operace páteřní ploténky

Zdravím po delší době, hlavně koukám, že Franta bydlí asi někde poblíž :-) V posledních dvou dnech jsem se cítila jak kdyby mě někdo přetáh tyčí po zádech, ale to bylo tou zimou, takže si myslím, že jakmile začne podzim, zase se mi vrátí ty nepříjemné bolesti zad.

Ahoj Lenko.Ja jsem po tydnu nacviku HSS zaznamenala ulevu pri stani a chuzi.Pristi tyden jdu na posledni pravidelne cviceni a pak budu dochazet preventivne 1xza 3týdny.Ano i penize jsou tady jine nez v Praze,kde castky zacinaji na 1OOO,-Kč/0,5hodky(jen ze znamosti).Nyni za 2 mesice citim,jak prichuzi a dalsich dennich cinnostech se zpevnuje brisko automaticky.Jsem jen zvedava,jak to bude vse vypadat na podzim az se ochladi.No uvidime.Panove nepisi,jelikoz uz se uzdravili,vis?A hlavne jsou ziviteli rodin a tak nesmi bedovat,ale vydelavat korunky.Koukala jsem na meho manzela jak vetsinu pohybu dela automaticky a spravne a my se to musime ucit.I postaveni patere ma uplne jine(nyvystrkuje zadek,ale ma ho podsazeny).To jsme cele my,zensky:-))Kolo jsem jeste nezkousela,ale uz si asi na nej take sednu.Preji vam krasny vikend a zadne flakani:-))

Ahoj holky, kluci nějak nepíšou - asi ty dovolené. Já se příští týden chystám na pár dní na kolo po Šumavě. Snad to půjde. Včera mě nesmírně bolestivě brněla levá noha, ani cvičení nepomohlo. Vzpomínám na dovolku u moře a na plavání. Zatím Čau!

Hezky den preji vsem. Tak jsem byla u noveho terapeuta na nacvik HSS. Mlady, velmi nesmely, leč velmi prijemny pan. Po prohmatu mych zad naznal, ze je mam tesne nad jizvou zablokovyny, cviky z nem, jsou tak pro prvnacky a jsou dobre jen na kratky cas po operaci, jinak dal, ze je nemy vyznam cvicit.celkove me prohledl, chuzi, cviceni atd. Zaver- za pul hodky jen 200kč, coz je slusny, naucil me zatim jeden cvik/ je dost narocny, zatim se ho ucim/, postupne me nauci celou soustavu, za tyden jdu zas. Ale co je skvely- druhy den me bylo fajn, tak lehce, dalsi den uz se to pomale vracelo, ted je to ve stejne fazi. A zacala jsem v noci dobre spat, vubec me neboli otaceni z jednoho boku na druhy.Takze po prvni schuzce je to O.K. a doufam, ze se to bude jen zlepsovat..
Taky jsem podala zadost do lazni, zamluvila termin na zač. listopadu a muj obvodak me doslova rek, ze musim nastpupit do sesti tydnu.Tak se zase vsechno meni..
Jinak holky Vam vsem drzim palce at je Vam fajn a nic neboli. Samozrejme na pany taky nezapominame, ze? Ale oni na nas asi ano. Uz nas kluci malo nastevujete, nehlasite jak Vam je , jake nastaly u Vas zmeny.. Tak doufam, ze se polepsite. Zatim papa, mejte se faj

Ahoj Katko,ja jsem si to myslela.Ale pozor,on ti uvolní Vojtovou metodou,ale nejak mi neukazal,jak zpevnit HSS.Rekl,ze musim dychat do mezizebernich svalu,brichem,...ale ne jak!Tohle me naucili v Plzni behem 10min.Je potreba,krom,toho uvolneni jeste pracovat na sobe sama.To si pohlidej a pripadne se ho na to zeptej(za ty penize!).Klaro,ja te obdivuji.Mas to vsechno srovnane,ale je toho na tebe hodne.A telo se brani i daleko mensi zatezi.Pokud neni jistota,ze jsou zada zpevnena cvicenim,pak je fakt lepsi koukat na zarostlou zahradu a na malovani si pozvat "souseda":-))vse se vetsinou zhorsuje s vekem a nikdo z nas tomu neveri,pokud ho to nepotká.U zen navic jeste velkou roli hrají hormony a jejich vliv na VSE!Jen doplním,nic neprehanet a nezapomínat na odpocinek.

Když jsem otěhotněla, byla jsem 7let po operaci a brala jsem to tak, že jsem zdravá a nebude nic problém. Po operaci jsem hodně (ale rozumně) cvičila a těhotenství jsem se nebála. Snažila jsem se moc nepřibrat, chodila jsem na těhotenské plavání do Juklíku a dokonce jsem 2měsíce před porodem měnila byt za větší. A to podotýkám, že mě právě chvíli před tím opustil manžel a od té doby jsem na to všechno sama. Rodila jsem císařským řezem, ale ne kvůli zádům, ale měla jsem vysoký tlak. Bolesti v zádech žádné, ale stále jsem myslela, že musím vše zvedat z podřepu, žádné prudké pohyby, ale v pohodě. Dnes jsou dcerce 3 roky. První vážnější problémy nastaly před třemi týdny, ale jen a jen mojí vinou, vymalovala jsem sama velký dům, 8místností, sekala zahradu atd... Poslala jsem email panu doktorovi do vojenské, mám tam jít příští čtvrtek. Na pomoc s malou využívám pouze její ségry, ty už jsou na střední a já poctivě prohřívám záda, mažu arnikovou mastičkou, dělám si reflexku, dívám se na televizi a nechávám spustnout dům. Před třemi týdny jsem přestala cítit pravou nohu, křeče do lýtka, nemohla jsem vůbec sedět, chodit. Dnes je to ok. Nevím o zádech, do nohy se vrací cit. Na kontrolu ale pojedu a budu poctivěji cvičit.
Nejsem žádná XENA bojovnice, celkem jsem dost padavka, ale právě tahle nemoc mě utvrdila, že si to člověk prostě nesmí v žádném případě připouštět, jinak je to konečná. Jde o psychiku. Hodně pomáhá. Co se týká lékařů, tak doporučuji pana doktora Masopusta z vojenské nem. Ten Vás nabije optimismem a má na neurochirurgii ambulanci každý lichý čtvrtek. Specializuje se na bolest, diagnostikuje kdy je jaká léčba vhodná.
Mějte se! Klára

Ahoj Olino, chodím právě také k mgr. Rychnovskému, tak to jsem ráda, že Ti také pomohl, i když jak píšeš, to dopadlo, jak to dopadlo, máš ale pravdu...je to vše na nás a na zodpovědnosti...držím moc palce :-)

Ahoj Katko.To,co popisujes jsem zazila take pred 13 lety.Prusvih byl ten,ze jsem cvicila jen pri zacinajicich bolestech zad.Ze zacatku to nebylo tak strasne(postavila jsem dum,procestovala sluzebne celou Evropu,hrala golf,..)vse v pohode,ale s pribyvajicim vekem je potreba myslet na sebe cim dal vic a ne naopak.Operace me letos neminula,ale dobrých 13 let aktivního života!Chodila jsem k Mgr.Rychnovskemu v Praze 6 let(posledních).Dnes mam take dobreho fyzioterapeuta a jsem si jista,ze kdybych na sobe zapracovala jako to delam dnes,tak jsem na operaci jit nemusela.Jen malo z nas prizna pravdu,jak to opravdu bylo a vetsinou si za zhoršeni stavu muzeme sami(dispozice dedime).To je nazor muj,je mi 49 let a jsem 7 mesicu po operaci L4/5.Zdravi jsem si musela tentokrate vybojovat sama a nebylo to jednoduche nez jsem nasla odbornika,ktery me naucil znovu chodit,pohybovat se,...díky Mgr.Lutovskému a jeho kolegům v Plzni!!!

Ahoj Kláro.To,co jsi napsala je pravda.Pro me je nejhorsi stres,ale jak se branit.Jakmile zacnes pracovat,tak to proste jen tak nejde "byt nad veci".Nekdo to umi a nekdo ne.Ale co me zaujalo na tvem prispevku je,ze vetsinu veci mas pod kontrolou a co zmeny v tehotenstvi? Toho bych se s nemocnymi zady bala nejvic.Mam ted na mysli kostru i svaly(jsem zenska sestra).A to nepocitam,ze 1/2 roční dítě váží cca 6kg a nechodí!Manipulace s ním je nárocná i pro zdravá zada.Drzim ti palce,aby se potíze neopakovaly,deticky nezlobily a babičky fungovaly pole potreby.

Možná nechávám rovnou odkaz na stránky toho pro mne "zázračného" zdravotnického zařízení nebo spíše kliniky. Budu se přesouvat s malou mimo Prahu na chatu a nebudu mít nějakou dobu přístup na internet. Je to tedy "avete-omne.cz".
Přeji vám všem stejnou úlevu a užívání si normálního života... :-)

Ahoj všem, psala jsem do této diskuze párkrát v dubnu, květnu tohoto roku, sledovala ji i celý červen. Od začátku roku, jsem se potýkala s podobnými problémy jako všichni tady, s nálezem výhřezu ploténky mezi 4.,5.obratlem 9mm, prošla jsem si nemocnicí, kde jsem pár dní ležela úplně nehybná, pak 3 týdny na kapačkách, skončila jsem nakonec na Homolce, kde mne již dali termín operace. Pak jsem ale náhodou přes manžela v práci "narazila" na jednoho neuvěřitelného terapeuta, žáka doc. Koláře z Motolské nemocnice. Byla jsem už opravdu zoufalá, ve 35letech s 3letou holčičkou na mateřské, neustálé bolesti, vlastně 3měsíce neustále na práškách. Necítila jsem už určité části na lýtku, nártu pravé nohy. Tento "zázračný" lékař nebo on je vlastně magistr mne během první návštěvy dal zas neuvěřitelnou naději, že to zvládnu i bez operace, můj stav se o 50% zlepšil, při další návštěvě mi jako jediný z lékařů (a to jsem jich obešla opravdu dost) vysvětlil výsledky MR a vůbec čeho je můj výhřez důsledkem. V mém případě mi prý sport vůbec nepomáhal. Mám úplně rovnou páteř, chybí tam to klasické prohnutí a tak tlak na spodní obratle je obrovský. Je to prý záležitost, vzniklá již v kojeneckém věku... Dnes jsem absolvovala 4.návštěvu u něj, musím říct, že o ploténce vůbec nevím, je to zázrak a nechápu to do dneška, i mé okolí nad tím kroutí hlavou.
Musela jsem to sem napsat a případně dát kontakt i ostatním z vás.
Návštěvy jsou tedy hrazené a částky jsou možná pro někoho vysoké, ale za tu cenu, že se zase hýbu, normálně funguji bez prášků, bolesti, zvedám i těžší věci, když je to nutné...nejsem na tom zrovna finančně nejlépe, ale přiznávám, že bych byla ochotna zaplatit i mnohem více...právě proto, že mi jako jediný z mnoha doktorů ve všech možných nemocnicích, rehabilitačních pracovníků, pomohl...a to během krátké doby. Pracuje na základě uvolňování ztuhlých svalů, které se v místě výhřezu a i na dalších mistech těla stahují...nejsem odborník těžko se mi to popisuje, pokud byste někdo měl zájem, můžu tu na něj nechat kontakt, případně zodpovědět další...

Ahoj všem. Nejsem odborník, navíc si myslím, že co člověk, to jiný způsob léčby, obzvlášť u výhřezu ploténky, ale ráda bych zde uvedla svoje zkušenosti, třeba jako radu pro někoho, kdo je teprve načátku této nemoci, abych ho ušetřila někkterých zbytečných chyb...
Je mi 38, od 21let jsem 4krát ochrnula, přibližně 6krát jsem byla v nemocnici a jednou mě operovali na výhřez bederní ploténky ve vojenské nemocnici.
Trpěla jsem na ischias = bolesti bederní páteře, ztuhlost. Podcenila jsem to a když to bylo akutní, šla jsem k chiropraktikovi. Výsledek - výhřez.
Tady jsou moje postřehy:
- pokud začnou bolesti beder. páteře, okamžitě ukončit jakoukoliv činnost, děti předat babičce, kamarádce, zapomenout na celý svět a soustředit se na záda!! Nedělat produké pohyby, na posteli se jen zlehka otáčet, nahřívat záda pohankovým polštářem, mazat gelem proti otokům a jíst AESCIN proti otokům a brufen.
Všeobecně je nejlepší prevence svalový korzet. Posilovna. Někdo tady psal, jaktože sportoval a skončil s výhřezem. Je sport a sport. Sportujte cíleně, abyste byli zdraví, tedy zaměřte se na BEZPEČNÉ cviky na zpevnění svalů kolem páteře a vykašlete se na tenis, lyže, běh, skoky, atd, a u všeho platí s rozumem.
Když už vás to postihne... Nezoufejte. Mně trvalo 7let, než jsem se dostala pod kudlu a v té době jsem jen občas měla stavy nemohoucnosti, porodila jsem druhou dceru a plnohodnotně jsem žila.
Naučila jsem se ale nevstávat z postele z leže na zádech, ale z boku nebo ze břicha, naučila jsem se nesprchovat horkou vodou a hlídala jsem si průvan, snažila jsem se být štíhlá a pevná, nestresovala jsem se, pomohlo mi i reiki a úžasná je na uvolnění reflexní terapie, kterou lehce zvládnete jako první pomoc sami (po zaškolení)
Velmi doporučuji tyto stránky: http://www.volny.cz/novacka/studium/studie/studie.htm
a vůbec McKenzie metodu.
No a když jako já dojdete tak daleko, že selže v jednu dobu všechno a skončíte na operačním stole, tak nezoufejte. Já byla před operací zcela chromá, 4měsíce, po operaci jsem byla za tři týdny v pohodě.
Můj názor je, že není dobré, pokud to jen trochu jde babrat se pak kolem invalidního důchodu. Mně osobně pomohla změna práce, přestala jsem sedět. Ale jít do ID, nějak mi připadá, že si to tahle operace ne vždy zaslouží a že se člověk tak trochu sám dobrovolně tlačí do pozice nemocného. Pokud Vám ale operaci udělají tak jak mají a můžete se hýbat, pokud cvičíte a pozitivně myslíte, běžte do práce a neseďte doma.
Jo ještě jsem zapomněla. Nepoužívejte zpevňovací pásy kolem zad. Na chvíli vám to uleví, ale přestanete používat svaly.
Držím všem nemocným lidem palce. Vím, že je to na hlavu najednou ulehnout v bolestech a čekat, co bude. Já jsem po operaci hodně cvičila, porodila jsem pak i třetí miminko a dnes jsem v pohodě. Jen mi ta záda občas připomenou, že mám zvolnit tempo a víc na ně myslet.
DRŽTE SE!!!!!

Franto a všichni, já jsem byla zvyklá cvičit od mala, chodila jsem kam jen to šlo. A právě v 25ti mi začaly problémy s páteří. Po několika letech mi byly zakázány veškeré aktivity v tomto směru, směla jsem jen plavat a cvičit rehabilitační cviky. Pravda ej, že jsem vždy měla sedavé zaměstnáni.No a jak už sem píšu, víte, že před nějakou dobou jsem stejně musela absolvovat operaci. Můj otec měl poměrně težké postižení páteře od narození. Tak nevím, nechci to na to svádět.

Olino, mas pravdu v tom ze hodne veci zdedime ale v pripade bolesti v zadech, vyhrezu plotenky si za to muzeme sami. Pokud bychom od svych 25 let veku denne cvicili cca 15minut cviky na zpevneni zad a trochu min sedeli a vic se pohybovali, spravne zvedali predmety atd. vubec bysme na zadnou operaci nemuseli.

Zdravim, jsem 3,5mes po operaci a jsem v pohode, cvicim jen obcas, ale melo by se kazdy den jenze se nechce. Zacal jsem jezdit na kole, chodim na ryby a do prace jen obcas. Takze celkove jsem hodne pribrzdil. Lenko na RHB jezdim do nemocnice v Novem Meste n/M. jsou tam fakt dobry ale je tam dost narvano, napr. zdaraky tam vubec neberou. Jak jsem tady kdysi psal ze sem chodi vetsinou lidi co maji bolesti a potize a i ja se musim priznat ze kdyz se mi ulevilo uz sem tolik nechodim. Proto muj mailik kdyby nekdo neco potrebnoval akutne fedask"centrum.cz mejte se fajn.

To jsem rada,ze jste se "holky" ozvaly.Tak přece jen se posouváme kupředu,každý svým tempem.Lenko,jsi na tom jako ja pred mesicem.Az fyzioterapeut me prave pomohl radami a cvicenim HSS k tomu,co mě scházelo(delsi chuze a stani).Tohle zalezi na postaveni tela a kostry(dedicne)a "prohybani" se v krizi.Jsem asi strelena,ale pozoruji lidi na ukice a kazdy ma jine postaveni tela.Zvlast panove maji drzeni a chuzi,kterou ted piluji ja:-))proto se zrejme tak rychle vraci do normalu.No a pak ty vyjimky,ktere "nevystrkuji pozadi" a maji pevne brisko!A v tom je ten vtip!Ale ver,ze staci fakt malo.Dokonce mi rikali na fyzio,ze meli i lidi,kterym se nerviky probraly po 1,5 roce...asi maji pravdu,citim to sama na sobe.A to mi rekli,ze zmeny pocitim tak po 4 měsících!Petro s praci nepospíchej.Znam lidi,kteri sli do prace po 6 tydnech,ale take se vsichni vratili do 5let na dalsi operaci.Také jsem pochopila,proč v čekárnách před neurochirurgickou a neurologickou ordinaci nenajdete letak,který by popisoval,radil,poučoval pacienty s touto diagnozou jako je tomu v jinych prípadech.Proste to nejde,jelikoz kazdy zákrok je jiny a i my jsme kazdý z "jineho testa" a se svoji genetickou vybavou(bohuzel,vetsinou dedime ty spatne veci).Drzim vsem palce,v laznich si to uzivejte.Byla to moje nekrásnejsi dovolena v zivote!Libus vzpominam si na Tebe pred operaci,jak Ti bylo a dneska uz si chystas kostymky do lazní:-)) to je bezva.Jinak na kolo jsem jeste nesedla,bojim se padu.Uz jsem si ho alespon umyla:-))...uz jsem byla 2x na golfu(jen patovat).Mejte se krásně.

Zdravím všechny.Vrátila jsem se po 14 denním pobytu na rehabilitačním oddělení Fakultní nemocnice.Naučili mě tam chodit.I když sem tam ještě zakopávám.Záda nebolí zato nohy jsou v dezolatním stavu.Vůbec si nedřepnu,když se postavím na špičku stále se propadám.Mám za sebou první neurochirurgickou kontrolu.Bylo mi kladeno na srdce,že musím změnit životní styl jinak se k nim vrátím.Jsem 9 týdnů po operaci.Dovolili mi jízdu na kole,plavání ,vše s mírou.Napsal mi poukaz do lázní Darkov.Slyšela jsem,že tam jsou příjemné sestřičky.Je to tam pod jednou střechou né jako v Čeladné.Tam jsou procedůry po různých budovách.Zase prostředí k vycházkám krásné.
Každý fyzioterapeut cvičí jiným způsobem,je třeba vyzkoušet všechno.Je fakt že sportovní terapeuti to dělají razantněji a lépe.
Pa pa pa

Zdravím, jsem měsíc po operací plotýnky. Je mi skvěle. Nic mě nebolí, ujdu v pohdě 6 km, víc jsem zatím neměla příležitost zkusit, vydržím i poměrně dlouho sedět. Cvičím každý den cca 20 minut protahovací cviky. Je pravda, že mě trochu brní noha, ale o bolesti se mluvit nedá. Mám i necitlivou část hýždě a to dr. řekl, že už se citlivost nevrátí. Ale to mi opravdu nevadí. Doufám, že to takhle vydrží a budu konečně normálně fungovat - to znamená do práce, na kolo, na lyže atd. Myslím si, že tak za měsíc bych to zkusila do práce. Už se fakt těším. Přeji všem před operací a po operaci, aby se nejdříve uzdravili a mohli se zařadit do "normálního života".
Mějte se a hlavně to zdravíčko

Ahoj vsem- tak jak jsem na tom ja po 5 mes. po operaci?Bolesti pred a po jsou pryč/ty vystrelovaci az do nohy/.Chuze na dlouhe trate mme porad nejdou, s bidou tak 2 km a mam toho dost. Na noze pareza stale pretrvava, myslim, ze od op. se noha nezlepsila co se citlivosti tyce vubec, neudrzim se na spici, stale napadam. Vsichni me rikaji, ze to chce cas, ale ja uz vim, ze s tou nohou toho moc nenadelam, proste nerv byl moc poskozeny..V noci mam ted spani nic moc, kazde otoceni citim. Zada by uz sli, ale casem to bude urcite lepsi. To za sebe, doufam, ze vas nestrasim, ale pisu tady uplnou pravdu. Proste se fyzicky vubec necitim, noha me pracuje tak na 50%.
Mam vypsane lazne, nejspis Hodonin, tam maji volno az zacatkem listopadu, nebo Trebon. V pondeli jdu k novemu terapeutovy na nacvik HSS, tak dam potom vedet. Delam pro pro zlepseni stavu maximum, takl doufam, ze se to jeste pohne k lepsimu. nebojte normalne funguju, jen casto musim odpocivat a nezvladam, to co bych chtela.
Oli, tobe drzim palecky, at je to tak i nadale. Meli jsme obe ty plotny dve, takze mame narok na delsi lecbu.
Tak zatim papa, mejte se

Také zdravím dnes mě p dr. napsala Lázně a šupajdím tam 1.září na celý měsíc a ještě mohou přidat 14 dní.Moc se těším protože nemám skoro žádné bolesti akorát noha stále jemně brní ale jen když to přeženu.Jinak chodím cvičit senzomotoriku a jinak se mnou nikdo nic nedělal tak sama cvičím dle návodu z Prahy. Je teplo a to záda potřebují tak se zase mějte. jo a chodím do práce na 8 hodin.Fajn že.