operace páteřní ploténky

Souhlasim s Vladimirem,jen s malym doplnkem k lazmim.Pro nas zeny vyznam maji v tom,ze si tam odpocneme po psychické strance,ktera hraje velkou roli i v obdobi rekonvalescence.Proste se nemusime o nic a nikoho starat:-))..jen o sebe.Tohle je uzasne,v mem pripade to byly 1.lazne za 50 let:-))

Ahoj Evzene.Tak to jsi asi jediny muzsky v mem tivote,ktery mi poslechl:-))a uvidis,vyplati se to!Hodne zdravi a krasmy pobyt v laznich.Hlidej si ale vse,co tam s tebou budou delat-NE ROTACNI POHYBY!Tanecek ano,to soucast psychoterapie:-))

Pro Janu P.Jani nevím,ale podle toho co pises,tak nemuzes cekat,ze te nekdo nekam posle v dnesni dobe.Musis si jit za vsim sama!Hledat,vnucovat se a obihat!Pro tve zamestnani by stacilo"jen" se naucit spravne sedet.Neucit=natrenovat-doba 4-5 mesicu!RTG vys.nestaci,podle tohoto vysetreni preci nemuzes jit na operaci!!!!!Potrebujes CT(computerova tomografie)a MR(magneticka rezonance).Kdyz na sobe zapracujes,pevnou vuli a poctivim cvicenim tak verimze operace nutna nebude.Zamysli se a vyzkousej to,co jsi zatim jeste nezkusila.Operace je na poslednim miste!!!!!

"jen to" čekání na operaci je velice nepříjemné pokud jsou bolesti.

Po delší odmlce se znovu ozývám. Na operaci ploténky L5/L4 jsem byl v letos v březnu. Pooperační bolesti na druhý den se nedaly vůbec srovnávat s tím co bylo před tím, kdy jsem bolestí již týden nespal - nenacházel jsem žádnou polohu abych bolest zmírnil - výhřez tlačil přímo proti kosti na hlavní nerv do levé nohy. Operován jsem byl v Baťově nemocnici ve Zlíne prim. Filipem. Jsou zde jedni z nejpepších odborníků s dlouholetou praxí - vřele doporučuji, před operací vše rádi vysvětlí, na pokojích jsou pacientům k dispozici detailní materiály, které podrobně popisují výkon a zdůvodnění kdy je operace nutná. Po operaci jsem byl třetí den vertikalizován, 2 měsíce jsem nesměl sedět - dodržel jsem to. Každý den ráno cvičím (nikdy jsem nevynechal) posilující cviky na zádové a břišní svaly. Stav se mi každým dnem zlepšoval a dnes se cítím velmi dobře. Někdy záda trochu pobolívají (při změně počasí) ale jinak žádnou bolest necítím. Lázním jsem se vyhnul po zjištění, že mnohým spíš uškodily, než prospěly (společná cvičení pro různé druhy postižení jsou spíše na škodu). Podle mého názoru by cvičení mělo být směrováno cíleně pouze na vaše poškození páteře. Při ambulantním rehabilitačním cvičení (měsíc po operaci) jsem se od odborníků všemu naučil. Podle mého názoru jednorázové lázně nepomohou, chce to soustavné cvičení. Všem, kteří mají obdobné obtíže jaké jsem měl já, operaci vřele doporučuji. Je to velký zázrak. Operace se dělají pod mikroskopem po vyšetření mag. rezonancí, nebo CT, chirurg přesně ví co má a může ve vašem těle provést. Před operací jsem měl několikaměsíční trápení - nesnesitelné bolesti se jen stupňovaly a nakonec mi nezabíraly ani nejsilnější léky proti bolesti vč. injekcí ...Nyní jsem "fit".

Ahoj, já jsem jiná Jana než Jana P., už jsem taky psala, operovali mě v Motole (moc chválím). Moc jsem se snažila všechno rozcvičit, pak jsem stejně skončila pod kudlou. Rázem bylo po problémech, nelituju toho. Měla jsem obrovský výhřez, ploténka ve finále praskla a já jsem byla "na vozík". Nebýt té operace - nevím, jak bych dopadla. Dnes normálně funguju, mám práci, sportuju. Jestli někomu zodpovědný lékař operaci doporučí, ať na ni jde.

Ahoj všichni stateční, kteří se rozhodli pro operaci. Děsí mě, že ještě v dnešní době je možné, že lékař nevysvětlí pacientovi, co se mu s tělem stalo a jakým způsobem bude operace probíhat. Víte alespoň, co se stane s výhřezem ploténky? - převis odstřihnou, vyndají bez náhrady, nebo voperují implantát? Mám výhřez L5/S1 s kontaktem na nervový kořen, 10 zoufalých měsíců..... stav se ale lepší. Z Institutu McKenzie mě informovali, že výhřez se zpátky nedostane, ale cíleným cvičením se zatlačuje do svalů, které se musí neustále posilovat, aby výhřez udržely a ten nebrnkal o nervový kořen. Může prý nastat stav, kdy je výhřez cvičením uskřípáván, přestane být vyživován, odschne a vstřebá se. To jsou takové ideální stavy, nevím, jestli je to kec (byla jsem na tom psychicky hodně blbě) ale moc hezky se to poslouchalo!!!!!!!!

Ahoj opět všichni,
myslím Jano aby ses nebála operace. Své problémy jsem tu již zmiňoval.Můj příběh si můžeš přečíst zde. http://diskuse.doktorka.cz/operace-paterni-plotenky/archiv/2730/
Také je mi 45let, také jsem měl dlouhá léta problémy ze zády které se stupňovaly, také jsem narazil na neochotu neurologa, také jsem si musel pomoc vyhledat sám. A dostal jsem se až na Homolku i když jsem z Jihozápadních Čech. A nelituji. Jsou tam opravdu odborníci na páteře a myslím že se nemusíš strachovat toho kdo tě bude operovat. Mě operoval MUDr. Prokop. Operace trvala asi 1,5hod, vstával jsem druhý den a den ode dne to bylo lepší. Po operaci za mnou přišel doktor zeptat se na stav a vysvětlil mě co vlastně dělal. Jen to chce se nestydět a na všechno se ho zeptat. Mi pacienti to bereme jako něco ohromujícího co oni páni doktoři dokážou, ale oni to berou jako každodenní rutinu, proto se ptej a ptej... Mám udělanou tzv. dinamickou stabilizaci takže šrouby. Jak to tu čtu moc nás asi se šrouby tady není. Nemohu posuzovat stav po operaci plotének bez stabilizace, ale co se mě týče já si moc naříkat nemohu. Opravdu se stav každým dnem po operaci lepší. Chodím na procházky, cvičím a i na míči, 3týdny jsem si nesměl sednout což jsem se snažil dodržet. Codil na rehabilitace, do bazénu. Po 2měsících jsem byl na Homolce na kontrole. Udělali mi RTG a vše OK. Řekl jsem si tam na RTG zda by mi to mohli stáhnout. S ochotou jim naprosto vlastním mi to dali na CD takže jsem doma ohromil ženu snímkem mých šroubů v obratlích. Jsou to opravdu machři... Dnes po více jak 3měsících po operaci normálně sedím, chodím, snažím se prostě fungovat. Ještě se tedy úplně neohnu, někdy cítím levou stranu jako by se zasekle což tedy dost zabolí. Snažím se dávat pozor na pohyby v krutu, neskákat, nic těžkého nezvedat atd. Spíše mi vyhovuje pohyb než ležet. Tělo si samo řekne jaký pohyb je pro něj nejlepší. Ale je to nesrovnatelné se stavem před operací. Vrátilo mě to do života, hlavně duševně. Od listopadu loňského roku jsem bral samé prášky na bolest, na uvolnění svalů, injekce, kapačky, opichy a bolest stále neustupovala, ba naopak. Do toho ta neochota lékařů a stálé výčitky posudkové doktorky že si vymýšlím. Dnes žádné léky na nic neberu a těším se na vánoce. Neurolog mi poslal žádanku na lázně - bohužel žádná Třeboň jak jsem si myslel, ale Jánské Lázně, ale to až asi v březnu po půl roce po operaci. Jo a Olino, dal jsem na tvé rady a nechal se oočkovat proti chřipce. Takže paráda, co víc si přát... :-))

Ahoj Nikolo,
na operaci jsem byla v cervnu letosniho roku. Operace vyhrezu L5/S1. Zadne zelezo nastesti v tele nemam, ale i tak to neni sranda...Je mi 29...Po operaci mi je mnohem lepe a naprosto souhlasim s Martinem - muzu delat vlastne vsechno, vracim se zpatky ke sportu a uz ted muzu rict, ze kdyz se nehybu, zada boli..a bohuzel bolet cely zivot budou, ale bolesti zmirnit, nebo z nich udelat jen obcasnou zalezitost muzes prave cvicenim. Operace se neboj, slza mi sice na operacnim sale ukapla, ale bolesti po operaci byly vlastne jen bezprostredne po ni a pak se to den ode dne lepsi a to neprehanim. Kdyz to mam srovnat, byly rozhodne mensi nez bolesti pred ni. Doporucuju a chvalim Homolku v Praze.
Takze hodne stesti a hlavne zdravi :-)

Na Homolce jsou nejlepší odborníci na operace páteře.

Olinko, Hanko i Majko, moc a moc Vám děkuji za odepsání a za Vaši reakci na můj problém. Opravdu na tom nejsem psychicky dobře. Byla jsem vždy zvyklá pracovat, nikdy jsem nebyla nemocná a nikdy nepromarodila ani den za rok. Ovšem od 40 let marodím tak 5 dnů za rok s chřipičkou. Už to nejde přecházet tak jako dřív, i těch pět dnů někdy musím za rok vysadit a zůstat doma i když se to týká jen chřipky. V současné době mám chřipku,tudíž je šechno bolestivější. Vlastně jsem před dvěma lety byla nemocná se zády 3 měsíce, měla jsem něco podobného, ale ne v takové míře, chodila jsem do práce a vše samo odeznělo pomalu. Jednoho dne jsem se probudila a nic nebolelo.Také jsem první měsíc nemohla na nohy a bolesti v zádech byly veliké. Neotočila jsem se v posteli, myslela jsem, že budu chromá. Ale všechno jsem v breku a s práškama vydržela. Asi málokdo tomu věří, ale je to tak. Byla jsem ale jen na RTG a nález byl negativní. POslala mne ještě na RTG kostí, ale vše bylo také v pořádku. Neuroložka mi řekla, že mi nic není a že mohu cvičit tak, jak jsem cvičila doposud. To bylo vše. Tím se mnou skončila. Žádné doporučení rehabilitace, žádné doporučení fyzioterapeuta vůbec nic. Když mne začaly tyto problémy v létě, vyměnila jsem neuroložku a šla k jiné.v Po dvou letech se mi právě vše vrátilo a o mnohem hůř, nemohu se vůbec zbavit bolestí, i když také ustupují. Největší bolest vyolává sezení. (V práci sedím) Tam je něco, co dost vadí a vadí i nohám, protože to právě vystřeluje i do stehen a tuhnou nohy a někdy brní ty paty. Ale jak říkám dá se to vydržet. Nechtěla bych, aby se to zase tak za dva roky nebo i třeba za pět let opakovalo. I když už nyní vím, že nikde není záruka, že ten výhřez se opět nebude opakovat. Páteř opravdu nevymění. Ale snad by pomohly od tady toho problému. Budu o všem ještě moc přemýšlet. Jinak jsem z Chomutova. Na operaci bych měla jít na Homolku. Žádného lékaže neznám. Jen ta jména, která jsem pročítala zde na diskusi, nebo někde jinde na netu, tudíž jsem řekla, že je mi jedno, který doktor by operoval, že opravdu nikoho neznám a že věřím, že vše dobře dopadne. I přestože mám termín na únor, stále si nejsem jistá, zda jsem udělala dobře(operace), ale moc děkuji za příspěvky a o všem budu ještě přemýšlet. Zatím Vás zdraví Jana

já bych taky uvítala kdyby se tu našel někdo kdo má titanovou plotýnku a šrouby,aby mi napsal co čeká mě.Budou mě řezat ze předu i ze zadu.Primář mi to sice vysvětloval,ale lepší je to od někoho kdo to zažil.Ahojky všem.

Díky Majko za doplnění,souhlasím.

Ahoj Jani moje operace trvala asi 3 hodiny a hned po probuzení mě odvezli na normální pokoj.Taky jsem hned volala domu.Z postele jsem vstávala třetí den po operaci den operace se nepočítá s rehabilitační sestrou.Hned druhý den jsem začínala cvičit.Sedmý den jsem jela v leže sanitkou domu.Tři měsíce jsem si nesměla sednout jen na záchod jo.Takže jsem i jedla v leže.Po třech měsících jsem začala chodit na rehabilitace.Tím bych skončila protože můj případ je komplikovanější.Ještě k neurologovi já jsem ho musela změnit taky mi nic neřekla a byla strašně náladová.Tak ti přeji hodně zdraví a pokud možno bez operace.Pokud by to však nepřestávalo a bolest hlavně v nohách přetrvávala raději se s někým poraď.Poškozený nerv se špatně a pomalu obnovuje.Vím o čem mluvím jsme stejně staré.Mohu se zeptat od kud jsi?Ještě jedna věc kdybys musela na operaci tak je nejlepší si o té nemocnici hlavně o neurochirurgii něco zjistit i o těch doktorech a podle toho si domluvit dopředu kdo tě bude operovat.Když s tím lékařem budeš mluvit dopředu tak budeš klidnější.Ahoj

Jani,ja si myslim,podle toho co píšeš,že jsi schopná na sobě ještě zapracovat.Pokud budes mit aktivni svalstvo,dokazes se "zpevnit" treba na prechodu pri cekani na zelenou nebo pri nakupu v marketu.Pokud jsi schopna zit bez leku a jen obcas se nevyspis,a to diky nervum,ktere obcas zklidnis necim na spani,tak je to v pohode.Ale positivni mysleni má i na tyto stavy obrovsky vliv.Jakmile mam nejaky stres,ihned zacnu zada citit.Nechala jsem se uz naockovat i proti chripce,protoze se nedovadu predstavit,ze na tyden ulehnu.Jinak k operaci.Nejdriv bys mela prejit od neurologa k neurochirurgovi(na neurochir.budes take operovana).Ten ti podle vysledku CT,MR nebo RTG rekne,co ti vlastne je a co by se operovalo.Pokud ti nerekne,musis se ptat,je to tvoje zdravi a ty rozhodujes,co s tebou bude dal.Pak si ambulantne zaridis predoperacni vysetreni(vse ti daji na neurochir.amb),s tim jdes ke svemu obvodnímu lekari a ten ti vypise zadanky podle pokynu neurochir.amb..Tohle se dela v okamziku,kdy uz ti neurochir.da termin operace a vysledky by nemely byt starsi nez 14dni nebo jak ti urci v nemocnici(nekde chtějí tyden,...).Den pred operaci by se ti mel prijit predstavit operater(pokud nejsi s nekym uz domluvena predem),anesteziolog(overi si nemoci,ktere si lecis).A v den operace myslis na krasnou dovolenou u more,naplanujes si aktivity do 99 let a nis neresis.Samozrejme probehnou drobne upravy operacni rany,bandaz nohou,podavaji se protisrazlive inj.,vse jako pred jakoukoliv jinou operaci.Postupy operace jsou tak ruznorode,ze i původni plan se muze behem operace zmenit.Napr. u me zacinali rezem na zadech,ale vedela jsem,kdyby se vyskytl nejaky problem,musi operaovat brichem(to vetsinou u rozsahlejsich vykonu s pouzitim implantatu a slozitejsi fixace).Po operaci bud se vratis na pokoj nebo jsi 24 hod. na JIP(pokoj pooperacni pece).To je na rozhodnuti lekare.Po navratu z op. salu jsem za 30 min .byla probrana a volala jsem manzelovi a detem.Zavedenou kanilou z op. salu kapou nahradni roztoky a bolest tlumi opiáty.Asi po 6 hod. jsem se lehce tocila na bok,jak mi bolest dovolila a za 48 hod. po operaci jsem vstavala a se se strou jsem sla na WC.No a pak se stav lepsil po setinach mm(u kazdeho je to jine,jak muzes najit v prispevcich zpatky).Za tyden jsem jela v leze sanitou domu.A pak jsem mesic lezela a dalsi zkousela chodit,ale moc me to neslo a bolelo,ale stale se stav zlepsoval.U kazdeho je to ale zase jine-viz prispevky.Popisuji SVUJ stav a je nutne to takto vnimat!Pokud budes cokoliv potrebovat rozvest tak napis na okazmirova"seznam.cz.Hezky vikend.

Milá Jani,
čtu si tvůj příspěvek a hodně mi to připomíná můj příběh. Chci tě povzbudit, ať to nevzdáváš! Jak psala Olinka, na operaci je vždycky čas! Jak už jsem psala,mám problémy se zády od června. Byla jsem 2x v nemocnici na kapačkách. S přístupem na neurologii jsem taky nebyla spokojená, nikdo mi nic nevysvětlil. Zkus si najít jiného lékaře, popkud nejsi spokojený s nynějším. Jestli můžu poradit, zkus si najít dobrého fyzioterapeuta, vezmi si s sebou zdravotní dokumentaci. Jak jsi psala o té bolesti v podbřišku. Já měla něco podobného, vystřelovala mi bolest stále do pravé strany, jakoby do vaječníku, na gynekologii bylo vše OK. Dnes je to týden co jsem navštívila poprvé fyzioterapeuta. Právě jsem dostala menzes a poprvé od června nemám vůbec bolesti. Měla jsem už hrozně rozhozenou psychiku a je pravda, že pokud nejsme v pohodě psychicky, léčí se špatně. Teď mám velkou naději, že na operaci v lednu nepůjdu :-)) ale je to hlavně tím, že vidím konečně nějaké zlepšení, to mě hodně nakoplo! Přeji ti, ať se rozhodneš dobře, do února máš ještě hodně času. Držím pěstičky! Hanka

Moc děkuji za radu. Jen jsem trochu špatně něco popsala - ty 4 km jem chodila pokud jsem byla zdravá a chodila do práce. Měla jsem vždy opravdu dost pohybu, nikdy jsem nelenivěla, ale zase jsem si dávala pozor pozor, abych něco nepřehnala (krom kola) Je mi 45 let let. Od mládí pravidelně kalanetika, cvičení na balonech a stále něco. Už jsem pochopila, že opavdu v rehabilitci to není, je to vše jak popisuješ. Nyní pokud chodím, tak když jdu déle jak 30 minut, tak se mi tlačí bolesti z nohou do zad, jako bych měla záda živé. Někdy je to ale už mnohem lepší někdy horší.Ale už jsem si na tu bolest zvykla. Léky jsem všechny vyhodila. Opět jsem celu noc nespala a o všem přemýšlela. Má doktorka nic pořádně neřekne. Jen mlčí, čučí a nic řekne, maximálně jednu, dvě věty. Nemá zájem. Všechno o páteři a výhřezu jsem se musela dočíst tady na této diskusi sama nyní a na internetu jak jsem mohla. Teď už mohu sedět a vydržím o něco déle u PC. Myslíš Olinko, že by jsi mi mohla popsat, jak a co následuje když se dostaneš do nemocnice? (Kdy se jde na operaci, jaká vyšetření se ještě dělají, kdy se dozvíš lékaře, který Tě bude operovat, vysvětlí Ti postup operace a co se děje po operaci) Prosím Tě, nezlob se, že takto otravuji, ale nemám nikoho kdo by mi tyto informace sdělil. Moc děkuji.

Ahoj Jani.Těžko se radí druhým:-))podle toho,co popisujes tak opravdu vsechny priznaky jsou od patere.Ale jestli nyní ujdeš 3xtýdně 4 km,pak bych také zkusila najít fyzioterapeuta.Mezi klasickou rehabilitací a fyzio je obrovský rozdíl.Je jasné,že v akutním stavu neni cviceni vhodné.Celkove je ale natolik dulezite,ze bez nej se do budoucna hybat nebudes!Musí se zacinat pomalu a hlavne cvicit pravidelne.V te fazi,ve ktere jsi ted,bych zacala posilovat brisni a zadove svaly a protahovaci cviky.Neni to nic narocneho,ale funguje to.Kazdy zname sve telo natolik,ze za cas dokazeme odhadnout vliv cviceni na nase telo.Ono se totiz do podobné situace muzes vratit i po operaci.Stalo se me to v laznich,vyhledala jsem nejlepsi maserku,ktera me po praci hodinu masirovala a dopadlo to nastesti dobre.Jinymi slovy to neznamena,ze po operaci jsi zdrava,jako po jiných operacích a nemusis nic delat.To je ten nejvetsi omyl,ktereho se dopousti vetsina odoperovanych lidi.Naopak,nikdy v zivote jsem na sobe tak nepracovala jako nyni po operaci.A vysledek?Naucila jsem se spravne sedet,chodit,ohybat a dalsi faze kazdodenních pohybu tak,ze dnes jsem pekla 4 hodiny cukrovi a vubec nic mi není!Sama na sobe citim,jak mam pevna zada a cela.Az nyni,8 mesicu od operace jsem rozhybala krcni a hrudni pater(operovanou mam bederni).Operaci a naslednou rekonvalescenci doslo k uplne jinemu prenastaveni segmentu patere,protoze si jednotlive casti snazi "pomahat".Jsem rada,ze jsem premohla strach,poslouchala jsem svoje telo a stale hledala dalsi a dalsi pomoc a rady,jak se vratit do norm.zivota.Je to drina,ktera se ale vyplati!Jinak necitlivost koncetin by nemela trvat moc dlouho,protoze utlacované nervy regeneruji pomalu a otok take mizi hooodne pomalu.Brala jsem po operaci 2 mesice Wobenzym a nic moc.Noha odezniva pomalu,ale mam už dny,kdy o ni ani nevim a beham po meste jako vitr.Posledni rada,ktera je hodne dulezita je,ze si musis sama stanovit hodnotu a kvalitu sveho dalsiho zivota tak,jak ho chces prozit.To je moment,ktery hraje roli i pri rozhodování se o operaci.Vse je "sazka do loterie",ale dulezite je verit v dobry vysledek.Byla jsem tak na dne,ze jsem si nechala 2x vylozit i karty.Nikdy pred tim,bych do toho nesla.Je mi to do dnes divne,ale vse vyslo do posledniho detailu.Dalsi zahada,kterou si nedokazi vysvetlit.Zadne cinnosti neprehanej a nezapomen na odpocinek vleze!Dobre si vse promysli a na operaci je vzdy casu dost,k té musis"dozrat" az vycerpas vsechny moznosti "jine" zachrany.Dobrou noc.

Nikolo,ja souhlasim s Martinem.Nepíšeš jak velký výhřez máš,ale to,co popisujes trva "pouze"rok.Ja bych jeste také zkusila fyzioterapeuta,posilila bych cvicenim svalovy korzet kolem patere,coz u tak mladeho oragnizmu nebude trvat dlouho,po 3-4 msicich bych vyhodnotila situaci a pokud se stav bude zlepsovat,operaci bych jeste odlozila.Je dost pravdepodobné,ze jsi v dobe urazu ulevovala krcni a hrudni pateri a zatez se posunula jeste o segment nize.Ja jsem docela dobre zila s vyhrezem 13let,necvicila jsem poctive!,ale postavila jsem barak svepomoci,hrala golf a delala uplne vsechno.Operaci bych nechala jako krajni reseni s ohledem na vek.Drzim palce ke spravnemu rozhodnuti.

Ahoj Nikolo, hlavu vzhůru! Nepises, jestli jsi zkousela konzervativni lecbu. Co kdybys zkusila fyzioterapii? Mozna se to jeste spravi. Jsi mladá :-)Pokud jde o sport po operaci, rozhodně neházel flintu do žita (můj příběh najdeš v příspěvku ze 30. 11. 2008 20:13:23, Martin