Dá se odpustit nevěra?

Právě, že vím jak má...Nemáš to lehký, ale taky si musíš uvědomit, že ta žena si nechala jeho dítě, stará se o něho a je běžné, že jí na dítěti zleží, tudíž manipulativní jsou spíš Tvoje výroky. Tvůj hněv by se měl otočit proti Tvému manžílkovi, který to všecko spáchal, ne proti té ženě, které možná (jako většina takových chlapů) lhal, jak mu manželka doma nerozumí atd. Mně kdysi milence lhal, že ho manželka bije .-)). Je to váš domácí problém, laskavě si uvědom, že Ty a Tvůj manžel svým domácím chováním a podváděním se jste možná zavinili mizerný život jednoho cizího děcka.

Tohle musíš uhlídat ty a...Právě, že vím jak má malou rád a myslela jsem si, že i jí a dokonce i ze začátku jsem mu říkala, ať jde žít tam. Máme už větší děti a já bych asi nebyla šťastná, kdyby se mnou byl jen z povinnosti k dětem či společného majetku nebo jiného důvodu než, že mě má opravdu rád. Teď jsem ráda, že to neudělal. Stojí mi za to o něho bojovat, jsem dost trpělivá a to je asi moje plus. Vím, že mě i po tolika letech moc miluje a sám řekl, že kdyby jí opravdu měl tolik rád, tak odejde už když otěhotněla nebo když porodila malou. Mohl odejít i když jsem to zjistila a v první reakci jsem ho vyhodila. Mám sice pochybnosti a asi je už budu mít pořád, občas se to ve mě nahromadí a já vybuchnu, ale i na to je prý manžel připravený to vydržet. Tak uvidíme, mám spíš strach z reakce druhé strany a z toho, aby to i manžel ustál.

Asi máš pravdu, život je...Tohle musíš uhlídat ty a hlavně stát pevně za ním. On totiž stejně bude špatnej ať udělá cokoliv a navíc ta malá holka je jeho krev. Jeho krev není stará stejně jako ty, ale ona ušila podraz a manipuluje, ty musíš být lepší a hlavně mu podržet pevnou zem pod nohama. Tlak není cílen na tebe, ale na něj. Bojuješ-li za něj, bojuješ taky za sebe.

Je těžké odstřihnout svoji krev jako odpad i s matinkou. Bylo by to nejlepší, ale zkus si to představit obráceně u sebe.

Podle toho co píšeš za to asi stojí.

Asi jsem ti nenapsal nic nového, ale domnívám se, že to je třeba slyšet (číst) a opakovat častěji. Pochybnosti chce zasít ona.

Děláš dobře. Již jsem ti...Asi máš pravdu, život je dost krátký, abych se v tom pořád,,nimrala".Problém je v tom,že matka toho dítka pořád nechápe,že i když už to vím,tak jsem manžela nevyhodila a on chce pořád zůstat se mnou a jí nabízí pouze péči o malou. Je dost vytrvalá, ,,bomdarduje" manžela telefonáty a sms a myslím, že je schopná se vydat i 80km a přijet k nám. Podle sms, co mi manžel dal přečíst, je velká manipulátorka a dost mu hraje na city přes tu malou.

Ty myslíš, že se vážně...Děláš dobře. Již jsem ti jednou psal ...

K těm změnám. Všichni se měníme. Neustále a nikdy nic nebude stejné. Je to normální. Významně tě mění každý silný prožitek. Nevěra je také "jen" prožitek. Můžeš se trvale stresovat jak píše Miri, ale k čemu to bude. Max. budeš tak nesnesitelná, že opravdu budeš nakonec singles.

Jedno chytré přísloví říká : "Čím víc se v hovně rýpeš, tím víc smrdí."

Celý život budeš mít to...Ty myslíš, že se vážně nedá odpustit? Bojím se,že už mu neodpustím a už nebudu věřit, ale hodně mě to změnilo a jinak pohlížím na svět. Snažím se hledat to dobrý na tom zlém a nepodléhat tomu, To víš, že mě kolikrát v noci přemůže pocit úzkosti,vzteku a otázek ,,proč", ale můžu manžela kdykoliv vzbudit a povídáme si o tom třeba až do rána,je tady se mnou,je mi oporou a snaží se to napravit. Vím,že udělal chybu,ale důležitý pro mě je, že on to ví taky a lituje toho. I když netuším, co bude za měsíc či za rok a třeba to nepůjde a rozejdeme se, ale teď mu chci dát ,,druhou šanci"

když s manželem sexujeme tak mám někde vzadu v hlavě že to samé dělal s ní a že si možná představuje že to nedělá se mnou ale s ní. Z té hlavy to nemůžu dostat. Najít si milence je proti mým zásadám. Jednou jsem před "oltářem" slíbila věrnost a to nehodlám změnit. Že to manžel slíbil a nedodržel - bohužel podlehl v pro nás oba ale u každého jinak složitém období. To je jako když někdo něco ukradne ty ho chytíš a on tvrdí že to bylo prvně a už to nikdy neudělá. Věříš? Nevěříš?
Miri

Tak si čtu další...Celý život budeš mít to zklamání v duši i když to zvládnete, s rozumem to proberete a vyhodnotíte, nalajnujete novou cestu, nahodíte úsměv,ale už to nebude ono. I ten sex bude se zatnutýma zubama...Ale přeji hodně zdaru a ať to vyjde.

Tak si čtu další příspěvky a asi je na každém z nás, jak si s tím poradí. Já moc na ,,oko za oko ..." asi nejsem. Řeším nevěru manžela teprve od února (je tam i dítě), takže se to pořád vyvíjí a prochází různými fázemi, ale věřím, že čas je nejlepší lékař. Je asi rozhodující, jak dlouho jste spolu a jestli to chcete dál spolu řešit. Jsem toho názoru, že chyba je na obou stranách, alespoň u nás. Věděla jsem, že manželovi 2x týdně sex nestačí, ale práce, starost o děti a později i moje dodělávání vzdělání si prostě vybrali svou daň. Možná si někdo řekne, že kdo miluje, tak nepodvede a já si to asi taky myslela.Teď vím,že chlap dokáže milovat, ale pokud dlouhodobě nemá to co potřebuje, tak se to prostě může stát. Bohužel se nechal zlákat ,,mladou pipinou", která hned využila situace a pořídíla si s ním dítě a věřila, že nás opustí. Moc mě to pořád bolí, ale snažím se na to pohlížet s klidnou hlavou (i když mám stavy zuřivosti, lítosti i paniky).Byli jsme pro sebe prvními partnery a jsme spolu už 20 krásných let a nikdy jsem neměla pocit, že mě manžel nemá rád. Naopak teď je to ještě silnější(možná i s pocitu viny co provedl),ale i mě to otevřelo oči a vím jak je pro mě důležitý, cítím ještě vetší lásku a potřebu, že k sobě patříme. Jsem toho názoru, že chybovat je lidské a měli by jsme se z chyb ponaučit. Snažím se mu odpustit,i když je to vážně těžké,bohužel zapomenout nejde,je tu hlavně ta malá, která za to nemůže. Uvidíme,jak to všechno zvládneme, jsme na to dva :-)

Nevěra se odpustit nedá. Lidé potom spolu žijí pouze ze soucitu, majetku a dětem, ale láska ,cit a ucta k druhému je v háji. Ti lidé si žijí po svém, v potlačovaném vzteku i lítosti k druhému. Sex,touha a vzrušení je v háji. Ona ta nevěra je výsledkem trvajicí krize, absence sexu a citu.

což je možné když chlap...je škoda, že jsi se pod tento názor nepodepsala. Nesouhlasím s těmi ptáčátky, ale jinak je velmi rozumný.

Na druhou stranu není oboustranná věrnost v manželství záruka šťastného soužití. Manželství je o spoustě věcí, o obrovském kompromisu, těžká disciplína, proto v ní skoro polovina párů neobstojí.

Nevěra se odpustit dá. Pomůže tomu někdy z mého pohledu odplata, oko za oko, zub za zub. Nemyslím tím cílenou pomstu. Ale je to o odvedení myšlenek, které ničí a deptají jinam, jiným směrem. Nicméně je moje zkušenost taková, že po nevěře, ať už neskórujete a zůstanete věrní nevěrníkovi, tedy ti lepší nebo sami pak zkusíte to tzv. zakázané ovoce, vztah po nevěře už nikdy nebude tím, čím býval. U vnitřně silných jedinců nemusí být ten vztah špatný, jen je jiný. Ale už nikdy nebudete mít plnou důvěru k němu nebo k ní, nikdy už nebudete cítit s ním nebo s ní tu tichou radost, spiklenectví dvou, pohodu, svobodu, štěstí, nad tím vším už bude ležet stín a jedině vnitřní síla to pomůže překonat a jít případně v tom vztahu dál. Vím hodně o čem píšu.

což je možné když chlap ujede jen proto že má nízké sebevědomí z různých důvodů a nemusí to být kvůli jeho manželce. Pak čapne první bytost která se mu připlete do cesty. Naroste mu hřebínek ale za čas se dostane zase nohama na zem. Ono ve většině případů to vedle není zdaleka tak dobré jako má doma. Nejenže není dobré ale v mnoha aspektech daleko horší. Pak je rád že ho žena nevykufrovala protože tam někde by byl velmi brzy jen trpěný návštěvník. A to je velký rozdíl mezi občasným svátečním návštěvníkem opuštěné dámy. My ženy máme své mindráky které naši muži před námi netaktně zveličují ale sami svoje mindráčky považují za své přednosti a přitom jsou zranitelní a to počád jako ptáčátka. Nevěra je chyba chybovat je lidské stejně tak jako je lidské odpustit nikoliv notoricky odpouštět.

Docela mě pobavil článek že si nějaká žena nazývejme jí pipkou chce po manželovo nevěře zvednout sebevědomí tím, že si dá udělat nová prsa. HAHAHAHA. Jináč souhlas s taky Janou. Nejlepší lék na nevěru manžela je milenec pro mě. Co budu doma sedět přemýšlet co kde s kterou dělá a plakat. Pěkně si užívat taky. Ale taková mrcha jsem nebyla. Můj milenec nebyl ženatý.

dobrý no chlap podvede a ženská má držet hubu chodit k holiči popřípadě dělat kotrmelce a co ještě? Nejlepší lék na tohle je najít si taky milence a hezky si okusit jak chutná manželská nevěra. Takže zub za zub a oko za oko. A chytrá ženská o manželových pletkách vždycky ví, ale svoji nevěru před ním utají. A kdyby na to přišel tak hezky na rovinku. Ty jsi začal a já chtěla zkusit také jaké to je. A nemůže říct ani ň. Mě to potkalo a udělala jsem to takhle i když mě to po zjištění jeho krkolomných záletů pořádně semlelo. Ale milenec byl lékem. Docela jsem to měla vymakané když v nějakou dobu byl on u ní tak já zase u svého milence. Nevěru jsem mu dávno odpustila proč se užírat když život je tak krátký a je třeba užívat si každý den protože nikdo neví, který den bude jeho poslední.

Katko muj názor je ,že věřit nikdy už nebudeš ,vždy tam bude to (ale )pujde za ní a co když tam budou něco dělat o to to je horší ,že tam je dítě které navštěvuje .Určitě bych chodila s ním za malou počkala venku .Pak s malou a sním šla někam na procházku nebo kam jí bere .Prostě bych ho nenechala jít k ní proboha však sní měl poměr a nějaké city určitě zustaly.Manežl mi taky říkal jak mě miluje a nechce nás opustit atd .nechápu proč to teda udělal, neřeknu nějaký úlet ,ale tohle byl vztah a taky jak se s ní měl rozejít dělal caviky, že jí nechce ublížit a mě neubížil snad :(.taky vím ,že si ještě psali a proto ta neduvěra je to skoro 2 roky a taky mě to žere .Hlavně nevičítat to vím ,že se nesmí ,ale si říkam chlap mě podvede a já mám držet hubu a krok divné přece .Zajdi si k holiči kup si nějaké pěkné prádlo a jak ti na něm záleží tak bud hodná na něho snad to bude dobré:)

ked máš nymfu tak nič meporiešiš.ja ked som moju prví krát pristihol mi len povedala"tak mi to vráť"a poojne predo mnou dalej trtkali kým sa nespravil.a bol to kamarát.po čase prišiel další že idú autom kamoške na svadbu.neboli od domu ani dva kilometre a už ju pretiahol.ked ju doviezol došikovala ho k nám ani sa nepresvedčila či spím len sa vyzliekli a začali.ked som počul vrnút dvere ta som sa šiel pozret či už prišla a ona už holá klačala na gauči,on stál za nou a práve spustil nohavice mna nevideli bol som im od chrbta

Jani, toho se taky bojím,...Chceš být singlovka? ... o tom je totiž ta otázka.
Potkáš někdy náhradu?
Bude to někdy lepší?

Myslím, že nemáš co řešit. Drž krok a buď ráda, že ho máš. Když krok neudrží on, tak až potom ho vykopni.

Nakonec nevím nakolik je ona potvora. On asi nebude hajzl, když cítí nějakou zodpovědnost. Já bych ji totiž jako chlap nakopal, jakmile by začala o dítěti, byť jen o nechání si pro sebe. (Měl být jen sex, taková byla dohoda. Nech si, ale beze mě. Nazdar bazar.)

Ahoj jsem vdaná manžel mi...Jani, toho se taky bojím, že už mu nikdy nebudu věřit. I když se manžel moc snaží, dává mi i číst sms, kde mu ona vyčítá, že jí nechal s dítětem samotnou atd., ale při tom jezdí za malou obden či dva. Jsou to 4 měsíce, co to vím a připadá mi, že to nezvládnu. Nejprve jsem asi byla v šoku a všechno si představovala jednoduše, ale postupně mě to začíná "sežírat za živa". Nechci se tomu poddávat,protože to jak se ke mě manžel teď chová,jak se snaží, je opravdu úžasný,ale zároveň cítí odpovědnost za to dítě a s tím já dost bojuju. Ty to máš možná jednodušší, že jí mohl vymazat ze života a zavřít za tím dveře, ale i tak ti rozumim, jak je to těžký.