohužel je to tak.všude jenom sex a láska nikde.a když je tak taková ta absolutně čistá u upřimná to určitě není.

Pro Evču.Je to prostě tak!Moje kamarádka také manželovi 2krát zahnula,také to vím jenom já,prostě je to všude,bohužel.Je to snad i dobou,lidem se cpe sex do hlavy vždy a všude,ale láska se kamsi vytratila.

souhlasím s Ivou.mám kupu známých manželských dvojic a jenom jedna jediná!!! byla pro všechny kolem dokonale šťastná.ve všech ostatních je nevěra,jenom já jediná jsem věděla,že v tom dokonale šťastným manželství, kamarádka svýmu muži už léta zahybá a asi před rokem se provalila taky nevěra manžela.všichni kolem z toho byli v šoku.z nevěry manžela,protože o nevěře manželky vím doteď jenom já.takže ani v takových těch napohled absolutně šťastných párů není jistota,že jeden z nich nezahybá.nebo rovnou oba.a nikdo to netuší,protože se k sobě chovaj mile. a když nedojde k nějaký "chybě",tak ani samotný partner.moje kamarádka by dala ruku do ohně,že ten její je ji věrnej.a já taky.celý manželství se k ní choval úžasně.a taky celý ten rok,co jí byl nevěrnej.no a pak někomu věřte.partner je milej,pozornej,projevuje lásku,chová se jak milenec, no prostě úžasnej a zatím..... každý normální muž je lovec.byl lovec,je lovec a bude lovec.... vydržet s jednou ženou celý život,co se týče sexu,je pro většinu mužů nemyslitelý a asi i nepřirozený.
než mě začnete napadat,tak si vzpoměňte na státy s mnohoženstvím.proč ho tam asi maj?a nikdo neříká,že to je Sodoma Gomora.našim mužům na to chybí zákon,tak to musí dělat tajně a podle mě to dělaj všichni.a ten kterej to nedělá,tak buď nemůže,nebo ho nikdo nechce.jinak není normální.
tak a teď moralizujte.za svým názorem si stojím,ale ty vaše,i když budou rozdílné, si klidně a ráda přečtu

Já se Simčou taky souhlasím!To že já mám takové zkušenosti neznamená,že doporučuju,aby to vydržela a byla s nevěrníkem!Mě začal podvádět,až když se narodily děti,jinak bych si ho samozřejmě také nevzala!Já si dneska myslím,že manželství je naprosto nesmyslná instituce,boj kdo s koho,buď je nešťastnej jeden,nebo druhej a někdy dokonce oba,Ale to vyplívá jen z mých zkušeností a jestli to je někde jinak,moc to všem přeju!Já kolem sebe bohužel ale nemám jediný fungující vztah.jo,jmenuji se Iva