Zenaty milenec

To tak zas nemusí být. Zahýbaj i ti fajn, naštěstí:))

Ano, ženatí jsou moc fajn, naštěstí ti solidní nezahýbají, milá R :-)), ti, co manželce zahnou, většinou za moc nestojí.

No teda Guilty podle toho projevu si myslim, ze by sis uz taky mel konecne najit nekoho, kdo ti zpestri zivot - zatim na me pusobis jako zapsklej a navic dost nevychovanej chlap! Jestli nemas zadne konstruktivni komentare, tak bys mel radsi mlcet. Promin.

Já bych raději svobodného:)

Přesně tak Katko, odsuzovat umí každý. Ale pochopit nikdo. Co je špatného na tom, že se dva domluví a je jim spolu dobře a nikomu ubližovat nechtějí. A taky nejsme přeci ničí majetek. Že by na nás někdo měl monopol:)).Bohužel, svobodní a bez závazků bud neexistují nebo jsou k ničemu. Já radši ženaté:))Jsou moc fajn

to Guilty: já už se na něj vykašlala (viz. mé předchozí příspěvky) - když mi došlo, že jsem jen zpestření jeho života...Odsuzuje se dost jednoduše, to dokáže každý

A proč si nezpeztřit život s někým kdo je svobodnej a bez závazků? Jde o dost, protože když ten člověk, kterýho podvádíte na to příjde, tak mu asi zkurvíte na čas život.Pro Katku: svině jste oba...protože on kdyby byl aspoň trochu chlap, tak jí to řekne narovinu a ty kdybys měla aspoň trochu charakter tak se na takovýho "chlapa" vykašleš. Ale vrána k vráně sedá, co? :-)Já sem ještě nikdy nikoho nepodved. A ani nechci, protože život se dá zpestřit i s člověkem se kterým jste dlouho. Jen to chce se trochu snažit a nebejt svině a mít něco čemu se říká charakter...Většinou podváděj lidi co jsou nějakým způsobem zakomplexovaný, nejsou schopný si najít a udržet normální vztah a proto chtěj ublížit i někomu jinýmu...

Hlavně to dojde na Tebe, až se vdáš. Ono se to totiž vrací jako bumerang.

Svině a nesvině. Aby i na vás jednou nedošlo..ti , co kážou jsou vždycky nejhorší. Já jsem se ženatým a je mi fajn. Nevyplývají z toho žádné závazky a až mě to omrzí, tak odejdu. O nic nejde, tak proč si vzájemně nezpestřit život???

No jo, jenomže můj přítel tvrdil, že svou manželku už dávno nemiluje a je s ní jen z čistě materiálních důvodů. Říkal to už před vztahem se mnou , tak jsem neměla důvod mu nevěřit. Pak říkal, že má rád mě. Tak byl někdo svině? On, že ji podváděl? Já, že jsem věděla, že je ženatý?

Souhlas.Když se tak koukám kolem sebe tak těch sviní je v poslední době požehnaně. Lidi si jenom lžou a myslí si, že vše je v pořádku, dělají to všichni, tak co. Užívat, zatloukat a mít své jisté. Je to hnus.Mladí, staří ...

Lidé se dělí na dvě skupiny: Svině a nesvině.Svině si vždycky najde důvod jak si omluvit to, že někomu zkurví život. Bohudík je na světě spousta nesviní, které se dokážou ovládat a nepodvádějí se navzájem. Člověk, i když se zamiluje tak v sobě může najít dost síly na to, aby pochopil, že tím někomu může zkurvit život a je lepší si najít někoho jinýho kdo je volný a bez závazků. Kdo to nedokáže je svině. Já bych nikoho podvést nedokázal. Bylo by mi ze mně na blití. Už jenom z představy, že bych podved někoho, kdo mě má rád a čeká na mě, je mi blbě...Nechápu jak to může někdo udělat jenom kvůli sexu....to už musí bejt hrozná svině..

Asi jsem si s ním neměla nic začínat, mohla jsem čekat, že to takto dopadne. Já blbá jsem si ale naivně myslela, že bude chtít už jen mě - a ne barák s autem...(o který by se v případě rozvodu musel dělit).Kdyby aspoň řekl nějakou normální výmluvu, ...takto mám pocit, že je tak pohodlný, že mu za to ani nestojím... Ach jo. A pořád čekám, že se třeba ještě ozve a bude mě chtít zpět. Na to je ale asi moc uražený, že jsem si ho dovolila opustit. Takže asi doufám marně a přitom se přesvědčuji, že jsem udělala správně... I když je mi po něm strašně smutno

Já se vázat ani nechci, tak proto mi to docela vyhovuje, ale když začne hořet tak zbaběle uteču:(. (S tou svou fakt nebydlí-ale co z toho..)

Tedy já vždy silně nechápu, to házení viny za mužovu nevěru na jiné ženy. Muž je manželce (patrnerce) podle mě už nevěrný ve chvíli, kdy se rozhodne mít něco s jinou ženou, ne ve chvíli, kdy ta jiné souhlasí nebo podlehne. Jako by snad byl malé dítě, kterému musíme z cesty odstraňovat "nebezpečné předměty". Nechápu, jak usilovně některé ženy před tímto faktem zavírají oči.Nevěra je většinou problém daného vztahu: buď obou (z nějakého důvodu jim to neklape tak, jak by si oba nebo jeden z nich představoval), nebo jen jeho (větší či menší sukničnář nebo prostě člověk, který s nevěrou nemá žádný problém - takový by se podle mě určitě rozvedl, kdyby se všechny ženy světa dohodly, že nebudou mít nic se ženatým), nebo se prostě zamiluje, nebo ho nějaká žene bude silně přitahovat anebo je např. příčina na staně ženy (př. nemá takový zájem o sex, tak si najde milenku). Ale ty milenky bych do toho vůbec netahala, to je strašně pokrytecké - problémy nemáme my, ty, já, ale zavinil to nějaký "zlý čert" zvenčí - je to nejsnazší.

Když myslíš:)Já ho na začátku našeho vztahu nesváděla, to on chtěl mě a neustále mluvil o tom, jak je sám, se ženou mají oddělené ložnice, ..... jak je nešťastný...co má dělat,...? Znala jsem ho už dřív před naším vztahem, vyhýbal se tomu, být doma, jak mohl. Většinu času po práci i víkendů trávil s přáteli a na závodech (sport, kterému se věnuje). Já mu věřila a nemyslela jsem si, že budu někomu ubližovat, když s ním budu. Myslela jsem, že to takto dál nechce a když najde novou lásku, bude to řešit. Jenomže pak jsem zjistila, že on nic řešit nechtěl. Měl mě i zázemí doma a byl takto spokojený.

Já se snad nepoučím-zase mám ženáče:( s tím rozdílem, že se svou ženou nežije. Hlavně se nezamilovat a rychle z toho ven....

Jděte do háje s tím moralizováním. Katka m.j. napsala, že jí přítel sliboval společný víkend a pak se z toho vymluvil. Patrně to nebylo poprvé. Tohle je známka jeho slabosti, nikoliv Katčiny. Neměl slibovat, když věděl, že to asi zase nedodrží. Že má zamilovaná holka sklon takovým slibům věřit, je úplně přirozené. Katko, když to neklape zezačátku, nebude to klapat nikdy. Leda tak za cenu krkolomných kompromisů. Vztah, který má budoucnost, je v mnoha směrech plynulý, přirozený a nenásilný od začátku, rozhodně nesmí být poznamenán ztrátou důvěry. Taková věc se chronicky vleče a nakonec vztah zničí definitivně. Já vím, zamilovanost dává tomu druhému vždycky jakousi auru nepostradatelnosti, díky ní tomu druhému odpouštíme i skutečné podpásovky, ale věř, že s tolika zklamáními a zraněními na duši bys takový vztah opravdu dlouho neutáhla. Člověka, který k tobě skutečně patří, poznáš podle toho, že "plave stejným směrem" a jehož stínové vlastnosti můžeš tolerovat poměrně bezbolestně. Zamilovanost do člověka, se kterým se "nerýmuješ", je vždycky vykoupená velkou bolestí a zklamáními. Člověk, který k tobě patří, je ten, se kterým jsi na stejně vlně i bez zamilovanosti. Lidé nemívají potíže ve vztazích proto, že by byli jenom dobří a zlí, ale proto, že se k sobě často jenom nehodí. Perspektivní vztah je takový, který má co nejméně třecích ploch. Vztah, který je pro jednoho z páru permanentně zraňující, opravdu není k životu. Neboj se samoty, je tady od toho, aby ti pomohla, aby ses mohla lépe seznámit sama se sebou a podle toho pak lépe poznáš toho svého člověka pro život:-)

Katko, tak je načase, aby sis našla svého vlastního manžela. Aspoň pak budeš vědět, že Ti ho může sebrat kdekterá Katka...

To by se ti líbilo, co, žena se o svého muže celý život stará a ty bys chtěla s ním trávit víkendy:-), udělal dobře on, že je s rodinou, nic jiného si nezasloužíš, sorry:-(.