Pomočování v dospělosti

Také mám problémy s udržením moči,jelikož mám malý měchýř,používám pleny,nebo natahovací plenkové kalhotky.V zimě při pobytu na horách kdy jsem téměř celý den na sjezdovce používám zavedenou cévku se sběrným sáčkem.Když jedeme na týden,jsem většinou zacévkovaná po celou dobu,na noc v kombinaci s plenou.'

Čínská tradiční medicína považuje inkontinenci za "nepevnost Qi Ledvin", něco jako za nepevnou ledvinovou energii, má na tento problém směs, která pomáhá zadržovat nejen moč, ale i semeno při polucích a předčasných ejakulacích. Přiznám se, že zatím s touto směsí nemám žádné zkušenosti, nikdy jsem ji zatím nikomu nedoporučovala. Pokud byste měli zájem směs vyzkoušet, napište mi na jin_jang"volny.czHanka.'

Déle sleduji tyto stránky a teprve teď jsem se rozhodla zapojit. Je mi 45 let a mám naprosto stejné potíže jako Irena. Jsem vdaná, mám dvě děti a manžel se s mými potížemi dávno smířil. začalo mi to poté, co jsem nastoupila po mateřské do práce a vyvolávajícím momentem byl asi též stres a jakési změny po porodu. Vyšetření žádné onemocnění nezjistilo. Nejsem na tom tak jako Manuela,takže pleny nenosím. Ireno, nechtěla jsem ti to dříve psát, ale mně se toho nepodařilo zbavit za 15 let. Jen díky opatrnosti, že čast chodím na WC abych měla prázdný měchýř se mi daří nehody co nejvíc omezit. Mám úplně stejné problémy, neboť když se mi začne chtít, musím na záchod co nejrychleji, nebo se počůrám. Řeším to též nošením zásadně sukní a punčoch, protože se na záchodě mohu rychle svléknout. Asi bych to neměla na veřejnosti udávat, ale osvěčilo se mi chodit bez kalhotek. Nosím elastický návlek, na který ze přes podvazky připínají punčochy a který končí těsně pod zadkem, takže nemám pocit, že jsem dole úplně nahá. Pocit, že když už to někde neudržím, že k promočení prádla a sukně mi docela pomáhá a problémů dost ubylo. Neznamená to ale, že se mi někdy nepříjemnost nestane. Snad moje nejhorší příhoda byla když se mi začlo chtít úplně na konci představení a počůrala jsem se vsedě když už lidé vyvolávali herce. Musím říci, že mám velkou oporu v manželovi, který moje problémy chápe a už pozná, když znervózním o co jde.'

Manuelo, děkuji ti moc za tvé odpovědi. S tím výpraskem za mokrou postel je to tedy hrozné. Asi na své dětství nevzpomínáš moc s radostí. Zřejmě to bylo tím, že tvoje máma nevěděla o co jde a že to neděláš schválně. Škoda, že doktoři si s tím nevědí rady. Aspoň se ti povedlo najít partnera, který tě má rád i s tímto handikepem. A s prací máš také ideální stav - nikdo si ničeho nevšimne, jsi mezi lidmi a přitom nemusíš cestovat.'

Ahoj Manuelo, občas sem mrknu, ale nemám poslední dobou nic, kvůli čemu bych i psala. Ale tobě se ozývám - a nejen proto, že mě zmínil Kamil. Jsem o třináct let mladší než ty, problém máme jak vidím téměř stejný. Jen s tím rozdílem, že máma mě nikdy za počurání nebila,když ještě také jsme doma nevěděli, o co jde. Naopak, různě se mi snažila pomáhat, i když samozřejmě nevím, co se jí všechno honilo hlavou, určitě se s takovou skutečností rodiče taky těžko srovnávají. Jestli chceš, tak stejně jako kamil nabízím mail: zemhanka"centrum.cz. S Kamilem jsme si pár mailů vyměnili, děkuju mu ještě jednou tady veřejně, hodně mi to tehdy pomohlo. Držím ti Manuelo palce, ať to zvládáš. Ahoj'

Kamile, klidně ti odpovím na otázky i tady. Vždyť tady lidé mají stejný nebo podobný problém. Já bohužel musím mít plínky ve dne v noci. Když to u mě začalo a bylo to jen občas, myslela jsem si, že to půjde léčit. Mělo to jen ještě jednu stinnou stránku. Než bylo definitivně řečeno, že se s tím nedá nic nedělat, matka mě za každé počůrání seřezala.(Ostatně jsem v dětství a mládí od ní byla bita jak žito, nebyla jsem žádná světice, ale to sem nepatří). Pak mě zkoušela v noci budit, ale ráno jsem byla zas počůraná, tak to vzdala. Ale k tvým otázkám. V okamžiku, kdy se mi začne chtít se okamžitě počůrám. Sice jsem se jeden čas pokoušela to zadržet a jít normálně na toaletu, ale jakmile jsem se zvedla, tak jsem se počůrala. K té práci doma: můj manžel má stavební firmu, kterou má v našem baráku a já mu tam vypomáhám a když potřebuju hygienickou očistu, jdu domů a pak se vrátím. Takže kolegové a kolegyně mi nechybí a nic nevědí. Ale jezdit klasicky do práce z domova by u mě vůbec nepřipadalo v úvahu. Jinak je mi 40 let, můj manžel o mém problému věděl, známe se totiž od dětství.'

Ireno, neklesej na mysli a bojuj s tím dál! Určitě nad tím jednou zvítězíš. Mě pomůže, když mám nějaký problém, se z něj vypsat a uleví se mi tím psaním.Manuelo, tak to ti není co závidět, když víš, že asi nemáš šanci se z toho dostat, není naděje. Ale nakonec si člověk stejně musí zvyknout s tím žít a už mu to ani nepřijde. Ale nejsi sama, takových lidí je, co mají tento problém. Třeba Hanka, už sem taky psala, je odkázaná na plenky pořád.Jak to funguje u tebe? Ty ani nepoznáš, že se ti chce, nebo se ti začne zničehonic, že než stačíš něco udělat, jsi mokrá? Práce doma má své výhody, ale nevadí ti občas být doma sama? Mně by nakonec ti kolegové/kolegyně chyběli. Nechci být nezdvořilý, ale byl bych rád za tvé odpovědi. Zajímalo by mě kolik je ti let a pokud jsi zadaná, jak snáší tvůj problém partner? Pokud to nechceš zveřejňovat, napiš mi, prosím, na kamil.v"email.cz - slibuji, že si tvé důvěrné informace nechám pro sebe.'

Ahoj všichni, na tuhle stránku jsem narazila náhodou, když jsem hledala někoho se stejnými problémy. U mě to začalo nenápadně v deseti jen občasným počůráním, ale bohužel se to rozvinulo tak, že asi od 10 a půl jsem odkázaná na plínky nebo plenkové kalhotky. Žádná vyšetření nebo pokusy o léčbu nepomohly. Každé vyšetření ukázalo, že jsem zdravá. Postupem času jsem se s tím smířila. Naštěstí mám takovou práci, že můžu dělat doma. Jsem zvyklá vypít denně 2-3 litry, takže by to ani jinak nešlo. Jinak všem, u kterých je možné vyléčení, držím palce, těm ostatním vzkazuji, aby nezoufali, protože v životě se můžou stát i horší věci.'

Miku, zneužíváš toto téma k předvádění jakýchsi sexuálních praktik a asi tebe to nejvíc vzrušuje. To sem opravdu nepatří. Chtěla jsem se jen podělit se svými problémy a zjistit, zda někdo nemá recept na to, z čeho jsem zoufalá. Samozřejmě mě to pronásleduje i nadále, ale teď nemám náladu o tom psát.'

jo a jeste pro ucitele... zacal jsem ty chyby hledat,,,jiste nejake s a z a v jednosm slove i misto y ,... ale ze by skvost to teda nevim ... ale ono je to fuk...o cestinu preci vubec nejde,,,, spis jsem si uvedomil ze tyhle stranky nejsou tomuhle urceny ... asi budes podobneho zalozeni jak manzel od jedne zeny co si u sexu cvrkla do postele a on si sel ustlat do obyvaku a ji posilal k urologovi ze neudrzi moc... zdravim pane schopny uciteli !

pro ucitele...hrozne se mi libi jak v ruznych diskuzich ryjou nekteri do pravopisu... radeji nic nikam neposilej a jinak to curani nikomu nevnucuju... zajemcu je i bez toho dost a dost.. jo a pokud ti vadi ze nepisu s hackama a carkama nebo nedelam za vetama carky tak mam anglickou klavesnici a i kdybych nemel tak stejne se tak pise lip a rychleji..a doufam ze nejsi skutecny ucitel cestiny... mozna ze jo... a uz jsi ve stresu ze konci prazdniny... tak skole zdar a cestine taky

Tak jsem si myslel, že mně se to snad nestane - omyl. Minulý týden jsem chytil ňákého bacila a dostal zánět měchýře a okolí. Všechno to vypuklo během 24 hodin. Nejdříve častější močení, pak k tomu bolesti uvnitř, pak pálení, pak úděsné palení s teplotou přes 38. To už jsem zaběhl k lékaři (cestou chcal každých 15-20 min. u stromu. za el. rozvodnou, za rohem...). Moče nebylo ani za hospodského panáka, ale ta bolest a tlak, až se mi nohy třásly. Dostal jsem recept na AB a jel domů. Před autem mě to znova čaplo. Než jsem z kufříku vydoloval klíče, tak ty močové držáky normálně nebyly schopné držet to zanícené a s bolestí to pustily. Bylo toho zase jenom ani ne do panáka, ale bylo to poprvé, co jsem se od dětství pochcal! A když zabrzdil výtah u mých dveří, tak to samé se zopakovalo, to už bylo ale snesitelnější a hned jsem zapadl do sprchy. Njvětší újmu ale utrpěla má psychika. Už chápu, že ve stáří a nemoci se to stát může komukoliv, nemoce jsou svinsvo. S pozdravem Nebolestné chcaní, Chlap (50). '

víš co učitely přeju ti aby tvý žáci tě hodně a hodně zlobili,neser...!'

Pro Mika:Tvoje čeština je prostě skvostná. To jseš při psaní v takovém tranzu, že neumíš psát? Tolik hrubek, to prostě "skvost". Mohu tyto články okopírovat a poslat dál do světa? Byla by to věčná škoda, aby takovou neschopnost znala jen úzká skupina čtenářů těchto stránek. Počurávání zdar!'

a pak kdyz vlastne zacnes prohravat a ztracis nad tim definitivne kontrolu zacinas vitezit... vezis sice v trapasu az po usi ale ten slastny pocit ulevy v te chvili prehlusi vse... dokud neprocitnes do mokre reality jako treba pri tom tvem jednani v praci nebo jak jsi s nekym byla v te restauraci... ale jde v ni taky sedet a pak se to pokusit dojit do pokoje.... a tam...ale to uz je s uplne jineho soudku... takze ti preju hodne uspechu v praci pri tvem problemu... jinak jeste rifle jsou velice zajimave pro tu situaci.... ale stejne tak treba minisukne....

ano ta bezmoc je opravdu desna... je to silene ale muze to byt zaroven uzasne.. nevim jak to probiha u tebe presne jen s tech prihod... ale vim jak to probiha u zeny ktera do toho stavu dojde umyslne... je to zaroven dlouha predehra... snazis se to pak uz svirat vsemi moznymi prostredky... zacinas byt v takovem tranzu... na nic jineho uz nedokazes myslet... rozum jakoby vipina a veskera sila se soustreduje jen na to aby jsi se nepocurala... a pak najednou zacne byt pocit takove odevzdanosti..lhostejnosti smirenosti se vsim...uz je ti vsechno jedno.. hlavne uz chces tu ulevu a at to uz tece,...ale bojujes do posledni vteriny podle okolnosti kde to je..

Ahoj Irenovidim s tveho psani ze to neni vymysleni si...ale ani ja si nic nevymyslim opravdu jsou lide ktere to velice vzrusuje a spojuji to se sexualni aktivitou... prave ty dva prvky ktere uvadis jako strasne tvori ty nejsilnejsi prozitky...a znam osobne zeny ktere prave tyhle pocity chteji prozivat... zatimco ty se i preventivne snazis vyhledat wc ony naopak cekaji na okamzik kdy uz budou u konce se silama

Ahoj Ireno, vítej z dovolené. Doufám, že sis jí užila. Z tvých příspěvků je vidět, že tě to nevzrušuje, ale naopak ti to vadí. Hlavně, že se s tím s pomocí psycholožky snažíš něco dělat. Jinak je vidět, že na dovolené si odpočívala, myslela na něco jiného a nehody se zmenšily. Zřejmě tě pracovní proces, nebo okolí trochu stresuje. Na dovolené ses džíny nebála si vzít, zato do práce si je vzít, z toho máš hrůzu. Je to celé o psychice. Je to těžké zvládnout, ale snad se ti to povede.'

Byla jsem na dovolené a tak si čtu poslední příspěvky až dnes. Miku, opravdu by mi nenapadlo, že by v mých problémech mohlo být něco vzrušujícího. Komu se to nikdy nestalo, neumí si představit tu strašnou bezmoc, když se snažíte udržet svěrač a stejně víte že je všechno marné. Nejstrašnější je právě moment, kdy to pustíte. Přiznávám, že nyní když to neudržím na cestě blízko domova, ani se nesnažím to zastavit, většinou je to stejně marné a mám posit úlevy i když jdu domů úplně mokrá, že to trápení skončilo. Ano vsedě to nějakou dobu udržím, ale jak vstanu, tak na WC nedojdu. Psycholožka se mi též snaží vysvětlit, že přehnané hlídání se není na místě, že jak se mi začne trochu chtít, nesmím hned nepřiměřeně stahovat svěrač a myslet na to jak je WC daleko. Jenže to je teorie. Právě takhle špatně to dělám. Jak jsem už psala, někdy mi na WC chybí vteřiny. Velký vliv má také prostředí. Nyní na dovolené jem větší problémy neměla, dokonce jsem nosila džíny a ty to odnesly jen jednou právě při svlékání na WC. Nyní se ale úplně bojím v pondělí jít do práce, že to začne znovu.'

Ano Kamile, tak to si dovedeš opravdu dobře představit. Před mámou vleže, nahá, s rozbalenou počůranou plínkou, to bylo hodně silné, a navíc máma vypadala tak, že by to co říkala taky splnila. Nepochybuju o tom, že to vydržím i dál po tolika letech, Jitce držím palce, ale podle toho, jak svůj zážitek popisuje, jsem si jistá, že to taky vydrží a zvládne, taky to u ní je evidentně stejně silné a šokující, jako to bylo u mne. Tak se Jitko drž.'