Kněz a žena ...

Mám ráda takový lidi jako...on každý něco odsoudí,ale potom ve stejné situaci by se zachovali úplně stejně jako ty.Vždycky dokážeme druhým lépe poradit a sobě už moc ne.Já se nebojím napsát,co si myslím,tady je diskuze a i kdyby s tebou nikdo nesouhlasil,tak ti to může být jedno.Až se rozhodneš k nějakému kroku,tak napiš,jak to pokračuje,co on atd.,budu se sem chodit koukat.

je docela možné,že tohle...Mám ráda takový lidi jako jsi ty :-) jelikož se umíš vžít do mé situace a takových je opravdu málo.. Znám také pár holek co se zamilovali do kněze a oni ji za to odsuzovali - že je to nenormální atd.. Že ona je padlá na hlavu.. Možná jsem se bála že to někdo bude brát také tak ale každý to má přece uplně jiné.. Ne všichni to mají stejné..

Děkuju vám za podporu :-)...je docela možné,že tohle jsem tinapsala jenom já,že jiní by to odsuzovali.Přemýšlím stejně,protože se právě umím vžít do tvé situace a také bych se lehce nevzdávala-až kdybych věděla tutově,že ho mít nemůžu,pak ano,pak teprve bych udělala razantní krok dozadu.A to především kvůli sobě.

ano,on se rozhodl,takže...Děkuju vám za podporu :-) když jsem četla ty předchozí komentáře který měli jiné holky měla jsem trochu problém jsem napsat bála jsem se reakce - a vidím, že ještě mi držíte palce abych pomalu to na něj zkoušela - tohle jsem opravdu nečekala.. Je to pro mě velká čest.. samozřejmě se budu snažit pomalu ale jistě postupovat a uvidim jak on na to přistoupí.. Ani já ze začátku nečekala že se třeba něco změní.. A třeba to jde pomalu k lepšímu ;-)

Ty ho svým způsobem...ano,on se rozhodl,takže pokud na tom setrvá,nic jiného se dít nebude a on sám by se nedal.Přesto,třeba i on by mohl být jednou štastný,že začal žít jinak,moho by ho to víc naplnovat,než život,který vede ted.Vím,i když ta šance je hodně malá.Na místě Mandaleny bych to ale také zkoušela,za to totiž nic nedá.

To ano máme stejné...na to fikaně a dobře a takhle postupně to zkoušet-jak píšeš,zpočátku mu to vadilo,později už mu to bylo jedno.Zkusila bych pomalinku i ty sms a uvidíš.Jasně,nemůžeš si od toho nic slibovat,ale proč to nevyzkoušet.

Ty ho svým způsobem...Jenže kéž by to bylo tak lehké najít si někoho jiného.. když v mé mysli je pouze on.. To je právě to nejhorší.. Není to tak lehké jak to vypadá.. No on je fajn a až moc hodný.. možná proto mě asi nechce ranit vůbec nevím jak to celé zvládnu.. 10 let je přece jen dlouhá doba..

Ty ho svým způsobem provokuješ a dostáváš do nelehkých situací,on Tě má přečtenou jak knížku....kněz je psychologem a ví jak na lidi,oni se to všechno tohle učí v semináři- on se k Tobě chová hezky,a nechce zranit tvojí duši kdyby Tobě cokoli řekl,aby jsi nebyla zklamaná... v církvi dělám už nějaký ten pátek- hraji na varhany a s knězem jsem v kontaktu,ale né v takovém jak tady píšeš Ty,pokud by si on nezačal na mě něco zkoušet ... tak bych si nedovolila ho svádět !!! On se rozhodl pro tohle poslání tak proč mu to kazit,tak jak se rozhodne kdokoli jiný pro manželství tak je zase kněžství ..... ale píšeš,že on už o tom ví že ho miluješ,tak tady jsou dvě možnosti buď je tak oddaný církvi nebo má někde jinou... nevím totiž jak ty vypadáš a jak on třeba nejsi jeho typ a nechce ti to říct aby tě nezranil... vykašli se na něho a najdi si jiného .... jsi přece svobodná a máš na víc

to si myslím i já,je to...To ano máme stejné myšlení :-) jednou jsem ho omylem chytla za ruku - tak jak se drží dva když spolu chodí a držela ho asi 3 minuty tou rukou mě ani nepustil držel mě.. Potom když jsem ho pustila pochopil že jsem ho chtěla držet - on mě má přečtenou jak knížku.. Tak nutí mě to třeba ho pohladit po tváři nebo se ho jakkoliv dotknout ale zase občas takovou odvahu nemám.. Pokusím se udělat něco víc a uvidím jak na to zareaguje.. Před dvěma rokama jsem nosila v létě výstřihy a stále nadával že je nosím a minulý rok už mu to bylo jedno..

si ted říkám,co bych dělala na tvém místě.Možná opravdu bych začla pomalinku,aby se nezalekl a třeba sms kami,že bych mu každý večer napsala,jak na něho před spaním myslím,posílám pusinku.A tak nějak postupně,pomalinku,až by si na to zvyknul.Ale bude to hodně těžké s ním.Ale také bych to nevzdala,když bych věděla,že mám malinkatou šanci.

Víš, občas si říkám,...to si myslím i já,je to jako každý jiný chlap,kterému to přece chybět musí.Nikdy jsi nezkoušela po něm chtít něco víc? Třeba by se mu to zalíbilo a chtěl by žít jako ostatní,ale moc si jako od toho neslibuj,já si myslím to stejné co píšeš ty,on je navyklej na to své,má ten svůj svět a ten je úplně jiný,těžko to bude měnit,ale jedno veliké ALE tam zase je,i když malinkaté.Jen vědět,jak na něho,co on preferuje.Ted je otázkou,jestli dokáže právě někoho vůbec moc milovat,on má tu svojí modlitbu,modlí se i za tebe a moc tomu zase věří.Každopádně za zkoušku to stojí.Máme stejné myšlení,až je to úsměvné.

Víš, občas si říkám, že i když je kněz - je to chlap jako každý jiný - a každý chlap má přeci chutě na sex.. Kněz je prostě jako normální obyčejný chlap i když on to nesmí dávat najevo.. Víš, já mu to vysvětluju pořád že on lásku nepochopí dokud jí nezažije - on neví jaký to je pocit se do někoho zamilovat opravdu srdcem.. On právě neví jaký to je ten pocit někoho milovat.. A on říká že to chápe.. Občas mám pocit, že on má svoji realitu a já se mu snažim vysvětlovat moji realitu.. Stále mu píšu že doufám, že se něco změní ale nikdy neříkej nikdy - třeba se snad časem něco změní a všechno bude jinak - on ví jak moc jsem na něm závislá až mě to občas vadí.. Ale jestli se aspon něco změní byla bych ráda aspon malý krůček dopředu.. Nic víc bych si nepřála.. On je milý a rozumný ale nevím jak dlouho to takhle vydržím..

já bych si asi říkala,že nemůžu milovat někoho,kdo mě prostě nemiluje a tohle by mě donutilo jednat-nestýkat se.I když u tebe je to opravdu moc těžké,myslím,že bys vydržela nějaký den a stejně bys za ním šla,už jsi na to za ty roky zvyknutá,že by ti neskutečně chyběl.

Těžký je to dost.. Jestli...se říká,nikdy neříkej nikdy,jenže,kdyby to chtěl udělat,udělá to asi už dávno.Rozumím ti,asi bych si také říkala,že jeho názor změním,chtěla bych to zkusit,ale je to málopravděpodobné.Stejně jim nerozumím,že se takhle rozhodnou,vždyt je to normálně zdravý muž,který také ten sex potřebuje.Má to prostějinak,asi se nedokáže doopravdy zamilovat,jinak by se těžko stal knězem,jemu tento život vyhovuje,bohužel.

volba je na tobě,jako...Těžký je to dost.. Jestli to zvládnu nevím což 10 let je hodně dlouhá doba z toho 4 roky jsem do něj zamilovaná a on ví že bych pro něj udělala cokoliv.. Když vím, že se s ním uvidím těším se jak malé dítě ale na druhou stranu mi probíhá hlavou že ho nemůžu mít a tak moc bych ho chtěla a přitom vím že je kněz. Ale kolik kněží se rozhodlo pro to odejít z kněžství jen aby mohli být s ženou.. Ale tenhle to asi neudělá..

volba je na tobě,jako trápit se pro někoho až do smrti? Každý z nás si zaslouží,aby ho měl někdo rád,jistě budeš chtít mít rodinu,děti,jednou vnoučátka.Život žít pro někoho,koho mít nemůžeš,no nevím.Stejně si myslím,že u tebe to nebude vůbec snadné,v myšlenkách budeš stále u něho.Potřebovala by ses hodně zamilovat,ale jak můžeš do někoho,když už toho svého tolik miluješ,vždycky u tebe bude na prvním místě,rozumím ti.

Právě a to je ten důvod...tom ti nedokážu ani trošku poradit,10 let je strašně dlouhá doba,myslím,že z hlavy ho nikdy nebudeš moct nikdy vymazat,to už je moc dlouhá doba.Můžeš to zkusit,nestýkat se,ani ho ale nepotkávat,nemít nic doma,co by ti ho připomínalo,nebýt v kontaktu ani po telefonu.Jiná rada není.Nebo pak být ráda,že ho můžeš vídat,stýkat se s ním,ale to bych já nedala,protože co vlastně z toho.Na to ani modlitba není.

tak z toho mám husí...Právě a to je ten důvod proč na něj nemůžu přestat myslet.. Je to hrozně těžké.. Prvně jsem si to nechtěla připustit že bych se do něj zamilovala jenže čas vše ukázal a já v tom lítám až po uši.. Počítám s tím že se z toho zblázním určitě co nejdřív protože toto asi psychicky nezvládnu.. Budu se muset s ním domluvit na nějakých pravidlech a nebo se prostě sama donutit a přestat se s ním vídat - ale to už je i tak pro mě dost těžký.. Když se dva dny třeba nevidíme už přemýšlím co asi dělá, kde je s kým je.. Všechno je to tak těžké..

Známe se přes 10 let.. já...tak z toho mám husí kůži,to se ti hodně dostal do hlavy,to už asi těžko bude jiné,to tě i lituji,neumím si představit.Pak být smířená,že to opravdu bude navždycky jenom ten přítel,kamarád.Asi bych já neustála a dávno,dávno bych to musela utnout.Zažila jsem něco podobného,ale ne s knězem,tak vím,že bych to nedala,i tak moc dlouho mi trvalo,než jsem se s tím vůbec smířila a také jsem nemusela to ukončit,ale musela jsem,zbláznila bych se,pak jsem už i žárlila,bylo to jediné východisko a jestli jsem někoho nejvíc opravdu milovala,tak právě jeho.Je hrozné být s někým,s kým nikdy víš,že nebudeš žít.

dýl se s ním budeš...Známe se přes 10 let.. já jsem ráda za každou radu kterou dostanu.. Tak nebylo by to poprvní co bych mu to řekla.. Řekal jsem mu že bych ho neměla vídat že to pro mě i pro něj bude lepší a já se nebudu trápit jeho odpoved byla že to je blbost a že se za něj mám modlit - protože on lásku bere jako modlitbu.. Mám ráda lidi kteří se dokáží vžít do situace a poradí - aspon vím, že taky existuje někdo kdo mě chápe.. Ano, měla jsem partnery a vlastně i jednoho mám - ale na toho kněze musím pořád myslet i když mám svého přítele - jenže nevím jak to všechno dlouho budu zvládat..