PANICKÁ PORUCHA PP8

HANKO-mně se agora rozjíždí na přechodu.Nekecám.Dnes jsem jakože telefonovala,i když měl muž obsazeno,jen abych přečkala s pocitem zalknutí a plápolání a že autaři na mě čumí do bliknutí zelené.

Hanko,já mám. Stát,nepanikařit,koukat vlevo,vpravo a sledovat zelenou ,červenou a ...prostě přejít.Blbá reakce,ŽE...taky mě TO však jednou čeká a nemine.Jémine.Měj se líp.

Jiřínku,poslala jsem fota:-).
Mám za sebou v pondělí město,dnes město krátce,konzultaci-výživa,hubnutí:-),cesta tam i zpět bez opory v podobě kočáru-opět jsem se zklamala,potvora agora:-(.No ale žiju dál no.
A protože bych to nebyla já,aby se něco nepos...,budu muset do města přímo na náměstí jiščo raz-v pondělí zakoupené Baťovy botky se mi po dnešním prvním užití uvnitř poněkud odlepily,hmhm.Já a reklamace,už ted mám návaly.Snad natrefím aspon na pí.prodavačku -mamku mé žákyně,co mi je prodávala v pondělí.
Dnes mám těch expozic vůbec povíc.Do města ráno za silnějšího deště,tam sraz s dědou a jeho paní,shánění plavek dceři k narozkám,nemilé počasí se střídalo s mými podivně nemilými pocity-Jak jinak to vyjádřit,nevím.
Vystála jsem pár minut ve spořce,šla na konzultaci tam i zpět sama,cesta tam docela v pohodě,zpět už začly známé stavy beztíže z dřívějška.Vyloženě jsem se na ně soustředila,jak bych si to snad chtěla podvědomě vyvolat a vyzkoušet své znalosti "v oboru" , následné reakce a donucovací prostředky ,jak situaci zvládnout,nezjančit se a dojít do určeného cíle.Ani se neptejte,co mi v tom pomohlo!!!Terapie cestou,kterou psychicky labilním boubelkám nedoporučuje 6 z 10 agorafobiků a pepkařů s odporem ke sladkému.( bebe sušenky cereál,kofila u jednoho PNS stánku, v nejhorší fázi téměř u cíle,kdy jsem se zatatými půlkami ,zuby a ostatními svaly,motajíce se jak káča, vlezla do dalšího PNS a krátce vybíraje něco k zakousnutí vyflázla 12 korun českých za 3bit-být či nebýt,tot otázka-a nehorázně sladkou vzpruhu,plnou kilojoulů sežrala motání nemotání.Vyšplhala jsem se do schodů v domě svého tatky,kde mé stavy přešly.Následoval oběd o menších porcích a...slabší výčitky svědomí.
Odpoledne ze školky nákup v ALbertu-kde opět vybrala jsem si tu nejblbější kasu.No nezdržovaly tam dvě ženský kvuli špatně namarkovaným cenám nanuků???!! Ještě že se se mnou dala do řeči paní za mnou stojivší taky s kočárem...pravila,že by to nebyla ona,aby se jí tohle stalo.I mně ...skoro pokaždé.Holky a klucí,taky terapie.Jedno dítě se vzteká a kroutí v kočáře,vám je vedro a vidíte dvojmo,svlíkáte si pod návalem horka kabáty či bundičky,druhé dítě leze a olizuje kde co,či si na pás u kasy strká tajně sladkosti,což s atakou v patách nestíháte uhlídat.A ty myšlenky frčí...
Zas nastala odměna.Holce zmrzku a sobě ,byť v pozdních to hodinách,Laté Macchiatto a Marlenka.Expozice v cukrárně zřejmá,když menší dítě s vřískotem nehodlá pustit z ruky nezdravého Jupíka své starší sestry,kolem dva obsazené stolky a my..ječíme.Za celý přeživší den jsem si muslea koupit apson dvě primule a dvě mini konvičky na špejli do květináčů a naaranžovala jsem si je v obýváku v porutěným košíku obě pospolu na stůl.
Jsem ze všeho nějak blééé.A tak nevím,zda radši nesedět na prdeli doma nebo chodit na psychologická sezení a učit se,jak takové bezva dny a situace zvládat v klidu,bez neurotických škubů ve svalech,jak prdelních,tak mimických a milovat nejen sebe ,ale i své okolí...a hlavně jak NEPODLÍHAT PANICE.

MĚJTE KLIDNÓ,DOBRÓ NOC A SLADKÉ SPI....-)

Jiři, na Lenku si pamatuji. Ona tam začala chodit dřív jak já.Ale vím o koho jde.

Hani,děkuji bohu, že k mě to postihlo,až tak pozdě/PP/, když už to tedy muselo být.Netrpím na návaly ani pocení ale to co mě přivedlo k panice byly extrasystoly a tachykardie, které taky mohou k přechodu patřit.Než mě došlo o co kráčí, už jsem v tom lítala a pak už se ta úzkost jen rozjížděla.Těžko radit , asi si tím budeme muset projít a já se možná naivně domnívám, že jak mě PP s přechodem navštívila, tak mě s ním i opustí. Kéž by to tak bylo!! Přeji to i tobě. Pravda je, že neznám moc starých lidí, co by trpěly panikou.
Tak teď už opravdu vypínám a dobrou noc všem

Mirko také se mi agorka znovu rozjela s přechodem a ještě jinými starostmi.Máš nějaké rady na přechod,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

MIRKO, segra se jmenuje LENKA, ale nevím, jest-li ze začátku nepsala pod LENKA 1, nevím, bylo jich tam víc. Ano vím, že jste se přejmenovaly, je to opravdu ta diskuse, kam chodila. Akorát že ona se nerozepisovala tak moc, jako já. Začala tam psát tak před rokem, rokem a půl.

Lily, něco jsem se už o těch AD taky doslechla ale musím si to najít a pořádně prostudovat. Přijde mi to nějak postavené na hlavu.To už by si z nás snad dělali legraci.
Já jsem udělala při braní AD jednu velkou , základní chybu. Strašně brzy mě zabrala a dala jsem na doporučení lékařky a asi po čtyřech měsících je vysadila.Strašně dlouho jsem se rozhodovala zda je brat a když jsem je začala brát a zabrala mi , tak jsem si předčasným vysazením možná zmařila šanci se z toho dostat.Až později jsem se dočetla, že poprve se mají brát ještě půl roku po odeznění posledních problémů. Při recidivě ještě dva roky. A potřetí už do smrti.
Přesto, že jsem byla po AD jak na novém světě, vůbec jsem nebrečela, což mi nevadilo a sex také pasé.
A jak píšeš, že vlastně unikáme před něčím, co nechceme řešit, tak já jsem právě řešila všechno až moc. U mě to bylo daleko prozaičtější. Do paniky jsem vlítla až v přechodu, protože jsem "nevydýchala"vegetativní potíže s ním spojené a který leckdo rozumný přejde a já jsem z toho ztrojčila.
Tak dnes už jsem vám tady toho namudrovala dost, mějte se pěkně a zase někdy. M

HANI, tak ráda bych Tě povzbudila aspoň něčím hezkým, ale není to tak jednoduchý, viď? Určitě Ti už začíná chybět i Naty, přece je to jen dlouho, než se vrátí. Možnost se o někoho opřít, vykecat se, povzbudivý úsměv, pokud tohle chybí, tak člověk cítí prázdnotu, bezradnost .....
Sestra teď řeší svoje problémy s jednou paní, která má stránky i na netu, jsou velmi krásné, milé, velmi pozitivně, ale i smutně naladěný, a je z nich cítit velká láska vůči všem, kteří tam chodí a kterým ta paní pomáhá. Sestra jí napsala svý trápení a ona, přestože toho má hodně, jí napsala, že jí zkusí pomoct a příští týden se uskuteční "sezení přes net". Zkusí jí přijít na příčiny strachu, který ji neustále sráží do kolen a jeho odblokování. Tak jí budu držet pěsti. Segra se taky brání aktivním přístupem, i když je jí zle, řeší pracovní papírování , jedná s lidma, ten problém podle očí na ní poznám jen já, protože se vždycky nadopuje lexaurinem, aby to zvládla, bere taky AD, ale nejvíc problémů jí pořád dělá negativní zatížení formou přivtělenců. To ji odrovnává fyzicky, stejně tak to probíhalo i u ?árinky.
Víte, přemýšlela jsem nad tím, že jsem se začala dívat díky PP u sestry a dcery na život jiným pohledem, v podstatě i z toho horšího si vezmu to lepší že mě to hodně obohatilo. Poznala jsem při hledání podstaty problémů fůru bezvadných lidí, vč. Vás na netu, a mám možnost i já pomáhat, vžít se do pocitů těch, kterým je zle.
A Šárka měla vždycky blízko k psychologii, dokonce ji tak i nazývají u ní ve třídě, protože pomáhá a radí všem bez vyjímky a vypadá to, že právě tímto směrem se bude ubírat. Objednala si skripta o sociální psychologii, bude spolupracovat s psychologickým centrem, kde docházela při jejich problémech no a chtěla by to zkusit jít studovat i dál, i když je to velmi našvihaný obor.
No jak jsem psala, všechno zlý je pro něco dobrý.
ZUZI, LUCKO, díky za mejl, budu se snažit co nejdřív odpovědět, ale teď finišuje uzávěrka, tak snad až příští týden Jo a moc Vás tímto zdravím!!!!
DITUŠ, MISS, dítka Vám dávají zabrat, dlouho jsem Vás nečetla...
MARTI, nenech se vykolejit, piš i o obyčejných věcech, o kytičkách, to vše patří i k těmto problémům, radovat se z maličkostí a kdo to nechápe, je zabedněnec, který nemá rád život.
MIRI ahojky, mám pocit, že jsi chodila, nebo možná dál chodíš na diskusi, kam chodívala i moje sestra , teď spíš čerpá hlavně z mých informací a zkušeností, které mám díky této diskusi.
Stejně Vás všechny neustále obdivuju, s jakou vervou se té potvůrce bráníte, řada z Vás to má v hlavě naprsto zmáklý, proč, kdy, z jaké příčiny, akorát někdy se to vyvrbí formou ataky víc, z toho se ubráníte ..... Jste šikulky.

Kdyby to bylo tak jednoduché Liucie,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

text

Jiři, já jsem chodila na diskusi panická porucha a pak jsme se přejmenovali na panikářky. Přejmenovali jsem napsala po l měkké i, protože se tam občas vyskytne i nějaký mužský.Přemýšlela jsem, kdo by mohl být tvoje sestra a napadla mě Ilonka? Mám pocit, že ta se někdy zmiňovala o sestře, co má také problémy.
A máš pravdu, teoreticky to mám dost zmáklý ale někdy to semnou taky pěkně zamává.
Kdyby to bylo tak jednoduché, byly bysme všechny o.k.Pěkný večer!

Lucko dík a co děláš za profesi?
Klidná mysl, dobré rodiné vztahy atd., jsou pro nás jistě ideální.Ale někomu se bohužel při nejlepší snaze nezadaří.
Měj se !! M

Ahoooj holky,jen tak v poklusu zdravím..hezky tady všechny píšete,má to hlavu a patu a je to poučné pro ostatní,tak velká pochvala
a já se jdu taky pochlubit...máme kousek Oskara(masky) a ještě jsem byla osobněunádhernýho natáčení v Praze i v Paříží!!! Měly by o tom být nějaké články,E. Piaf je opravdu povedený film..
jedu za Prahu,mějte se hezky.....
klidná mysl,dobré rodinné vztahy,trochu přátel a smíření s vlastním tělem...moje zbraně proti PP

Tak to jsi šikula!! M

To je fakt. Taky z toho důvodu, jsem se dala na studium, abych neměla moc času se pozorovat. Tak už pádím do školy, dnes až do 8 do večera, z čehož teda moc odvázaná nejsem, ale co se dá dělat. Když jsem se dala na vojnu, musím bojovat. ahoj!

Zuzko , dík a i já ti držím moc palce!!Možná by nebylo marné na té půlce Zoloftu zůstat pořád? Tchyně to tak dělá a je v pohodě. Zoloft je opravdu dobrý/podle mého dlouhodobého průzkumu na různých diskusích/
Dnes mám v práci málo práce , tak si krátím dobu psaním na různé diskuse. Moc času- taky náš nepřítel.M

Mirko, právě, že mi rychle AD zabrala (Citalec) - ani jsem neměla ty hrůzné stavy, jako někteří popisují při začátku užívání. Po třech nedělích jsem byla jako znovuzrozená. Ale fakt nevím proč, po půl roce přestala nějak působit a ataky se začaly vracet. Tak jsem musela měnit, ale udělalo se mi líp až po stacionáři a když jsem si uvědomila, že proti PP musím začít bojovat, tak nějak aktivně. Jen ty AD asi nestačí. I tak mě to občas přepadne, ale zaplať bánbůh mám teď docela klid. Jsem pověrčivá, bojím se, že to zakřiknu. Beru teď už jen půlku Zoloftu - to je nejmenší dávka, má dr. říká, že už je to v podstatě jen placebo, ale asi to funguje. Tak ti držím palce ať to zvládneš bez AD.

Zuzko, udivilo mě, že ti nepomohla AD. Ale přeji ti, že ti sedla psychoterapie a vyhrabala jsi se z toho.
Já mám zkušenost, že si musím pomoct sama.A nebýt toho psychologa, který mě vrátil zpět, tak bych řekla, že se mi to docela dařilo.Předpokládá to ale moc se nezaplést s benzod. Neříkala bych tomu návyk ale mozek si s nimi zvykne na jakýsi dočasný "komfort" a není pak schopen ustát ani standartní situaci.
To je jen můj názor a někdy jsem se čtvrtce Neurolu taky nevyhla. M

Mirko, chce to čas. Taky jsem se něco přes rok vysloveně motala v bludném kruhu, bála se pomalu vyjít z domu, pořád jsem čekala, co mě zase potká. Někdy jsem fakt měla pocit, že se mi ani nechce žít. Nejhorší pro mě bylo, když po relativním klidu a při stálém braní AD se mi ataky začaly vracet. Tehdy mě to srazilo úplně na kolena. Ale tak nějak jsem se pomalu začla sbírat, hodně mi v loni pomohla právě ta psycholožka v Jeseníku - díky ní a jejím skupinovým terapiím jsem pak, sama požádala o stacionář, který mě fakt dost nakopl a hodně pomohl. Je to zkrátka boj a myslím, že až do konce života. Jde to ztuha - 2kroky vpřed, jeden vzad...

MARUŠKO o Jeseníku napíšu.

Zuzko, tak to ti závidím. Já jsem právě díky tomu strachu dokázala míň věcí, jak bych dokázala coby zdravá.
Jediné positivum snad je, že jestli se z toho člověk vymotá, bude si daleko víc vážit života a bude optimističtější.
Jinak, bohužel na mě metody psychologů vůbec nezabírají ale naopak. Možná jsem se nestrefila jen do toho pro mě pravého. M

Ahoj milé panikářky! Tady čtu že byla Zuzka v Jeseníku a my jsme se s mužem rozhodli, že bychom se tam zajeli na týden mrknout a já bych si udělala ozdravný pobyt - někdy asi v květnu. Zuzi prosím napiš který dům je tak nejlepší, co se týká ubytování a procedur, my takhle jezdíme každý rok do nějakých lázní, muž má od firmy týden zdarma na rehabilitaci a já si odpočívám ale v Jeseníku jsme ještě nebyli. Díky za odpo! Jinak ohledně těch zpráv o těch AD, včera to proběhlo všemi periodiky, dělali snad v Anglii dlouhodobá pozorování a zjistili, že např. Prozac a Seroxat evidentně zhoršují stav či nepomáhají, ono to ještě určitě proběhne tiskem v podrobnostech. Jinak výše psala asi Petruška, jak se vypisuje z problémů - toto dělám já už několik let, vše tam napíšu co mě trápí a buďto to spálím, nebo zakopu někde v lese - vypadá to blbě, ale vracím to jakoby zpět přírodě, abych se já toho zbavila, to mě kdysi poradila jedna známá léčitelka, která působila v Americe - léta - byla emigrantka, teď léčí v Pze - Evička Moučková, je také dost v TV. No více nemám času, přeji úspěšný boj! Ráda bych se také rozepsala o Vašich problémech s alergiemi a astmatem, právě že léta se pohybuji mezi špičkovými terapeuty tak vím, že se dá lecos dobře eliminovat až vyléčit, např můj syn je toho důkazem, měl únavový syndrom a dnes je to krásný mladý muž, který podniká, jezdí si vydělávat jako vedlejšák modelingem, má perfektně vymodelovanou postavu cvičením a nemarodí, ale dobře ví, co může např. jíst, nesmí chlastat a kouřit a cíleně brát doplňky výživy a hlavně pohyb. No to jsem se rozkecala, mějte se moc a moc dobře a někdy příště! Důchodkyně M