jak se odmilovat ?

Šťovíku a je to vždycky...Ženatý kamarád měl milenku. Byla taky vdaná a na začátku si řekli, že nebudou rozbíjet rodiny. Nějaký čas se scházeli a když se mu zdálo, že na něm začíná být závislá (čemuž se samozřejmě ubránit nelze) a mohla by existovat skutečnost, že by chtěla víc a víc, začal se jí vymlouvat, omezovat kontakt a pže se dotyčná vdaná cítila v trapné pozici a nechtěla se doprošovat, nějak to vyšumělo. Ale to je případ od případu. Prý jí nechtěl říct razantní ne, na to byl srab (jeho slova) a tak volil tuto cestu.

..právě takto...To by právě chtělo ten pohled z mužské strany :-) Muži používají, na rozdíl od žen, vždy pouze jednu polovinu mozku a nejsou schopni myslet či činit dvě věci najednou. Z toho plyne, že pokud je zaneprázdněn, nemůže zároveň psát smsku. Takže bych to ještě neviděla tak tragicky a počkala, nakonec, je ještě teprve odpoledne...

Ahoj milí zamilovaní a uzdravující se :-) Já jsem teď tak nějak napůl, nevím, jestli jsem ráda nebo ne.. Kauzu s půjčenými knihami vyřešil dotyčný sám, sám je vrátil do knihovny, jak jsem právě zjistila. Takže šance na setkání skrze knihy tím pádem padla, taky nevím, jestli bych setkání byla schopná, když jsem toho nebyla schopná už přes měsíc a jestli bych mu to nakonec sama nenavrhla, aby ty knihy sám do knihovny odnesl. Nevím, třeba čekal, že se ozvu, protože ty knížky musel vrátit celkem nedávno. Zároveň si říkám, že kdyby o to stál, tak se ozve sám - máš u mě ty knihy, co s nimi… nebo tak něco. Tak teď nevím, mám mu aspoň poslat smsku, že mu děkuju za vrácení knih a něco takového neutrálního… Jenže pak zase budu čekat, jestli něco odepíše, a co odepíše, a jestli já mám odepsat…

Šťovíku a je to vždycky.....právě takto uvažuji...ale ...když jsme spolu naposled mluvili, tak mi říkal, jaké ho postihly problémy...a žertoval, že doufá, že ho nevyměním...tak jsem na to reagovala, že to neplánuji a že doufám, že kdyby to chtěl udělat on, že mi to řekne......no uvidíme...dneska slíbil, že se ozve...a ani ťuk...

Fialko zlatá, trápíš se...Šťovíku a je to vždycky tak, že ti řekne, že už tě nechce? Nebo to jen tak nechá vyšumět, protože je to pro něj pohodlnější?Nebo řekne, že ten vztah je nebezpečný pro oba a nechá to být, ale přitom čeká, jak se zachová druhá strana?

Mirku, to ale ještě.....vydržet...no snažím se...žaludek jako na vodě (mám to zapotřebí??).....ale vím, že když zavolá, tak mi srdíčko poskočí..a v jeho náruči se mi podlamují kolena ... a to mi není šestnáct - už dávno

Mirku, to ale ještě...Je mi jasný, že abych to pro sebe mohl definitivně uzavřít, musím se ještě, jak píšeš, přemáhat. Doufám, že je to otázka času, kdy se potkáme a nebude u toho nikdo asistovat. Přestože asi nedojde na slova, i z chování se dá hodně vycítit. Teď už je to jen na ní, ale pokud jsem se k ní v poslední době choval chladně, možná si všechno nechala rozležet v hlavě a raději se stáhne. Jsou to jen teorie naprázdno, uvidíme, jak to ve skutečnosti bude.

Včera jsme se potkali....Mirku, to ale ještě opravdový konec není, jestliže šla s manželem, určitě se chovala jinak. Ještě se budeš muset přemáhat, myslím. Fialko, moje rada je VYDRŽET, ale vím naprosto přesně, jak je to těžké. A taky vím, jak jsem já čekávala a nakonec nevydržela a nebylo to dobře. Ale možná kdybych vydržela, bylo by to stejné...

http://www.youtube.com/watch?v=L1ws8IzZMQA&feature=related

Dlouho nikdo nepíšete a...Včera jsme se potkali. Vracela se s manželem z nějaké společenské akce (soudě podle oblečení) a vypadá to na druhou variantu - zřejmě to v sobě nechává odeznít. Nechovala se úplně chladně, dokonce se při pozdravu usmála, ale necítil jsem, že by vzduchem létaly emoce. Možná to bylo dáno přítomností jejího manžela, ale možná taky ne. V podstatě jsem jednou nohou na cestě k uzdravení a kdo ví, jak to s tím jejím novým objektem bude. I když ještě pořád nevylučuju variantu, že se budou, jak píšeš, dít věci. Třeba tomu napoví, až náhoda bude chtít a potkáme se beze svědků tváří v tvář.

Mirando, nevím, jak...Fialko zlatá, trápíš se zbytečně.Řekl ti snad, že už tě nechce?Když je online, tak to by se mohl ozývat, to je pravda. Ale věř mu, že když ti řekl, že mu na tobě záleží, tak to myslel upřímně. To víš, my muži si to občas neuvědomíme ;-)

Dlouho nikdo nepíšete a...Mirando, nevím, jak ostatní,ale já teď nemám nějak ani sílu sem psát...jsem jak na houpačce...přítel-milenec...nemá ted na mě nějak čas...nevím, jestli už to nehraje do autu...když se neozvu já jemu, tak ani nenapíše...někdy vidím, že byl na netu (jeho nick byl online), ale pro mě žádný vzkaz :-(asi blbý, že? bojuju sama se sebou, nechci aby měl pocit, že ho nějak uháním,...ale zase na druhou stranu, když mu to neřeknu, tak nebude vědět, že mi chybí......je to nanic...vždycky to asi jeden cítí víc a druhý míň......jsem smutná...

Dlouho nikdo nepíšete a vypadá to, že jste se všichni uzdravili.Mirku, myslím, že teď bude záležet na ní, jestli tě pustí z mysli nebo ne. Když ne, ještě zažiješ věci. Jestli ano, tak v ní odezní zklamání a najde si pak jiný objekt. V tomto věku to není těžké.

Mirku, obdivuju tvou vůli a...Přesně jak píšeš, nemám mít z čeho absťák. Možná máš pravdu, že čekala, že se něco stane. To já ostatně taky, když jsem chtěl a zároveň nechtěl. Je to těžký, zvlášť když se potkáváme, budeme potkávat. Kdyby to tak nebylo, určitě by zafungovalo sejde z očí, sejde z mysli. Takhle nedokážu říct, co bude dál, i když mám vůli zůstat u toho, jak to teď je. Ale to, že je pořád nablízku, ve mně může pomaličku přiživovat chtíč a pak už to může být jen otázka času, kdy vybouchnu.Monigue, jestli ještě občas čteš tuto diskuzi, napiš, jak jsi na tom. Jak doma bojuješ a co se u tebe změnilo?

Mirku, obdivuju tvou vůli a zodpovědnost.Dokázal sis odřeknout drogu, nepocítíš tím pádem žádný absťák.Jestli jsi z toho doopravdy venku, to asi poznáš za delší dobu, kdy se budete potkávat a nic nestane. Myslím, že její chlad byl způsoben nanaplněným očekáváním a jestli tě nebude později provokovat a ty sám se nebudeš k ničemu mít, opravdu to ustojíš.A hlavně - nezapomínej sem psát.Fiono - to, co píšeš, je pravda, ale tato možnost klesá úměrně s věkem.A když se ženská zamiluje do naprosto úžasného člověka, ten se potom moc těžko nahrazuje.

Obracím se s prosbou hlavně...Lék na lásku je zase jedině jiná láska. Určitě se nezavírej doma, buď akční a ta nová láska přijde když to budeš nejméně čekat. Taky jsem byla zamilovaná do hovada, vím o čem píšu. :-)

Obracím se s prosbou hlavně...Jediným lékem na lásku je zase jiná láska. Určitě se nezavírej doma, buď akční... a ta láska sama přijde, neboj :-).

To Miranda: Adresuju to tobě, pže z doktorky znáš můj příběh. Dneska jsme se po několika týdnech potkali a z její strany jsem cítil jistou odměřenost. Nevím, jestli to bylo tím, že byla s dětmi, ale abych pravdu řekl, hodně mi to pomohlo k tomu, abych to začal brát jako uzavřenou kapitolu. S odstupem času a vyčištěnou hlavu se na to dívám jinak. Sezení s psychologem jsem ukončil. Doufám, že už nebude potřeba. Stát se toho ještě může celkem dost, ale musel by to být obrat o třistašedesát stupňů, abych ho znova potřeboval vyhledat. Drž mi pěsti, abych byl pořád nohama na zemi, pže ty týdny, kdy jsem ji nemohl dostat z hlavy byly velký muka (i když přiznávám, že občas úžasně spalující).

mnoho měsíců...Teď ryju držkou v zemi.:-(

Roztáhni ruce, odraž se a...Díky!!!! :-)