Ježíš Kristus, Boží Syn

Ježíš, tady jsou všichni chytří jak rádio. Ale už někdo z Vás toho boha někdy viděl ? Všechny církve, sekty, náboženské spolky aj., to je jen výplach mozků. Opium lidstva. Obchod s něčím, co nikdo nikdy neviděl. Podvod.

Touho..je to dlouhý a tak snadný.Odměnou za hřích je smrt....všichni zhrešili....není nikdo ani jeden bez hříchu.Co to znamená? ..... Konec lidstva? A tak Bůh poslal syna, aby nás z tohoto hříchu vykoupil.Jak?Zaplatil za nás...... Zemřel za nás.... Ale jelikož byl nevinný, neměla smrt nad ním moc......On je ta cesta...Bůh tak miloval svět, že dal svého syna aby každý, kdo.....

ježíš to je dlouhý, no tak mě zabte, no

životní, stylem se to...ahoj Milane . Nezralá duše může být lepší hodnotnější pro lidi než duše zralá. zaleží na jejích činechSpolečnost, která dle tenbe deformuje lidi, se skládá právě z lidí těch i oněch. jen ti zlí jsou víc slyšetdovolím si citovat jednoho chytrého pána, protože dnešní doba už si s Desaterem, které bylo psáno pro těch pár Izraelitů, co zdrhli z Egypta, a zřejmě potřebovali nějaké noty, aby se mezi sebou nepožrali, nestačí Bible a etikaDesateroMoralisté se mnohdy odvolávají na Desatero přikázání, Dekalog. Co však víme o Desateru? Často je chápáno jako symbol souboru určitých pravidel s vysokou autoritou. O konkrétním obsahu Desatera se však příliš neví. Existuje tedy paradoxní kombinace obsahové vágnosti na straně jedné a formální role autoritativního kánonu na straně druhé.[12] Jak tedy zní desatero božích přikázání? Možná si vybavíme přikázání "Nepokradeš!", "Nezabiješ!" či "Nepožádáš manželku bližního svého." Zní tak skutečně příkazy Desatera? Nalezneme je někde v původním znění? Existuje pouze jediná verze Dekalogu? Jak Desatero vzniklo - přirozeným vývojem lidské morálky nebo nám bylo sesláno Bohem?Často se traduje, že v Bibli je zapsán stručný, srozumitelný a jednoduchý seznam příkazů, který se mohou naučit nazpaměť již děti při školní katechezi. Jakákoliv diskuse o Desateru se pak považuje za nebezpečnou, protože by mohla omezit či zpochybnit jeho platnost. Na tuto situaci upozorňuje i prof. ThDr. Juraj Bándy[1] a volá naopak po nutnosti klást otázky, zkoumat Dekalog. Přehledně shrnuje řadu otázek souvisejících s Desaterem. Uveďme některé z nich: 1. Text dekaloguProč je dekalog v Tóře dvakrát?Proč se v jednotlivostech liší znění dekalogu v Exodu a Deuteronomiu?Má rozdílnost kontextu, ve kterém se Dekalog nachází, vliv na jeho důraz?Lze spolehlivě rekonstruovat tzv. Pradekalog?Je dnešní forma Dekalogu jednolitým textem, nebo je ovlivněn redakčními změnami pozdějších dob?Lze dnešní formu dekalogu spojit s osobou Mojžíše?Je Dekalog součástí zjevení na Sinaji? A kolik přikázání odtud vlastně pramení?Jak lze biblický text rozdělit na deset příkazů či zákazů?Jsou přikázání jen jednoduše přiřazena k sobě, nebo mezi nimi existuje nějaká vnitřní logika?2. Vyčlenění Dekalogu z ostatních příkazů Starého zákonaKdy se vyčlenilo ze Staré smlouvy oněch deset přikázání?Proč se také přikázáním, která se obsahem a stylem podobají dekalogu, nedostalo takového výsadního postavení?Kde ve Staré smlouvě nalézáme ozvěny dekalogu a odkazy na něj?3. ReligionistikaPřevzal Izrael dekalog od svého okolí nebo jde o něco specificky izraelského?Kde v náboženstvích starého Orientu lze nalézt něco podobného obsahem či formou?Kde v právní tvorbě okolních národů nalezneme něco srovnatelného s Dekalogem?Další okruhy otázek se týkají vlivu Dekalogu na život judaistů a křesťanů. Vybíráme pouze zlomek:Kdy se dostal dekalog do nejzákladnějšího katechetického učiva?Kdy byl text Dekalogu "zeštíhlen", a tedy ochuzen, o zmínky týkající se egyptského otroctví, zákazu zhotovovat modly a klanět se jim, o Boží tresty do třetího až čtvrtého pokolení a o milosti do tisícího pokolení, o příkaz pracovat šest dní, o zdůvodnění dne svatého odpočinku a o vola a osla na samém konci přikázání? Přikázání Desatera v Hebrejské BibliPodle Hebrejské Bible obdržel Mojžíš dvě kamenné desky s deseti vytesanými příkazy Yahweho. Desky Mojžíš v rozezlení nad věrolomností izraelského lidu rozbil a poté zhotovil s pomocí Yahweho dvě jiné, náhradní. O tom, jaké konkrétní příkazy byly na deskách vytesány, však Bible mlčí.Základní příkazy Yahweho jsou v hebrejské Bibli uváděny na dvou místech, v knize Exodus 20:6-17 a Deuteronomium 5:6-22. Exodus 19:25, 20:1-17 CEP[2] Deuteronomium 5:1-22 CEPMojžíš tedy sestoupil k lidu a řekl jim to.Bůh vyhlásil všechna tato přikázání: Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Slyš, Izraeli, nařízení a práva, která vám dnes vyhlašuji. Učte se jim a bedlivě je dodržujte. Hospodin, náš Bůh, s námi uzavřel na Chorébu smlouvu. Tuto smlouvu neuzavřel Hospodin jen s našimi otci, ale s námi všemi, kteří jsme tu dnes naživu. Tváří v tvář mluvil s vámi Hospodin na hoře zprostředku ohně. Já jsem stál v oné době mezi Hospodinem a vámi, abych vám oznámil Hospodinovo slovo, protože jste se báli ohně a nevystoupili jste na horu. Řekl:"Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. 1/1/1 "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.Nebudeš mít jiného boha mimo mne. 2/1/1 Nebudeš mít jiného boha mimo mne.Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. 2/1/2 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval. 3/2/3 Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý. 4/3/4 Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty. Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. 5/4/5 Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.Nezabiješ. 6/5/6 Nezabiješ.Nesesmilníš. 7/6/7 Nesesmilníš.Nepokradeš. 8/7/8 Nepokradeš.Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví. 9/8/9 Nevydáš proti svému bližnímu falešné svědectví.Nebudeš dychtit po domě svého bližního. 10/9/10 Nebudeš dychtit po ženě svého bližního.Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu." 10/10/10 Nebudeš toužit po domě svého bližního ani po jeho poli ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu." Tato slova mluvil Hospodin k celému vašemu shromáždění na hoře zprostředku ohně, oblaku a mrákoty mocným hlasem a víc nepřipojil. Napsal je na dvě kamenné desky a dal je mně. Podle teorie JDP pramenů má text Ex 20 původ v tradici jeruzalémské, Dt 5 v severoizraelské.[15] Za původnější dnes většina odborníků považuje verzi deuteronomní ( V.Trabalka[1]str.57). Dekalog je na obou místech Tóry uveden jako celek, stejně jako další text Bible. Přikázání nejsou číslována. Členění veršů do jednotlivých příkazů není jednoznačné a rozdíly panují tedy i v číslování příkazů. V tabulce uvádíme číslování podle judaistů, katolíků a pravoslavných.Judaisté, pravoslavní a kalvinisté se drží číslování podle Exodu, katolíci a luterští dávají přednost verzi deuteronomní.[9] Rozdílů je však více. Křesťané, na rozdíl od judaistů, slučují verše De5:6-7 či De5:6-10 do jediného příkazu. Existuje několik tradic dělení textu De5 či Ex20 do deseti příkazů či dokonce do třinácti částí. Žádné dělení však nezískalo rozhodující platnost.[12]Navíc byl smysl některých příkazů z věroučných důvodů upraven a chyby vznikaly také při překladu, což si ukážeme v dalším textu. Záměrné vynechávání příkazůMnohé poselství Dekalogu je ve všeobecně známé křesťanské interpretaci potlačeno. Prof.Bándy[1] upozorňuje, že v katechismu a učebnicích křesťanského náboženství je Dekalog zestručněn. A nejedná se pouze o zhutnění rozvláčného stylu se zachováním obsahu. Ztrácí se část původního odkazu Hebrejské Bible.Adresování desateraPřikázání jsou podle výše uvedených veršů adresována lidu Izraele. Božstvo (Elóhím) v úvodu připomíná, že lid Izraele vyvedlo z egyptského otroctví. Poté sděluje jednotlivá přikázání.V křesťanském katechismu není o vyvedení z Egypta zmínky.[1]str.8Počet přikázáníVe verších je uvedeno třináct přikázání, ne deset. A v dalších verších následují další přikázání.Nezobrazíš si BohaV katolické věrouce je tento příkaz vynecháván. Text se pokládá jen za komentář k prvému přikázání. Podle W.Zimerliho je zákaz zhotovovat modly pozdější vsuvka a netýká se Boha, ale jiných bohů

Ano, vše je energie, a ve všech světech je neustálý boj O ni. Jde jen o to, na kterou stranu se člověk přidá, a co proto udělá...

Pochopila jsem to tak, že k...životní, stylem se to stává zralostí duše.Tato zralost projevuje hluboké porozumění životu, které je nepochopitelné zaostalé duši. Proto Bůh dal lidstvu desatero božích přikázání a skrze Ježíše řády pro život, skrze nichž má být člověk vychován k způsobilosti žít po odložení fyzického těla v čistých a vyšších úrovních života. Běžně si lidé ubližují špatnými mezilidskými vztahy, vzájemnou nesnášenlivostí, která nakonec vyústí vzájemným válečným vyvražďováním. Kdo zná Boží Zákony, ví že jsou na ochranu života, že jejich přijetím je odstraněno nejen bezpráví, ale i nespravedlnost a nevěra vůči Božím principům pro život. Společnost však vyučuje a vede lidi k opačnému směru myšlení, vnímání i chápání života jehož plodem je v převážné většině pouze utrpení, což je z hlediska lidskosti, zdravého rozumu i přirozené inteligence patologické. Ve skutečnosti nikdo nechce trpět a všichni se snaží nalézt štěstí i prostředky které znemožňují štěstí druhých a proto se i tito lidé nacházejí později nebo již nyní v podobné situaci, která jim zabraňuje aby byli sami šťastní.Mnozí říkají, že duchovní svět neexistuje, ale to je jen zdání pro člověka jenž se považuje pouze za fyzické tělo, které mu brání vidět duchovní svět jímž je obklopen a jenž ho formuje. Pro člověka v těle je srozumitelný jestliže něco ví o myšlenkách za kterými jsou psychické síly jenž ovlivňují náš vnější svět. Proto jakékoliv psychologické dělení lidí je zkázonosné, neboť to časem vede k necitlivosti životům druhých, sobeckosti, nesnášenlivosti, nepřátelství, zlobě, nenávisti, bezohlednosti a krutosti. A tyto jevy ovlivňují události a okolnosti ve kterých společně žijeme.Kdo nepochopí teď, pochopí po odložení těla, kde již nebude překážet fyzický rozum, který překrýval vyšší pravdy. Tam už je však na lítost pozdě, tam se dozví jaký si připravil osud svým životem pokud odmítal dobré věci, jako rozumné rady k ponaučení pro blaho všech, tedy i své.

A co má pokrytectví...Pochopila jsem to tak, že k tomu, aby člověk (teď cokoli karma, apokalypsa, nebe nebo jak se tomu všemu pozitivu říká, nestačí jen víra v nějakou bytost nebo bytosti. Jsou k tomu přdevším potřeba skutky jako solidatita, pomoc i naúkor svého ppohodlí, obrana a boj proti nespravdlnosti. Ne jako kšeft s bohy, ale jako samozřejmý životní styl

Račte se podívat do...A co má pokrytectví minulých staletí společného s Bohem a nebo vírou v Něho?A obávám se že ani demagogie nijak nesouvisí s vírou v Boha.Ovšem i pod pláštíkem (nejen)náboženství se mohou dít neuvěřitelné špatnosti a věci popírající lidské práva a svobody.To ale opět nemá s Bohem co do činění,nebot' každý je si svého štěstí strůjcem a jak si kdo ustele tak si i lehne,a je úplně fuk jak si říká.

O právu křesťanství na...Krásný. Tohle se ti povedlo

Račte se podívat do kalendáře,píše se rok 2015,tak si s tím Vaším pánbíčkem táhněte do patnáctého století.Jste ztraceni ve staletích vývoje demagogičtí zatuchlíci.

Ježíš Kristus je bezesporu...O právu křesťanství na lásku Stvořitele Mluvit o právech je možné pouze tam, kde se plní povinnosti. Kde však není plnění povinností, tam není ani žádných práv. Toto je zásadní a rozhodující skutečnost, z níž je třeba vycházet. Má tedy křesťanský svět právo na lásku Stvořitele, o které se suverénně domnívá, že ji má absolutně jistou? Je oprávněné neustálé sebaujišťování křesťanů o tom, že všechno milující Láska Nejvyššího se nad nimi ustavičně sklání a oni žijí v její přízni a ochraně? Jsou tyto domněnky pravdivé, nebo je to jen sladká lež, kterou si křesťanství namlouvá? Zkusme se nyní společně podívat na tuto choulostivou věc jasným pohledem a odhrnout závoj z jedné nejzásadnějších tezí křesťanského světa, jejíž skutečná podstata je žel zcela jiná. Křesťanství je nazýváno náboženstvím lásky, protože učí o lásce Stvořitele, který poslal na zem svého Syna, aby lidem zvěstoval převratné a doposud nevídané poselství lásky. Lásky k bližnímu jako k sobě samému, na jejímž základě nemá člověk činit druhému nic, co nechce, aby bylo činěné jemu samotnému. Nebo jinak řečeno, člověk se má chovat k jiným lidem vždy a v každé situaci pouze tak, jak chce, aby se vždy a v každé situaci lidé chovali k němu samotnému. Plnění povinností vůči svému Stvořiteli a projevování lásky vůči Němu totiž začíná plněním povinností a prokazováním ohleduplnosti, lásky a porozumění vůči našim bližním. Kdo takto jedná, miluje svého Boha, protože miluje jeho obraz ve svém bližním. A kdo miluje Pána takovýmto způsobem, toho i Pán miluje a zahrnuje ho svou podporou, ochranou a milostí. Takový člověk je skutečným a pravým křesťanem a to bez ohledu na to, v jaké církvi se nachází, ba dokonce bez ohledu na to, zda se vůbec nachází v nějaké církvi. A teď si položme zásadní otázku: Jednají lidé mezi sebou navzájem právě takovým způsobem? Nedělají jiným to, co by v žádném případě nechtěli, aby jiní dělali jim? Je křesťanský svět naplněný láskou k bližnímu, která se k nerozeznání podobá lásce člověka k sobě samému? Jednají křesťané takto, nebo nejednají? Pokud takto jednají, pak žijí v lásce Nejvyššího a tím i v Jeho přízni, ochraně a podpoře. Pokud však takto nejednají, pak zcela logicky nežijí v lásce Nejvyššího. Pokud ale nežijí v Jeho lásce, co je pak opravňuje doufat v Jeho milost, podporu a ochranu? Copak to nejsou zrovna oni sami, kteří se zpronevěřují principu lásky Boží tím, že neplní svou základní lidskou povinnost vůči svému Stvořiteli, spočívající v zachovávání úcty, vstřícnosti a ohleduplnosti vůči bližnímu? Pravda je taková, že ne jen křesťané, ale i celý svět, ba každý jednotlivec, který nemá lásku k bližnímu je odtržen od lásky Nejvyššího. A tím je odtržen od Jeho podpory, ochrany a milosti. Pravda je taková, že svět, který odmítá lásku k bližnímu jako k sobě samému se z tohoto důvodu nachází v nemilosti Stvořitele, protože opovrhuje Jeho nejvyšším principem. Neboť jen chamtivost, závist, nenávist, egoismus, nespravedlnost a nelidskost vládnou tomuto světu a to žel i mezi křesťany. A proto je dnes lží a zaváděním ujišťovat lidi tohoto světa o přízni Nejvyššího, která se nad nimi dobrotivě sklání. Neboť přece tam, kde není plnění povinností, nepřicházejí v úvahu ani žádná práva, protože všechna práva vznikají pouze na základě plnění povinností! Biblické zjevení začíná Starým Zákonem, plným drsné přísnosti. Princip, ve kterém se zachvívá Starý Zákon je principem spravedlnosti. Spravedlnosti neúchylné, tvrdé a nekompromisní. Kristem přinesen Nový Zákon je Zákonem Lásky. Zákonem Lásky a úcty k bližnímu. Je to bezprecedentní možnost stát se Bohem milovanými, pokud se staneme schopnými naučit se žít v lásce k bližnímu jako k sobě samému. Avšak Bible nakonec přece jen končí spisem Apokalypsa, který je jakoby opětovným návratem oné drsné a přísné straozákonné spravedlnosti. Apokalypsa totiž hovoří o dopadu úderu Boží Spravedlnosti na lidstvo, které odmítlo přijmout za svůj Kristův princip lásky a zrealizovat ho ve svém každodenním životě. Apokalypsa je tedy důsledkem velké, promarněné šance. Je spravedlivou odplatou za to, že byl odmítnut Kristův princip lásky. Je to výstraha, aby se lidé včas vzpamatovali a stali se milujícími sebe navzájem, aby k něčemu takovému, jak je popsáno v Apokalypse nikdy nemuselo dojít. Člověk, jednotlivec, křesťan i celý svět mohou počítat s přízní Boží Lásky pouze tehdy, pokud budou žít v lásce k sobě navzájem. Pak je Stvořitel bude milovat a zahrne svou přízní. Pak mohou žít svůj míruplný život na zemi s tímto blaženým vědomým. Pokud však principem vzájemné lásky a ohleduplnosti k sobě žít nebudou, pokud budou svým bližním závidět, pokud v nich budou vidět nepřátele, či konkurenty, pokud se je budou snažit oklamat a zneužít, pak je pro takovéto lidi, křesťany i celý svět nachystána jiná alternativa, podrobně popsána v závěrečné kapitole biblického zjevení s názvem Apokalypsa. Je tedy v jistém smyslu lží a zaváděním donekonečna lidem paušálně opakovat o jistotě lásky Nejvyššího, pokud si oni sami sobě navzájem tuto lásku neprokazují. Kdo žije Kristovým principem lásky k bližnímu jako k sobě samému, ten se nemusí bát žádné Apokalypsy. Nad tím bude bdít Láska Nejvyššího a ochraňovat ho, ať už se bude dít cokoliv. Kdo však principem lásky k bližnímu nežije, tomu jsou určeny drsné slova Apokalypsy. Ať je bere jako výstrahu! Ať je bere jako impuls k nevyhnutelné změně sebe sama k lepšímu, protože pokud tak neučiní, stanou se slova Apokalypsy jeho vlastním, osobním osudem.http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.

Ahoj, taky mám takovy...oba? Spolu?

:)Ahoj, taky mám takovy problem, kněz řika , že mame byt cely den o vode a chlebu :/ držim pěsti + modlim se :)

Ahoj, prosím vás o modlitby a prosby... hřeším proti tělu a hrozně mě to mrzí a chci s tím bojovat... občas do toho spadnu a dívám se i na pornografii.. prosím o modlitby, ať to zvládám, nechci hřešit.. děkuji moc

Na dobrou noc...:)

1Hospodin k Mojžíšovi...Jasně , napsáno v Bibli :-)A teď ještě tu o Goliášovi .....

1Hospodin k Mojžíšovi znovu promluvil: 2„Zasvěť mi všechny prvorozené. Všechno, co mezi Izraelci otvírá lůno, jak z lidí, tak z dobytka, je mé.“3Mojžíš tedy lidu řekl: „Pamatuj na tento den, v němž jsi vyšel z Egypta, z domu otroctví, neboť Hospodin vás odtud vyvedl silou své ruky. Proto ať se nejí nic kvašeného. 4Dnes vycházíte, v měsíci avivu. 5Až tě Hospodin přivede do země Kananejců, Chetejců, Emorejců, Hivejců a Jebusejců, o níž přísahal tvým otcům, že ti ji dá, do země oplývající mlékem a medem, budete v tento měsíc konat tento obřad: 6Po sedm dní budeš jíst nekvašené chleby a sedmého dne bude Hospodinova slavnost. 7Po sedm dní se budou jíst nekvašené chleby. Nevyskytne se u tebe nic kvašeného, na celém tvém území se nevyskytne kvas.8V ten den řekneš svým dětem: ‚To kvůli tomu, co pro mě udělal Hospodin, když jsem vycházel z Egypta.‘ 9A budeš to mít jako znamení na své ruce a jako připomínku mezi svýma očima, aby Hospodinův zákon zůstával ve tvých ústech, neboť Hospodin tě vyvedl z Egypta mocnou rukou. 10Proto zachovávej toto ustanovení v patřičný čas rok co rok.11Až tě Hospodin přivede do země Kananejců, kterou s přísahou zaslíbil tobě a tvým otcům, a až ti ji dá, 12tehdy oddělíš vše, co otvírá lůno, pro Hospodina. Samci z každého prvního vrhu tvého dobytka patří Hospodinu. 13Každého osla otvírajícího lůno však vyplatíš jehnětem; kdybys ho nemohl vyplatit, zlomíš mu vaz. Rovněž každého prvorozeného ze svých synů vyplatíš.14Až se tě v budoucnu tvůj syn zeptá: ‚Co to znamená?‘ odpovíš mu: ‚Hospodin nás vyvedl z Egypta, z domu otroctví, silou své ruky. 15Když nás farao neústupně odmítal propustit, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené – od prvorozeného člověka až po prvorozené dobytče. Proto obětuji Hospodinu všechny samce otvírající lůno a každého prvorozeného ze svých synů vyplácím.‘ 16Bude to jako znamení na tvé ruce a jako pásek na tvém čele, že nás Hospodin vyvedl z Egypta silou své ruky.“

další zajímavé spekulace na téma Mojžíšhttp://masch.blog.cz/0804/byl-mojzis-bratrem-ramesse-ii

1Izrael vyslal posly k emorejskému králi Sichonovi se slovy:22„Chtěl bych projít tvou zemí. Neodbočíme do polí ani do vinic, nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou, dokud nepřejdeme tvé území.“23Sichon ale Izraeli nedovolil projít svým územím. Shromáždil všechen svůj lid a vytáhl proti Izraeli na poušť. Když dorazil do Jahcy, napadl Izrael.............

1Když aradský král, Kananejec sídlící v Negevu, uslyšel, že Izrael přichází atarimskou cestou, napadl Izrael a některé z nich zajal.....