Oprátka za osm mrtvých - Olga Hepnarová

Některým odsouzeným na...Uvažujete pragmaticky...:)

Souhlas. Celkem často se...Některým odsouzeným na smrt bylo nabídnuto stát se katovskými holomky nebo katy, a oni dali místo toho přednost popravě. Tak velký byl jejich odpor k této profesi a všemu, co obnášela.

Většina středověkých...Vono by katy ani nebylo potřeba. Odsouzeni na smrt by se mohli i sebe navzájem postarat.

Většina středověkých...Souhlas. Celkem často se stávalo i to, že byl problém vůbec najít vhodného dědice. V některých katovských rodech byl problém s následovateli. Jednoduše si volili jiné profese. Jiní se zase sami hlásili k této profesi...je zřejmě, že některé lidi to odpuzuje a jiné zase přitahuje.

Takto se vyjadřuje Karel Hynek Mácha ve svém Křivokladu o vztahu Václava IV. a jeho kata:„Oba sice stejně hluboko myslili, oběma sice jedna a jediná smutnosti a truchlivosti, jakož i touhy jim samým neurčité byla příčina, přece však různými myšlenkami jejich dříve a dlouho bloudily stezkami, než u jednoho stanuly cíle. V mnohém však ohledu zcela od sebe se lišili. – Tak u příkladu král Václav ničím považoval královskou svoji hodnost, ano on se takořka štítil důstojnosti své, maje ji za příčinu jednání a činů svých a odtud vyplívající nespokojenosti; pročež i sám časem hleděl se zprostiti a zbaviti povýšenosti své, ačkoli nikdo jiný vznešenost jeho ani dost málo uraziti nesměl se opovážit, neb tenkráte vztek jeho nejvyššího dosáhl stupně: co zatím naproti němu kat se podobal, jako by hluboko kleslý toužil z nehodných jeho okoličností vytonouti navrch, k žádné vyvýšenosti; a jakkoli ohavným život jeho zprzněn byl činy, přece časem, jako by navrácený někdejším mladosti své byl dnům, myšlení a jednán jeho vážnosti a vznešenosti do sebe, ač vynucený mělo ráz, co Václav k podlému a sebe nehodnému jednání z prv udaných příčin se nutil, …“

Ne imúnni, ale kati byli dle...Většina středověkých nebo raně novověkých katů tuto práci konala jistě proto, poněvadž jim jejich společnost nebyla s to poskytnout jinou výdělečnou příležitost. Jejich často dědičná profese se pojila s velikou příhanou a mnohými pověrami. Mnohdy neměli právo bydlet uvnitř městských hradeb, nikdo jim nepodal ruku, nikdo je nikde neubytoval, s výjimkou profesních kolegů. Lidé, kterým popravili nebo mučili jejich blízké, je kromě toho často nenáviděli. Typicky se zkrátka jednalo o velmi nezáviděníhodnou společenskou roli.

katové museli být proti...Ne imúnni, ale kati byli dle mého názoru sadisté. Normální člověk takovou práci dělat nemůže.

jsi vyčetl kde? Podle mého...Ve feudální společnosti byla ale socioekonomická role záležitostí stavovskou. Poslání kata, mnohdy spojené s posláním pohodného či čističe nejhorší špíny, typicky bývalo záležitostí dědičnou. Eventuálně bývali na takovéto poslání narekrutováni různí zločinci nebo chudáci. Žádné psychotesty se nedělaly, a nikoho nezajímalo, jak konkrétnímu katu daná práce sedne nebo nesedne. Jen když popravy kurvil, přišel o svůj džob, a následně třeba zemřel hlady.

jsi vyčetl kde? Podle mého těžko říct,tak jako každý druhý člověk je na něčem závislí a je úplně jedno,jakou práci vykonává.Pravda,že na tohle museli mít prostě žaludek,každý by to dělat nemohl.Nemůžou si tahat práci domů,někdo je víc odolný.

katové museli být proti...Příslušníci ozbrojených sil nejednou končí s velkými mentálními problémy a závislostí na alkoholu či jiných návykových látkách. Jedna věc je zabíjet ze svobodné vůle a z potěšení, zcela jiná pak zabíjet ze služební povinnosti.

Už i utětí mužské hlavy...katové museli být proti těmto věcem imunní,jim to vůbec nic nedělalo,bylo to jejich takové poslání.Přesně jako i policista,musí být sychicky odolný,jinak by tu práci nemohl dělat.

Už i utětí mužské hlavy může být pro nejednoho přihlížejícího, svědka, úředníka či kata nepříjemným, ba přímo traumatickým zážitkem - a to i přesto, že jsme kulturně navyklí vnímat násilnou smrt u mužů jako něco celkem normálního, přirozeného. Co ale potom teprve ženská dekapitace! Zejména když jsou při daném aktu přítomni například příbuzní, přátelé či dvorní dámy takto usmrcované nešťastnice, a někteří z nich přitom třeba usedavě pláčou!

U výtvarné reflexe popravy jakékoli historicky či hagiograficky významné ženy je též, ve srovnání s obdobnou reflexí popravy muže, daleko pravděpodobnější, aby umělec ztvárnil místo samotné popravy například pouhé vynesení ortelu smrti, oznamování termínu popravy odsouzené, či třeba její modlitební přípravu na popravu.Byly to též stínané ženy, kterým bylo daleko častěji než mužům dovoleno, aby při stětebním aktu seděly ve speciálním křesle, místo aby klečely.Zkrátka u poprav žen všech staletí je ve srovnání s popravami mužů podobného postavení, i mužů obecně, patrná veliká zdrženlivost, odstup, sublimovaný, senzitivní přístup.Málokdo zkrátka prožívá nějakou zvláštní rozkoš, vidí li třeba uťatou ženskou hlavu, nebo dekapitačně otevřené ženské hrdlo s tryskající krví. Popravčí si však byli nuceni při popravách žen užít podobné zkušenosti až do posledního doušku. Nejednou museli též dekapitovaná těla žen různě čistit, strojit či dostrojovat, ukládat do rakve, nebo dokonce i osobně pohřbívat.Obávám se, že pokud se nejednalo o psychopaty (a většina popravčích psychopatická rozhodně nebyla), měly podobné zkušenosti velmi neblahý vliv na jejich psychiku. Nejeden z nich musel v soukromí jistě i tiše naříkat.

Pokud vím, existuje též zásadní rozdíl mezi výtvarným zpodobňováním stětí mužů a žen. Zatímco stětí mužů je občas zobrazováno již po dokonání daného aktu (hlava je tudíž již separovaná od těla, a z otevřeného hrdla tryská krev), u žen se prakticky vždy zobrazují jen poslední okamžiky života odsouzené

D, neblbni, nedělej z toho...: I když teď mě jedna romantika napadá. ten samolibej zmetek Jindřich povolal na popravu prý katy z Francie, prý ti francouzští byli jemnější.Zmetek - těžko soudit někoho, kdo měl dvůr a společnost, jaké měl, a kdo měl i podobně krvavé, ne-li ještě krvavější, předky i nástupce. Nicméně katovský meč s jeho typickou zakulacenou čepelí, a případně i vyvažovacími kamínky na jejím konci, spatřil světlo světa ve druhé polovině 15. století na Kontinentu, a dokonalosti v jeho používání dosáhli kati němečtí a francouzští, zatímco Anglie se svou sekyrou zůstala v dekapitačních technikách sto let za opicemi. Jelikož měl Jindřich Annu rád, a nepřál si, aby její stětí nějaký anglický ňouma zkurvil, povolal za účelem Aniny popravy do Londýna mistra popravčího z Calais, které bylo v té době anglickou državou.

Marie Stuartovna ovšem byla...Exekuční soud může člověka zbavit úplně všeho i v dnešní době. Moc se nesměj...

Jo, nepopravovala, až na tu...Marie Stuartovna ovšem byla samotnými Skoty sesazena z trůnu, a do Anglie se uchýlila s žádostí o azyl. A na základě informací, které mám, se mi jeví jako velmi pravděpodobné, že o tom Babingtonově spiknutí skutečně věděla, a rezervovaně je i morálně podpořila. Podobné pletichy se od žadatelů o azyl jistě neočekávají. I kdyby to celé ale byla jen fabrikace a makulatura alžbětinské policie, Alžběta neměla příliš mnoho jiných možností, než tuto svoji tragickou příbuznou poslat ke špalku. A učinila tak nakonec, jak známo, způsobem, který ji umožnil se od této nechutné politické nutnosti distancovat úplně surrealisticky.A poprava Marie Stuartovny mimochodem vstoupila do dějin jako učebnicový příklad veliké katovy citové angažovanosti vůči urozené odsouzenkyni. Marie zkomplikovala práci exekučnímu týmu svými četnými šperky, jimiž demonstrovala svůj vysoký společenský status. Tyto šperky podle tradice patřily katu, avšak na nátlak Mariiných dvorních dam i samotné Marie mu byly nakonec odepřeny.

: ťuťu bylo proto, protože...D, neblbni, nedělej z toho romantiku nebo v tvém případu spíš antiromantiku. Poprava by prostě poprava. Tvého poprava by s nenávistí a úctou k autoritě popravili, i kdyby to byla KonradinkaI když teď mě jedna romantika napadá. ten samolibej zmetek Jindřich povolal na popravu prý katy z Francie, prý ti francouzští byli jemnější.

Být Jindřichovým...Jo, nepopravovala, až na tu nejzásadnější popravu skotské královny, katoličkz Marie Stuartovny. Byly tuším sestřenice a nikdy se neviděly. To byl celoživotní nábožensko politický boj a stejně taková poprava

ťuťu bylo proto, protože...: ťuťu bylo proto, protože byla královnaKdyž nicméně Anglie popravovala o století později samotného svého Ó nejvyššího, podle mých představ byla interakce na popravišti velmi chlapská, věcná a technická.