Dá se odpustit nevěra?

KONEČNĚ ROZUMNÝ NÁZOR!

CO KONEČNĚ?

KONEČNĚ

Každý vztah i každá nevěra je tak individuální, že se nedá obecně moc radit a mudrcovat. Člověk předem nikdy nemůže říct, zda dokáže odpustit či ne. Obecně lze pouze říct, že je určitě blbost kvůli nevěře rozbít fungující vztah, pokud však právě nevěra není důkazem, že vztah již nefunguje. A asi vždy to již musí zanechat nějakou stopu, minimálně na důvěře.

Pro R:
Nedokáži zcela přesně formulat,vcitit se,jak destruktivní je dlouhodobé odmítání ve vztahu ženou,jelikož jsem žena a v neposlední řadě jsem odmítání mužem nepoznala na vlastní kůži,pouze a to se přiznám,kdy já jsem odmítala sex muži ve vztahu.Tady mohu psát důvody,které mne k odmítání vedly,né stereotyp o kterém píšeš,ale především svou obavou,studem si o spestření v sexu,nabíhající v mé fantazii a přkračování možných hranic,ano z mé strany v tomto ohledu začala váznout komunikace.Toť má chyba,z které se člověk do budoucna poučí,chce-li.

Ano,souhlasím i s psaním,že u žen je nevěra také častá.Pouze doplním Tvá slova:
Jednou z příčin je bezpochyby také stereotyp,mluvíme-li stále o dlouhodobém vztahu.Ale ruku na srdce R,tímto stereotypem procházejí oba partneři.Není to vina pouze jednoho,ale obou.Partneři by se dle mého měli stále doplňovat,neusnout jak se říká na vavřínech zažitého,jistého.Vztah sám o sobě by měl býtí pro oba dva nejistý,plný her,kreativity,posouvání a překračování hranic.Pak,možná bychom se mohli přiblížit k jakési partnerské rovnováze.Pokud ve vztahu dominuje a určuje kroky pouze jen jeden z partnerů,přestává býti hra zajímavá,síly ubývají,energie vynaložená ochabuje až zakrní,pak nastupuje právě stereotyp,nuda,jistota,které začínají být příčinami k poohlédnutí se jinde.
Těmito závěrečnými slovy odpovídám na možný,Tebou viděný nedostatek.Osobně si myslím,že případného partnera zidealizovaného nemám,tedy zas až tak příliš,chtěla bych se jen přiblížit k rovnováze ve vztahu,který pokud vím,nebyl ještě naplněn.Ovšem se mohu plést.

pro R
take nejsem zastancem radikalniho reseni mevery.. ano, nevera se da prekonat, ale musi to byt tzv ulet... ale ne v pripade nely , kterou manzel podvadel dlouhodobe a i pres odhaleni v nevere pokracuje dal..

navic nejde jen o neveru... ale tez o jeho chovani ke sve manzelce.. to uz podle mne davno neni o citu..

ano,vztah je mozno zachranit, ale ne za kazdou cenu.. na tom musí mít zajem oba dva !! pokud nema ten druhy zajem ,tak to nema cenu ...

Zradil tvou důvěru a všechno se ti sesypalo jako domeček z karet.Každý jsme jiný někomu nevěra vadí a někomu ne.Udělej co ti radí srdíčko.

Pro Nelu:
Naprosto Ti rozumím, je to strašně těžké rozhodnutí, hlavně po tolika letech společného života. Já si myslím, že nejlepší je, tedy pokud to jenom trochu jde, manželství zachránit. Každý si totiž myslí, že po rozvodu je to lepší, ale ono je to většinou horší. (Nemluvím samozřejmě o případech kdy se lidé ohrožují fyzicky). Jak už jsem napsal, podle mě se význam nevěry přeceňuje. Spíš je důležité jestli Ti manžel chce záměrně ublížit. Možná by taky bylo dobré vědět proč to vlastně udělal. A taky je bohužel pravda, že ať Ti poradí kdokoli cokoliv, budeš nakonec při tom řešení problému sama a musíš vědět vždycky na co stačíš a na co máš. Na některé věci člověk musí dozrát (myslím tím abys na to měla energii). Ono se každému lehce radí, když to nemusí řešit sám. Poradit druhému je snadné,ale sám sobě to nejtěžší. Každopádně Ti moc přeju aby se to u Vás urovnalo. Nevěra se odpustit dá, čas zahojí všechno.

Pro Kamélii:
Předně, dle mého dlouhodobé odmítání v sexu působí opravdu destruktivně nikoli jako adrenalin v tom bych rozhodně nesouhlasil.

Pokud já vím, tak stereotyp v sexu je velmi častý důvod k nevěře žen. Píšu to proto, že tady hovoříte hodně o nevěře mužů, ale nevěra žen je také hodně častá.

Co se týká Tvých názorů na řešení popsaného problému, jsou dozajista správné, ale mají jeden nedostatek. Počítají s příliš idealizovanými partnery a pak tedy v konečném efektu na mě působí velmi naivně.

Nelo když to budeš oplácet jen mu ukážeš že jsi to stejný co on a nejhorší je všechno hlavně kvůli dětem protože ty se o ně staráš a děti budou trpět nejvíc,ale nenech se ponižovat jak psal Petr odjet někam na měsíc je ideální uvidíš on si myslí že s tím nechceš nic dělat a nevadí ti to jedna moje kamarádka má podobný problém ale když odjedeš uvidí že něco ztratil a uvidíš jak bude reagovat je to samozřejmě na tobě ale myslím že by si to měla zkusit

neli..
je mi jasny ze se tve okoli nejdrive obrati proti tobe... ale potom zacnou premyslet a uvazovat a krome jeho rodiny ti daji za pravdu..
opravdu ale nevidim jinou moznost nez se osamostatnit..
neznam tve zamestnaní, tvuj plat a vek,(moznost placeni si ubytovny ci podnajmu) ale co se obratit na cetrum matky v nouzi,ci jak se ta organizace jmenuje, tam by ti pomohli..
¨
on moc dobre vi ze te ma v hrsti, jak citove tak materiálne.. mam pocit ze z jeho strany to neni cit, jen vypocitavost...

prestan se o nej starat, varit mu, prat a uklizet a venuj se sama sobe..on to sice bude obracet proti tobe ale dulezitejsi nez to co si mysli on je tvuj pocit sebevedomi..

zkus hledat ten podnajem,a obratit se na organizace zamerene na pomoc zenam...

To nejde,nejsem taková i když mě to taky napadlo.Ale to není řešení.Obrátil by to zas proti mě.A navíc mi řekl,že je mu kariera přednější,než kdybych mu zahla...,na to není co říct

Ahoj Petře,
dík za ta slůvka.Víš,ale po tolika letech je takový rozhodnutí moc těžký.Navíc,nemám kam se přestěhovat.Je tak dobrý herec a manipulátor,vždy vše obrátil proti mě.Ja si tohle vše utrpení musela prožít sama a on se s ní přitom dál psal,radil se sní.Oni spolu řešili naše rodinný problémy,které měl řešit se mnou.Na vše jsem byla sama.Už to bude rok,co se to stalo.Změnila jsem se hodně,on taky.Změnila jsem se protože ho ještě miluju,ale on se změnil proto,aby nemusel NIC měnit.Jsem ted neustále ve střehu,jako jsem nikdy nebyla Ale on taky.Když se neusmívám,hned se pta,jestli je zase něco mezi náma a přitom to ví sám nejlíp.Hodně jsem se před ním ponižovala a on ponižoval mě.Rekl mi tak hnusný věci,který se neříkaj někomu,koho milujem.Momentálně to vypadá,jak je vše ted mezi náma fajn,ale já vím,že není.Je to jen otázka času.Vím,že je spousta lepších chlapů.Dávám mu stále šance to uzavřít.Rekla jsem mu,že je to v jeho rukách,co bude dál...a bylo by tak snadné zase uvěřit a mít klid.Ale ten bych stejně nikdy neměla.Vím,že se to musí vyřešit.Kdyby vše bylo tak snadné a kdyby chtěl on..

Buď mrcha taky a uvidíš jak se to obrátí.

neli..
doporucil bych rozchod... on se nezmeni,nevidi duvod proc by se zmenit mel, tento stav mu asi vyhovuje...
z tvoji strany to je zavislost citova, mozna i socialni..
zkus sebrat deti a pokud muzes, na mesic se od nej odstehovat... rodice, pribuzni...
uvidis jeho reakci..
pokud ti bude dal lhat tak rozvod.. neponizuj se tim ze budes s nim dal..je spousta chlapu mnohem lepsi jak on...

Víte,je strašné zjištění,když si myslíte,jak máte skvělýho chlapa a po 20 letech manželství zjistíte,že chodí jinam?A když si uvědomím,že by mě tak nachal žít do konce života?Vzal mi vše,čemu jsem věřila,vše pošlapal.Měli jsme problémy,ale byla jsem tak zahlcena problémy dětí,že mi uniklo,že se něco stalo.Neřekl mi vůbec nic.Rozhodl si svůj další život bez nás a beze mě.Nedal mi šanci a pak už to na nás jen hrál.Když jsem na to přišla,byl to šok a šok pro něj,že to bude muset skončit.Ale lhal mi tolik let a lže mi dál,nic neskončil.Já mu ted dávám tolik šancí,ale nic neskončil i když to tvrdí a říká,jak mě miluje.Je to i o sexu.Milujeme se ted jako nikdy před tím,ale cítím,že to nestačí.Zahýbal tak dlouho,že to nechce změnit.Hraje si na super rodiče a milujícího manžela,aby neztratil tvář před lidmi.A přitom on takové lidi tak odsuzoval a mě udělal to samé a mnohem horší.Dělám mu zázemí pro jeho nevěru a jemu to tak vyhovuje,protože si myslí,že mu věřím.Neříkám už,že mu nevěřím.Jem čekám až udělá chybu.Je si se mnou strašně jistej,že se bojím,že bych ho ztratila,že neudělám to,co se mi už začíná honit hlavou.Nechci žít dál ve lži.Prožila jsem si peklo a očistec zároven,čím jsem si prošla po tom zjištění.Ale na mě mu nezáleží,chce mít klid a nechce se o tom bavit.Jemu to vyhovuje,jak pokrytecký ale mě už ne.Veškerou vinu hodil na mě,aby měl sám čistý svědomí.Pořád ho miluju,ale zároven vim,že tak dál žít nechci,ale ještě nemám sílu něco změnit.Je to ještě až příliš bolestné.

Pro R:
Tuším kam Tvá slova míří a více menéně souhlasím s názorem,že dlouhodobější vztah či manželství vede k problémům v sexu a to převážně u žen.Možno muži jsou zvyklí na odmítíní,ale že by to na ně působilo destruktivně?Dobrá tak jen z malé části.Spíše si myslím,čím více je muž sexuálně odmítán partnerkou či jinou ženou,větší a větší je jeho touha,chtíč,chemie-přirovnám to k adrenalinu.Zde bych viděla jednu z možností nevěry.Ale takto to působí i na ženy.

Možné navrhnuté řešení této situace,každy jedinec uvidí pouze svýma očima.Ano,někdo napíše řešení právě nevěru,rozchod..atd,ale to dle mého není řešení,jen pouhé obejití situace,ulehčení,vlastní alibismus,než-li se postavit tzv.problému čelem.Píši jen za sebe a jak to vidím pouze já ze svého pohledu.
Osobně bych to řešila s partnerem konfrontací i s vědomím,že by mohl nastat bouřlivý konflikt.Natolik bych si svého partnera vážila,milovala a ctila i s těmito možnými riziky.Ve vztahu fungují vždy dva,né jenom jeden,jestli mi rozumíš.Nevěra by v mém případě by byla tou nejposlednější variantou,pokud bych pro "záchranu" udělala vše co je v mých silách,ale drahá polovička by tímto řešením byla obeznámena.

Myslím si, že ten případ, který popisuje Karel je asi přece jen trochu extrémní. Nicméně představme si model, který se stane za život skoro každému. Celkem dobře fungující manželství nebo chceteli vztah a objeví se problém v sexu. Prostě jeden chce víc a druhý méně nebo vůbec. Nerozlišuji jestli muži či ženy. Možná je častější že ženy v manželství ztrácejí o sex více zájem (souvisí to samozžřejmě s celou řadou věcí, jejich vytížením v domácnosti apod. ), nicméně muži jsou přece jen od přírody zvyklí na odmítání a tak destruktivně to na ně nepůsobí jako jeli tomu naopak. Prostě tato situace nastane a co teď. Jeden druhého odmítá a oba se trápí, rozvod by byl v danou chvíli přece jen přehnaný. Co navrhujete jako řešení této situace? Ještě dodejme, že domluva není možná, je to věc nesmírně konfliktní mezi partnery. Jak byste tuto situaci řešili z pozice toho partnera nebo partnerky, který sex potřebuje a nedostává ho? Nepředpokládám, že autoerotika je pro dospělého a zdravého člověka dlouhodobým řešením.

Také nikoho nechci kritizovat ale když Karel manželku podvádí 20 let,tak to asi nebude přechodný problém.Nevěra se stává a může se stát i součástí našeho života.Je to věc úcty jeden k druhému.Cílevědomě někoho podvádět 20 let a říkat,že je spokojený je dost pohodlné.

Pro R:
Souhlasím i s Tvým názorem.Vím,že Karel svou pramalou argumentací nepopsal důvody co vede jeho kroky k nevěře.Nemám právo jej soudit či kritizovat,pouze svým myšlením a danými osobními vlastnostmi reaguji na jeho napsaná slova,kterým bych chtěla pouze porozumět.