Jaký je život s Vodnářem

Já si myslím,že je to i částečně dané geny,tím co člověk prožil a jaké má životní zkušenosti.Už od malička jsem se zastávala slabších,neměla jsem ráda,když někdo někoho ponižoval.Mám za manžela RAKA a už roky nám to klape.On je někdy náladový,ale ne moc často a v podatatě se vůbec nehádáme,protože já mám celkem klidnou povahu...a to si myslím,že mám po otci..Nedávno jsem se dívala na TV a tam mluvili podrobně o znameních...o vodnářích bylo řečeno,že mají HLUBOKÉ CITY--)) a to na mě sedí,bulím často u filmu.,nebo když někdo ubližuje dítěti...Můj RAK je taky citlivý,i když to moc nedává nejevo,ale ráček je hrozně něžný a rád se mazlí a v tom si hrozně sedíme.

Ano, je Ti chováním podobný. A rád kroutí hlavou nad city. Prostě takový studený čumák.

pisu to pouze za sebe-neni to objektivni,platit to bude jen pro pripad,ze zjistis,ze je mi tvuj pritel povahove podobny...Jiny priklad vodnarky("ahoj")-ta tam ma nektere povah.rysy,ktere se napr.ke me vubec nehodi...

Slunecnice-ja,jako vodnar si velmi vazim lidi,kteri si daji tu praci me poznat a odhalit pomaloucku,protoze vim,ze moje povaha je komplikovana.Jen jeste k tomu vyrazu-normalni rovna se citovy...to vypust z hlavy,protoze to u nas,vodnaru,neplati,s tim neuspejes.I my si myslime,ze jsme normalni a naopak nad temi hodne citlivymi a citovymi kroutime hlavou...takze to ber trochu vic easy.

je to pravda láska i přátelství je důležité.

Lenko díky za názor a zároveň odpověď na otázku. Ale mám problém jako Ahoj, jsem citlivá, mám ráda něhu a citová. Takže v našem vztahu budu ta, která na tom bude hůř, než realistický vodnář. Ale jinak jsi to napsala pěkně.Martino, taky odpověď : Znám vodnáře dlouho,je citlivý člověk,i když tvrdí,že ne,skoro vždy tvrdí opak,je to zastírání.Proč to dělá?Dělá to hlavně v kolektivu,když jste s ním sami je normální.Když je s ním žena sama je normální = citový. Takže to tak vypadá, že jsem narazila na manipulátora vodnáře.Ahoj byla by si ideální partner ve znamení vodnáře, zřejmě Tě vyměním ( nejde vyměnit jeho myšlení )?

I pratele urcitym zpusobem milujeme,takze souhlasim s ahoj-je dulezite oboji...v jednom.

Martinko,důležité je asi obojí..v jednom.

ještě jsem zapomněla,mám hrozně ráda něhu,mazlení a jsem náruživá.

Byla jednou jedna láska a jedno přátelství. jednoho dne šla láska kolem přátelství a povídá: ,,Kampak jdeš přátelství? Já jdu rozdávat milování a ty?" Přátelství se mile usmálo na lásku a povídá: Já jdu rozdávat úsměv a štěstí tam, kde jsi ty rozdala slzy. (Michelangelo)Dneska sem to četla a úplně mě zamrazilo. Co si o tom myslíte? Je důležitější láska, nebo přátelství?

jsem taky vodnářka..hrozně citlivá,se sociálním cítěním,chci pomáhat v sociální oblasti a pracuji na tom,jsem naprosto rodinný typ-doma vše jak ze škatulky,věrná,vrba-lidi se mi hodně svěřují,nemám ráda žárlivost-svazuje mě to,někdy mám potřebu volnosti,ráda se bavím s lidmi,ale straním se větší společnosti-necítím se tam dobře.když vidím někde nějaký smutný lidský osud,dlouho nad tím přemýšlím a beru to hodně citlivě,jsem idealista--nechápu lidskou zlobu,závist,zlé lidi.Toužím po dokonalém světě,kde tyto vlastnosti nebudou.miluji přírodu,hory a nejlépe se cítím v rodinném kruhu.Jsem tolerantní--nechápu,jak někdo může odsuzovat homosexualitu,soucítím s lidmi..,s postiženými lidmi..tvrdohlavá..vymyslím bláznivý nápad,nad kterým všichni kroutí hlavou,ale nakonec mi všichni dají za pravdu,že to bylo dobré řešení.Tak si to přeberte--taková jsem vodnářka.

Znám vodnáře dlouho,je citlivý člověk,i když tvrdí,že ne,skoro vždy tvrdí opak,je to zastírání.Proč to dělá?Dělá to hlavně v kolektivu,když jste s ním sami je normální.Vzpomínám si,že jsem to bytostně nesnášela,protože poznám,když někdo říká něco jiného a přitom si myslí něco jiného,žralo mě to takovým způsoben,že jsem s ním ani nekomunikovala,jenom pracovně,všiml si toho brzo,začalo mu to být divné,proto začal zkoumat on mě.Někdy opravdu až žasnu,co všechno si pamatuje a aby se dva na něčem domluvili,musí slevit oba dva,ne jenom jeden a hlavně musí vodnář chtít,jo taková je život,nikdy nevíte koho potkáte a kdo se vám do života připlete.

V podstate plachy a opatrny bude vzdycky,to znamena,ze ty projevy lasky nebudou takove,jake by sis asi predstavovala...to ale vzadnem pripade neznamena,ze neni schopen milovat.Pokud se s tim smiris a nebudes po nem vyzadovat projevy casteho objimani,hlazeni,suskani atd(nevim,co si predstavujes pod projevy lasky),jde o to,ze ja treba moc tohle oblejzani nemusim,ale sve opravdove city dokazu skutky-ze je mi smutno,kdyz je smutno partnerovi,ze sdilim jeho radost i starost,ze mi neni za tezko odlozit sve veci pro jeho,kdyz jsou dulezitejsi,ze se na me muze spolehnout a vi,ze kdyz muzu,tak pomuzu atd a to jsou projevy lasky,ktere uznavam ja,jako vodnar...takze jestli je mi povahou podobnej,tak zustan a zkoumej,nevyzvidej a nech ho dychat...

Zní to zajímavě lenko. Ale, než se pomalu projeví tak spíš budu mít důchod ( a stařecké vrásky ). Je to k zamyšlení, jestli mi tento druh lásky s chladem stojí za to? Ale díky za názor.Musím jít s pejskem na procházku, víš tomu nevysvětlím, že musí vydržet. Měj se.

slunecnice,budes-li trpeliva,odhalis v tom cloveku nadherny veci,vodnare si musis ziskavat pomaloucku.

"nejsem citovy" ale nemiloval bych se bez lasky znamena vlastne velky kompliment.Ten clovek je plachy a nerad vystavuje na odiv sve city a to,ze se miloval s Tebou znamenalo,ze to bylo z lasky...jinak si udrzuje lidi od tela,pokud uz se nekomu otevre,uz to mnoho znamena-nehledej v tom nic falesneho,opravdu ne...

To je jasný, je to sobec, co řešíš?

Chci vědět s kým mám tu čest. Dávat lásku někomu pro koho je pouhým slovem je mrháním.

Takže kdo najde odpověď na otázku :Bez lásky se nedokáže milovat, ale prohlašuje, že není citově založený?Těším se na odpovědi, jde mi jen o to vysvětlit jaký tedy ten člověk je?

Ale musíš uznat lenko, že je trochu divný názor co jsem popsala. Bez lásky se nedovede milovat, ale zároveň není citový?