Zenaty milenec

Rainbow - časem to bude lepší, každý konec bolí a nějaký čas si vezmě, ale je to zároveň i začátek a ten může přinést něco nečekaně krásného. Asi jsi dost silná, když jsi to dokázala ukončit a je fajn, že nesedíš doma a nelituješ se. S přáteli a s tím, co Tě baví ta bolest odezní dřív a je jednodušší ji zvládnout, držím palce, abys vydržela a aby bylo co nejdřív líp.Kesidy, jsem ráda, že jsi zase tady, jak se vede?

Kesidy> dekuji za podporu, je to strasne tezky. Hlavne mit chut neco noveho zacinat.

Ze by si Yossarian zapomnel/a vzit svoji denni davku antipsychotik? Tak honem honem Yossi:-))))))))))

Jo Yossarian, když jsem minule psala, že se nedá přehlédnout, že jsi duševně chorá, ještě jsem nevěděla, že se léčíš s paranoiou, prčááááááááááááá viď?

Pro ty, kdo ještě neznají "naší" Yoss, - nedejte se odradit, tahle pani se léčí s paranoiou, nám nadává, jinde se chlubí, kolik má milenců, pařbiček a zábavy, ale faktem je, že jediné co dělá, je ničení diskuzí a neví si rady sama se sebou, takže ji prostě ignorujte a neberte vážně, s bláznama se prostě bavit nedá...:-))

Pořád dokola to samý.......blbý ženský věří pohádkám o špatným manželství a pak ženáč čeká druhé dítě .....to jsem už četla stokrát ...ale patří vám to husy, protože ste blbý a bezohledný k manželkám...jen si to vyžerte mrchy...akotár ty hnusný lháře podporujete......doma jim nechybí vůbec nic, naopak !

Rainbow:tohle zjištění muselo byt šokem. takže se drž a asi by bylo nejlepší to vydžet tak přeji hodně štestí.

Jenty, nedej na jedovate reci, on do vztahu nikdo nevidi. Do zadnyho. Z posledniho obdobi mam tu zkusenost taky. Taky uz nejsem vcerejsi, je mi dost na to, abych se vyhybala zenatym chlapum, zvlaste maji-li doma dve male deti a manzelku na materske. To, ze je zenatej,jeste bohuzel nemusi znamenat, ze doma nestrada a ze mu nic nechybi. Kdyby jim nic nechybelo a byli by spokojeni, nehledaji utechu, lasku a taky sex jinde. (Pominu-li chronicky zahybace a sberatele zazitku, ale to zjevne neni tvuj pripad, a nebyl ani muj). Rozumim te beznadejne budoucnosti, jako snad nikdo. Poznali jsme se v praci, on byl muj kolega, ja vedela, ze je zenaty a ma jedno dite. Dva roky jsem mu odolavala, ale uz po roce vedela, ze jsem do nej zamilovana. Byla jsem svobodna , lehce po tricitce, on o deset let starsi. On mi nekolikrat rekl,ze me miluje a ze me potrebuje, a ze nic neni tak, jak to vypada, tim myslel svoje manzelstvi. Ja presto odolala, rikala jsem mu, ze jestli ma problemy, at me do toho netaha, ze chci mit rodinu a deti, a to mi, zjevne dat nemuze. Takze vztahy jsme si vyjasnili, protoze on mi to bohuzel potvrdil, ze nemuze na sve situaci nic menit, ze ma zodpovednost atd. Nakonec v sobe dokazal uplne tuhle "lasku" poprit, potlacit veskere city, a dokazal to odseparovat od kazdodenni prace. Ja z te prace odesla, protoze mne to prislo strasne kruty, cela ta situace, navic jsem si pripadala, ze porad stojim na miste, a "koukam na zavrene dvere" a cekam nevim na co. Asi po mesici me kontaktoval, ze mu strasne chybim a ze se beze me nemuze ani nadechnout, ze jsem mu byla inspiraci, a utechou .... No zkratim to. Zacali jsme spolu chodit a spat. Po nejake dobe extaze jsme oba zkonstatovali, ze nam to prerostlo pres hlavy, ja cekala a doufala, ze "to vyresi", ale po jeho neustalem drmoleni o tom, ze se musi drzet, a byt zodpovednej a byt na sebe tvrdej, z nej vylezlo, ze je manzelka tehotna podruhe. Otehotnela jeste driv, nez jsme do toho spadli. Povazovala jsem za podraz, ze mne to nerekl driv, a taky jsem se citila zranena, v tom nejzenstejsim slova smyslu. Tvrdi, ze jeho vztah se zenou uz nefunguje ze je v rozklad. No, podivejme, a najednou v tomhle rozkladu ejhle, novy impuls. Bylo mi uplne jedno, ze on to nechtel, ze ji poradili v psychologicky poradne, jak utuzit manzelstvi. Ovsem asi ji nerekli, ze dite by meli chtit oba. Kdyz mi to rikal, tak mi taky oznamil, ze od ni odejde, at se s tim vyporada sama atd. Pak zase tvrdil, ze ona breci, ze ji lito, ze na nej usila podraz, ale ze to vec, ktera jim to manzelstvi zlepsi. A vydira ho tim, ze si to necha vzit, ze zabije jejich dite atd. Rekla jsem dost. Ze uz to nechci poslouchat. Utnula jsem to ze dne na den z ciste rozumovych duvodu. A pak se to vratilo logicky jeste parkrat. Je to jak na houpacce, nahoru dolu. Ted zrovna jsem ve fazi, kdy jsem 2 mesice bez nej, a silim z toho, ale jsem odhodlana to vydrzet. Je mi 33, jsem svobodna, bezdetna. A pokud se budu i nadale chovat jako z charity, tak to tak zustane. Nemysli Jenty, nekolikrat jsem se snazila zamilovat, chodit mezi lidi, chodit na rande, na vecirky, sportovat a programove "potkavat" jiny chlapy. Vse marno. Ale jsem odhodlana to nevzdat. A to samy radim i tobe. Proste programove se zacit zabyvat jinym prostredim, jinymi lidmi, odpoutat se, zkusit to. Ja ti preju, abys zase pred sebou videla co nejdriv nejakou budoucnost. Ja ji zatim nevidim.

Není zač, tahle diskuze vznikla, aby jsme si pomohli navzájem, ne aby jsme se uráželi. Rozhodně nejsi chudinka, vždyť tu nebrečíš nad špatným osudem, snažíš se svůj problém vyřešit a to je přece mnohem lepší chování, než být ukřivděná a urážet ostatní. Navíc nikdo z nás nevidí do vašeho vztahu, nemůžeme ho proto soudit. Takže jestli budeš chtít povídat, tak klidně piš, ikdyby to pomohlo od bolístek jen maličko, tak je to lepší než nic...:-))

Míla: děkuji :-))

Dominice:děkuji za kritiku i za slova pochopení.Možná ti připadám jako naivka,ale nejsem.Napsala jsem,že pár řádky se nedá vše popsat.Nejsem chudinka,nepotřebuji urážet. Zřejmě ti někdo ublížil.

Jenty, proti zamilovanosti se dá bránit horko těžko. Fakt "miluju" lidi jako Dominika, nenapíšou nic, co bys sama nevěděla, jen k tomu přidají urážky, to je myslím daleko větší znak blbosti, než se blbě zamilovat. Jasně že by bylo nejlepší odejít a až se srovnáš sama se sebou, najít si někoho jiného, jenže to se snadno říká a mnohem hůř činí, to víme všechny, které jsme se dostaly do takové situace. Já mám alespoň ženáče s dětmi odrostlými, děkuju bohu, že nemá mimčo na cestě, máš to tedy mnohem těžší, no alespoň Ti můžu popřát hodně síly, aby ses rozhodla správně a co nejdřív jsi byla v poho, přátele máš, určitě pomůžou překonat to nejblbější období, pokud bys to skončila.

Milá dobrohloupá Jenty,ty velká naivko,myslíš že v době kdy jste plánovali společnou budoucnost otěhotněla jeho žena dokazuje to jeho velkou lásku k tobě?On je bezcharakterní hlupák,když taková věc,jako očekávání potomka ho nedonutí zanechat vztahu,který pro něj je jistě jenom povyražení.Ty brzy poznáš jaká je bolest po zjištění,že tě měl jen do postele,ty chudinko.

Před 4 roky jsem se seznámila se ženatým mužem, té době jsem byla ještě i já vdaná,ale mé manželství se nenávratně chýlilo ke konci.Rozvedla jsem se. Když jsme plánovali společnou budoucnost jeho žena otěhotněla.Scházíme se dál. Zamilovala jsem se tak, že nevidím a snad ani neslyším. Přesto,že i on tvrdí ,že mě miluje,náš vztah budoucnost nemá. Nedá se pár větami povědět vše. Jen už nějak nevím jak dál.......Rady přátel najít si někoho jiného neposlouchám. Zkoušela jsem to,nejde to.

ještě nějaké příbehy?

tak,tak,tak

Ahoj Jindro, no podle toho, co píšeš to nevypadá na dobrý konec, nebylo by lepší se třeba poohlédnout po jiné práci? Třeba by ses tolik netrápila, kdybys ho neviděla a jestli o Tebe bude stát, ozval by se Ti, kontakt přece má ne? Možná zkus přečíst příspěvky pár holek, co tu psaly, vztah se ženáčem nikdy není bez problémů, musíš počítat s tím, že má ženu a děti a pokud nevíš, jak to má doma (nemusí být pravda vše co říká), tak se ženeš do něčeho, o čem nemáš potuchy a může to bolet nejen Tebe daleko víc, než když vycouváš zavčasu. Pokud má on malé děti, tak je to o to složitější, ikdyby neměl rád ženu, bude mít rád svoje děti, a byl do Tebe po uši zamilovaný, bude to pro něj hrozně těžký, co dál se životem, bude muset za jedno nebo za druhé zaplatit víc jak velkou daň, asi nemá ve zvyku svádět holky, když jste spolu rok nespali, možná je to o jeho rodině, zkus o tom popřemýšlet. Přeji hodně štěstí a síly.

zdravím tě. noo věk ani nehraje roli že?,a kolik je ti let? a v cem to nefunguje skrz ty děti??

Jo, víc nás asi je.Ten můj se před čtyřmi lety rozvedl a jsme spolu.Je mezi námi 15 let a bylo by to v pohodě nebt jeho dvou dětí, kvůli nim to z mé strany bohužel přetává fungovat.

Ahoj bohužel jsem se taky zamilovala do ženátýho muže.Ze začátku to bylo nádherný to jak mě oblboval a když se mu to vymklo a zamiloval se do mě tak se se mnou rozešel a dokonce u toho brečel.Pak stejně nevydržel a zas zavolal ale už to nebylo jako dřív nepíše mi žádné hezké správy..prostě to opadlo divný na tom je že se mnou celej ten rok nespal!! jen sme se pořad objímali a líbali nějaký to osahávaní tam taky bylo..asi nechtěl podvádět manželku či co. Sem zofala on už ted na mě sere a ja ho miluju nevím jak to vrátit nejhorší na tom je že i přes to ho musím občas vidět je to můj nadřízenej chtěla jsem skončit ale nějak se bojím že to nezvládnu to je život