Dá se odpustit nevěra?

Rodiče mě vedou dobře, takže učení se věnuji dostatečně, z téhle stranky mě to netíží. V téhle době je to "jen" 17, ale v době mojí maminky a babičky už to byl čas planování svatby.

Když hodně mijuješ tak...v 17 by jsi se měla věnovat učení.
Je vidět, že jdeš nesprávnou cestou. Jednou to pochopíš a budeš litovat.

Když hodně mijuješ tak taky hodně nevěra bolí. Je mi jen 17 a mam přitele už rok a pul. Cely náš vztah se dělo to, že pořád jako každxy jiný v mladém věku dělal co neměl. Mu je 19. Jak už se tady zmínilo i ja počítám jako nevěru intimní pasní a podobně. Když sem se dozvěděla jak si s ostatními píše a byl snima venku ranilo mě to. :( Téké jsem se doslechla, že měl něco s jednou slečnou která mu kdysy dělala mistrovou na praxi. On mě stále přesvědčuje, že k ničemu nedošlo i když mělo, ale ja tomu stejně nevěřím. onstatní mi říkaji, že jsem hloupá když sním zustavám. Bohužel už i v mém věku jsem si prošla interupcí :( a právě v tu dobu se to prý dělo. Mam se sním příští měsíc stěhovat to mi už bude 18. ale pořád váhám protože se nebmužu zbavit toho bolestivého pocitu zrady. Musím říct že mi také dost pomohl protože si moc s rodiči nerozumím a on při mě celou dobu stál :) Prosím o radu zkušenějších. :/

tak si myslím, že dopadne dost manželů, kde jeden maká a maká, to je jedno jestli on nebo ona, a ten druhý se tak nějak nudí. A pak, když nastane vhodná příležitost pro nevěru, a ta číhá na každého vždy někde s někým, komu nevadí, že si začíná něco s někým, kdo je v manželství. Jak sladké je opojení a únik ze všednosti a každodennosti, jak sladké, a někdy i pořádně komplikované, je vymýšlení aby se to protějšek doma nedozvěděl. A ten doma maká a maká a nic netuší nějakou dobu. Jenže pak bum, prostě se to nějak provalí. Vyčítat? Kufrovat? Plakat? Fackovat? Pomstít se oběma? Dělat, že nic nevidím a že to neexistuje a je to jen špatný sen? Pověsit se na první strom?
Ukvapená rozhodnutí v bolesti a afektu nebývají dobrá, o čemž svědčí o závěr vašeho příspěvku. Nevěra poznamená snad všechna manželství, c tím se nedá nic dělat, nedá se na to ani připravit. Dá se odpustit, ale těžko se na to období, kdy nás ten druhý zraňoval, dá zapomenout. V životě se stanou daleko horší věci a nemá pro toho hodného doma význam se trápit pokleskem druhého.
Přeju vám Tomáši vše nejlepší v tomto roce a ať se vám podaří potkat ženu, která si vám bude vážit a bude vás milovat a vy pro ni budete ochoten snést modré z nebe.

Nancy, nebylo mým úmyslem...Marci a všichni ostatní přispívající,díky moc vám všem,vážně mi pomohlo si udělat sama v sobě pořádek.Díky.Svého muže miluji,on mě.To je pro mě důležité.:-))

bohužel patří k lidskému životu. Není dobrá, ale jsou horší věci. Umět se přes ni přenést je těžké. Odpustit zcela se asi nedá, ten osten zůstane. Ale dá se přijmout. Pokud není bezohledná, dlouhodobá a devastující, ale jedná se o jednorázový nebo nějakou dobu opakovaný úlet, jsme lidé chybující a nedokonalí a už i Adam s Evou byli vyhnáni z ráje a od té doby se to s námi táhne a potáhne. Nevěra zanikne s lidstvem samotným, ne dříve.

vždy jsem si říkal,to bych...jojo - taky jsem si říkala, že já nikdy (nebudu tolerovat ani nebudu mít něco mimo). Ale život utíká moc rychle na to, abych se dlouhodobě trápila, že pro muže nejsem jediná, takže zábrany šly bokem a on už pro mě taky není jediný.
Jinak si myslím, že nemáme nějaký rozvrácený vztah, jen...no prostě život se nedá naplánovat do posledního detailu

Rozumím ti víc než si......Až se takové ženy projeví ve své podstatě, muži před nimi utíkají....
Tak pod tohle se můžu podepsat. Kdo to nezažil, neví čeho jsou ženy schopny. Po tom co vím, tak už nikdy žádné partnerce věřit nedokážu. To by ji musela 24/7 sledovat nějaká tajná služba.

Bože,jsem to ale...Nancy, nebylo mým úmyslem zasévat semínka podezírání ani znovu jitřit rány. Já jsem žila totéž a jen chci, abys věděla, že takových je nás mnoho, kterým šly kamarádky hákem přes nás po manželovi, většinou rozvedené osamělky. Chci ti říct-tohle je promlčené, je to pryč a passé. Navážete s mužem na všechno hezké mezi vámi, váš vztah tohle nemůže zničit. Kdyby šlo o kvalitní ženskou a lásku, pak je to jiné. Tohle bylo něco bezvýznamného, co nemá smysl řešit. Něco, co váš vztah neohrozí a nemohlo ohrozit ani v aktuální době. ber to, že pokud bys měla chlapa, který by nestál kámoškám za to ho svádět, tak by stál za prd.

Pane jo, Mirku, napsals to..."znáš smysl pro fair play zřejmě..."

Ne, ne, jsem taky jenom mužský ješita, tak vím, jak chlapovi dělá dobře utěšovat nešťastnou ženu. Chránit to slabé stvoření .... .

Bože,jsem to ale blbka:-))Dávám za pravdu oběma,Mirkovi i tobě Marcelko.A to jsem si myslela,že mám v sobě rozhodnuto,uzavřeno.Omyl,jen jsem se asi snažila lhát sama sobě.Když jsem se hned tenkrát,když mi napsala ty sms,muže ptala,jestli s ní spal,tak vytřeštil oči se slovy:"Blázníš?"Na tu chatu jsem se taky ptala.Pravda je,že ten den jsem potřebovala auto a jemu volali z farmy,že pro nás mají nachystané brambory a ona byla ta ochotná,kdo tam muže odvezl.Bylo to odpo,ve všední den,po práci.Pravda,mohli vzít brambory a jet hned domů.Ale podle něj zatopili,dali kafe,pokecali...ted už tomu nevěřím.Kvůli hodce topit?Pravda,věděl,že já to nezjistím,jak dlouho tam byli...hmmm.Ne že jsemdůvěřivá.Blbá jsem:-))

Nic ve zlém, ale mám pocit,...Pane jo, Mirku, napsals to hoodně dobře. Ty znáš smysl pro fair play zřejmě a máš můj obdiv. Jen dodám, že hodně chlapů dělá obdivný pohled, byť totální fifleny, hooodně dobře, ale to obecně.

Nancy-psalas, že ona a tvůj muž jednou jeli spolu dokonce spolu na chatu a tys to věděla. Je otázka zda to bylo jednou, pětkrát nebo vícekrát, ale to je nepodstatné. každopádně tam sami dva neměli co dělat. Nevěřím upřímně, že tam spolu jeli hrabat listí, sázet kytky nebo si povídat u kávy či hrát karty, na to nemuseli jet tam. Myslím, že se spolu vyspali a promiň mi tu upřímnost. My jsme taky měli chalupu a jedna kamarádka taky hrozně toužila se tam jet podívat,ale já v ni takovou důvěru jako ty v tu svou neměla a přesto si myslím, že něco mezi ní a mým mužem něco proběhlo, i když nemám důkazy. A dnes je to dávno jedno. Žena mužova nevěru vycítí a já ji vycítila prostě tehdy. Je to už dvanáct let. Přesto jsem od začátku věděla, že tuhle by měl jen na úlet, nechat ji vyplakat na ramínku, utěšit a konec. Ona na to hrála. Ta tvá bývalá kamarádka taky. Ani tvá bývalá kamarádka ani bývalá má by nestály našim mužům za víc než ten úlet. U nás asi proběhl, tak to cítím a ty to cítíš jinak, ale to nic neznamená. Možná máš v sobě vystavěnu jen obrannou zeď. Tvůj muž je jistě rád, že se zbavil jej přítomnosti a pozornosti, protože není tak hloupý, aby nepochopil nakolik ona je problémový člověk, který svou pohodu dnes jen hraje. Jak píšeš, ona říká, jak dnes chce brát. Ale nikdo na světě jí nic zadarmo nedá a musela by být sakra dobrá a umět dávat, aby k sobě skutečně nějakého chlapa připoutala, její výběr je velmi zúžený i jinými okolnostmi, o rozvedené se zas až tak chlapi nederou. Spíš o vdané a svobodné mladé. Jistěže se tvému muži ulevilo a bude ti projevovat lásku a jistě tě miluje, o to víc, že pochopil, jaká ona byla nána a má srovnání. A prosím, i kdyby se s ní vyspal, tak to nic neznamenalo a tak to ber a nepátrej a žij.

Marci,to,že je nešťastná...Nic ve zlém, ale mám pocit, že se jednostranně zaměřuješ pouze na ni a manžela se snažíš pořád omlouvat.
Já jako chlap bych si udělal pořádek daleko dříve a rozhodně bych nepodnikal nic, co by si mohla nějak "mylně" vykládat. Pokud by mi to vnitřně nelichotilo a nedělalo dobře.

Tolik můj názor.

A ani se nedivím, jak tě najednou miluje a to ostatní o čem píšeš. Myslím, že mu spadl sakra velký kámen zse srdce, že mu věříš a nechceš jít od něho.

Tolik můj druhý názor.

Rozumím ti víc než si...Marci,to,že je nešťastná a cítí se opuštěně vím už přece dávno,proto jsem byla ta,která ji chtěla pomoct.Ale zřejmě jí teď z toho svého neštěstí,ve kterém se neustále pitvala,úplně hráblo.Bylo období,kdy jsem ji dokonce dostrkala,aby vyhledala odbornou pomoc,byla nějakou chvíli na antidepresivech,ale husa je vysadila šmahem v den rozvodu.A to se nesmí,hladina musí klesat pomalu.A zamávalo to s ní.Neustálé řeči o tom,jak celý život někomu jenom něco dávala,ale že ted už nee,že teď chce dostávat a brát.Ale že by mi chtěla vzít muže?To mě fakt nenapadlo.Dost často jsme o ní doma mluvili,měl shodný názor a kolikrát byl, oproti mě,ještě kritičtější k některým jejím počinům.To,že by s ní odešel mě ani nenapadlo ve chvíli,kdy mi od ní přišla 1.sms,že je férová a proto mi to říká,za tím si stojím.Jenže svízel je taky v tom,že se prostě známe.Přemýšlím,jestli je výhodou,když je pro podvedenou ženu ta"druhá"(záměrně nepoužiji slovo milenka,protože vážně věřím,že s ní nic intimního neměl)někým úplně cizím.Potkáváme se denně.Jezdíme ráno stejným autobusem.Pracujeme v jednom zaměstnání,kde se občas potkáváme a občas spolu musíme i pracovat.Nezdravím ji.Dělám,že tam není.Pokud se to týká práce,tak jí řeknu co a jak a tím to pro mě končí.Je to hrozné,ale je to tak.Takový vztek mám v sobě,že se na ni opravdu nemůžu ani podívat.A ona dělá,jakože nic,jak je happy,jak je v poho...

Marci,jsi dobrá.Dobrý...Rozumím ti víc než si myslíš. V našem případě kdysi to byla také "rádoby" kámoška. Nejsi v tom sama. Chování takových žen nemůžeme nikdy pochopit. Pramení z toho, jak opuštěné a nešťastné jsou a taky z toho, že jde o lidi bez jakýchkoliv morálních zásad, čisté bezohledné sobce. Tato kombinace je vražedná. Nemusíš mít strach, že s tou by tvůj muž odešel. Až se takové ženy projeví ve své podstatě, muži před nimi utíkají. Ona je nešťastná.

Nancy, ale vy tom...Marci,jsi dobrá.Dobrý psycholog.Dávám ti za pravdu.Myslím na to,ano.Kladu si otázky,na které neznám odpověď.Ale vím jedno.Odpouštím sice,ale chci i zapomenout,což se nedaří a jen doufám,že časem to z hlavy vytěsním.Jsem extrovert,musím o problému mluvit,ale ze svého okolí jsem vyloučila všechny,kterým bych se svěřila,protože je to opravdu jen mezi námi třemi a vlastně ani nechci,aby se to někdo z našich společných přátel,z rodiny,z práce dozvěděl.Mám pocit,že bych si připadala velmi hloupě.Možná je správné slovo,že bych se prostě STYDĚLA.Proto jsem přišla sem,asi se vypsat,když se nejde vypovídat.Opravdu jsem asi byla toho půlroku slepá.Ničeho jsem si nevšimla,nic mi nepřišlo divné...až pak ta pecka se sms.Jak se mohla tvářit a chovat jako kamarádka,která je tu pro mě a jak sama říkala,cituji:"Dala by za mě život"???Tohle mi asi vadí nejvíc ze všeho...

"Proto se v tom už...Nancy, ale vy tom šťouráš. Už jen to, že máš potřebu se o tom vypsat. Já tomu plně rozumím. od toho anonymní fora jsou. Ale nezlob se-uzavřené to v sobě nemáš. A dlouho mít nebudeš, pokud vůbec někdy. Jen to prostě časem přijmeš. Jako součást života. Bude to ponaučení, že přátelství mezi ženami moc neexistuje, pouze vzácně, velmi si do budoucna rozmyslíš, koho si připustíš k tělu. Posuneš se za ztráty mnoha iluzí dopředu. Ale vracet se k tomu budeš a promiň mi upřímnost, vím, o čem píšu. Můj názor, když čtu, je ten, že ona se musela už jen tou vlezlostí, protože jinak se její chování nazvat nedá, zprotivit každému, a tedy i tvému muži. Když se kamarádka rozvede, je to signál kamarádství ukončit. Vím, že to zní blbě a tvrdě, ale ve svém životě jsem se o tom přesvědčila. Potkala jsem vdané ženy, které jen proto, že jim nějaká odloudila muže měly pocit, že to musí oplatit, i když nevinným. Byly plné bolesti a vzteku a to pak jdou přes mrtvoly. Nespokojení lidé často ubližují.

..tam koupila lístky na..."Proto se v tom už raději nešťourám i kdyby bylo co bylo."

To si piš, že bylo.

..jen si ale kladu stále otázku:"Jak mohla???"Beru to podle sebe,že bych nedokázala se zamilovat do chlapa mé nejlepší kamarádky a to ani ve chvíli,kdybych věděla,že jim to neklape,že od ní třeba odchází nebo již odešel...prostě TABU.

..tam koupila lístky na koncert,tam chtěla do Aquaparku,tam na výlet.Prý ji odmítal a ona byla potom naštvaná.Hrozně důležitě si opisovala moje služby)pracuji ve 3směnném)aby prý v tom neměla chaos,kdy jsem doma.Ale jsou indicie,které mi říkají,že v tom nebyl můj muž úplně nevinně.Vím,že jí dal důvod,aby ho milovala.Nikomu nepřišlo divné,že se stavila,i když jsem nebyla doma,nepřišlo mi divné,že jela za ním na chatu,kde byl ještě s jedním kamarádem a já v práci..A pak už mi ani sám neřekl,že tam byla ještě jednou,dokonce tam spolu jeli..Přiznal to ažpo těch jejich sms.On tvrdí a stojí si za tím,že sex mezi nimi nebyl nikdy.Sám je na ni naštvaný,nemá pro ni pěkného slova.Obrana?Vím,že mě miluje.Já miluji jeho.Musím říct,že opravdu každý malér v životě člověka ho posune dál.Jsme k sobě velmi otevření,diskutujeme a probíráme spolu ted opravdu vše,těšíme se z maličkostí,těšíme se na sebe,je nám hezky,jako dlouho už nee,posílilo nás to už jen v tom,že opravdu chceme být spolu a už nechceme dopustit,aby jen sebemenší ranka rozbolela celý náš vztah.Ano,zažila jsem si své,je to hrozná bolest duše,ale vím,že v tomto případě odpouštím s tím,že sice na to ještě musím myslet,ale jen ve chvílích,kdy nejsme spolu,protože ve chvíli,kdy spolu jsme,tak mu láska ke mě pryští snad z každého kousku těla a nejen ze srdce.Proto se v tom už raději nešťourám i kdyby bylo co bylo.