Zenaty milenec

Adelo-čtu tady ty udílené rady a názory a přikláním se k názoru od Roba.Ty sama opravdu nebudeš schopná změnit chování svého manžela.Tvému manželovi vůbec nedochází co se s tebou děje a nevěrou to nevyřešíš.Dřív,nebo později se manžel dozví o tvém milenci a nedovedeš si představit co to s nim udělá.Řešení je navštěva psychologa.Toho můžeš navštívit sama a s nim to všechno probrat.

ROB:Ale jaké mám začít dělat kroky, když on se o tom nechce vůbec bavit. On není vůbec zlý. Jen prostě jeho pohled na vztah dvou lidí, který si nese z dětství je dost zkreslený. Na druhou stranu vždycky svého otce kritizoval a v podstatě ho nemá rád. Ale když mu jen naznačím, že on je vlastně stejný, tak se mnou nesouhlasí.Mě tichá domácnost taky nebaví, ale já ho takhle chci alespoň přinutit komunikovat.

Ticha domacnoost,tak to je predevsim znamka nevyzralosti cloveka. Nekomunikace nemuze nic vyresit, a je asi celkem jasne, ze by se pri pripadnem rozvodu choval jako male, ublizene, rozmazlene decko. To je alarm! Mnozec, samozrejme je to tak, jak pises. Myslela jsem to samozrejme tak, ze u me i u Adely je to manzel, kdo nosi vic penez. Pokud se role obrati, je v poradku, ze chlap zajistuje catecne chod domacnosti.Ale to je o domluve a opet o inteligenci a vyzralosti osob. No po pravde Adelo, nebudes to mit s nim lehky, jenze musis myslet na to, ze cely zivot mit milence nebudes, protoze my zensky kolem padesatky uz potrebujem zazemi doma, se vsim vsudy,a nemluvim o tom, ze pro vetsinu padesatniku bude zajimavejsi mlada zena, nez my, ze?A tak na to mysli, kdyz se chova takhle,da se rict sobecky, jakpak se asi bude chovat za tech x let, nemluve o tom, ze toi to s milenkou muze vratit. A co si pak pocnes? Bude slz stejne hodne, jako by byly ted. No, tak se drz, a nenech si nicit zivot.

Adélo - radit nechci a ani nemůžu, protože sám dobře vím (i když úplně z jiné oblasti života) jak někdy člověk trpí, ale není v jeho silách (třeba i z důvodu určitých životních postojů) něco změnit. Jak jsem si četl Tvůj příběh, tak tento postoj manžel sdílí patrně celý život a je to něco jako jeho dogma. Tudíž si myslím, že bez pomoci dalšíhoo subjektu to Ty sama nejsi schopna změnit. Je na to již pozdě. Tichá domácnost to stejně neřeší, buď se s tím smíříš nebo budeš muset začít dělat postupné kroky k nápravě.

Mnozec:Tak přesně takhle bych si to představovala. Ale v mém současném manželství je toto naprosto nereálné.V neděli jsem si dupla a do dnešního dne se nic nezměnilo a máme tichou domácnost. Nechce se o tom vůbec bavit. Problém je v tom, že on si není vůbec vědom toho, že chyba by mohla být na jeho straně.

Je to tak nějak jak píše Rob. Opravdu je něco jiného, když se schází ženatý s vdanou, kteří oba ví jak na tom jsou, na svých životech nic měnit nechtějí, a dokážou si vzájemně život okořenit, utéct z jistého stereotypu a bez vzájemných nároků na sebe spolu sem tam stráví pěkné chvíle. Ale ženáč, který oblbuje svobodnou dívku, ať už je fakt zamilovaný nebo ani moc ne, to je o něčem jiném. Málokterý se k něčemu rozhoupe, a pokud to doma není úplná bída, tak od rodiny neodchází. Když odejde, tak to na mě moc solidně nepůsobí, příště může odejít zase, i když chápzu, že jsou případy, kdy ti lidé tak moc k sobě patří, že si prostě nemohou pomoci. Ale většinou to bývá tak, jak zde svobodné dívky popisují, neustále čekají, a nemají sílu k rozhodnutí ve svůj prospěch, což je na 99 % vztah s ženatým mužem ukončit. Pokud jim tedy vztah s ženáčem vyloženě nevyhovuje, tak sebrat veškeré síly a sbohem, nebo pročekáte celý život a nakonec si řeknete, že to vlastně za to nestálo. Nějakou dobu se dá čekat, ale pak tzv. "nůž na krk" musí přijít, jinak se nic nevyřeší.

Patriko mas to prilis jasne nalajnovane podle zazitych predstav a stereotypu. Ja jsem taky sveho casu vydelaval mnohem vic, nez moje zena a pak se zase karty obratily.Manzelka studovala a ja jsem tahnul rodinu presne jak pises. Pak ovsem zivot sel dal, ja prisel o zamestnani a manzelka mezitim dostudovala a zaujala vyborne postaveni a ted vydelava vic, nez ja v novem zamestnani. Ja ted zase mam vic casu, umim varit a postarat se o chod domacnosti a vubec nemam pocit nejake podrazenosti. Jednou jsi nahore a podruhe zas dole a tak to jde porad. Musi se tahnout za jeden provaz.

Marti, myslim, ze ti je osmadvacet, vid. Prisla jsi sem s tim, ze chces zmenit svuj zivot a mas predstavu o tom JAK. Ale vis jak to s tvou budoucnosti ted vypada??? Roky bezi jako voda. To uz jiste vis. A za par let, budes ve tvem bytecku uuuplne sama. Bez deti a bez manzela, protoze jsi blokovana zenacem, ktery se k nicemu nema, bez pratel, protoze ti budou mit vlastni rodiny, bez rodicu, protoze ti tady nebudou vecne a mozna i bez prace, protoze se jim budes zdat uz stara. Krasna predstava, ne? Opravdu to chces???

Robe, Tobě se to mluví. Já nemám takovou povahu, prostě to ke mně nepatří, nemám rada ultimáta. Ale stejně to jednou budu muset řešit, pokud nebudu chtít v tichosti vycouvat a to já nechci.

Martinko - nůž na krk v podobě "já nebo manželka" je zcela fér. To říkám jako chlap. Pokud bych si našel jako ženatý člověk jinou ženskou, tak jedině takovou, které by tento stav vyhovoval. Znám několik takových dvojic.

Dani,máš pravdu, není to ani trochu lehké. Navíc vždy, když si s ním chci na téma "my" promluvit, začnou se mi do očí drát slzičky a já ze sebe nejsem schopna vysoukat ani větu, i když jsem mu ji v duchu řekla snad tisíckrát! Vím naprosto přesně, co chceš onou cibulí říct, když se chce...já mám zařízenej byteček, ale prý pořád ještě není ta správná doba. Otázkou je, zda vůbec někdy bude!Tino, jeho závazek k rodině si uvědomuju a dost často o tom přemýšlím, dneska jsem se přistihla, že i v tramvaji. Bohužel si někdy život zbytečně komplikuju a tohle je toho názorná ukázka. Naši ho berou jako samozřejmost a ani netuší :( A mě jen utěšuje, že když se k ničemu nerozhoupal za těch pár let, co sme spolu, tak budu mít nekonečně času na vycouvání...i když to tak na druhou stranu nechci :.(Deni, ani nevíš, jak mě ta myšlenka trápí! Dříve jsem si to nepřipouštěla, nebo alespoň ne tolik. Nechci mu dávat nůž na krk, zda já nebo manželka. To je nefér. Na přímou otázku, zda by se mnou nechtěl bydlet, mi řekl, že by chtěl a moc rád, ale že teď ještě ne. Je to citlivej chlap a nějak mi k němu lhaní a předstíraní nesedí.

Mě ženáč nechal, protože měl výčitky, ženáčům se už raději vyhýbám.

Martinko, taky mě překvapuje, že to tak dlouho vydržíš snášet, že jsi "ta druhá".Mám z toho pocit , že ten Tvůj je nerozhodný - jestli Ty nebo ona?Asi bys ho měla postavit před hotovou věc.Buď se dovíš, že chce být jen s Tebou anebo, že opravdu nemá odvahu skončit s manželkou.Aspon budeš věděět, na čem seš.Nenech se vodit za nos.Nejsi přece žádná bytost se slevou, ale osůbka, která si zaslouží 100% lásku a úctu.Já jsem to tehdy řešila tak, protože ten můj ženáč byl pěkně zbabělý, když šlo do tuhého,že jsem s ním skončila.Dobrý sex není všechno..Vím, že se to radí.Ale stojí to za to.Teď mám nový vztah se svob chlapem a je 100 a 1 pohoda oproti tomu, jaké stresy jsem zažívala.Ti ženáči nám to umí pěkně zavařit,slibujou, kecají, jak nás nemilují .I když je to i naše chyba, že do toho s nimi jdeme.Nakonec rozhodnutí závisí jen na Tobě, jak se tomu postavíš, co Ti vyhovuje....

Martinko, jak to, že má obavu, jak se jeho žena s děckem uživí? To snad musí zajistit on, tedy hlavně to dítě, a to je třeba si uvědomit, že i když zvítězíte a dostanete ho, tak jeho závazky zůstávají a je to tak v pořádku. A vy byste s tím měly počítat, že vždycky zde budou tyto jeho závazky, z toho plynoucí výdaje, a dost možná z toho plynoucí velké problémy. Však to popisuje Dana dost dobře: když je třeba, je k dispozici děcku i ex., prostě není nic zadara, a tak se to musí brát nebo ještě zavčas vycouvat. Předchozím manželstvím nedotčený vztah je opravdu to nejlepší.

Marti, tak uz jsem myslela, ze sem nezavitas. Myslela jsem na tebe. To je fakt des. Neni to lehke, vid? Vis co rikal ten muj, kdyz jsme spolu zacinali chodit? "Ja chci byt s tebou, i kdybych mel spat na zemi a jist jen cibuli." Na zemi jsme skutecne zacinali, tedy na matraci, s tou cibuli to nebylo tak horke, ale pronajal pro nas jednopokojovy byt a prisel s jednim kufrem. Samozrejme se stara jak o dite, tak plati i na ex a kdyz potrebovala cokoli, tak byl k dispozici. Vis co ti tim chci rict???

Dani, čas letí a já se stále ještě nerozhoupala. Ale trochu jsem to téma naťukla. Má obavu ze změny práce a taky jak se jeho manželka a dítě uživí...jenže jak jsem tady četla ty příspěvky, co když po základce přijde střední, pak ještě vysoká... :.( Nedokažu si ani představit, že už bych neusínala v jeho náruči, ale na druhou stranu se nechci smířit s pocitem, že jsem ta druhá!

Alarm sice ječí, ale stejně na to zatím nemám, abych to utnula.Poslední rok na hraní ani nečichl (tedy tvrdí a já doufám, že to tak je). Myslím, že kdyby to tak nebylo, tak bych to věděla. Nikdy neklesl tak hluboko, aby jsme neměli co jíst atd. On většinopu hrál jen když věděl, že má peníze. Když je neměl, tak si to nedovolil. Na to je zase dost soudný, aby tohle chápal. Ale teď jsem si opravdu dupla a tak uvidíme co bude. Řekla jsem mu co si o tom, o něm myslím a že pokud se něco nezmění, tak že za těchto podmínek s ním zůstat nemůžu a ani nechci. Zatím se mnou vůbec nemluví a máme tichou domácnost. Tak uvídíme.

Tak jsem si to tady trochl přečetl a nemám ani velkou chuť něco komentovat. Jsem sice chlap, ale hluboce lituji ženy, které jsou ochotny tak hluboko klesnout. Snad ani není možné, aby existovala ženská, která se pravidelně stresuje skrz peníze a její protějšek se v nich válí. Namám žádnou radu, protože mě by ten varovný alarm v palici řval v jednom kuse.

To Patrika: jsem rád že i feministky vědí, jaká je úloha ženy v rodině...naprosto souhlasim.To Adela: celkem tě nechapu. Pochybuju, že ty máš výplatu 35.000,- Kč jako on a přesto chce abyste jeli ve všem napůl? To nemůže myslet vážně? Jako to že někde dlužil prachy, předpokládám v herně, v hospodě nebo kde, to už by mi být tebou v hlavě ječel alarm, že tady nemůžu zůstat. Celkem se divim, že máte ještě kde bydlet a co jíst, tyhle "hráči" jsou obvykle dobrým předpokladem, že s takovým člověkem, nebudeš nikdy nic mít...jako vlastnit..., nikdy se nikam nepodíváš a budeš se furt bát, jestli neprohrál uplně všechno. Chápu, že to asi případ tvýho manžela uplně není, ale tady by mě neudržela ani megaláska, natož jak píšeš "ještě nějaká láska"...

Adelo, ja ti opravdu velmi dobre rozumim. Je celkem prirozene, ze zena byva casto srab.. je to proto, ze ma k detem a k rodine bliz nez muz.Nelibi se mi postoje NATA, celkem typicky sobec, samozrejme chlap.Ale v jedne veci si myslim, ze ma pravdu, odejdi od neho,a nebo mej milence, ale to te stejne casem bude dost trapit. Cetla jsem tve posledni prispevky, a ver mi, ze az zestarnes, tak se z toho jednoduse pose..... Mozna ne, ale pochybuji, ze by se z jeho rozmazleneho pristupu k zivotu, k tobe i sam k sobe nejak casem zmenil.A nebo si proste zadupej a vybojuj si to , treba odchodem na oko. Alespon uvidis, jestli skutecne stoji o tebe jako o cloveka nebo jen o nekoho, kdo mu slouzi.Za vsechno si skutecne muzes sama, nechala jsi to zajit prilis daleko, a popravde, kdyby muj muz delil jak ten tvuj, tak u me predevsim nema cenu jeho charakter a uz mam take jineho.Vadil by mi jeho sobecky pristup k penezum. Muz je v rodine vetsinou od toho, aby zabezpecil chod domacnosti,financne, zena od toho, aby se postarala,rodina mela co jist,chodit v cistem obleceni, a aby byl prijemny teply rodinny krb.tyhle role jsou jasne, a i v dobach feministek to plati stejne.Zadne manzelstvi neni idealni, ale tohle je docela zaklad. Prosit se otce svych deti o penize je vic nez potupne, a sama se tim schazujes.melo bynto byt automaticke. Tohle co ty pises neznam. Jeho penize jsou i moje penize a obracene. To je totiz rodina. Druha vec je ucta jeden k druhemu a radost ve vztahu.Tezko posuzovat takhle na dalku, ale myslim, ze ty se k nicemu nikdy nerozhoupes. Nejhorsi skutecne na tom je, ze tenhle vzor, jako jste vy dva, si ponesou vase deti v jejich zivote dal.Skoda.