Ježíš Kristus, Boží Syn

Dva tábory, každý si vyřkl svůj ortel. Přesně jak psáno, buď pujdes na levo, neb na pravo.... Omlouvám se ale poslední dobou píšu z mobilů, takže jsou problémy.....

Ten druhý ho však okřikl: To.se ani Boha nebojís? " máš stejný trest jako on, ale my dostáváme spravedlivou odplatuvza své skutky, kdežto tenhle nic zlého neudělal!" Potom řekl Ježíšovi: " Vzpomen si na mě, až přijdes do svého království"

Kristus je spravedlivý ke...Ale zas tak jednoduché to není :-) tito učitele, hodnostáři....je psáno budou souzení přísněji.Příběh z Lukáše 23. 32....nás pouči.K popravě s ním vedli ještě dva muže, zločince...ukřižovali ho tam i ty zločince, jednoho po pravici a druhé ho po levici....Lid stál a díval se.Kromě jiných se mu vysmívali také vůdcové... Jeden že zločinců, kteří tam viděli, se mu vysmival

Jinak Milane to co píšes...Dobré ráno Mimo, nepsal jsem o tom, že člověk má jen špatné stránky, protože vím zrovna tak dobře jako ty, že v člověku je jak dobro tak zlo. To zlo je tam jen proto, že lidské srdce osídlili duchové temnoty. O tom rovněž Ježíš mluvil a je to zapsáno v evangeliích i dokonce to, jak k tomu dochází.Ale ty jsi se ptala na minulé životy, jak jsem k tomu došel. Narodil jsem se do ateistické rodiny, kde se o Bohu a podobných věcech nemluvilo, důvodem byly neblahé zkušenosti s duchovními té doby, kteří žehnali velkoněmecké říši, jejím zbraním i vůdci ............Mě však stále nešlo na rozum, že by byl život tak nesmyslný a končil na věky smrtí a pak již jen veliké nic. Až jednou pozdě odpoledne, spíš v podvečer při zapadajícím slunci mě napadla myšlenka, že život je jako den a noc, že když umřeme je noc a když se narodíme je den, a že je to nekonečný koloběh. Tato myšlenka mě dávala pocit uspokojení a klidu. Když jsem o tom však začal naivně vyprávět, tak si mysleli že jsem hloupý. Od té doby jsem na to postupně zapomněl a začala mne pak v zimních dlouhých večerech sužovat otázka nesmyslnosti života, až jsem se s tím nakonec smířil. Na vojně mne naučil jeden kamarád vykládat zběžně karty, protože mne zajímali osudy lidí a jejich možnost výkladu. On mi však řekl, že tomu ale moc nerozumí, že ví jen co která karta má znamenat. Mě rychle došlo, že každý člověk má problémy úplně stejný, jen v různých formách. Viděl a slyšel jsem to všude kolem sebe, viděl jsem že všichni mají problémy ve vztazích v rodinách, v manželstvích, v práci i mezi přáteli, s financemi a neuspokojenými tužbami. Pak už to stačilo jen vhodně doplnit do výkladu a člověk se nestačil divit, protože si každý člověk myslí, že problémy má jenom on sám a většina ostatních ne. Jenže tady jsem se lekl, jak je to možné lehce zneužít a využít neznalosti a důvěřivosti lidí. Když jsem viděl tu bezbrannost, upřímnou otevřenost a velikou citovou zranitelnost, okamžitě jsem toho zanechal. Na to jsem fakt neměl žaludek a ostatním jsem spíš objasňoval co je v tom za fígl, jak lze vhodnou otázkou z člověka dostat informace ve kterých vám o sobě řekne vše, aniž by si toho byl vědom. Ještě před tím jsem měl v pubertálním věku kamaráda, který byl podstatně starší a měl schopnost nahlížet do minulosti člověka. Moc jsem tomu nevěřil a tak jsem mu dal asi dvakrát otázku na věc o které nikdo, kromě mě samotného nevěděl. Jaké bylo mé překvapení, když mi vždy celou věc popsal skoro do detailu. Ptal jsem se ho jak to dělá, a on že se ptá duchů, ale kdybych je chtěl vidět já, že bych se zhrozil. Nejprve říkal, že mu to šlo za úplňku a pak již mohl kdykoliv večer po setmění. Tak to bylo mé první setkání s tajemnem. Nějak jsem se o to dál nezajímal a žil běžným životem mladého člověka, prací a hodně po zábavách. Prakticky jsem to vyžil asi dva roky po vojně a zapříčinila to jedna okolnost. Když jsem tak vysedával nad pivem, šachami, kartami a vším tím povídáním, připadalo mi to pořád stejné a již nudné, kdesi hluboko jsem cítil ušlechtilost, která není nijak využita až mne to samotného překvapovalo, ale i dál jsem ještě nějaký čas takto bezcenně vysedával, až mi jednou v noci vstoupilo silně do vědomí, že pokud v tomto způsobu života budu pokračovat, bude život za krátko ukončen. Okamžitě jsem toho zanechal a do týdne jsem poznal svou první ženu, věřící, ale nikoliv kostelním způsobem. Měla kralickou Bibli a mě začalo zajímat co je v ní napsáno, ale po přečtení pár řádků staročeštiny jsem toho zanechal, protože to bylo pro mne moc nezvyklé vyjadřování. Po návratu z ciziny jsem v devadesátých letech začal jezdit do Prahy na kázání jednoho švédského kazatele, který o Ježíši, Jeho životě a skutcích tak krásně vyprávěl, že mne už jen ten poslech oblažoval. Byly tam i chvalozpěvy, ale já se držel v pozadí jen jako pozorovatel nechtíc být moc viděn, protože jsem si nechtěl připustit být v řadách věřících o kterých jsem moc dobré mínění neměl, opět vlivem svých životních zkušeností, ale Kristus mne mocně přitahoval. Do roka nezůstal z původního života kámen na kameni, začal jsem být doma nespokojený a pak i nevěrný, zamiloval jsem se do dívčiny o deset let mladší a odešel jsem z domova nechajíc za sebou trpící ženu, naštěstí jsme děti neměli. Po čtyřech měsících jsem další vztah ukončil a byl necelý rok sám než jsem poznal druhou ženu, kterou jsem si vzal s dvěma dětmi, domem a psem. Chodila do sboru a mne to začalo najednou víc zajímat, dostal se mi do rukou ekumenický překlad Bible a já se víc a víc dovídal o životě Krista. Jednou jsme byli na chalupě a ženy sestra se opatrně ptala zda věříme na minulé životy a mě to ani moc nepřekvapovalo, protože jsem podobné myšlenky již měl v raném dětství a teď jako kdybych se na to vše začal upamatovávat. Nedá se to moc dobře vysvětlit, ale bylo to něco co spustilo otevření se vědomí, jako když z počítače vytáhneš dlouho uloženou informaci a jednou v noci jsem se spontánně dostal do stavu vědomí ve kterém je něco jako vševědomí, ale pouze co se týká mého života, kde byla dána možnost volby zda být kazatelem a pak jít ještě čtyřikrát na zem s informacemi co v kterém daném životě se budu muset ještě naučit a nebo když půjdu cestou příčin a následků, že půjdu ještě jednou a přímo mi bylo sděleno kam. Vše se odehrávalo když tělo spalo, ale vědomí bylo velmi bdělé. Tam mi bylo všechno tak nad slunce jasný a říkal jsem si, že až se probudím, že si vše zapamatuji, ale sotva jsem procitl do denního vědomí, nevěděl jsem zhola nic. Ale ta inteligence je přímo fascinující a tam tak srozumitelně jasná, že neexistuje sebemenší pochybnost.To vše se samozřejmě odehrálo před křtem a tím než se mi dal Kristus poznat.Nikoho nenutím aby tomu věřil, popisuji jen svou osobní zkušenost, nic víc.Píši jen o jedné z častí, jak jsem poznal, že existují minulé životy.Hezký den :-).

Já nevím, vy tomu fakt..."Pane vachmajstr , vy ste ale hlava"

Já nevím, vy tomu fakt...jenom máme jiné vnímání světa. :-)

Já nevím, vy tomu fakt nerozumíte :)? Ono je velký rozdíl přijít a litovat toho v pokání s vědomím toho že už to neudělám, tohle Bůh bere a je to v pravém smyslu pokání, tedy obrat o 180 stupňů. Je ale velký rozdíl mezi druhým případem kdy toho někdo zneužívá a věřte mi že takový člověk vztah s Bohem nemá vůbec, protože Bůh samozřejmě vidi pohnutky srdce, takovému je Bůh na míle vzdálený a nese a ponese velké tresty protože shazuje váhu toho co učinil Kristus na kříži, kdokoliv hřeší svaluje na sebe prokletí, samozřejmě takový nepřijde do nebe ikdyž se dušuje že je věřící každým coulem, Bůh vidí každý jeho krok a hlavně to jak smýšlí uvnitř

Kristus je spravedlivý ke všem, vše odpouští ... klidně i pedofilům církevních hodnostářů atd.

Mimo, ale nic takového jako..."až se dostal do stavu ve kterém viděl, jak mu peklo již otvírá svou náruč."tohle bývá u lidí pod vlivem celkem normální, takové vidiny. Dr. koukolík o tom velice pěkně píše o těchto stavech mysli.

Jojo, a pak nemá být svět plný vrahů,udavačů a zrádců, když stačí poprosit

Jidáš spasený nebyl, nečinil ani pokání po tom co zradil Ježíše, tak mohl být zachráněný ikdyž zradil, místo toho se oběsil a jeho vnitřnosti vyhřezly na místě zvaném krvavé pole. Ikdyž vše bylo předpověděno proroky řady let před tím, neznamenalo to že by byl Jidáš odsouzený už předem, věřím tomu že Jidáš měl x možností poznat Ježíše jako spasitele a Boha několikrát, ale prostě neuvěřil,s nadsázkou jako někteří z vás i po shlédnutí na youtube co činí dnes Bůh ve službě T.B.Joshua, místo toho se budete ohánět nesmysly podobných vizualizací Coperfielda a dalších důmyslně natočených hovadin ;). Vztah s Bohem může mít kdokoliv z vás, dokonce tak hluboký že to přehluší všechno ostatní ve vašem životě. Někdo tu psal že měl niterný vztah s Bohem ale pak upadl do sexuálního hříchu a po té se pro něj stal tento vztah jen vzpomínkou...upadnout může kdokoliv a kdykoliv, sám nejsem vyjímkou, Bůh ale v Bibli říká že ikdyby naše hříchy byly rudé jako šarlat zbělejí jako sníh a taky vyznávámeli své hříchy tak Bůh je tak milostivý odpouští hříchy a očišťuje nás od každé nepravosti...takže ty dotyčný jsis nechal jen nalhat že už nejsi hoden, důležité je znát Boží slovo v každě situaci ;). A opět chceli kdo poznat Boha, stačí když poprosíš Ježíše nahlas ať se Ti dá poznat jako živý Bůh, odpustí Ti každý hřích a přijde i do Tvého života a On přijde, uvidíš sám ;)

Někdy si tak říkám, co by na tuhle diskuzi slova, slova, slova říkal Ježíš Kristus, který neměl o nějakém křesťanství,Bibli atd. tak jak ho tady předvádíme, ani ponětí

Ano Touho,to bezpráví...Ne Milane, kolektivní vinu mám spojenou především s historií. Zažil jsi v dospělém věku totalitu? Já ano a kolektivní vinu dnešních bývalých:) kolaborantů odmítám. Bylo na každém z nás, jaký si udělá život, jak se k bezpráví postaví a jaké výhody si odpustí. Já i moje rodina jsme se snažili žít tak, abychom se za sebe nemuseli stydět. Pomáhat druhému musí být konkretní, láska a slovo samo o sobě nepomáhá. Nést kůži na trh bez očekávání vděkuOdmítám nést kolektivní vinu za vyvraždění indiánů, holocaust i středověké křesťanské vraždění.... atd.:) Kolektivní vina fotbalistů je něco opravdu ale opravdu jiného. tam jde o davovou psychozu např. Ale my dva se v těchto věcech nedohodneme

Ahoj Milane, hlavní podstata...Mimo, ale nic takového jako vyhrožování jsem neměl na mysli, a ani Ježíš to v úmyslu neměl. Jen mluvil o skutečnosti lidem neznámé, aby se svým neuváženým jednáním nedostali na ona místa. Ano, Ježíš přišel spasit své ovečky o kterých říkal, že když uslyší hlas svého pastýře, s radostí jej následují.Alkoholici už skutečně mnohdy prožívají peklo zde na zemi, ale to je jen předzvěst, dle svědectví některých, toho co je čeká po fyzické smrti.Mám známého a on měl v životě vždycky hodně peněz, protože dělal kapitána na lodi. Doma však měl motorku a vyznával způsob života drogy, sex a rock en rol, přitom byl ženatý a se svou ženou mnohdy zacházel dle jejího vyprávění jako esesák. Chvílemi ho nesmírně milovala a chvílemi doslova nenáviděla. On to dotáhl tak daleko, že v práci ho vyhodili a lidé se mu obloukem vyhýbali, až se dostal do stavu ve kterém viděl, jak mu peklo již otvírá svou náruč. Byl z toho tak vyděšený, že plačíc šel za ženou s kterou již v té době nežil a prosil ji o pomoc. Ona je velice silně věřící rovněž s vlastní osobní zkušeností Krista. Říkala mu, víš, nikdo z lidí ani lékařů ti již nemůže pomoci, jediné co můžeš udělat je, že padneš na kolena a vroucně poprosíš Krista o pomoc. On v té hrůze to učinil a dostal novou šanci, byl osvobozen jak od drog, tak od alkoholu i sexu. Pár let mu to vydrželo, ale nakonec opět podlehl alkoholu v době, kdy šel na pohřeb jednoho motorkáře. Dnes již má soudně zakázaný styk se svým synem a lidé se od něj zase odvrací, tak jsme si řekli, že se za něj alespoň pomodlíme.Druhý případ se týká kamarádky, která žila s bohatým mužem na vysoké noze. Brala si však potají půjčky podvodným způsobem a nějakou hotovost od lichvářů, ti všichni chtěli samozřejmě své peníze zpět a tak se dostala do exekuce a její přítel jí v tom nechal vykoupat. Lichváři se vůči ní dopouštěli i násilí, takže se dostala do takového psychického stavu, kdy chtěla skoncovat se životem. Jakmile však vzala prášky, najednou zahlédla peklo jak už na ní volají, že až zhebne, že bude jejich, proto vyvinula veškeré úsilí aby neztratila vědomí, prosila sestřičky aby jí pomohly udržet se při vědomí a oni prý vůbec nevěděli co se děje. Nakonec se dostala před jakýsi soud kde byl satan, Kristus a její zemřelý otec a rozhodovalo se o jejím dalším osudu. Dostala ještě jednu šanci ve které se již plně zasvětila Ježíši i když o sobě ještě tvrdí, že je trošku marnotratná, že se ráda obléká :-)Jinak souhlasím, že právě tito lidé potřebují hodně naší lásky a více pochopení bez odsuzování, v tom jsme za jedno.Co se týká minulých životů, odpovím až zítra, protože za chvíli vyjíždím do práce. Přeji hezký zbytek večera všem :-).

Neodpovídá ...!

Ne, Milane, kolektivní viny...Ano Touho,to bezpráví páchají jednotlivci tvořící onen kolektiv, jinak se ale mluví o kolektivním duchu, zrovna tak existuje kmenový, národní, ideový, rasový atd. Záleží na úhlu pohledu, jinak to vypadá z pohledu jednotlivce a jinak z pohledu celku.Ale ty máš možná na mysli tu neblahou školní kolektivní vinu, kde i dobří žáci někdy pykali za chyby těch uličníků. Takovou kolektivní vinu jsem však na mysli neměl :-).

No, vy jste to tady ale rozjeli ... ani nestíhám pročítat.No, když byl spasen i takový Jidáš, tak proč né snadněji obyč člověk nijak nevybočující do zlých skutků.Jinak ... není náhodou život taky pouhou Alphou a Omegou? Já myslím že jo ... Když se dostaneme ke své Omeze, tak prostě šlus - Konec, finýto. Jiní se rodí aby začali svůj život, i oni se dostanou do své Omegy. Nic dál nepokračuje, proč by mělo, nahradili nás jiní nově narození. Ostatní povídačky jsou jen proto aby člověk neupadal do deprese z toho že dál jako nic.

Zajímalo by mne , čím se...Nemyslím si že zde jde o nějakou zásluhu atd.Tady jde o něco víc o pochopení podstaty života, přístupu k životu. Chtěli by jsme, aby nám létali pečení holuby do úst, všechno vyřešil Bůh za nás a od nás, aby se neočekávalo ani to děkuji, prosím. Trochu mi to připomíná rozmazlené děti, které mají velké nároky na rodiče, všechno aby pro ně udělali, dokonce za jejich přestupky aby pykali. I to dítě má určitou povinnost, podle rodinného práva i nezletilé děti se musí podílet na chodu domácnosti.....

Jinak Milane to co píšes ohledně minulého života, odkud máš tyto informace? Já osobně s tím co pises nesouhlasím.Záznam DNA nám píšou naší rodiče, naší předci....Takže je pravda, že některé vlastnosti jsme zdědili od nich.Jenže znovu to nejsou jen Ty špatné, ale jsou zde i ty dobré. Například, hudební nadání, zručnost... ale i tyto dědičné záznamy můžeme ovlivnit, jak výchovou, tak jinými vlivy.

Zdravím Mimo :-)zmiňuješ...Ahoj Milane, hlavní podstata Ježíšova evangelia je aby každý byl spasen. Tím, že třeba alkoholikovi budeme vyhrožovat peklem mu nepomůžeme, naopak jemu už tak je těžko, on si to peklo prožívá už teď,takže tato terapie mu nepomůžeme. On potřebuje něco jiného, soucit, lásku, pomocnou ruku....Víš lidé raději se od takové osoby distancují, odsuzují, vysmívají... Jinak o peklo se moc nezajímám, protože tam nemíním se dostat :-) ale z informaci v Bibli jsem pochopila, že peklo je dáno jen na určitou dobu, není to žáden očistec a je to věčné oddělení od Boha, to znamená, že člověk který nevyužil čas pro nápravu už tato šance mu nebude nikdy dána. V Bibli je psáno o jedné a druhé smrti. První smrt je smrt těla, které zhnije, promění se v prach a pak je tady druhá smrt, ale to by bylo zase na dlouho, takže někdy příště.