jak se odmilovat ?

Petře, myslím, že nejlepší bude, když se s ní přestaneš stýkat a ani jí nebudeš psát nebo volat. Akorát mučíš sám sebe, to je fakt šílený, když to tak čtu. Podle mého názoru nemáš šanci, zvlášť když ona už někoho má. V tobě je ale pořád naděje, že tě ona miluje a že nakonec vše dobře dopadne a vy dva budete spolu. Tak se přesvědči, prostě jí zopakuj, co k ní cítíš a znovu se zeptej jak je na tom ona. Nebo jí to napiš, třeba se jí přímo špatně mluví a víc informací ti sdělí písemně. Pokud ti řekne, že tě nechce, dohodni se s ní, že bude pro tebe nejlepší, když už nebudete v kontaktu. Vždyť jinak by ses přece neodmiloval, zoufale se upínal na jednu osobu a zbytečně se v tom plácal bůhví dokdy. Začni rázně jednat, žijem jen jednou! Držím palce:-)).

od toho kvetna mi nikdy uz nic nerekla, akorat se vzdy chovala tak zvlastne, napr. domluvila si se mnou schuzku pak ji zrusila, dalsi plan nevymyslela, pak mi sama od sebe prala dobrou noc parkrat za tyden, kdyz potrebovala s necim pomoct tak mi zavolala, pak to zrusila ze uz to ma udelane,pak kdyz jsme se videli tak mi dala pusu, nekdy mi neodpovedela na sms, tak jsem po tydnu volal zase ja, kdyz jsem za ni chtel zaplatit odmitla.... a ja jsem si porad rikal ze si to musime vyrikat ale ze je rada na ni aby rekla jak to vidi, zase ja ji to rekla a nemuzu se ji prece ptat furt dokola na jeji city, kdyz me tim navic dosti ranila,.... ted cekam co bude a vim ze sve chovani zmenim,kdyz se uvidime, uz z ni nebudu takovy podelany,doufam teda protoze na ni myslim porad az moc... :-)

a ty víš dala ti najevo že už v hlavě jasno má řekla ti co jí tak v té hlavě leželo,třeba to vní furt dřímá....určitě není chyba to že se jí neozýváš pokud si jí řekl at se ozve ona.....je to na ní ty jsi jí dal najevo že jí miluješ a co k ní cítíš,je jen na ní co ona cítí k tobě a ted si to v klidu musí ujasnit sama...určitě za to nemůžeš tím se netrap,nikdy není vina jen na jedné straně ona se měla chovat trochu taky k tobě jinak...z toho co píšeš jak se chovala,by nebyl moudrý žádný muž a skoro každý by se zachoval podobně jako ty...

to ze si musi udelat jasno to uz mi rekla tehdy kdyz jsem ji rekl co k ni citim a to uz bylo loni v kvetnu... ja fakt nevim, mam nekdy pocit ze jsem vse kazil ja tim ze jsem si k ni nikdy nic nedovolil, jenze ja do ni nevidim a byl jsem vzdy tak trosku spatny z toho ze s nekym je a mozna jsme z ni mel strach a cekal ze ona mi neco rekne, to ze mi davala jiz zminovane pusy, taky nemuselo nic znamenat, mohl to byt treba vyraz toho ze me ma rada ale ze nic vic nechce tim jak mi davala najevo tu lhostejnost, ja si furt rikal ze bych ji chtel vidat cim dal vic a pak se s ni o vsem bavit a pripadalo mi zas nekdy ze je na me nastvana ze se k ni cemu nemam, ze se ji nedotykam, ze ji taky ty pusy nedavam, nevim.. porad si rikam ze delam ja neco spatne a je to porad ve me, a tak prave to ze nejsme v kontaktu mi trosku pomaha tim ze nepremyslim nad tim co zas delam spatne...?? i kdyz i to ze jsem se ted stahl nevim jestli neni chyba...????

to že někoho má není konec vás dvou...třeba si tím jen nahrazovala to co neměla,třeba pořádně nevěděla co chtěla sama ti řekla že si musí udělat jasnoa to už ho znala a myslím že kdyby k tobě nic necítila neříkala by to...odpuzuící efekt...ba naopak byl jsi upřímný,třeba díky tomu žes jí to řekl ted o tom hodně přemejšlí a něco se v ní změní...

to v: myslis ze kdyz jsem ji naznacil jaky mam spatny pocit z jejiho chovani, a tim padem ted jsem v pozici takove ze si myslim ze na ni nemam, tak to muze mit odpuzujici efekt?

jenze ja se trapim tim ze s nekym ted bydli urcite aspon par dni v tydnu a ja si rikam kdyby ke me neco citila tak proste s tim clovekem proste neni, protoze i me rikala ze je ji odporne kdyz nekdo strida partnery, a takove to neozyvani uz mezi nami par krat bylo a vydrzelo to treba i 3 mesice.... tak nevim, pred tim nez se prestala ozyvat, chtela sem tam s necim pomoct, chtela si nekam zajit, to ze to pak nevyslo protoze ji do toho neco vlezlo je uz vec jina, ale ja se v ni proste nemuzu vyznat....

pokud už se ji neozýváš čtyři týdny je dobře a trochu ti závidim že si to zvládnula vydržel,hlavně to neporuš a nevolej pokud tě bude chtít vidět a bude se jí stýzkat bude tě mít ráda ozve se..dej jí čas tím že tě nemá na očích ani to že sní nejsi v žádném kontaktu tak si dokáže udělat v hlavě konečně jasno co chce,ale bude to chtít čas a jestli někoho má či ne je jedno protože jestli v jejím srdci trochu jsi tak je možné že se to v lásku vivine..jestli ona bude mít zájem poznáš to,už podle toho že se ti ozve tak to něco znamená..a jak vidíš tobě to taky prospívá,je ti líp a navíc až se ti třeba ozve bude se vám líp mluvit..uvidíš.....hlavně se drž a nevolej když už si to vdržel tak dlouho,počkej až se ozve,jinak je velice pravděpodobné že kdybys ses jí ozval ty tak by jste byly zase tam jak dřív a ty by ses zas trápil...

ale tim ze ji miluji si rikam jestli se muzou jeji city ke me nekdy v budoucnu zmenit.....????

to v a dalsi: drzim se toho co jsem psal neozyvam se, ji jsem po tech jejich vymluvach kdy na me porad nemela cas rekl ze az bude mit konecne cas at se ozve byl jsem hodne zklamany i takovym tonem jsem ji to rekl, takze ona vi ze ji chci videt aj jsem ji jednim dechem navrhoval nejakou schuzku,kterou odmitla.. nic neozyva se(zitra to budou 4 tydny).. ale zivot je sakra kratky.. vim ze ted s nekym je a asi spolu i bydli, jenze ja nevim o jejim vztahu vubec nic(jak dlouho jsou spolu, jaky maji vztah,..), moje touha po ni je stale stejna, tim ze se nevidime jsem cim dal tim vice v poho psychicky(nepremyslim nad tim co by kdyby), a ziskavam konecne na sile a pomalu si zacinam opet uzivat zivota, a rikam si az ji uvidim budu se chovat uz konecne razneji a jasne, budu se sni chtit bavit o ni a o nas jasne .. dobrej napad?? ale lamu si hlavu jestli se ji nemam radsi ozvat po nejake dobe sam?? jenze ja ji rekl naposled ze mam takovy spatny pocit ze me nechce videt a tak je podle me na ni aby se ozvala... nevim,co vy na to??? navic jestli s nekym je tak je ve me takovy torsku blok si k ni dovolit neco vice, bohuzel za celou dobu jsem si k ni nic poradne nedovolil, ted uz si rikam ze na to pujdu jinak, ale nevim jestli neni pozde a hlavne nevim co ona...???? jak poznam jestli MA NEBO NEMA ZAJEM???

abych pravdu rekl tak bych se s ni chtel bavit o vsem na rovinu a uprimne, i ji treba rict co k ni citim a zeptat se se ji co jeji vztah, co delaji, co ona ke me citi kdyz to bude u ni jinak tak to budu muset pochopit.. asi nemam silu na to se stykat s ni a jejim pritelem, kdyz jsem s ni tak jsem stastnej jen ze ty chvilky co s ni muzu travit a je mi proste fajn(jenze je to celkem malo casu). Chtel bych vedet jestli se u ni neco muze zmenit a jak tomu treba trosku napomoct(zkusit ji byt na blizku kamaradsky nebo se prestat stykat??) ale asi nema cenu ze sebe delat kaspara.... Kdyz ji reknu ze bych ji moc rad videl tak prijde s nejakou vymluvou, jindy mi sama rekne ze by me chtela videt, davala mi ty jiz zminovane pusy, ale ja se v tom pekne utapim a nici me to, nejsem schopen se zacit soustredit na svuj zivot, furt si rikam co by kdyby, ale uz to nedavam nejim,nespim, a rikam sakra bud chlap... :-)

Petr a poslední příspěvek "v": Ano, i pro mě bylo nejstrašnější pomyšlení, že jsem si to asi zkazil něčím sám. Tím jsem se nekonečně užíral a pořád to v duchu probíral. Je to horší než přímé odmítnutí: nechci se s tebou bavit. Bolí obojí, ale ten rozdíl tu je. Ale Petře, třeba to řekla schválně a ani to není pravda, že o tebe tenkrát stála. Ani tu nesmělost bych nepřeceňoval - potvrzuje se tady zase poznatek, o kterém vím dávno: ve velké zamilovanosti člověk najednou ztrácí sebevědomí. Sám nevím proč, nemá to logiku, ale je to tak. S tou dívkou najednou začnu jednat jinak, je tady znát strach, abych něco nepokazil a čím víc mi na tom záleží, tím je to horší. Jiným holkám klidně řeknu "ty seš ale pěkný číslo, co jsem komu udělal?" nebo "no já tě miluju!!!" a myslíte, že bych to takhle před ostatními řekl té JEDINÉ? Kdepak, ta lehkost je pryč. Zvažuju každé slovo - svoje i její, tón řeči, jak se při tom dívala a místo radosti je tady nejistota, o které oba píšete ("v" je na tom podle mě přece jenom líp). Pokud jsme si jen telefonovali nebo SMSkovali, zeptal jsem se někdy na konec "a kdo je na řadě teď?", aby bylo jasné, kdo zavolá příště. Bylo to sice lepší rozloučení než nějaké složité filozofování, ale fungovalo to jen při dobrém vztahu. A ještě k tomu kamarádství. Také o tom často mluvím, ale lidé si to můžou vysvětlovat různě. Dobře víte, že se kamarád někdy neozve celý dlouhý čas ("Ty ještě žiješ?" "Ty se taky ozveš až když něco potřebuješ", "Stavím se, až budu mít cestu" a podobně), ani si kolikrát nenapíšeme jako jiným lidem (k Velikonocům, pozdrav z dovolené) a přesto nepřestáváme být nejlepšími kamarády, kteří okamžitě a bez ptaní přijdou na pomoc. A právě v tom se skrývá ten problém a rozdíl - já jsem si představoval přátelství jinak: že si zavoláme docela jednoduše a úplně samozřejmě často: "Díváš se teď na televizi? To je otřes, co?" - "Dneska ani nevím co udělat k večeři - poraď mi něco!" - "Nevíš dokdy trvá ta výstava v Roztokách?" - "Mám dát do salátu nivu nebo radši eidam?" a tak dále a tak dále. A když tenhle kraťounký hovor skončí a jeden řekne "čau, letím, nemám čas", tak ten druhý rozhodně nepropadne depce, ale bude vědět, že jsou na světě lidé, kteří o sobě vědí a kteří na sebe navzájem pamatují.

porad na ni myslim a chtel bych byt s ni a nejvice me uziraji myslenky jak svuj cas sdili s nekym jinym, vim ze s nekym je, v patek mi to potvrdila i jeji kamaradka, ona se mi ted neozyva a ja nevim jak dal moc rad bych tuhle situaci chtel resit promluvit si s ni, jenze nevim jak.. moc o ni stojim ale jak na ni kdyz je s nekym jinym o mem zajmu vi a chova se takhle zvlastne, jeji naklonost vystridala odtazitost navic kdyz jsem ji videl naposled mel jsem pocit ze kdyz jsem se k ni priblizil tak se ode me oddalovala... uz se pomalu ani nesoustredim ani na svuj zivot, porad na ni myslim, a rikam si jestli na ni nezkusit zapomenout ale pritom vim ze kdyby byla jen nejaka sance ji ziskat tak bych ji urcite chtel vyuzit.. uz jsem z toho v koncich... resim porad dilema jestli se ji ozyvat nebo to nechat na ni... citim ze ji stejne sve pocity a city co k ni citim ani nemuzu rict, protoze nevim jestli by ji to zajimalo...

Uz to nemuzu porad cist. To v: "vYsvetli!!!"Nauc se pravopis a pak rad.

to je hrozný když se člověk dozví ,od toho druhého že o něj měl zájem ale on k ničemu se neměl,ale s tím už nic nenaděláš tak se to stává ,nesmělost a další charakterové vlastnosti jsou součásti nás a který k nám patří,vrátit to nejde a trápit se s tím je nesmysl(ikdyž vím že se mi to lehce říká,vím že je to těžké),protože v tu chvíli jsi to tak cítil....i když je to těžké,člověk furt na to musí myslet že on ona ho měla ráda ale...měl bys myslet přítomností a jestli k tobě něco cítí,promluvit si sní o tom jestli k tobě furt něco cítí jestli né a jestli má jiného,že jí nebudeš stát v cestě,pak by bylo lepší jít každý jinou cestou,pokud se sní nedokážeš bavit jako kamarád a je to mezi vámi napjatý když jste spolu,ale vím že co se říká sejde s očí sejde z mysli neplatí...nezapomeneš ze dne na den na ní když jí hodně miluješ a ani po delší době to nebude lehké....jen tak se zapomenout nedá....třeba se jí zeptej na rovinu,jakej z ní máš pocit..jak říkáš jako by se ti držela od těla.....at ti to visvětlí že nevíš proč to tak je......ale určitě za to nemůžeš,každej jsme nějakej,a asi tě zas tak ráda neměla když si našla někoho jiného jen proto že jsi nesmělej....

chtel bych se s ni bavit jakkoliv i nadale, ale takhle kdyz ona mi o sobe nic nerekne, at uz z duvodu ze mi nechce ublizit, nebo ze je to jeji vlastnost tak mi prijde ze se nikdy nemuzeme patricne sblizit a poznavat... Mozna jsem to zavinil ja kdyz jsem ji to nedokazal rict drive, ale ja jsem trochu nesmelej a rikal si ze se to uz jednou musi mezi nami vyjasnit, jenze ona si nasla nekoho jineho a pak to tutlala az mi to nakonec pred asi trictvrte rokem sama rekla a pry ze ja se k nicemu nemel. a nejhorsi pro me na tom bylo kdyz rekla ze o me mela zajem a odradilo ji to ze jsem nesmelej a ze si musi udelat jasno... a vztah mezi nami je proste zvlastni. ja se do ni asi zamiloval az moc a nevim co s tim nadelat... mam pocit ze tady bude muset bohuzel platit asi stare zname sejde z oci sejde z mysli... jinak se budu porad trapit tim ze delam neco spatne, ze jsem k nicemu, atd.... chci uz konecne v klidu spat, pracovat, soustredit se na svuj vsedni zivot... darilo se mi se davat dohromady vzdy jen kdyz jsem byl v kontaktu s ni a vedel co dela a citil ze to nekam smeruje... jenze vzdy to tak nejak utne a mam pocit ze si me tak drzi od tela... nevim co s tim....

a nebo se ti taky ozvat nemusí vůbec,jelikož netuší proč ji nevoláš a ikdyby věděla tak jestli ti nevolá ted tak pak taky nebude...protože pokud ona nechce být stebou ted tak po tom se ti těžko ozve,jeestli je jí samotný dobře a tebe nepotřebuje vidět....někteří lidé po vztahu netouží a proto ikdyž nás mají rádi tak s námi být nechtějí....

jak si tady ctu ty vase pripady, tak asi nejlepsi je asi se stahnout predstirat absolutni nezajem, ignorovat a chvilku nechat ji at se snazi.... pokud uvidim ze z jeji strany je nejka snaha tak si potom s ni otevrene promluvit??? jenze to muze byt taky treba za pul roku... :-))

Hele, Vláďo, ta tvoje kočka zřejmě stojí za starou bačkoru, když si potřebuje dodávat sebevědomí tímhle způsobem, Mě kdysi taky jeden hajzlík takhle deptal. Akorát nevím, co s tím.

Ahoj,jo to znam,je to přesně tak.Vím že mě má ráda,ale jednou je taková a podruhé maková.Já si sní promluvil,na rovinu.Řekla mi do očí,že ví co cítím,ale že ona už nic necítí,že je to pryč.Pak jsem byl nemocný a to by jste nevěřili jaká starost,řekl jsem ji,že by se nestarala kdyby něco necítila.Lhalas mi do očí já to vím a cítím,tak proč se tak chováš,vím že mě miluješ,jestli se pletu tak mě vyveď z omylu a řekni že si to jen namlouvám.Na to mi neodpověděla,jen sklopila hlavu.Myslím,že chce být volná a dokud si je jistá,že ji miluju,nemam šanci.Je si mnou moc jistá.Možná až zjistí,že mě strácí,že se ji vzdaluju,možná že pak bude přemýšlet.