MILENKA NEBO RADĚJI MANŽELKA??

Tím slovem "vydržet...Tehdy jste byla v podstatně horší pozici a měla jste to o hodně těžší, proto si vážím každého povzbuzení z Vaší strany. Taky doufám, že časem najdu vnitřní klid a harmonii, abych nemusela skončit na práškách. Asi to vypadá, že situaci příliš dramatizuji. Za to se všem omlouvám. Jsem velmi úzkostlivá povaha a vše někdy pro posluchače přehnaně rozebírám, ale ta nejistota, co mě sužuje, není rozhodně předstíraná. Pro Jirku - já už nešťastná jsem, ale snažím se přesvědčit, že existuje naděje, že se to časem zlomí. S manželem se v tomto případě nedá jednat narovinu. Rozumějte tomu tak, že není pokrytec, ale můj monolog by označil za fantasmagorii. Spoustě věcem dokáže naslouchat, citlivě k nim přistupovat, ale nemám žádné důkazy, takže by to označil za výmysl a smetl ze stolu. Těžko se mi to popisuje, snad je to srozumitelné.

Rozhodně si nemyslím, že...Možná se Vám nebude líbit, co napíši, ale mám takový dojem, že se Váš manžel snaží udělat několik lidí nešťastných. Možná by to stálo za vyložení karet na stůl.

Nešťastná žena myslí...Rozhodně si nemyslím, že je kráva. Vlastně bych si to ani nemyslela, když by s manželem měli úlet. I kdyby ho svedla, museli by na to být dva, takže nelze striktně odsoudit jenom ji. Mně celkem pomohlo, že jste mi popsala Váš střípek života. Člověk si připadá, že v tom není sám a že je kolem spousta podobných osudů. Dnes jsem ji zahlédla z okna. Venku byl i manžel, vracel se z práce. Přišlo mi, že se mu záměrně vyhýbá, aby se s ním nemusela střetnout, aby se nemuseli pozdravit. Já vím, hlavně vydržet:-)

taky stalo něco podobnýho. Ten můj řádil jako čokl, co ucítil sousedku hárat. Bylo to hrozný. Všudy ji nadbíhal, no mohl se z ní posrat. Uháněl ji jako o život, až jsem z toho byla na infarkt. Ona ho nejdřív odmítla a to bylo jako červená na býka. Víc se do toho opřel, až ji to nakonec zlomilo. Zamilovala se do něho a když udělala nějakou dvojsmyslnou narážku, která měla vybízet ke sblížení, muž se zalekl, jakoby dostal kopanec do koulí a už o ni neměl zájem. Jak se s tím vyrovnala, nevím. Mi to řekl až po letech, kdy jsme se odstěhovali do baráku po našich. Vydržte. Chlap, co nechce opustit rodinu se zbrchá. Taky vím, že si to nevymýšlíte, protože chlapi jsou v tomto průhlední jak sklo.

kolik ti je, kolik...Je mi 34. Sousedce je asi 30, je vdaná a má malé děti. My máme jednoho synka. Chodím do práce a často i mezi lidi. Mám kolem sebe několik lidí, kterým bych se mohla svěřit, ale tohle je dle mého soudu velice citlivá záležitost a ani u té vrby člověk nikdy neví, kdy si pustí pusu na špacír, proto píšu zde. Jinak všem děkuji za podporu a názory na věc.

Taky si myslím,že za tím...Normálně nefungujeme. Je ke mně citově chladný, odmítá se mnou spát. Vyříkat si věci narovinu by nemělo žádný efekt, už ho za ty roky, co jsme spolu, znám.

Kdyby to bylo tak snadné,...Taky si myslím,že za tím hned vidíš bůhvíco.
Pokud fungujete normálně,jak psal víše,připrav si půdu a normálně mu řekni svý pocity.
My chlapi jsme na takový věci joudové a hlavně přímočaře,žádný chození okolo a naznačování.Vyříkáte si to a bude klid...
Hlavně neposlouchej tady ty buchty,co píšou,co jim ti jejich chlapi provedli,to ti nepomůže.

a hele co mu tak povědět...Kdyby to bylo tak snadné, hned to udělám. Už ho nějaký ten pátek znám a moc dobře vím, že s tímto bych u něj nepochodila. Stalo by se to, že by mě označil za stíhačku, otočil to proti mně a když by věděl, že mi to vadí, určitě by ho to jen tak nepustilo, ale snažil by se vůči mně být "ohleduplný", pořád by to v něm bylo, jen by to přede mnou zakrýval. Je to sice strašné, že to mám pořád před očima, ale je to pro mě jisté dekódování situace, jak na tom ve vztahu k ní je. Je to bez východiska a asi musím čekat, jak se ona rozhodne. Kéž by ho nějak razantně odmítla, abych měla pokoj.

1) proti zatemnělé mysli je...V podstatě s Vámi souhlasím. Ještě k bodu dva. Za nikoho nemůžete dát ruku do ohně, jen mi není jasné, kdy by se mu to dařilo realizovat. Těžko si dokážu představit, že by se v noci vytrácel na dostaveníčko na chodbě. V úvahu připadá jedině obědová pauza, ale to se mi podařilo nenápadně zjistit, že se jí s kolegy opravdu účastní, že ho nikdo nekryje. Zatím nemám signály o tom, že by mě fyzicky podváděl. Vím, že o to víc to bude bolet, kdyby to nakonec byla pravda, ale teď jsem v takovém rozkladu, že je to jediná věc, co mě drží nad vodou. Pak si taky myslím, že žena ve střehu takovou věc i intuitivně odhalí, ať už vlasy, parfém, účtenky atd.

Zkus to vzít racionálně....Já se to racionálně snažím brát, ale bojujte proti zatemněné mysli. Kdyby bylo na mě, hned bych ji vymazala ze života. Máme skvělou rodinu, s manželem jinak dokonale fungujeme. Těžko se mi smiřuje s tím, že se do jeho života dostala jiná žena. Zatím věřím, že je to pouze ve fázi zamilování se bez fyzického kontaktu. Nejhorší je, že vše je teď na manželovi a na ní, jestli do něčeho takového bude chtít. Pro Jirku - můj manžel není trouba, ona si ta chemie může pohrát s kýmkoliv, manželství nemanželství. Nikde není napsáno, že se nemůžete zamilovat, když už s někým roky žijete. Neberte to jako obhajobu manžela. V tuto chvíli ani nemám sílu, abych ho bránila. Jen jsem chtěla říct, že se život vyvinul tímto směrem, musíme to chtě nechtě přijmout a stát se to může prakticky komukoliv, třeba i Vám, nebo Vaší ženě.

Jirko, určitě jste vyslovil...Samozřejmě, život není černobílý.
Ale nejsem úplný ideál, bohužel, jenom ctím určité hranice a důstojnost toho druhého.

Já zase znám případ, kdy se z tohoto důvodu rodina raději z paneláku odstěhovala.

k oběma ženám: nechci Vaše chlapy urazit, ale oni to asi ani nejsou chlapi. Sám nejsem svatý, ale tahat se sousedkou, dopustit ještě urážení manželky nebo dělat mrtvého brouka, to slušný chlap nedělá.
Ne nadarmo se říká, - Co je v domě ... .

Já bych si jako žena vůbec neuměl představit žít s takovým člověkem.

Já jsem udělala jednu...Děkuji za moudra a životní nadhled. Kéž by se tato kapitola mého života rychle uzavřela. Domnívám se, že nedělám nic pro to, abych ho vháněla do její náruče. A i domácnost máme ošetřenou tak, aby neměl pocit, že jsem Marta Stuartová. Jen nevím, jak už ho zaujmout, aby měl aspoň tendenci mě obejmout, pohladit, jako tomu bylo před pár měsíci. Netušila jsem, že to poblouznění může být tak silné, že mě to odstaví na druhou kolej. Psala tu Dora, že pohodová domácnost a zdravý sexuální život nezaručí, že se druhý zakouká jinde. A je to tady. Možná to potká za několik let i mě, ale teď musím napsat, že pohled z druhé strany je zdrcující. Taky jsem občas zoufalá a říkám si, že by snad bylo lepší, když by proběhl úlet a on se z toho probral a zároveň to nechci, aby neměl pocit, že si to může zopakovat a opět mu to projde. Jen nevím, kudy kam. Žárlivka navenek nejsem, taková role mi nesedí. Na rovinu s ním bohužel mluvit nemohu, protože by nastalo přesně to, co jste psala, že bych byla za hlupáka. Snad ani naznačit nejde. Když bych chtěla otočit a třeba flirtovat, označil by mě za koketu a tuším, že by ho to k ní více připoutalo. Nejhorší je myšlenka, že to je v její režii a když bude chtít, tak se spolu vyspí. Odstup si dávno držím už jen, protože je to má nynější konkurence.

V tom, co prožíváš vidím...Z toho vstávají vlasy hrůzou! Ta musela být těžký kalibr. Když se to vezme kolem a kolem, ona je oproti ní zlatá. Ani jsem nevěřila, že to napíšu. Navenek se chová slušně, žádné provokace, spíše se manželovi vyhýbá. V domě jsou s jejím manželem hodně oblíbená rodina. Mají příjemné vystupování a většině jsou sympatičtí. Jestli má nějaké postranní úmysly, netuším. Musela by to dělat nějak šikovně, kdy u toho nikdo neasistuje. Přesto mi její přítomnost vadí kvůli manželovi. Moc bych si přála, aby nebyl tak zaseknutý a začal se o mě zajímat. S naší sexuální frekvencí jsou na tom kdejací staří lidé mnohem lépe:-(

-u nás doma to tenkrát v...Nejde mi do hlavy, jak je možné, že ho tak paralyzovala, aby se mnou přestal spát. Myslela jsem, že to u mužů funguje jinak a evidentně jsem se spletla. Kdyby o mě jevil zájem, určitě bych to nesla líp. Abych se z toho nezbláznila, taky se snažím o aktivity mimo domov, ale to mi pomáhá jen v tu chvíli, abych nějak zaměstnala myšlenky. Jakmile otvírám dveře a vidím, jak nervózně přešlapuje u oken, jsem zase tam, kde jsem byla. Existuje nějaký návod, aby jí nebyl tak oblouzněný a občas si to se mnou rozdal? Proč to tak vlastně má? Jde to mimo mé myšlenkové pochody. Máte pravdu, že život není ani černý, ani bílý a kdo má milence (milenku), nejde ho hned odsuzovat, protože jen ten dotyčný zná pravé důvody, proč se tak stalo.

Svět je šílený. Moje...To máš tedy divoké. Ale divím se, že nejsi schopen se již konečně poučit a říct si DOST. Myslím, že většina by unesla něco takového maximálně 2x a hotovo. Ještě skrz milenku si kazit život.

Mně se to taky tak jeví,...-u nás doma to tenkrát v posteli fungovalo - dokonce snad frekvence byla hodně vysoká (nejsme už žádný mladý pár).
Tenkrát jsem si srovnala v hlavě, že jsem si nikdy dřív nepřipustila, že by mohl myslet na jinou (proč?-to nevím-prostě jsem to tak cítila- a ani já jsem na nikoho jiného ani nepomyslela). Fungující sex a domácnost nemusí být zárukou spokojenosti obou partnerů (do té doby jsem si to myslela).
Přestala jsem se upínat na chod domácnosti a začala jsem se více starat sama o sebe - cvičení, masáže apod. Děti už jsou velké, takže proč rovnou z práce letět do obchodu a pak domů!!
Začala jsem si připouštět, že by o mě mohl mít někdo jiný zájem. Nebylo to v plánu, ale nakonec jsem to já, kdo má milence (nechválím se za to, ale na druhou stranu...život není černobílý)

Svět je šílený. Moje milenka se se mnou rozešla deset krát za tři roky, úplně mne ten jeden každý rozchod ničil.Škemral jsem jako pes na jaře.Nakonec jsem našel pomoc u manželky. Jenže ji nemohu dostat z hlavy. Tři roky nahoru dolu. Děs a hrůza. Dnes už vím, že milenky ano, ale jen když ví, že jsem ženaty.Mám chuť ji....Jak zapomenout???
Je možné že by se milenka mstila na mne za svůj osud, který k ní nebyl přívětivý. Nenávidí muže, svého otce, svou invalidní dceru a malé děti. Teď už se rozhádala i se synem pro to, že narozeniny neudělal podle jejích představ. SAKRA PROČ JÁ SE MUSEL ZAMILOVAT DO CÁKLE ŽENSKÉ.Jak s toho ven?

Edito, u nás je asi trochu...Tvoji situaci docela i chápu. Manželka si žije tak trochu svůj život, proč bys nežil i ty svůj. Z nastalé situace u nás se nehroutím, když k ní neodešel doposud, už neodejde. Nevím, jestli ho doma budu chtít já, až si vše urovnám. Jsme již oba v letech (-60+), manžel je o dost mladší, někdo by řekl, že jsem s tím i mohla počítat. Jsme spolu 25 let, děti dospělé s vlastními rodinami. Nezabývám se tím, proč zkusil jinde (stává se), zabývám se délkou vztahu.

něco podobného jsem...Může se ještě zeptat, on s Vámi spal? Tohle mi totiž na tom celém vadí úplně nejvíc.