Kněz a žena ...

život v hříchu s farářem...také žiji v hříchu s knězem a štěstí to nepřinese,naopak,je to hodně těžké,stresující,ale za svou lásku bych dala život a nevzdám se toho,at si každý myslí co chce,ale každý má právo na lásku a milovat....

Kdyby zaujala tzv hagioterpie. Jde o příběhy, které mají terapeutický rozměr a občas je dobré vnímat, že i kněží jsou těmi, kteří mohou zprostředkovat uzdravení. Bůh je ten, který uzdravuje a zachraňuje, a kněží by měli být nositeli této dobré zvěsti, ale proč se to 2000 let daří i nedaří?
Není příliš očekávání dokonalosti od kněží? Nebo spíš tak chtějí vypadat?

http://www.hagioterapie.cz/?page_id=601

Milé dámy, je vina jenom na jedné straně a jenom u kněží? Snad mohu připomenout ono Kdo je bez viny hoď po ní kamenem?

Neházejte všechny kněze do jednoho koše. A pokud došlo k ublížení, proč se to neřeší cestami, které jsou ve světě normální. Ohlašovací povinnost je jasná. Překročení mezí a hranic služby kněze je jasné a stačí se ozvat. Nevěřím, že v dnešní době by se to rázně neřešilo.

Snad pro ilustraci, že svět netvoří jen hřešící muži a také hříšníci v sutanách.

Nahá žena na střeše

Název této knihy je provokativní a vyvolá otázky. Mohou být různé, ale všechny se asi točí kolem základní nejasnosti: O jakou ženu se jedná? Je ta žena krásná? A pokud ano, proč je nahá? Respektive – když už je nahá, co dělá na střeše? A hlavně – co to má společného s Biblí a psychoterapií?

Ženou, o které se zde hovoří, je Bat-šeba, krásná manželka Chetejce Urijáše. Píše o ní Bible ve 2. knize Samuelově, v 11. a 12. kapitole. Zamiloval se do ní král David a skončilo to vraždou a smrtí jejich dítěte. Nebudeme to zde blíže objasňovat, ale jak je možné se v Bibli dočíst, jejího života se dotkla událost, kterou lze označit za nejstarší psychoterapii v dějinách lidstva. Jejího muže Davida navštívil prorok Nátan a vyprávěl mu příběh, který vedl k proměně králova srdce. A protože naše kniha chce být knihou nejen o Bibli, ale i o psychoterapii, stal se Bat-šebin příběh výchozím bodem, od kterého se odvíjí název celého jejího vyprávění.

Kniha Nahá žena na střeše obsahuje sedmnáct biblických příběhů a popisuje jejich duchovní, existenciální a psychologické obsahy, jež vyvstávaly při práci s těmito texty v terapeutických skupinách, které jsme vedli. Nechceme vstupovat do debaty o správosti či chybnosti toho či onoho výkladu Bible. Chceme jenom z jejich někdy těžko srozumitelné směsice slov, veršů, mýtů, rad, příkazů, zákazů a pohrůžek vyštrachat pár prvků dramatických, komických a terapeutických, které by mohly pobavit a přimět k přemýšlení lidi nebiblické a antibiblické.

Ženské, proč sem...Ještě pro tebe Hedo,ono až tak stupidní propaganda byť o zneužívání dětí kněžími a jiné machinérie církevní zase až tak nesmyslné nebudou.A co se týče toho zneužívání, tak bych to tak nezlehčovala být tebou.Tohle příkoří ze strany kněží je dosti velký prohřešek na to,aby to bylo neustále utajováno,což církev tyhle svinstva tajila dost dlouho.
Mám spolužačku,která před svatbou byla u svátosti smíření a ten dotyčný kněz se jí ptal na dosti intimní věci mezi partnery a neustále měl ruku v kapse,což znamená,že se nejspíše ukájel.Jsi ještě hodně naivní,až budeš starší vše ti bude připadat jiné.

Ženské, proč sem...Hedviko,co je okopírované z netu,názory?Někteří díky Bohu nejsou fanatičtí jako ty,s tím se musíš smířit.Samozřejmě nejsou všichni stejní,ale je jich spousty co skutečně jsou jako mezci...Bohužel.Nezlob se Hedo,ale to jak jsi spoustu krát zde psala,že žiješ někde po boku kněze na faře,tak tohle mne nepříjde příliš důvěryhodné,poněvadž dnešní doba přesexualizována nedovoluje kněžím žádné hospodyně,které by žily s kněžími,a už vůbec ne cca 20.letá děvčátka.

Ženské, proč sem kopírujete ty příspěvky z netu... Vždyť my to už všechny četly... Tedy mi osobně se vůbec nelíbí zaujatost proti katolické církvi v naší zemi. Nikdy bych neřekla, že se nějaká stupidní propaganda se zkreslenými názory může lidem dostat tak hluboko pod kůži. Je to smutné....

To se mi fakt stalo před 25...V tom,že manýry katolíků jsou mnohdy otřesné,tak s tím s vámi souhlasím,myslí si,že jsou něco více než ostatní a přitom mají chování horší než někteří lidé,kteří by do kostela nikdy nešli.Je to jednoduše o lidech o ničem jiném to není.A to kdo jim káže v kostele je taky někdy politováni hodné.

Žena přijde ke knězi a říká mu: "Otče mám problém. Doma mám dva papoušky - samičky, a ty pořád opakují jednu a tutéž větu. "Jakou větu?" táže se kněz. No, říkají: "Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?" "To je ale obscénní." vykřikne kněz. Pak se ale zamyslí a povídá: "Možná že bych věděl o něčem, co by Váš problém mohlo vyřešit. Doma mám dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Francisovi a Bobovi a ti naučí ty dvě Vaše nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tu frázi." "Děkuji Vám, otče. Tohle by skutečně mohlo pomoci." odpoví žena.

Príští den přinese své dvě papoušice ke knězi domů. Když vstoupí do domu, skutečně uvidí dva papoušky v kleci, jak drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice. Po několika minutách se z klece ozve: "Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?" Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá: "Odlož růženec Franku, naše modlitby byly vyslyšeny

To se mi fakt stalo před 25 lety. Chtěla jsem se dát pokřtít, a místo toho jsem nestačila utíkat. A tak v Boha nevěřím, jen občas zaslechnu klapot božích mlýnů.

Po maturitě jsem jeden rok strávila v nuláku na VŠ zemědělské a asi měsíc pracovala v JZD v Červeném újezdě. Byla polovina let osmdesátých a já se chtěla dát pokřtít. Ani nevím proč, asi z postpubertálního vzdoru proti režimu a neznalosti věcí, protože věřící jsem rozhodně nebyla. A tak jsem se vypravila do blízké Unhoště, kde i tenkrát byl pěkný funkční kostel na náměstí, a zaklepala na faráře. Otevřel mi plešatící padesátník v černém rouchu a pozval mě dál. Pak si mě posadil vedle sebe ke stolu a vyslechl si moji žádost. „Ano, ano, rád tě pokřtím, dcero,“ pokyvoval, ale jako podmínku si kladl několik měsíců náboženské nauky, na kterou jsem měla docházet. To je určitě správný postup, nebýt toho, že na první lekci, kdy mi vyprávěl o Bohu a pomoc bližnímu, mi začal nejprve hladit záda, poté mi funět za krk a nakonec se snažil o něco na způsob polibku. Asi aplikoval pomoc bližnímu do praxe.

Se mnou to však dopadlo bledě, protože jsem se na víru neobrátila a dodnes zůstala ateistkou. Asi mě Pánbůh nechtěl a dal mi to tímto způsobem najevo. Dnes jsem tomu ráda, zvláště manýry katolíků mě doslova odpuzují.

Jediné, v co věřím, jsou boží mlýny. Ony ale potvory jen trestají špatné skutky, ale ty dobré považují za samozřejmost. Jsou náročné a přísné. Zaškobrtnutí evidují a mstí se výčitkami, stresem a nezdary. Prý i nemocí, ale to si pro mě asi schovávají na později. Se spravedlností se netrápí, mnohdy trest udělí jinému členu domácnosti, aby vás vystresovali ještě víc.

Ale stejně jsem ráda, že melou. Uklidňuje mě to hlavně pro případ, kdy by měl být někdo potrestán za příkoří spáchané na mně. Nemusím se totiž o nic starat, on ho pod ty lopatky jednou ten náhon stáhne. A protože strašně snadno odpouštím, budu ho, chudáka, potom stejně ještě litovat.

Simona Škodáková

protože seš...Pokud se zde ještě dostavíš na tuhle diskuzi,tak buď klidnější.Všechny co zde píšeme máme nějakou zkušenost s kněžími.Takže pokud ti tahle diskuze nevyhovuje ,jdi jinam.

moje vystřízlivění bylo docela drsný a následky si nesu dodnes.

život v hříchu s farářem nikomu štěstí nepřinese.vím o čem mluvím.nadržená nejsem.

já to řekla a už bych to...protože seš nadržená........kup si brom chuděro xxx

já to řekla a už bych to...Drahé kolegyně,soucítím naprosto s vámi,ale my s tím ani jedna nic neuděláme a celibát k této službě Boží asi patří a od dávných věků,i přesto,že ježíš nikdy netvrdil ,že on sám nikdy s ženou neměl vztah,tedy nevím proč musí tyhle frustrující pravidla v církvi existovat.
Víte kolegyně,možná že kdyby to byli obyčejní muži,třeba kuchaři,či stavby vedoucí,možná by nás vůbec nezajímali,ba přímo by nám byli lhostejní,nemyslíte?

já to řekla a už bych to nikdy neudělala. Myslet si, že postavím své štěstí na hříchu je iluze :-)

Máte sice...
Je to pravda...Lásce neporučíš,znám případ kdy kněz se zamiloval a musel odejít.Začal žít normální život,je už ženatý,má dítě.Je to podobné jako rozvod.Taky slibuješ lásku až do smrti v dobrém i zlém - někdy i před Bohem v kostele a ejhle po xx letech zjistíš,že se to nedá vydržet a návrh na rozvod je na světě.Takový je život.Asi bych mu to řekla,nebo napsala.Jinak se utrápíš,když nebudeš vědět jak si na tom.

Máte sice...
Je to pravda...rozumím ti, stalo se mi něco podobného a komplikuje mi to život už několik let. Takže drž se :-)

Máte sice...
Je to pravda zamilovat se do kněze je opravdu to nejhorší. Nikdy se mi to nemělo stát, ale co s tím dál? Měla bych to nějak začít řešit, ale nevím jak. Když se člověk ráno vzbudí podívá se z okna a vidí na kostel a faru tak je to velmi těžké i když už v tom kostele slouží někdo jiný. Také některá jiná místa mi ho pořád připomínají. Jak říkám nikdy se to nemělo stát zamilovat se do něj.

Nevím,možná zase až tak...Máte sice pravdu,ale kdyby neexistoval celibát,bylo by více kněží,kteří by rádi sloužili a doma by měli manželku a děti,je to hodně těžké,zamilovat se do kněze je snad nejhorší zamilovaní a ještě horší je,když ten kněz miluje taky,ale nedokáže boha opustit a stojí jednou nohou u Boha a druhou u ženy kterou miluje a nedokáže ani jedno opustit dokonce ani nechce...

Píšete tady samé moudra...Nevím,možná zase až tak normální nebudou-tedy obyčejní muži jak zde píšete,kteří potřebují lásku ,,ano oni mají lásku svého Boha,kterému jsou oddáni a slouží mu.Jen je jejich potíž v tom,že pokud skutečně se jim líbí ženy a samozřejmě mají své potřeby přirozené,..mají jednoduše smůlu,ale to si měli uvědomit dříve,než se dali na studia.