Těhotenství po čtyřicítce

Ale kde najít práci ? A bez práce bohužel nejsou peníze.A děti něco stojí.

dokud můžem makat , tak makat a makat pan TUNER dodatek --

Po padesátce už dneska nenajde práci skoro nikdo.
Proč se kvůli tomu teda zříkat soukromí?

Jenže ženská kolem padesátky po mateřské práci prostě nenajde.Staré místo jí zruší z důvodu reorganizace a v tomhle věku a navíc s malým dítětem ji nikdo nezaměstná.Píšu z vlastní zkušenosti.A navíc teď v době hospodářské krize a propouštění i mladých a bezdětných.

Jojo, z práce rovnou do futrálu, jakejpak důchod!

Vono dneska neznamená, že když si pořídíš dítě ve čtyřiceti, tak v jeho dvacítce jdeš do důchodu...
Důchodu se dočkáš, skoro až bude fracek v přechodu, jestli nám tu důchodovou hranici ještě neprotáhnou!

Ano je pravda, že smrt si nevybírá, ať je člověk mladý nebo starý.
Také jsem přišla o celkem mladé kamarádky vinou zákeřné nemoci, je strašné vidět vyrůstat malé děti bez mámy, to vám povím! Také nechápu tuto společnost, proč odsuzuje někoho za to, že si pořídí dítě v pokročilejším věku? A co jako?

Je to jenom teorie, představte si praxi. Co když se vám stane, že otěhotníte a máte 40+? Dáte to pryč, protože byste teoreticky mohli jako rodič brzy zemřít a dítko bude ve 20-30 letech sirotečkem?
Co byste udělali, když opomenu, že už máte děti a nechcete další?
Proč stále tato společnost odsuzuje starší rodičky (a vůbec starší ženy) a přitom dědkové nad hrobem se chlubí čerstvě narozeným dítkem a mladičkou ženou?

Take jsem mela spoluzacku, ktere zemrela maminka na zakladni skole - bylo ji neco malo pres tricet a dostala mrtvici.
Proc by nemohla ctyricetiketa matka sve deti vychovat? Jako ze se nedozije dospelosti? Co je to za blbost? Ja sama mam jiz dve spoluzacky po smrti - jedna v 26 letech na leukemii a druha ve 30 (rakovina).
Smrt si nevybira. Kdyby clovek mel takto uvazovat, tak by radeji nemel mit deti nikdy.

Konečně rozumná debata... Díky.

Je mi padesát a máme dospělé tři děcka a sedmiletá dvojčata. Byla jsem v údajném přechodu, když se na těhotenství přišlo (byla jsem na počátku čtvrtého měsíce).
Ani na chvíli jsme o potratu neuvažovali. Pořádný šok nastal když nám o měsíc později řekli, že jsou tam dvě. V těhotenství jsem připomínala dělovou kouli, ani ponožky jsem si sama neobula, všechno mě bolelo. Jen jsem spala a četla. Rodila jsem přirozeně a docela rychle a bez problémů ( narozdíl od prvního a druhého porodu).
První dva roky pomáhal, kdo měl ruce a nohy. Vnučka je o dva měsíce starší než naše dvojčata.
Chvílemi to byl horor, přiznávám, ale neměnila bych.
Každá žena si musí sama promyslet, jestli do toho půjde, nebo se na to necítí. Dcera dělá balet a klavír a syn fotbal a lumpárny. Je to stejné jako dřiv,jen dnes xi z toho už nedělám takovou hlavu,jako dřív.
Hodně záleží na přístupu. Zdravotní potíže mám s trochu s kloubama a pobolívají mě záda, ale koho dnes nebolí????
Nebojte se žít po svém děvčata. Nikdo za Vás žít život nebude. A ti, co remcají, mají na to právo. Nechte je a myslete si své.

Jasně, po čtyřicítce to sice úplně ideální není (a co je ideální?), ale i tak myslím, že je zbytečné a dost netaktní stresovat stávající maminky nějakejma stupidníma statistikama a otřesnýma případama z okolí, aby viděly, jak špatně dopadnou...

Jak tu už někdo psal, stydění se za ,,starší" rodiče asi existuje, z toho bych si hlavu nedělal. Stejně tak totiž existuje stydění se za to, že rodiče nemají barák, prachy a bourák, dovolenou jako movitější rodiče nekterých spolužáků...
Děti zkrátka pořád něco závidějí,jiný už to nebude. A dohnat se to nedá, znáte ty dnešní nenažraný parchanty...

Jsem sice o par let mladsi, ale preji vsem maminam v ,,pokrocilejsim" veku hodne stesti :o)
A nic si nedelejte z tech blbu, co vam tady kazou velemoudra a vedi zrejme nelip, jak byste si meli svuj zivot zaridit...
Vsem maminam,kterym se to po letech snazeni povedlo : radujte se z toho a z tech sprostot tady si nic nedelejte!

A kdo rozhoduje o tom,co je ideální? Jděte už s těma vyčteninkama do kopru!

Ale četla jsem, že optimální je to kolem třicítky, později ne!

5. 6. 2009 20:05:22,
,,Ó ano všechny budete šťastné a spokojené - hlavně v šedesáti při rozčilování s puberťákem - tak pevné nervy."

Rozčilování s pubertálním zmetkem nestojí za nic jak ve čtyřiceti, padesáti, nebo později!

Zdejší přispěvatelky měly většinou problémy s otěhotněním, proto byly šťastné jak blechy, když se jim to po čtyřícítce jakoby zázrakem povedlo.
Patří k dobrému tónu je odsuzovat a rovnou jim věštit černou budoucnost, ev. nesmírné zdravotní a výchovné problémy.
Jen tak dál, ono se Vám to jednou vrátí!

Určitě né, nejlepší je právě co nejdýl po čtyřicítce, jak píše většina zdejších přispěvatelek, protože teprve pak je to super.:D
Zde se snad sešly samá bezproblémová těhotenství a mateřství, to mladší ženy mají víc problémů.
Zdejší přispěvatelky buď kecají nebo výrazně odporují statistikám.;)

v patnacti mate este mlade rodice a mozna i ciperne prarodice. Kdyz je vam 50 a vic, tak je to jen na vas.