Dá se odpustit nevěra?

Vůbec v tom nemám zmatky,...Nemyslím, že na všechno. Jen na co je schopen. A to se u jednotlivců hodně liší. Hodně štěští.;-)

Nerozumím, co mají...Vůbec v tom nemám zmatky, naopak přesně vím, co bych hned udělala, kdyby to bylo možné. Ale zatím není. Člověk si zvykne na všechno.

Nerozumím, co mají společného city s opouštěním současných partnerů. Jako že nová láska, spíš nová zamilovanost, nade vše?? Tvé příspěvky se mi někak tlučou.
Proč je na začátku vztahu nutná zamilovanost? - Možná jsou sňatky/vztahy z rozumu (pro věno, majetek....) lepší.
Nerozumím ani proč jsi s někým, komu údajně jen dáváš. Dýchalas bys za něj, ale klidně ho vyměníš?? Nemáš v tom trochu zmatky?

Ty víš něco o...Řekla bych, že o citech vím dost. Taky jsem byla podvedená, bylo to peklo, ale teď už je to za mnou. Svého přítele jsem milovala šest let a to maximálně, jak jen to šlo, ale když jen dáváš, tak Ti pak dojde síla, mám ho nadevšechno na světě ráda, dýchala bych za něj, ale...

No jo, nač se zabývat...Ale já nemluvím o tom, že zamilovanost nevyprchá to je normální, pak člověka milujeme, respektujeme,............ ale ta zamailovanost je nutná, alespoň na začátku vztahu. Nikdy mě nanapadlo, že bych byla nevěrná, vždycky jsem si říkala, že nikdy a dlouho jsem tomu dotyčnému odolávala, ale nejde o zamilovanost, jen jsem zase začala milovat.

jj, komunikace, data, to je zrádné. Ale na druhou stranu, můžeš si díky "znalosti" vybrat - bojovat nebo to vzdát. Já si vybral boj o konkrétního človíčka, který mi za to stál, její problémy byly i mýma aniž by věděla že něco vím, ale vlastně od začátku měla jinak nastavený hodnoty + sobectví si na mě vybíraly daň... nakonec jsem za hlupáka s parohama :) a to že jsem jí chtěl pomoci se dostat z rány za kterou nemůžu mě samotnýho poslalo na dno. Prostě ne všechno ustojíte, i když milujete.

jenže je rozdíl mezi...Ty víš něco o citech???:-)))

Ano, ale ve vztahu je...No jo, nač se zabývat vyčpělým vztahem a nějakými dětmi, hlavní je milovat a být milován.:-)) Život je tak děsně krátký - nikdy v historii lidstva život ještě delší nebyl. :-)
Zamilovanost vydrží chvíli, takže v tomto případě je to tak na 20 až 50 vztahů za život.
Zapomněl jsi na velký dům, drahé auto a tučné konto, aby byl konzum dokonalý.:-(
Jen nevím, na co by si měl člověk s takovým přístupem komplikovat život nějakým odcházením, lépe nikam nepřicházet = vůbec se nevázat, ne?;-)
S takovým přístupem bych to zredukovala na tisíce jednonočních vztahů s ženami, které na to koukají stejně.:-)

Kéžby si lidi zahýbali...jenže je rozdíl mezi nevěrou, kde jde jen o sex a nevěrou, kde se zamotá dost citů.

ja bych spis rekl, ze se...Kéžby si lidi zahýbali tajně a dávali si dost pozor. Jenže díky mobilům a počítačům se dnes převážná většina nevěr bohužel (nevím, pro koho zrovna bohužel) prozradí. Jsou z toho jen neříjenmosti. Když už nějaká nevěra je, má zůstat pro partnera utajena.

pravda, ale mám stále...Víš, někdy do toho dáš všechno a žádný výsledek, tak už pak nemáš sílu. A zamailovanost je potřeba podle mě alespoň na začátku vztahu a pokud není ani na začátku, tak je to smutný.

pravda, ale mám stále silnější pocit že čím dál víc lidí myslí jen na svoje "zážitky" a ego, ono milovat chce taky vůli, je to někdy těžké a bolí to. Jen lidé co o svou lásku (ne zamilovanost) bojují budou mít děti které budou schopny milovat.

Muži nakonec rádi...Moje zkušenost je jiná. Muži odpouštějí velmi, velmi obtížně. Je v nich stále hluboce zakořeněná představa daná společností, výchovou a mnohými nepřekonanými předsudky, které tu bohužel byly, jsou a budou, totiž že muž smí a žena nikoli. Zjednodušeně řečeno. A jsme opět u stokrát omleté teorie o tom, kterou podpoří každý muž a skoro každá zapšklá tchyně coby matka synáčka v pradávné averzi proti představě o cizoložné snaše-nevěrný muž je borec, nevěrná žena je děvka. Odůvodnění postavené na tvrzeních o muži, který není naprogramován na monogamii, o rozsévačství semene coby poslání muže, o nutné zodpocědnosti a ústupcích ženy ... zjednodušeně řečeno-můj po letech zahnul ( potřeba si upevnit sebevědomí, dotyčná hooodně tlačila na pilu atd, atd., .... ). ode mně se očekávala tolerance, o nic nejde, on přece má rád mně sakra ... a málem údiv, že to nerozchodím ze dne na den. Oni totiž muži ví, jak tyhle epizodky jsou pomíjivé a jejich život mnohdy jepičí ... pak šel čas a podobně jsem ulítla já. Nevěřili byste , jak jiné měřítko měl tento prohřešek navlas stejný jako manželův-jen jsem si prostě dovolila něco, co on, s tím rozdílem, že jsem žena a těm se neodpouští. Nebo jen velmi obtížně. Nicméně si z toho nic nedělám a uražená ješitnost je mi jedno. On se mnou chce žít. Takže mu nezbývá, než se smířit a srovnat se stavem věcí, tedy s tím, že tady cosi proběhlo. Jako já. Pokud to nedokáže ? ... Pak je to pouze jeho problém. Se mnou se s prominutím taky nikdo nesral. A když odejde, protože se nesrovná? Uživím se bez něj a taky neumřu. Nejsem labuť a dávno chodím nohama pevně po zemi. Jsem v tom vztahu čtvrt století. tam to dávno není o lásce, tokání a zamilovanosti. Je to o jiných hodnotách. Máme velké děti a já jsem ta kdo je pořád ochotný podat ruku, pomoci a být opravdovou kámoškou. Na to chlapi většinou slyší, když k tomu dostanou potřebnou dávku svobody a volného prostoru pro sebe sama. Ať si ho spánembohem má, miluju chvilky, kdy je za svými zálibami a mám klid.

mi jak děcka v...Ano, ale ve vztahu je potřeba milovat a být milován bez toho to je peklo na zemi.

mi jak děcka v obchoďáku... jéééé to chci ! mrk vedle a jéééé to chci !! mrk dál A tohléééé chcííííí.... Zralý člověk vztah zakládá na vůli být milován a milovat konkrétní osobu, ne si užívat plných regálů. Samozřejmě, nevylučuje se rozpad vztahu, ale to je o něčem jiném.

ja bych spis rekl, ze se...No právě, to je lepší to skončit, proč žít s někým třeba jen kvůli dětem, když nám je s někým jiným líp. Přeju všem milenkám a milencům, kteří se chystají odejít od svých nynějších partnerů hodně odvahy a štěstí v novém vztahu, jen do toho! Život je fakt krátký!

ja bych spis rekl, ze se prave rodiny nerozbijeji, ze se dnes spis nosi zachovat rodinu a bokem milenec/ka (tajne)

Muži nakonec rádi odpustí... a vesele si při nejbližší příležitosti taky někde zašukají - a bez výčitek :-) Takže, holky, važte si toho gesta... :-)

Myslela jsem to podobně jako...S tym sa neda nesuhlasit. Egoizmus vladne svetom...

Myslela jsem to podobně jako xebechen. Nemám vůbec nic proti lidem, co žijí sami. Jen to každému nemusí vyhovovat. Někdo je sám, i když mu to nevyhovuje, protože mu partner uteče nebo nemůže najít vyhovující protějšek (důvody mohou být různé).
Mám za sobecké rozcházet se a rozbíjet rodinu svým vlastním dětem než vyrostou. Nepochybuji, že se ozve někdo a bude tvrdit, že lepší je rozchod než dětem ukazovat denně hádky - jenže proč jim ukazují hádky. Jiný namítne, že se nedá žít s alkoholikem, gamblerem, další že se nedá snášet nevěra.... Ale většina rozchodů není kvůli týrání.
Nějak nechápu, že když si člověk někoho z lásky vezme a splodí spolu děti, po vzájemné domluvě a taky z lásky, tak proč se ti dva nesnaží je spolu vychovat a aspoň těch +/- 20 let a se k sobě nechovají slušně a trochu ohleduplně. "Nosí" se to čím dál míň. Proč je takovému velkému procentu lidí (stále to stoupá) jedno, co jejich děti, komu je "hodím na krk" - a co si počne ten z partnerů, komu zůstanou. Naprosto běžné dnes je jdu si za svým - užívat nebo pořídit další rodinu, další děti (někteří i několikrát dokola), víc mne nezajímá. Vůbec nemyslím, že by se člověk měl obětovat jen pro děti a snášet cokoli. Ale většina se dnes rozchází (jeden partner uteče) z čisté sobeckosti, ne proto že by zažívali s partnerem teror, který by se nedal vydtžet. Je to nejčastěji o tom, že už mi to takhle nevyhovuje, jdu si žít jinak nebo s někým jiným. Vlastní zájmy se staví nad všechno.
Možná jsem idealistka, ale vadí mi, když někdo hrubě staví svou vlastní spokojenost nad všechny kolem. Rozchodům se vyhnout nedá. Kdyby se tak aspoň snažili ti, kdo se rozhodli zničit vztah kvůli svým vlastním prioritám, projevit víc elegance, ohleduplnosti a velkorysosti, bylo by to fajn.