Dá se odpustit nevěra?

Uplynulo již několik dní a já jsem se rozhodl napsat pár vět.Od mé paní jsem již dva týdny musím říci,že mě to vůbec netěší,ale bohužel život je takový.Naše komunikace trošku vázne,i když dnes bych řekl,že je malinký posun.I když moje paní je na mě někdy velmi nepříjemná..co potřebuješ,děje se něco,stalo se něco apod...rozvíjet dialog zatím,doufám "zatím" nechce a nemá potřebu, mám ji stále moc rád a miluju ji.Obrněl jsem se trpělivostí a láskou,kterou k ní stále chovám a čekám jak to dopadne.Její slova,že pokud by se měla rozhodnout teď,tak určite spolu pokračovat nebudem,ale také nikdy neříkej nikdy a naděje skutečně umírá poslední, mi stále zní v uších a v koutku duše věřím,že není definitivně rozhodnuta.Já zkouším žít trošku jinak a zabývat se prací a sám s sebou,být přirozený a připravovat se na to,že to nedopadne a současně být maximalně s dětmi a dopřávat své paní volnost,čas.Třeba opravdu přijdeme na to,že si chybíme a že jsme si souzeni...hmmm to je až moc idealistické.Někdy se city opravdu ztratí nebo jsou někde hluboko...je to asi jako nahoru a dolů.Snad ten plamínek moje pani má ještě v sobě.Mh, moje myšlenky jsou opravdu zmatené,ale to tak asi někdy je.Vím jenom jedno jsem rozhodnutý na moji pani čekat a doufat,až do úplného rozuzlení.

humorné.

Ahoj D.,myslím, že názor kamarádů bude stejný, jako ten můj.Nech K., soustřeď se na sebe, hezky se to říká, těžko dělá, ale jde to...hodně štěstí

Dá, bohužel. Měl jsem kamarádku, třeba K. Ten náš vztah byl vždycky tak nějak na hraně mezi obyčejným kamarádstvím a něčím víc, nebo to aspoň tak vypadalo, ale nikdy k ničemu nedošlo. Částečně proto, že jsme každý měli svého partnera, nebo vždy alespoň jeden z nás. V létě loňského roku se dala dohromady s novým přítelem, třeba I. Na začátku zimního semestru (chodíme oba na stejnou školu a máme i podobný riozvrh) jsme se začali zase víc vídat a pak i psát na ICQ. Jednou v zimě kvůli takové konverzaci ztropil I. jednu z mnoha žárlivých scén, které K. dělal. Takových scén bylo víc, i když bylo zcela jasné, že jsou neopodstatněné. A pak, to spolu byli asi půl roku, K. zjistila jednou v noci, po další ze žárlivých scének, že místo aby byl v práci, jak tvrdil, byl za svou druhou "přítelkyní", to když náhodou narazila na uložené zprávy, dá se říct pornografické povahy. Ještě tu noc si sbalila všechny věci a ve dvě po půlnoci se přesunula ke mně. Nic v tom nebylo, jen pomoc kamarádce v nouzi. O příteli nechtěla už ani slyšet a dala mu to dost jasně najevo. Ten plamen, který ve mě už déle doutnal se začal v následujících týdnech rozhořívat. Pak jsme spolu byli čím dál častěji, naneštěstí naše dráhy na nějaký čas rozdělilo zkouškové období. A I. se nevzdával. Kamarádce volal, psal zprávy až nakovec po měsíci ji obměkčil a ona mu dala jakous šanci. I tehdy jí ale byl schopen udělat žárlivou scénu a položit telefon, když zjistil že se baví s kýmkoli jiným, natožpak se mnou. Jednoho dne jsem ji pozval na oběd/večeři (rande). Netvářila se, že je proti, jen v ten den nemohla, protože šla do práce. Pak se ale z ničeho nic a ze dne na den přestala úplně bavit, ba mě začala přímo ignorovat. Nepozdravila mě, neodpověděla na pozdrav, nic. Jak jsem zjistil, dala se znovu dohromady s I. a odpustila mu zřejmě všechno, navíc tím pošlapala svoji osobnost, své názory a zásady. Myslel jsem si o ní, že má na víc...
Problém je v tom, že ji minimálně polovinu týdne vídám velmi často, neboť máme společné předměty. Stále ji mám velmi rád, mrzí a bolí mě to a dost se v tom plácám. Názor kamarádů již znám, teď by mě zajímal názor lidí, kteří nás neznají, tedy Váš.

To mě mrzí (rozchod), mně každopádně pomohlo, že jsem na to podívala i z té mužské stránky a možná začnu vidět některé věci optimističtěji, hezky se čte, že i muži mají cit a mrzí je, když něco vyvedou, dokážou přiznat chybu, i když někteří jen možná sami sobě:):). Ale jak jsem už psala, člověk je tvor nevyzpytatelný, nikdy se nedá předvídat, jak co dopadne...měj se hezky a dík.

Toto je můj poslední příspěk na relativně dlouhou dobu.Myslím si,že naše situace s mojí paní je již nevratná a tak narušený vztah již velmi těžko budeme dávat dohromady.Musím se připravit na tu horší variantu a žít dál.Svoji pani miluji a to moc a je to pro mě velmi těžké.Bohužel s tímto stavem nemohu dělat nic a nemohu se v tom babrat dál.Čas vše vyřeší,obrousí ostré hrany a uvidíme jak vše dopadne.
Já to bohužel momentálně cítím takto a má paní asi též a nechává si jenom čas,aby se utvrdila ve svém rozhodnutí.Rozvod je pak jenom formální záležitostí.Já ji prostě miluji a moc si přeji,aby se vše vrátilo,ale to už s největší pravděpodobností nebude.

Ale ne, já jsem ho nechtěla rozcupovat, spíš mu dát najevo, že správně pochopil a povzbudit ho....ale já jsem ta druhá strana.
Jinak souhlasím s tím, že nemá smysl se v tom babrat stále dokola, rozum přesně ví, co má dělat, co mu škodí, ale chce to čas a je holt těžké se ubránit stále dotírajícím myšlenkám a otázkám...ale každopádně hlavu vzhůru, vždyť všechno se dá vyřešit a je to v podstatě otázka našeho rozhodnutí, jak a co budeme dělat...to jsou věci, které se dají řešit, naštěstí. Jinak je fajn si uvědomit, že existují bohužel i věci nezvratné, se kterými nic nenaděláme a to je zlé a úplně jiná kategorie, než je nevěra...

Simco, zrovna jsem premyslela, jak to napsat. Myslim, ze tu Petr bude za chvili rozcupovan, je spousta zrazenych zen.
Petre, rada jsem te potkala, drzim palce a doufam, ze se ti podari zmenit podle me dost nezvratny osud. Pokud budes mit viru, pevnou vuli a cistou hlavu, tak se situace zlepsi. Otazkou je, zda budes chtit zpet nebo jinam, ale na to je ted prilis brzy. Mej se hezky.

Petre, mam posledni prispevek pro Tebe na par dnu. Asi se mnou nebudou tady souhlasit, ale co takhle na chvili si dat pauzu od tehle web stranky. Chod sem jednou za tyden, ne kazdy den. Mej se krasne!

A ty Petre, take VIS ze se to uz nikdy ne stane...co kdyz jo...verila ty, sklamals, ja uz to bohuzel zazila od meho manzela..drzim palce, at je aspon jeden lepsi..

Ahoj Petře, určitě se díváš správným směrem, já jsem prožila totéž a můžu říct, že mě "zabily" ty opakované lži, bylo to něco neskutečného, protože jsem si připadala jako blázen, vlastně jsem si připadala stejně, jako jsi to popsal v předchozím příspěvku...viděla jsem na vlastní oči, věděla jsem, ale stále jsem slyšela, ne, ty jsi blázen, slyšíš trávu růst, není to nikdo...byl to nekonečný příběh vzpamatovávání se z lhaní, obnovování důvěry, nového zklamání, nevíry, vždyť přece nemůže tak strašně lhát...jak to může dělat, když ví, že vím...a pořád dokola...dává mi naději, žes pochopil, co tvou ženu položilo, ale nevím, jak to dopadne, protože je to fakt těžké, ta zrada hodně bolí, ale každopádně držím palce

Přesně tak.Já milé dámy musím žít pro dnešek,ale i pro budoucnost.Musím prostě jednoduše plánovat ve své společností,ale i ve svém soukromém životě.Moji pani moc miluju a nevím jestli to skutečně ví,ale asi ano.Po dnešku bezpečně vím,že jí nevadí ,že jsem si "někde užil", ale vadí jí,že jsem jí lhal,dělal z ní blbce,ponížil jí,urazil její hrdost a donutil jí některé věci si ověřit...třeba mi vlézt do mobilu,otevřít mé věci v zásuvce apod.To je to co moje paní nemůže překousnout.A tak nevěřím,že tam nezbylo kouska citu.Myslím,že ten cit tam je.Ona mě má moc ráda,ale já jsem jí zboural základní jistoty,na kterých si zakládala a teď je musím obnovit,teda pokud to půjde.A to chce činy a Petra,kterého si vzala.City a tyto základní jistoty jdou ruku v ruce a mě tam teď něco chybí a možná moje paní se bojí toto prožívat znovu, i když už ví,že se to nikdy nestane.Doufám,že se na to dívám správným směrem.Normální žití je tím co je normální a přirozené a né snaha za každou cenu.Přirozenost a čas a nehledat zda je to teď dobře nebo ne.Jednat tak,jak bych jednal za normální situace.Ano, snad to nyní vidím dobře a k tomu láska a trpělivost atd. a prostě se uvidí.Snad se můj náhled změnil k lepšímu a koukám se lepším směrem.

Ja doporucuju: zit jen pro dnesek. Nemyslet na zitra, pozitri, za tyden.. Pomaloucku se clovek odpouta od "my" a zacne zit "ja". No a pak uz zase krucek po krucku muze premyslet, co za tyden, za mesic...

Petre, jsi skvely chlap! Hlavu vzhuru! Neklesej na mysli! Zivot je krasny a ver tomu nebo ne, jak cas bezi, lide si spise pamatuji to pekne a to spatne podvedome zapominaji. Krucek po krucku...bud pozitivni a netrap se uz. Nema cenu porad se piplat v minulosti. A hlavne si uz prestan sypat popel na hlavu. Zij pro dnesek a pro budoucnost.

Hezky, "svina" :-)).
Akorat pro me, kdyz te tak posloucham (ctu) je to moc bolestny, protoze zase zacinam nektere veci chapat...
Ale obdivuju Tvoji vytrvalost, fakt, laska je uzasna vec, ale ze vydrzi tohle vsechno.. Nikdy jsem neverila, ze chlap muze tak moc milovat.
No nic, tak nejak dneska blbe filozofuju.

Ne,včera jsem se neopil.Šel jsem relativně brzo spát.Doufám,že to co jsem si sám sobě slíbil budu moci naplnit.Já opravdu svoji ženu miluji a je to pro mě velmi těžké,ale život je opravdu nědy sviňa.Já to prostě vydržím udělám vše co je v mých silách,abych byl se svým životem spokijený a pokusil se vše dostat do normálu,i když moje žene mi to momentálně moc neulehčuje.Stále má asi pocit,že se snažím a má ode mne odstup a momentálně s kamarádstvím to nemá nic společného a s přátelstvím také ne a s partnersvím už vůbec nic.Jsme na začátku prostě dva známí.Ono to časem nějak vykrystalizuje.

Ahoj Petre, skvele! Mela jsem trochu strach, jestli ses vcera neopil :-))

Rady nebyly negativní,byly ze života.Já svoji ženu miluji a naše komunikace stále vázne.Mluvíme jenom zatím o tom o čem musíme a sem tam něco probleskne,ale časem se to určitě zlepší.Pokud se rozejdem, tak už teď víme,že chceme bý velmi dobří přátelé a děláme nyní všechny kroky,abychom předešli vzájemnému osočování a hádkám.Přece jenom nás spojuje velmi moc věcí ....za 15 let života.

Ahoj Petre! :-) Perfektni. Presne tak, dej si zivot doporadku. Doufam, ze se na me nezlobis. Vis, jak to tady tak ctu, asi mam prilis spatne zivotni zkusenosti. Mozna me rady byly prilis negativni, nevim.

To Martina, prostě vydrž a uvidíš a optimismus ti prostě musí zůstat.Já vím,že se to lehce říká a těžko dělá.Právě to prožívám.Jednou jsem dole a jednou nahoře.
To benka: Děkuji za podporu a slibuji že vydržím až do konce.Včera má paní řekla mému kamarádovi,že nikoho nemá, že ani nikoho nehledá a myslím,že mu můžu věřit.Dnes mi také tchán říkal,že stále není konec a šance vidí 50 na 50 a svoji dceru zná a kartářka,ke které jsem šel ze zvědavosti a musím říci,že jsem ji v životě neviděl a tahal jsem jeno karty a ona mě vše vyložila pouze z karet.Já jsem ji neřekl vůbec nic.Má paní je právě na zcestí a rozhoduje se.Mezitím jsme se dohodli na rozděleném společném jmění manželů a byli jsme oba velmi vstřícní i když nám to nebylo příjemné.A nakonec jsem šli s malou na její představení a musím říci,že jsme mluvili normálně.Já jsem si z tohoto dnešního dne vzal následující.Nic nebudu ohledně našeho vztahu řešit a nechám tomu volný průběh,budu se zabývat sám sebou a mojí společností a ve všem si udělám pořádek a budu se připravovat na variantu horší než lepší.Pokud se to má stát tak ať se to stane.Já bych se asi zbláznil.Budu ale trpělivý,laskavý a neskutečně tolerantní.Stejně nic jiného nemohu udělat.Ona mě prostě momentálně nechce a dává tomu čas,aby její rozhodnutí nebo naše rozhodnutí bylo správné.Vím,že omě u svý přátel a u rodičů mluví velmi pěkně a chce zachovat náš vztah na velmi dobré úrovni a co bude dál se uvidí.Rozvod ani nevyloučila ani nepotvrdila.Jsme prostě oba mimo svou přirozenost a pokud budeme oddeleni třeba ji najdem.Dnes píšu nějak zmateně.Hm,prožil jsem dnes toho prostě hodně a chci vám to říci.