Proč MÍT děti?

Stejně jako to, že být rodičem neznamená, že se jedná o čestného, pracovitého, poctivého a inteligentního člověkaBýt x nebýt rodičem prostě nemá s charakterem nic společného. I sobec může mít dítě. Konečně takový Goebels miloval děti a pejsky a přitom spolurozhodoval o vyvraždění milionů lidí

Je to každého rozhodnutí a...Předchozí generace zažila to, jak jim nalévali do hlavy, že je to občanská povinnost založit rodinu... Kdo se nechtěl ženit, byl nenormální, kdo děti mít nechtěl, tomu nerozumněli, kdo řekl, že chce mít jen jedno, tomu začali agitovat, že není možné mít jedináčka atd.Zkrátka starší generace, a pár lidí, jejichž obzory nepřesahují kuchyňský sporák a okolí, jaksi nedokážou pochopit, že mít děti je na svobodném rozhodnutí každého z nás. A někoho to opravdu nenaplňuje.

Je to každého rozhodnutí a...Krásné psaní jistě ne. Ale inteligence, schopnosti, tolerantnost a empatie ano

Děti by měl mít jen ten, kdo je chce a kdo si uvědomuje vše, co pro ně bude muset obětovat. A to bez očekávání, že mu to jednou od těch děti v dobrém vrátí. Je zbytečné šířit názory, že ten, kdo je nemá, je nějak divný.

Je to určitě i o...A to já zase znám hodně lidí, kteří je nechtějí. A je pravda, že každý vidí smysl života v něčem jiném.

"Dneska není už moc...Není to nesmysl.

Je to každého rozhodnutí a třeba mě to divné přijde,neumím si to bez dětí ani představit,žiju jako pro ně.Ten,kdo děti nechce mi přijde jako moc sobecký,necitlivý.Děti prostě k rodině patří a bez nich to není rodina.V tomto ani moc nevěřím,znám jednu,co děti mít nemůže a dělá jako že ani nechce,nepřizná,že by je chtěla,takže věřit někomu na diskuzi co píše je ošemetné.Je to stále jenom diskuze a to,že někdo krásně,inteligentně píše z něj rozhodně nedělá fajn člověka.I takového jsem znala,psal jako právník,moc jsem ho obdivovala,jak krásně kultivovaně píše,všechno dokázal nazvat přesným jménem a pak v závěru vám přál smrt,aniž bych mu něco udělala.Takže krásné psaní z nikoho nedělá dobrého,inteligentního člověka,může to být naopak.

Je to určitě i o...Tak píš sem třeba Anna, která se na Doktorce jeví jako nesmírně kultivovaný, inteligentní a schopný člověk. Děti nechce, je to její volba a škoda je to jen pro tuhle společnost, že lidé jako ona a její partner nebudou mít potomky, kteří by mohly geneticky jejich schopnosti zdědit. Ale ubírá jí to něco na jejím charakteru? Nebo je divná? Já myslím, že ne

Vidíš, to mi právě přijde docela sobecké, mít dítě, i když na tom budu finančně špatně. Ale každý má samozřejmě jiné potřeby. Já naštěstí znám jak slečny tak muže, kteří po dětech netouží. Nemyslím si, že je se ženou něco špatně, když děti nechce. Je to prostě rozhodnutí.

Je to určitě i o financích,samozřejmě.Ale to jedno dítě uživí snad každý a chtěla bych je i kdybych na tom byla velmi špatně.Ani neznám nikoho,kdo by děti nechtěl a neměl.Děti rovná se rodina a bez nich není život.Jiný názor má většinou chlap,ne žena.

Ano, povedlo se ti uhodit..."Dneska není už moc lidí, kteří by děti opravdu chtěli,.."Nesmysl.

Zvláštní diskuze. Nějak...Ano, povedlo se ti uhodit hřebík na hlavičku.Dneska není už moc lidí, kteří by děti opravdu chtěli, a to, že si je nemůžou z ekonomických důvodů dovolit, je přesně ten problém, o který jde...

Zvláštní diskuze. Nějak nechápu dohadování, jestli je nějak morálně správné nebo co, mít nebo nemít děti. Děti by měl mít jen ten, kdo je chce a kdo si uvědomuje vše, co pro ně bude muset obětovat. A bez očekávání, že mu to jednou od těch děti v dobrém vrátíVětší problém vidím v tom, že dnes se bojí mít děti z ekonomických důvodů a tak je nemají ani ti, kteří by chtěli. A nevykládejte, že kdysi měli chudí lidé deset dětí a přesto je uživili. To je jako srovnávat chudobu v dnešní době s chudobou za středověku

Kdyby to nevadilo, zapojila...Počkej ještě 10 let, pak svoje názory na život bez dítěte přehodnotíš.

Kdyby to nevadilo, zapojila bych se také do diskuze. Alespoň tu můžu napsat to, co nahlas říct nemůžu a co nikdo z mých blízkých nechce slyšet.Je mi 26 let a jsem přesvědčená, že děti taky nechci. Nikdo by to do mě neřekl, protože mě mají děti rády, jsem ta teta, co s nimi ráda poblbne, děti miluju, ale vlastní nechci. Je to takové divné, když mi bylo tak 18 nebo 19 vždycky jsem si říkala, že bych na potrat nikdy nešla, kdyby se náhodou stalo a otěhotněla bych, že se to nějak zvládne. A to je právě ono, "nějak" se to zvládne. Asi čím jsem starší, tím spíš to vidím jinak, žiju sama a vidím, jak se musí člověk ohánět. Peníze nejsou všechno, ale přiznejme si, že jsou důležité a nechci jen živořit a nic dítěti nedopřát. Tohle je první hledisko, druhé je to, že mě celý život rodiče hnali do učení. Byli hodní, ale jedničky se tak nějak předpokládaly, tak jsem se do toho ponořila, nechtěla jsem zklamat a až teď, po dokončení vysoké, mám pocit, že konečně trochu žiju, protože ze mě opadl ten dlouholetý stres. Konečně se můžu soustředit na práci a na to, co jsem vždy chtěla dělat, ale nemohla jsem, abych "nezanedbávala" učení. Tohle by s dídětem nastalo znovu. Možná to zní sobecky, ale když už jsem tomu studiu dala tolik a mám možnost dělat práci, ke které se jen tak někdo nedostane, tak to prostě chci využít a bohužel se tahle práce s péčí o dítě skloubí jen velmi těžko. Nejsem žádná kariéristka, ta práce je vcelku obyčejná, ale vidím se v tom, baví mě to.Na dítě se prostě vůbec necítím. Neumím si život s ním vůbec představit.

Já bych si nedokázala žít...Přesně..a zvlášť když ta ženská neni taky v pořádku..migreny,deprese,špatný nervy..a když zbaběle chlap odtáhne a nechá vše na ní tak se z toho života stává peklo.Člověk je pak omezený,nemá chvíli klid a do toho finanční problémy třeba.Já mam jednoho syna a už bych znova dítě něchtěla.Sem ráda že už mu je 10 a ta představa zase to celý znova to je docela horor.

No jasňačka, že je to na...a plno si jich nepřipouští že si chlap nebude dávat pozor že?

Já bych si nedokázala žít...No jasňačka, že je to na hovno.Jenže to si před těhotenstvím žádná holka nepřipouští, že to muže takle dopadnout.

Nikdy bych bez dětí být nechtěla,to je to co pro vůbec žít.Ale hlavně,pokud jsou zdravé,jinak jsou to veliké starosti.Jak se to říká,malé děti,malé starosti.....

Všeobecně se má za to, že...to jste napsala moc dobře. Ony dnes (některé!) ženy očekávají, že počínaje pohodovým porodem v pokoji se záclonkama začíná ráj na zemi. Jistě, pro někoho je to úžasné, stát se mámou, ale přináší to všechna ta úskalí, o kterých se zmiňujete. A mnohá a mnohá další, a to doživotně.Sundat růžové brýle včas může být jedině k užitku. Jestli to některou ženu od mateřství odradí, jen dobře. Taková by byla z dítěte nešťastná už po prvních týdnech. A to si žádné dítě nezaslouží.