Reklama

Seniorky na netu

matamus (Po, 9. 11. 2009 - 08:11)

Dobrý den dámy, pobavily jste mě, den začíná opravdu výborně. Hodně sluníčka do duší přeji vám všem.

Magda (Ne, 8. 11. 2009 - 19:11)

ahoj holky,,,,jsem dorazila jsem v poradk blbe pisu ale ja s e polepsim ujjinak vnuk je ohramnej jeporad hladovy ale ja vam napisu zatim vas zdravim mejte se dobre ahojte letelo se fajne nebalajsem se mela sjem mojeho,,,,,,, ahojte

Mardagma (Ne, 8. 11. 2009 - 19:11)

Nedá mi to a musím ti Nelly napsat, že tvůj vtip o senirovi, který se přihlásil na cvičení, mne absolutně dostal. Chechtám se ještě teď. Ahojky - pozdrav všem.

Iva (Ne, 8. 11. 2009 - 19:11)

Taky máme se zamykáním podobnou zkušenost, synek otočil klíčem v kuchyni, já byla na chodbě. Na sporáku se vařil oběd a já jsem s ním přes dveře taky vyjednávala, že musí otočit klíčem doprava. Vůbec tehdy samozřejmě nevěděl co je doprava a doleva, kuchyň byla taky v patře, už jsem se viděla, jak na dvoře sháním žebřík a lezu do 1. patra. Všechno dobře dopadlo, ale ihned jsem vzala a uschovala všechny klíče.
To známá, ta čistila na lodžii okno zvenku,- myslím asi 6. patro - dcerka zase otočila klikou. Kdo máte tyhle dveře, jde to docela ztuha a holčička to otevřít zpět neuměla. Bylo to před Vánoci, ona venku jen nalehko, tak to žádná veselohra taky nebyla. Naštěstí viděla sousedku, tak jí to vylíčila a ona že tedy zazvoní. Jenže dcerka věděla, že nesmí nikomu jinému než tatínkovi otevřít, a že tatínek nikdy nechodí domů před obědem, tak zase nechtěla otevřít. Myslím, že ji pak nějak přelstily a dobře to dopadlo, ale vidíte, že všude se něco podobného najde...
Ořechy máme také, myslím, že loni jich bylo více. Přiznám se, že během roku moc ořechy do nějakých placek nepoužívám, spíše jen na Vánoce. Máme ořechy "normální", a pak strom s takovými abnormálně velkými plody, že si každý myslí, že to je atrapa. Ty ale spíše dávám jen na stůl na ozdobu. Pokud není venku slunečno, aby pořádně vyschly, tak mají snahu uvnitř chytat plíseň, čili krásné na pohled, ale užitek z toho nic moc.
Míšo, není ta asi budoucí snacha příjmením od S.? Že jsem teď viděla v TV sympatickou tmavovlásku...
Taxe všechny mějte pěkně, už jsem toho dnes napsala dost, moc zdravím a pa.

Nelly (Ne, 8. 11. 2009 - 19:11)

Něco málo pro seniory

Chviličku před započetím smutečního obřadu
se obřadník v síni otočí ke stařičké vdově a
ptá se: „Kolik bylo vašemu manželovi?“
„Devadesát vosum“, odpoví vdova, „byl o
dva roky starší než já.“
„Takže vám je tedy devadesát šest“, podotkne
obřadník.
Dáma odpoví: „Už skoro nemá cenu chodit
domů, co?“

Reportér hovoří se stočtyřletou dámou:
„A co je podle vás nejlepší na tom dožít se
věku 104 let?“
„Že už nepodléháte nátlaku svých vrstevníků.“

Cítil jsem, že mám tělo absolutně z formy a tak
jsem se přihlásil do fitnessklubu. Rozhodl
jsem se, že budu chodit na cvičení pro
seniory. Ohýbal jsem se, kroutil, svíjel,
skákal a potil se skoro hodinu, ale než jsem
se konečně navlík do cvičebního úboru, tak
cvičení skončilo.

Starší dáma se rozhodla připravit svoji
poslední vůli a sdělila svému duchovnímu
svá dvě poslední přání. Jednak si přála být
zpopelněna a za druhé si přála být rozptýlena
v obchodním domě Tesco.
„V Tescu“, užasl duchovní, „proč v Tescu?“
„Budu mít jistotu, že za mnou děti přijdou
aspoň jednou za tejden“.

Paměť už mi neslouží jako dřív.
Jo, a taky paměť mi už neslouží jako dřív.

Jak zabránit tvorbě vrásek?
Cpát se dokud se kůže nenatáhne.

Je to hrůza, když začínáte vydávat zvuky jako
váš kafíčkostroj...

Modlitba
Bože, obdaruj mě senilitou, abych zapomněl na
lidi, který jsem stejně nikdy neměl rád, dej mi
to štěstí narazit na ty, které rád mám, a
dopřej mi zraku, abych je dokázal od sebe
rozeznat.

zuzana (Ne, 8. 11. 2009 - 18:11)

Pekny vecer prajeeeem!
Ked uz nepraje pocasie,tak vam prajem pohodicku pri pc.chichichi.
Kratucko o nasom malo psovi,ak sa to tak da nazvat,ale narastla uz poriadne.Ale je neposlusnaaaa,ach jaj!
Veterinar po prehliadke usnal,ze ona mala tu labku pomliazdenu,mozno sa jej preto niekto zbavil.Rontgen doma nema,tak to len tak vymakal,dalo by sa to narovnat operacne,ale to ja nechcem.Ved ja naozaj ju nebudem chovat ako vystavny kus.
Teraz to vsetko ide vecerat,potom povinny spanok,okrem mna,my este podebatime s dcerou.
Vsetkym,ktore sa chystate na rozne doktorvysetrenia drzim palce,clovek si to musi odsediet,hlavne nech to pomoze!!!!
Pekny zaciatok tyzdna!!!!

Květa (Ne, 8. 11. 2009 - 17:11)

Lido, co se stalo tobě se stalo i u nás na baráku. Byli u nás na nocleh vnučka s vnukem a k večeru jsme zjistili, že je zamčená koupelna a klíč nikde. Tak jsme uhodili na Adélku kam ten klíč dala/tehdy jí bylo 8 let/ a nastalo velké hledání a ona hledala s nama a tehdy si pamatuju, že jsme měli podezření že ho má někde schovaný. Večer byl, klíč nikde a tak jsem volala manžela ať jede domů, vylíčila co se událo, ať koupelnu otevře. Přišel s vrtačkou, já šílená co s tím bude dělat, a on zjistil, že ten klíč je zevnitř-koupelna v patře, otevřeno pouze větrání. Jak jsme někdo zavřeli klikou koupelnu, tak zámek se zasekl a zaskočil - kdybych to neviděla, tak nevěřím co se může stát.
Já se pokochat vnoučkem Magdy nemůžu, fotečka k nám nedorazila.
Dnes bylo u nás trochu obstojněji v poledne i chviličku svítilo sluníčko a bylo 13 st., ve čtyři jsem vyrazila na obchůzku a v půli cesty už pršelo, že jsem nabrala směr zpět.
Hezký večer K.

Lída (Ne, 8. 11. 2009 - 16:11)

Johanko, už si namáčím nohy a zase tady sedím a čtu, ty ořechy jsem měla já. Po vyloupání jich zůstalo asi 11 kg. Z rodiny si vzal každý, kdo kolik chtěl, ještě 4 kg jsem prodala do zdravé výživy, či jak se jmenuje ten obchůdek. Tam je prodávají za 99,- Kč/kg. Mně to vykoupili po 80,-Kč/kg. Já mám ještě z loňska myslím 9 sklenic zavařených. Takže jsem si jen namlela do 4litrové sklenice a ostatní jsou už pryč. Teď ještě sbírám, co nespadlo, ale to je jen tak na stůl. Pokud se bude dařit po všech stránkách, myslím zdraví, zachování kontaktu mezi námi a pochopitelně jak zaplodí ořech/doposud plodil jak strhaný, že jsem rozdávala i pytle neloupaných/, tak si mě zapamatuj. Já za sebe neručím, abych věděla za rok, co jsem slíbíla a komu. I s doručením by nebyl problém, syn bydlí v Praze.
Tak ještě jednou zdravím i ostatní a nashle....L

Johanka (Ne, 8. 11. 2009 - 15:11)

pokračování: Když jsem jednou večer napouštěla asi 21/2 letému synovi vodu na koupání, v nestřeženém okamžiku, kdy jsem šla pro něco do kuchyně, se v koupelně zamknul. Voda tekla, karma šla a já zoufalá se snažila mírným hlasem, aby nepoznal, jak jsem vyděšená, ho z druhé strany prosit, aby mi ten klíček podal tou větrací dírou. Minuty ubíhaly, všechno se mi to zdálo nekonečné, ale nakonec to začal brát jako hru a ten klíček mi prostrčil a já odemkla. V tu chvíli jsem byla mokrá, jak kdybych se v té vodě vykoupala já.
Tak mějte všechny krásný zbytek neděle!

Johanka (Ne, 8. 11. 2009 - 15:11)

Moc vás všechny zdravím v pošmourném, dušičkovém dnu. Nelly - kdepak sluníčko, to se tady u nás nepěstuje. HadulMoc , všechno nejlepší k narozeninám! Mardagmo, k tomu mému ponočnímu pracování na počítači. Nemáme, bohužel, takhle možnost přestěhovat nábytek, jak ty líčíš, byt máme dost velký, ale pouze v této místnosti máme přípojku na UPC, u kterého máme kabelovku, telefon i internet. Takže Ty to máš fajn, že můžeš ponocovat. Na dnešek už jsem si musela vzít prášek na spaní, ve dvě jsem ještě nevěděla, co je to spánek.
Dnes jsem už dostala od naší omladiny dopisy Ježíškovi, tak jsem hned po obědě trochu vyrazila a mám už 4 dárky, chtěla bych nejpozději do konce listopadu mít všechno nakoupené, říkám si to každý rok, ale snad poprvé letos mi to vyjde. Šturmuju hlavně také proto, že ještě pořád nevím, jestli ještě do konce roku nepůjdu pod kudlu.Ivo, škoda že nejsme blíž, hned bych si k tobě pro nějaké mochyňky přišla, jsou moc krásné a hlavně zdobné ve váze i v kyticích. Letos už se těším, jak si vyzdobím balkon, když ho máme první rok zasklený, mohu si to dovolit. Ale bohužel nemám možnost žádného přísunu levných suchých květin, tak to budu muset koupit. V pátek jsem si vzpoměla, že jste tady někdo psal, že máte tolik ořechů, že nevíte, co s nimi. Tak my jsme kupovali ořechy - teď abych nekecala - asi za 120,- kg. Po vyloupání toho bylo necelých 40 dkg. Samotná jádra tady také prodávají, ale asi za 200,- takový kelímek jak někdy prodávají kiwi - ten umělohmotný košíček. Ani nevím, kolik toho je na gramáž. Každý rok jsem měla ořechy darované, letos poprvé bude tedy vánoční cukroví "zlaté". Ale ořechy byly moc krásné, za chvilku jsem to měla všechno vyloupané. Lído, to byl docela horor, cos líčila, vzpoměla jsem si při tom na příhodu, kdy jsme bydleli ve staré zástavbě a měli v koupelně jen karmu na teplou vodu. Protože při instalaci karmy musí být dveře v dolní části větratelné, měli jsme tam taková kolečka (asi 4),kterými to větralo.

Lída (Ne, 8. 11. 2009 - 15:11)

Zopakuji v krátkosti to, co jsem vám před minutou napsala, odeslala a ono to nikde.
Co dodat, už nemůžu tady déle sedět, zítra se chystám k jiné doktorce se zatracenou patou. Tak si musím nožičky náležittě upravit.
Míšo, mobil mi podal vnuk okýnkem do sklepa, ale teď, pokud nezapomenu, si ho budu pokládat aspoň na schodek. A jak se znám, při první příležitosti ho rozšlápnu. Díky té patě jsem nejistá při chůzi. Takže blbost. Byla to zatraceně krutě nabytá zkušenost. Co bych dělala, kdybych tam uvízla ráno, když odjíždím vypravovat vnuky, okýnkem se já neprotáhnu
raději nedomýšlím. Tak už jsou sami hodinu, než přijedu.
Ivo, sešitek "Pošli recept" z března 2009, str. 14 - maminčina bábovka. Byla jak dech a hrozně mě mrzelo, že si ji nemohl vnuk odvézt celou. Sestra byla neodbytná, až mi to přišlo, protivná. Přece, když nechtěla přijet, mohla mi to říct do telefonu, vzkázala bych sousedce a ta by určitě nechtěla ji načínat, když věděla za jakým účelem byla pečená. Pak jsem honem upekla piškot ze 4 vajec na plech, do dvou rozpuštěných čokolád zamíchala dva zákysy a nakonec nahoru šlehačku - dvě. To, aby měl dnes něco doma, přišli tomu vnukovi gratulovat babička a děda z tátovy strany. Dcera opět dvanáctku. Klučina byl trošku smutný, ale snad jsem to zachránila. Bábovka je pro něj bábovka. Tak příště.
Nashle......L

Iva (Ne, 8. 11. 2009 - 14:11)

Posílám nedělní pozdrav...Lído, to fakt ještě dobře dopadlo, ale teď na to buď opatrná! A ta super bábovka - to je z toho "Pošli recept", asi za 5,90 sešitek? Koukala jsem se do posledního, a tam jsem žádnou bábovku nenašla, tak to bude asi někdy dříve. Já to kupuju každý měsíc, buď na poště nebo to mají v Kauflandu, jsou to dobré recepty.
Nelly, ty jsi z toho uhlí asi tak vyřízená, že ses nekoukla do meilů? Mimi tam psala, že bude Judr, Mudr, Phdr, Phmr a nakonec horník-geolog, /hornice?/. Mimi, to kdyby tě náhodou na tu poslední vejšku nevzali, tak si z toho nic nedělej, titulů za hubičku už budeš mít dost :-)))))
Tady sluníčko není, je celý den tak trochu pod mrakem, klidno, podzimně. Ještě mám v rohu zahrady mochyně - lampionky, pěkné už jsem si domů nařezala, teď tam už je zbytek, tak to asi půjdu zlikvidovat.
Tak snad Magda dobře doletěla k vnoučkovi a je to v pořádku, Hadul - ty jsi psala něco narozeninách /teď nevím určitě a nechci se vracet.../, tak hodně zdravíčka a zbav se té chřipky.
To o zdravíčku platí pro všechny, chřipky řádí ze všech stran - od Mexika, od prasat, od ptáků, od Ukrajiny...taxe opatrujte a pa!

Nelly (Ne, 8. 11. 2009 - 13:11)

PS:Mimi,taky děkuji za fotky Magdina vnoučka,je moc pěkný a Magdě tu radost moc přeju.
Těší mě,že tě moje vzpomínání pobavilo.A co studuješ???

Nelly (Ne, 8. 11. 2009 - 13:11)

Ahoj děvčata,přeji pěknou neděli.A vypadá,že venku bude pěkná,protože svítí sluníčko a je i poměrně teplo.
Musím začít od konce,tedy Lídou.Děvče,ty jsi měla velké štěstí,že u tebe byli vnuci a jeden z nich ti mohl přivolat pomoc.Nechci domyslet,co bys dělala,kdyby se to stalo v době,kdy jsi doma sama.Musíš si ty dveře nějak zašprajcovat,třeba cihlou nebo židlí,já nevím,ale hlavně je vždy nějak zajisti.Jsem moc ráda,že to všechno dobře dopadlo.
Bosorko,ať je to jak chce,taky to dopadlo dobře.Auto,jak píšeš ať vezme čert,hlavně,že se synovi nic nestalo.
Děvčata , s tím uhlím,když jsem ho objednávala,tak se mi chtělo brečet.Když ho přivezli,tak se mi chtělo nejenom brečet,ale chtělo se mi křičet a nejlépe se tou hromadou nechat navěky zasypat.Navíc jsem se bála o oko,ale nedalo se nic dělat,déšť byl na spadnutí a tak jsem si řekla,že brečet a hodně,budu až potom.No a potom už se mi chtělo i žít,zvlášť,když oko nebolelo a ani déšť se nedostavil,takže se to složilo bez zmoknutí.Jsem sice trochu polámaná,ale přiznám se,že mám i radost,že mám jednu starost z krku.Však já se nebojím,že to vydrží delší dobu,ani se nenaděju a hned se něco vyrojí.
Dnes dělám zapečenou cuketu ,teď jsem zkoušela,jestli je už hotová a vypadá to,že to bude dobrota.
Taxe mějte a zatím.......

Míša (Ne, 8. 11. 2009 - 13:11)

Přeji hezké odpoledne !
Tady opět dušičkové počasí, tak jsem sedla k úřadu. Ale koukám tu při tom na pana Donutila a řvu smíchy, tak mi to účtování nějak nejde.
Vařeno mám od včera, bílou klobásu, červené zelí a brambory.
Lído, když jsem přečetla to tvé vyprávění, běhal mi mráz po zádech. To byl zážitek, ale zvládlas to dobře, všechna čest. Ještě žes měla u sebe mobil.
Dědek teď zrovna ve sklepě také něco opravuje na kotli na uhlí. Už od té poslední vichřice ho honím, aby to dal do pořádku, protože topíme elektrikou, a když to vypadne, zmrzli bychom tu za chvilku. Jinak, mezi námi, od pátku odpoledne se poprvé zvednul z gauče a šel něco dělat. A to jsem mu před tím ještě musela navléknout novou gumu do kalhot, protože mu padaly. Tak teď už mu v práci snad nic bránit nebude.
Díky za fotečky Magdina vnoučka, a Mimi, opravdu ti teď nebudu volat ani psát, abys v pořádku dostudovala !!!!!!!
Tak papa, M.

Lída pokrač. (Ne, 8. 11. 2009 - 09:11)

strčila jsem bábovku do trouby.
Už mi to nebralo písmenka!! Proto ten mobil, volala jsem sestře, nemůže-li tady dojet, že dvacet minut ta bábovka ještě v troubě vydrží. Přijela, ale ten kluk se tak o ní bál, že si ji pohlídal sám a včas to zastavil. Ani mi to neřekl do toho sklepa. Jenže sestra ji chtěla ochutnat, když už musela se obětovat, tak si ji neodvezl večer celou. Byla výtečná, nový recept ze sešitku "pošli to dál". Nello,tu básničku jsem si opsala a naučím ji Péťu do školky. Co je skládat uhlí do sklepa a v něm ho ještě přehazovat na jiné místo, znám VELMI dobře. Teď, co jsem si loni pořídila nový kotel, topím více dřevem, které mi naděli mí chlapi, už po smrti manžela. Ale na noc, při velké zimě, musím přihazovat uhlí, které ještě zbylo mém chlapovi. On by nesnesl, aby se dobíralo na dno, ale co mám dělat, nejsou lidi, ani momentálně peníze. Tak uvidím, jak to zvládnu letos. To by bylo dlouhé povídání. Tady vysvitlo slunko, asi se půjdu podívat na zahradu, kde se rozlítostním ještě víc a pak sednu do auta směr hřbitov ve městě. No uvidím, pak se vám svěřím, jak jsem to zvládla.
Nashle.......L

Lída (Ne, 8. 11. 2009 - 09:11)

Dobré nedělní ráno přeji všem. Konečně něco vám napíši i když včera jsem se konečně chystala k bedýnce, ale osud chtěl jinak.Přečetla jsem si všechno od 4.11., prošla všechny maily s receptama a fotečkama a fÓrkama, dík že jsem s váma. Dnes jsem tady sama, ale co se událo včera, to stojí zato, abych to popsala. Byli u mě kluci, dcera dvanáctku, zeť v práci, tak jak jinak. Všechno pokračovalo fajn, starší, Dalibor, měl narozeniny tak jsem mu slíbíla upéct po obědě jeho blíbenou bábovku jen pro něj a jen tak navíc. Oslavu budou mít pospolu s tatínkem/zetěm/ za pár dnů. Bližší popíši jindy. Ale, šla jsem do sklepa přiložit do kotle, malý Péťa - 4 roky, vešel za mnou, sedl si na vrchní schod, tak jsem začala ocelovým kartáček čistit těch pár schodů. Jsou staré z cihel, či co, a na nich časem ulpívá prach a spolu s vlhkostí tvoří černotu. Ta se musí sedřet, jinak mi pak splývají a to se bojím padáka. Trvalo to asi 20 min. a když jsme chtěli odejít, nešly otevřít dveře. Nadávala jsem staršímu, co blbne, ať odemkne. Ale bohužel, nešlo to. Podal mi klíč okénkem, ale ani zevnitř to nešlo. Tak jsem zmateně uvažovala co dělat. První bylo mobil, pak soused. Přišel okamžitě i se synem, a konstatovali, že je zalomená střelka. Nechtěli moc ublížit dveřím, ani zárubním, jsou novější, ale podařilo se jim nakonec je při troše pochroumání toho plíšku na zárubních, otevřet. Ještě musím říct, že soused se musel do sklepa nasoukat oknem, dveře se otvírají do chodby a on se musel pořádně do nich opřít. Po vysvobození jsem hledala nějaký jiný zámek, které tady ještě zůstaly. Ale co se nestalo, po namontování druhého a při zkoušce jak funguje, střelka se zlomila i na něm. Ještě, že nebyly dveře zavřené. Tak dali dohromady zámek z dílů jiných zámků, protože už originál nebyl. Ale víte, jak já se teď bojím do toho sklepa chodit a natož zavřet za sebou ty dveře? Snad to do nového zámku vyřeším hřebíkem v zárubních a třeba gumičkou. Jenže byl tady ještě jeden problém, než jsem šla do sklepa,

Míša (Ne, 8. 11. 2009 - 01:11)

Koukám, že už je zase neděle. Holky mi po obědě odjely, a samozřejmě, v tu chvíli, kdy nasedaly do auta, vylezlo sluníčko. Celý týden, co tu Monča byla, jsme ho neviděli.
Nelly, to sis s tou zlomenou nohou užila !! A jak se cítíš po tom uhlí ?
Bosorko, dobře, že ses v pořádku vrátila. S tím autem, to musel být šok. Ještě, že se mu nic nestalo. Teď to bylo na silnicích hrozné. Na tebe se to hrne ze všech stran.
Magda už si užívá vnoučka, uvidíme, kdy se ozve.
Tak přeji hezkou neděli, snad už bude trochu lépe. Dobrou, M.

Hadul žije:-) (So, 7. 11. 2009 - 23:11)

Omlouvám se,ale ten čas,mě snad jednou sežere.Taky jsem se ještě nevyléčila.Tak nevím,co to je,že tu blbou rýmu,ne a ne zahnat.Teď se mi zdá,že mi to jde na průdušky.Že já trumpeta,to nevyležela.Jenže otázka zní,kdy?
Děkuju za mailíky fotky,i recepty.Dnes jsem vyzkoušela to kuřátko.Muž,když viděl tu mrkev(a to jsem jí tam dala míň),kukuřici(tu má tedy rád),cibuli,tak dopředu prskal,že to bude sladký,jak ...znáte tu hlášku.Ale,pak si chrochtal.Bylo to fakt,moc dobrý.Doporučím.
Zítra jedeme slavit,vnouček má 3 roky,já mám za týden taky narozky,tak to oslavíme společně.Už se těším,ale vnučku Evičku,si kvůli rýmě,asi nepochovám:-(
Tak dobrou!

mardagma (So, 7. 11. 2009 - 23:11)

Mili, dík za přeposlanou fotečku Markétčina vnoučka, je moc hezoučký, je vidět, že je to opravdu čerstvé miminko. Jo když byli kluci takhle malincí, to už není pravda... Teď už z nich rostou pěkní rošťáci.
A ještě dovětek pro Johanku - proč nemůžeš na počítač, když tam spí manžel, my také jsme v jedné místnosti, máme tu nejen televizi a počítač, ale i jídelnu a ložnici dohromady a slouží dokonce i jako obývák, ale navzájem se nerušíme, na všechno máme sluchátka a počítač má za monitorem dřevěnou zástěnu, takže mohu svítit i malou lampičkou a klidně si mohu hrát třeba až do rána. A taťka při tom sladce spí.Jinak to prostě nejde, když je máma v pokoji a jinou místnost k dispozici nemáme.
Přeji všem hezkou neděli.

Reklama

Přidat komentář