jak se odmilovat ?

Nejhorší je, že mozek ví, ale srdce si dělá co chce. Nechci aby to vyznělo hnusně, ale je o tolik starší, zadaný, ženatý už několik let, má děti, co teprve vyrostou, vzhledově žádný krasavec, jednání hrubé, pije, kouří, to já všechno nemám ráda. O tom jak se mnou teď "jedná" ani nemluvím. A přes to všechno nejsem schopná říct dost a přestat mu psát, ponižovat se, ztrapňovat se, že se stále ozývám ikdyž nereaguje...Vím, že jsem za ty 2 roky už mohla mít jinde jiný vztah, být třeba zasnoubená, ale nedokážu z tohohle rozjetého vlaku vystoupit, ikdyž bych si to hrozně přála. Mé známé v okolí jsou vdané a odsuzují mě, nejsem schopna se odreagovat cvičením, mám málo síly, energie se vůbec přinutit a ráno vstát a jít do práce.Přijdu si až prokletá, nebo pošpiněná, jako bych měla na čele napsáno, že dělam něco špatného, tak se mi jiní muži vyhýbají, nemám ani žádné nabídky na setkání, kafe, procházku - prostě mít nějakou šanci aspon na chvíli zapomenout, že je.Vidím ho všude, hledám ho na internetu, sleduji telefon, jestli jsem neprošvihla sms... které stejně nepřicházejí.Vím, že jsem se moc ztrapnila, ponížila, ukazala mu svoji slabost, takové ženy (závisle ženy) si ani nemůže vážit, proč by taky, jsem byla jen milenka a on má doma svou rodinu....Hrozně moc chci zapomenout, chci se odmilovat - OPRAVDU CHCI ... ale nepomáhá ani lékař, ani prášky... už nevím jak dál :(2 roky trapení a lepší zítřek v nedohlednu :(

Ahoj všem, brouzdám tu takhle při pátku večer a odhodlávám se svěřit... už nevím jak dál. Vím, že mě odsoudíte...Trvá to už 2 roky, co jsem ho poznala, ženatého muže. Veškeré moje předchozí přesvědčení o rázném NE, co se vztahu k zadaným mužům týká, vzaly za své při pohledu do jeho očí. Nedokážu to vysvětlit, popsat, ale když jsem ho poprvé spatřila, nemohla jsem chvíli ani mluvit, než jsem našla zase samu sebe.Je o 15 let starší, ženatý, 2 děti...věděla jsem to od začátku, netajil se tím. První 4 měsíce byly moc krásné, viděli jsme se 2-3x v týdnu, byla jsem štastná, jak to na začátcích bývá. Jednoho dne na to jeho žena přišla, našla si mě, poslala mi nějaké zprávy, jaká jsem chudinka atd. Chápu jí, sama sebe jsem odsuzovala, i mé okolí. Nějakou dobu (pár týdnů) jsme se neviděli a já se moc trápila. Pak naše setkání, byť v delších intervalech, začaly znovu. Ale už jsme se více hádali, nebylo už to jako dřív. Zhruba po roce, co jsme se znali, se přestal ozyvat, odpovídat na mé sms... Po nějaké době mě to přestalo bavit, ponižovat se, psát a čekat se rozsvítí telefon... a to se nestalo. Utekl půl rok a já místo abych se z toho dostala, bylo to ještě horší, trápila jsem se, jedla na stres a přibírala na váze, chátrala, v práci podávala moc špatné výsledky až hrozil vyhazov, s okolím se rozhádala, protože mě odsuzovali a nechápali, proč mě tak vztah s ženatým člověkem co nemá perspektivu vzal... Nezvládla jsem to a napsala, že bez něj dál nemohu žít. Vzal mě na "milost" ... a znovu jsme se začali stýkat. Už je to jen cca 1x za 14 dní, a uplne jiné než dřív. Už ani sex není tak krásný jako dřív, spíš jako by jen z donucení - stylem - jsi tu, tak si užiju.Dostala jsem se tak nízko, že už cítím, že si mě neváží, na mé sms neodpovídá, ignoruje je... a přes tohle všechno ponižování nejsem schopna zapomenout.

Dlouho tu nikdo nebyl, až...Mirando, dlouho jsem nenakukoval, takže píšu až teď. S příchozím jarem na mě padl nějaký útlum. Nejhorší fázi mám sice za sebou, i když včera byla s manželkou a dětmi na dvoře, potkaly se tam a daly se do řeči a najednou z toho byla hodina a já jsem přemýšlel nad tím, že když zrovna nechci, nějak se ke mně přibližuje (samozřejmě si nemyslím, že by to byl její záměr, jen ten osud tomu nahrál). Co bych za takovou situaci dal před půl rokem...

Ahoj jak si tak to tady čtu...Možná je chyba, že jsi na to šla "od postele"

No to jsme to dopracovali,já 4 měsíce po rozchodu a myslím na něj a nedokážu zapomenout..můžu se zbláznit z toho...fakt.Den co den na něj myslet....

Ahoj jak si tak to tady čtu tak koukám že v tom nelítám sama:( jsem do někoho hrozně zamilovaná , trvá to uže dva roky ale nikdy to nedošlo nikam než jen do postele.Chce semnou jen spát a já mu nedokážu říct ne a mám pocit že se z toho zblázním.To jsem fakt takovej slaboch??Asi bohužel jo, teda ne bohužell ale určitě.Už me to ničí a nevim co mám dál dělat.Můžu se seznámit s někym jinym, ale nejhorší je že si NEUMIm představit bejt s někym jinym:(

je to strašně smutný, ale...Dlouho tu nikdo nebyl, až teď ty!Už jsem myslela, že jsem tu zůstala sama, jediná, bez přítele, bez lásky...Ráda bych tě povzbudila, ale jsem po rozchodu už tolik měsíců a pořád skoro žádné zlepšení... Ale ještě trochu věřím, že zas bude líp.

je to strašně smutný, ale se začínajícím jarem, kdy jde vše do květu mně radost uvadá. Rozešla jsem se s přítelem. Šlo pochopitelně o bokovku v manželství, mnohaletém. Muž o mně pár let nedbá a kamarád byl náhrada za vše, čeho se mi nedostávalo doma. Tam už to lepší nebude. Žijeme ve víkendovém manželství kvůli práci. A vztah bokem zničila přítelova žárlivost. Opravdu to nešlo. a tak mi paradoxně v šedavých podzimních a zimních dnech svítilo slunce a teď se blíží máj a já jsem sama a je ve mně pusto. Obnovit to i přes to, že mi je smutno po mnoha věcech, které byly tak nějak součástí mého života, nejde. Sice bych měla kamaráda, který by mně měl rád a dával by mi o najevo i péčí,ale na druhé straně by vše kazila podezíravost, touha vlastnit a řídit můj čas. Mnoho ho patří taky dětem a mojí práci a na tom se nikdy nic nezmění. Škoda.

Zdravím, jak jste na tom teď, když jaro je v plném proudu. Jsou nějaké nové lásky?

tohle zaručeně funguje !!...Po proběhnuvší reklamě jsem měla na výběr třeba Suzan Boyle. No děkuji pěkně ... tohle si strčte v lepším případě za klobouk, sem to zajisté nepatří.

Odmilovat neeé, ale tohle šílený video zabanovat!!!!!

tohle zaručeně funguje !! http://www.youtube.com/watch?v=PTghVj4C-nM

Lucko, podle biologů,...Já tomu rozumím, vím, o čem mluvíš, souhlasím, jen bych dodala, že to štěstí mít harmonický vztah v lásce po celý život je velmi ojediněné a málokterý jedince je toho schopen. V mém vztahu v manželství proběhl před léty oboustranný odskok a nedá se říct, že by to na podobu vztahu nemělo vliv, to asi ani není možné. Zamilovanost tam jistě nebyla, to by k tomu úletu nedošlo, důvěra byla v podstatě zničena a pokjud měl vztah trvat dál, musely tam přijít jiné aspekty. zodpovědnost vůči dětem tomu druhému i sami k sobě, přátelství, moře tolerance, úcta-i na tu může zbýt místo v daném případě, který jistě není ojedinělý. Je paradoxně lepší, když tím projdou oba a ne jen jeden, který by později vyčítal, sebelítostnil. Ti dva jsou si svým způsobem kvit a taky si ten, který podvod na začátku neumí rozdýchat může uvědomit, že se to může stát poměrně lehce a že to nemusí znamenat nic podstatného, tím méně pálení mostů. Nevěra vlastní je vždy možností jak lépe pochopit tu cizí. Vzhledem k tomu, že nevěřím na věrnost ve vztazích po celý život v dnešní době ani z pozice žen, natož mužů ani náhodou, jsou to spíše výjimky potvrzující pravidlo, provhází tímto většina párů něky v životě a jde o to, jak to dál ustojí, a to i když se úlet neprovalí, vztah doma poznamená vždy. Pokud jsou v tom vztahu bokem city, což je případ děvčat tady, je všechno složitější a možná proto se mnohá ptá otázkou v záhlaví této diskuze ....

Lucko, podle biologů, každodenní zamilovanost může trvat 3-5 let, protože je to pro organismus velmi vysilující. Ale i potom se může člověk může cítit zamilovný, i když jen občas a na kratší dobu. Místo hormonů zamilovanosti začne tělo vyplavovat oxytocin, který je právě základem dlouholetých vztahů.Je jasné, že to není tak intenzivní, proto se mnohé páry dopouští toho o čem jsi mluvila. Ale ta krása toho vztahu je potom v něčem jiném a spíše zaléží na charakterech těch osob. Jestli vymění mnohaletou důvěru za pár dní, či měsíců intenzivní zamilovanosti a tím se zhnusí sami sobě.

Tak to je pěknej blábol a...Osudová láska se může stát něčím, z čeho se dá vyžívat a čerpat i poté, kdy vztah skončil. je o jisté naplnění citového života. Životní láska je pojem, který si dovedu představit hůře. Polovina mnaželství končí rozvodem. Velká část druhé poloviny spolu je kvůli dětem, majetku, z pohodlnosti, strachu před snížením životní úrovně, strachu ze samoty...někdy může krásný vztah, který skončil být štěstím, skončil dříve, než mohl sklouznout do stereotapu, šedi a průměrnosi. Ať jsem braná za pesimistu, ale právě tam většina dlouholetých vztahů končí. Je tam třeba zvyk, může tam být i přátelství, ale v zamilovanost třeba po šedesát let prostě nevěřím.

Lucko, díky, vím, že to...Tak to je pěknej blábol a není divu, že jsi sama. Víc než osudová láska je životní láska. Ne každý se k ní dopracuje. Osudové lásky dávají lekce a někdy si vybírají vysokou daň. Životní láska - to je štěstí.

Mirando, nebudu ti dávat...Lucko, díky, vím, že to myslíš dobře.Ale zažít osudovou lásku je jako dojít k cíli, dál asi už nemůže nic být.To je můj pocit.

Lucko, proč si myslíš, že...Omezila jsem se na lásku partnerskou. Jistě, mateřská je z jiného soudku. Dva lidé se mohou mít rádi mnoho let, svým způsobem celý život, ale nikdo mně nepřesvědčí, že se po celý ten život milují. Milovat a mít rád je rozdíl. Nastoupí brzy jiné hodnoty než ta láska, o které je řeč. Úcta, přátelství, tolerance. na tohle všechno ještě věřím, na lásku za hrob nikoli.

Lucko, proč si myslíš, že žádná láska netrvá věčně?Co třeba mateřská či otcovská? Velmi rádo může mít i dítě své rodiče, tam přece není žádný časový limit.A co se týká partnerských vztahů, tak je důležité, co se za lásku považuje. Věřím, že i muž a žena se mohou milovat trvale, a jsou známé případy, kdy po smrti jednoho partnera záhy po něm druhý umírá steskem.

No ano, vybočila jsem...Mirando, nebudu ti dávat lacinou radu, že si máš najít jinou lásku, která vpzomínky na tu uzavřenou přebije, vím, že to nefunguje a tvá laťka je tou láskou z minula nastavena příliš vysoko a najít muže, který ji sice nepřeskočí ale aspoň dosáhne, není jednoduché. Nicméně nás může život kdykoli překvapit a z vlastní zkušenosti vím, že láska přichází nejčastěji, když ji nečekáme...nebo když už jsme rezignovali.