Dá se odpustit nevěra?

to zklamaná: úplně vám rozumím, vím jak vám je, i když jsem o něco mladší.

To se lehce řekne, odejít, pryč, neodpouštět. Hůř se to provádí.

Nevím jak moc je to pro vás citově těžké a nakolik snášíte samotu.
Z vašeho příspěvku je jasné, že tušíte, jak těžké a dlouhé budou rozvodové tahanice. A že vás budou stát hodně nervů. Možná si tím ani nejste jistá, že se chcete rozvádět. Je dobré, vyslechnout si názory jiných lidí, ale rozhodnutí je jen na vás.

A přesně jak vám už napsal Petr, nepodléhejte dojmu, že je chyba u vás (možná tak v tom, že jste nedala manželovi za ta léta někdy pěstí, já jsem se musela hodně držet, abych to neudělala :-))) ).
V převážné většině je chyba u obou, ale málokdy je to 50% na 50%. Těžko se určuje jestli skóre je 60 na 40, 70 na 30% nebo úplně jiné. Doufám, že máte rodinu (dceru co stojí při vás) a přátele (kamarádky), kteří vás podpoří i třeba přidají na sebevědomí.

Můj osobní dotaz: Zkoušela jste na manžela někdy odvetu (jako léčení manželových nevěr) v podobě milence nebo jen flirtu - úmyslně, aby to věděl? Event. jak se na to tvářil?
Nebo třeba pomstu, a jak při ní bylo vám?

Petko, pokud to chce tvůj muž slepit s tebou, tak by pro to měl taky něco udělat. A kontrola z tvé strany by měla být jaksi přirozenou součástí vašeho novýho sbližování! A řeči, že bys mu měla věřit apod....doprčic, vždyť ona ale tou důvěru naprosto zklamal, rozboural, zmuchhlal a zahodil!
Tohle chování mi prostě nejde na rozum...

to zklamaná
Taky jsem se rozvedla po 30 letech...bála jsem se všeho co ty a kdyby si na to nakonec nedošlápla "ta druhá", tak bych to ani nedotáhla... všechno se mi zdálo nepřekonatelné. Zvyk je železná košile. Teď jsem pátým rokem po a jen se raduji, raduji, raduji...Je skvostné, dělat si starost jen o sebe, mít své peníze jen pro sebe , co si uvařím

Ahoj Petre,
pritel o tom vi, vidi na me, jak se citim a i se o tom docela casto bavime - rekla jsem mu, ze to proste bude muset zvladnout, ale ze mam potrebu se o tom bavit, a tak si o tom povidame nebo smskujeme - zalezi jak kdy :) nejhorsi je, ze kdybych vedela, ze chce cas, aby si nas vztah urovnal a hlavne, aby se vyrovnal se smrti mamci, tak ok, ja bych mu ho dala, ale co mne vadi, ze je s tou druhou v kontaktu - sice telefonickem, ale i tak... rika, ze mu vadi ten pocit, ze ho kontroluju, ale tak ono je tezke si namlouvat, ze ona slecna mu prestane psat, jak ho miluje apod. a bude z ni najednou JEN kamoska - ona uz kamoska nikdy nebude...

Milá nešťastná zklamaná...pokud máš kam jít, zatím se tam "ukliď" a poraď se s právníkem kvůli majetkovému vyrovnání. Ať ti řekne, jaké máš šance a nároky na váš majetek, na dům a tak. S tím se pak lépe dívá dál do budoucna a rozhoduje...Už sebou nenech vláčet.

nejsem ani starsi, a uz vubec ne zena, ale podle toho co jste napsala není chyba ve vas, ale ve vasem "manzelovi " jedna nevera preklenout lze, ale víc jich nelze...
pryc od nej... a za pomoci soudu... jen potrebujete dukaz nevery a nejlepe dukaz opakovane nevery...
do te doby se o nej prestante starat... vubec nic, zadny plny servis..
fandim vam a drzim vam palce...

Jsem žena v letech (57), manžel po několikách nevěrách, které se nějak přecházely odjel s milenkou na dovolenou,(bylo to tak okaté, že to nešlo přehlednout a hlavně lehce zjistitelné) zbalila jsem si věci a odešla. Máme barák v něm dospělou dceru s rodinou. Nechci se k muži vracet po tolika letech v manželství jsem už tak vyčerpaná bolestí a jeho náladami, nevěrami, že chci mít klid. On je na dům fixovaný, nevím jak dál řešit tuto situaci. Dcera tam s rodinou nechce zůstat, řeší bydlení. Vše je otázka financí. Vím, že s ním bude rozvod na dlouho, domluvit se sním nejde, SJM bude asi řešeno soudně a kdo ví jak se to potáhne.
On si opět myslí, že se nic nestalo, že se asi vrátím, ale já už nemám sílu a chci klid.
Je to opravdu hrozné se po 38 letech rozvádět, ale když to vidíme v TV tak asi je vše možné.
Možná budete namítat, že chyba je ve mně , chyba je na obou stranách vždy, ale on se nikdy nechtěl po svých avantýrách rozvádět, jemu ten klid a pohodlí domova se zabezpečením a chodem domácností, vypranou pračkou a plnou ledničkou vždy vyhovol.
Kéž bych ho mohla přestěhovat k té jeho milence. Zatím je vdaná a co by s dědkem dělala, na hraní a placení je dobrý.
Co vy starší ženy jak to zvládáte, rozvod po tolika letech, finanční vyrovnání, trápení?
Pěkný večer.

jak jsem uz jednou psal, duveru obnovit jde... ale bude to dlouho trvat... chce to hodne moc komunikovat mezi sebou.. ted jste v obdobi kdy jste schopni si rikat pravdu bez obalu... nebo by jste si ji aspon meli rikat... ujasnit si co chcete dal a za jakych podminek.... pokud to nedovedete, nejlepsi reseni je najit treti osobu jiz oba duverujete a znate, tzv rodineho duvernika/nici, ktera si vas vyslechne oba o samote,a pokud ji to aspon trochu mysli , prijde na zpusob obnovy vztahu a vymezeni mantinelu... je pravdou ze treti osobe se vse rika lepe, co v manzelstvi vadi a proc, nez vlastni manzelce primo do oci....

Petře,provalení bylo husté,řekl mi to jeho kolega,manžel se po určité době přiznal a řekl,že po dvou měsících už ho to přestalo bavit,ale nevěděl, jak jí to říct.Já to kupodivu řešila celkem klidně.Řekl,že je rád ,že to vím a ukončil to s ní.Říká mi ,že mě moc miluje,ale mám věřit,nebo ne...

Asi děláš to jediný, co je teď možný. Prostě teď přežívej, než se dostaneš z toho nejhoršího a budeš schopná uvžovat s trochou nadhledu. A hlavně nic nelámej přes koleno.

Petr už se zeptal za mě - jak se k tobě teď chová manžel?

Katko,zdá se mi ,že nedělám nic.Automaticky se starám o děti, chodím do práce a nemužu uvěřit,že se to stalo.

pro Evicku
nevim jestli se da 5ti mesicni vztah povazovat za ulet hormonu... a co nasledovalo po provaleni ? obvinovani, vycitky -? má snahu to nejak resit ?

Eviko, prý jsem dobrý psycholog...spíš si myslím, že se umí hodně vcítit a když vidím někoho trpět, tak mi to prostě nedá a už mi to šrotuje, jak pomoct...to není póza, prostě to tak ve mně je.
Co vlastně děláš, abys přežila tu nejhorší krizi?

Petře,vdala jsem se v devatenácti z lásky ,za rok byla první dcera za tři druhá.Neříkám,že bylo vše ideální,ale přesto jsme se milovali.Sám neví,proč to udělal,alespon to říká.Snad proto, že mu lichotilo,že se o něho zajímá o deset let mladší žena.

pro Petku..
a vi ten tvuj ze se tim trapis ? dokazete spolu komunikovat i o tom ? nebo si mysli ze je to v poradku ?
dokazes si predstavit nejakou konkretni situaci, ktera by zpusobila ze by te prestal ztracet ???

to Evika:
v mnoha smerech jsi uzasna a krasna, protoze jinak by s tebou nebyl manzel tak dlouho ;) jen ona pro nej byla vzrusenim, rozptylenim, ale ver, ze kdyby spolu meli zit, tak uz z ni tak poblazneny nebude ;) ja resim to, jak me mohl pritel podvest po roce a pul a ted mi to pripada jak nic oproti tvemu manzelstvi... chjooo....

a musim rict, ze je lepsi o te druhe nic nevedet - protoze prijde chvile, kdy si je predstavujes spolu a je lepsi tam mit prazdnou siluetu nez obliceje... ja bohuzel vim, co vsechno spolu v posteli delali a reknu ti, ze to boli maximalne...

to MM:
ono je to u nas tezsi v tom, ze se do toho primotala smrt jeho mamci, velke existencni problemy, se kteryma jsem mu chtela pomoci a navic zijeme v zahranici... ja ted zacala studovat a bez jeho financni pomoci bych to nezvladala, takze se neda jen tak bouchnout dverma a jit... do unora mam skolu jistou a pokud on do te doby nebude mit jasno, tak ja ho mit budu - navic uz ted citim, ze me ztraci a zacinam si cim dal vic uvedomovat, ze on asi neni ten, se kterym chci byt...

takze ted jsme vedle sebe jak dva nejlepsi kamaradi, sdilime vse, krome sexu, a ja se ale porad trapim a i kdyz jim, tak hubnu... on to vidi, ale rika, ze sam nevi, co chce, ze potrebuje cas, aby si udelal jasno - s tou druhou je v kontaktu pouze po telefonu, ale i tak to boli...

moc moc ti preju, at se v tom neplacas tak dlouho jako ja a at uz je vysledek jakykoli, hlavne at nejaky je :)

Katko,na to ,že jsi to nikdy neprožila ,viš na jakou strunku brnknout a pomoct na pravém místě.

u mne taky neexistuje zena ktera by mohla prohlasit ze jsem ji timto zpusobem dokazal ublizit...
zkousim se zamyslet nad pribehy a najit moznou cestu z krize.... to ovsem za predpokladu ze to oba ,podvadejici a podvedeny chteji nejak resit..

petře, je to vážně smutný, kolik lidí prožívá to samé...někdy mám vztek, někdy je mi do breku...a to jsem si to nikdy sama neprožila. Ale ta nálož, co tu je, to se prostě nedá neprožívat s níma....